Peníze, nebo život?

Jistě jste slyšeli o banditech, kteří s pistolí namířenou do tváře své oběti vyžadují: „Peníze, nebo život!“ Tato legendární výzva dnes platí pro každého z nás, protože všichni — zejména ti z nás, kdo žijí v bohatých zemích — si musíme vybrat jednu ze dvou možností, které se navzájem vylučují, a tato volba je obtížná. K rozhodování nás však nenutí žádný bandita. Toto dilema nám vnucuje společnost, která stále více zdůrazňuje peníze a hmotný úspěch.

ZDŮRAZŇOVÁNÍ peněz a úspěchu vyvolává celou řadu nových otázek a problémů. Za jakou cenu bychom měli o peníze a o hmotné věci usilovat? Mohli bychom být spokojeni, kdybychom jich měli méně? Nedochází nakonec k tomu, že na oltář hmotařství lidé vlastně obětují ‚skutečný život‘? Jsou peníze opravdu zárukou šťastného života?

Posedlost penězi

Ze všech lidských žádostí a vášní — zákonných i nezákonných — je láska k penězům jedna z nejsilnějších. Na rozdíl od touhy po sexu nebo po jídle může posedlost penězi být trvalá a neukojitelná. Zdá se, že se nezmírňuje ani stářím. Často se dokonce může stát, že s postupujícím věkem zájem o peníze nebo znepokojení kvůli rostoucím cenám stoupá.

Zdá se, že chamtivost vzrůstá. Hlavní osoba v jednom populárním filmu prohlašuje: „Chamtivost má úspěch. Chamtivost je dobrá.“ Mnozí lidé sice říkají, že „věkem chamtivosti“ byla osmdesátá léta dvacátého století, ale porovnáme-li situaci předtím a potom, vidíme, že postoj lidí k penězům se v průběhu let příliš nezměnil.

Nové je pravděpodobně to, že se tolika lidem naskýtají příležitosti svou touhu po větším hmotném bohatství uspokojit okamžitě. Zdá se, že většina lidí používá většinu svého času a energie na výrobu a získávání stále většího množství věcí. Budete asi souhlasit s tím, že lidé se svému majetku a utrácení peněz dnes věnují velmi usilovně a že při tom často projevují značnou tvořivost.

Jsou však díky tomu šťastnější? Odpověď na tuto otázku zapsal před 3 000 lety moudrý a velmi bohatý král Šalomoun: „Kdo pouze miluje stříbro, nebude nasycen stříbrem, ani žádný, kdo miluje jmění, příjmem. Také to je marnost.“ (Kazatel 5:10) K podobným zajímavým závěrům docházejí i dnešní sociální studie.

Peníze a štěstí

K velice překvapivým zjištěním, k nimž se dospělo při výzkumu lidského chování, patří to, že s hromaděním peněz a hmotných věcí nemusí úměrně růst uspokojení a štěstí. Mnozí výzkumní pracovníci si uvědomili, že jakmile člověk dosáhne určité úrovně blahobytu, jeho spokojenost pak už nezávisí na tom, kolik hmotných věcí má k dispozici.

Nekontrolovaná honba za hmotnými věcmi a za penězi tedy v mnoha lidech vyvolává otázku: ‚Zdá se, že z každé nové věci, kterou si koupíme, máme radost; ale proč tedy nakonec  tyto různé příjemné věci nijak nepřispívají k tomu, abychom se cítili spokojenější?‘

Spisovatel Jonathan Freedman ve své knize Happy People (Šťastní lidé) říká: „Jakmile je dosaženo určitého minimálního příjmu, potom už další množství peněz nijak zvlášť ke štěstí nepřispívá. Nad hranicí chudoby je závislost mezi příjmem a štěstím nápadně malá.“ Mnozí lidé si uvědomují, že osobní štěstí skutečně závisí na tom, zda člověk má duchovní bohatství, hodnotné životní cíle a morální hodnoty. Důležité jsou také lidské vztahy a to, zda žijeme bez konfliktů a zábran, kvůli kterým bychom se z toho, co máme, nemohli těšit.

Podle názoru mnoha odborníků je hlavní příčinou většiny dnešních sociálních neduhů snaha hledat v hmotném blahobytu lék na problémy, které se ve skutečnosti týkají našeho vnitřního života. Někteří sociologové říkají, že dnes všeobecně převládá pesimismus a nespokojenost. Všímají si také toho, že ve společnosti, která se vyznačuje blahobytem, se lidé stále častěji obracejí k terapeutům nebo hledají smysl života a vnitřní harmonii prostřednictvím guruů, různých kultů a rozličných zdánlivě léčitelských skupin. To všechno dokazuje, že hmotné věci nemohou lidem poskytnout skutečný smysl života.

Moc a bezmocnost peněz

Je pravda, že peníze mají moc. Lze si za ně koupit pěkné domy, elegantní oblečení a oslnivé bytové zařízení. Lze si za ně možná také koupit nekritický obdiv, servilnost nebo lichocení, a dokonce za ně lze získat i nějaké dočasné, úslužné přátele. Ale moc, kterou peníze mají, tady někde končí. To, co potřebujeme nejvíc, si za ně koupit nelze — lásku pravého přítele, vnitřní klid nebo špetku upřímné útěchy, když se blíží smrt. A ti, kdo si váží svého vztahu ke Stvořiteli, si za peníze nemohou koupit Boží schválení.

Král Šalomoun měl všechny dobré věci, které si tehdy bylo možné za peníze koupit, ale přitom si uvědomoval, že důvěra v hmotný majetek k trvalému štěstí nevede. (Kazatel 5:12–15) O peníze člověk může přijít, když zkrachuje banka nebo když dojde k inflaci. Nemovitosti mohou být zničeny živelnou pohromou. Hmotné škody sice mohou být do jisté míry nahrazeny pojišťovnou, ale emocionální ztráty se nahradit nedají. Cenné papíry mohou přes noc ztratit veškerou hodnotu, jestliže dojde k náhlému hospodářskému krachu. I dobře placenou práci může člověk dnes mít, a zítra o ni může přijít.

Jak tedy můžeme získat vyrovnaný názor na peníze? Jakou roli by peníze nebo majetek měly hrát v našem životě? Zkuste tuto otázku zkoumat dál, abyste zjistili, jak můžete získat něco opravdu hodnotného — totiž ‚skutečný život‘.

[Obrázky na straně 4]

Hmotný majetek nepřináší trvalé štěstí