Existuje život po smrti?

„JESTLIŽE zdatný muž zemře, může opět ožít?“ zeptal se asi před 3 500 lety patriarcha Job. (Job 14:14) Odpověď na tuto otázku hledají lidé již celá tisíciletí. Lidé všech kultur o tomto námětu uvažují a vytvořili si v té souvislosti rozmanité teorie.

Mnozí formální křesťané věří, že existuje nebe a peklo. Naproti tomu hinduisté věří v převtělování. K názoru muslimů se vyjádřil Emir Muawijah, asistent islámského náboženského střediska: „Věříme, že po smrti nastane den soudu, kdy člověk předstoupí před Boha, Alláha, jako když předstupuje před soud.“ Podle islámského učení bude při tom Alláh hodnotit životní běh každého jednotlivce a každému určí, zda půjde do ráje, nebo do ohnivého pekla.

Na Srí Lance jak buddhisté, tak katolíci dokořán otevírají dveře a okna, když v domácnosti někdo zemře. Je rozsvícena olejová lampa, a rakev je umístěna tak, aby nohy mrtvého směřovaly k hlavním dveřím. Lidé na tomto ostrově se domnívají, že pak může duch zemřelého snadněji vyjít.

Ronald M. Berndt ze Západoaustralské univerzity říká, že podle názoru australských domorodců „mají lidské bytosti ducha, který je nezničitelný“. Některé africké kmeny věří, že z obyčejných lidí se po smrti stávají přízraky, zatímco z význačných předků se stávají duchové, kteří budou uctíváni a ke kterým budou vznášeny prosby jako k neviditelným vůdcům obce.

Názory na to, v jakém stavu jsou mrtví, jsou v některých zemích směsicí místních tradic a formálního křesťanství. Když někdo zemře, mnozí katolíci a protestanté v západní Africe mají například ve zvyku zakrývat zrcadla, aby se nestalo, že by se do zrcadla někdo podíval a viděl by ducha zemřelého člověka.

Odpovědi na otázku, co se stane, když zemřeme, jsou opravdu rozmanité. Většina náboženství se však shoduje na jedné základní myšlence. Něco v člověku je nesmrtelné a po smrti to žije dál. Někteří lidé se domnívají, že to „něco“ je duch. Na některých místech v Africe a Asii a v tichomořských oblastech Polynésie, Melanésie a Mikronésie je rozšířen názor, že nesmrtelný je duch, a ne duše. Některé jazyky dokonce ani žádné slovo s významem „duše“ nemají.

Existuje v živé osobě duch? Skutečně při smrti člověka tento duch opouští tělo? Jestliže ano, co se s tímto duchem stane? A jaká je naděje pro mrtvé? Tyto otázky bychom neměli přehlížet. Bez ohledu na to, z jakého kulturního nebo náboženského prostředí pocházíte, skutečnost, že smrt existuje, musíte přijmout. Tyto otázky se vás tedy osobně hluboce týkají. Chtěli bychom vás povzbudit, abyste se jimi zabývali.