„Opravdu Bůh lidi odsuzuje k trestu v hořícím pekle?“

„Vy studujete teologii?“

Joel a Carl byli touto otázkou překvapeni. Ti dva mladí muži — dobrovolníci, kteří slouží v ústředí svědků Jehovových v Brooklynu v New Yorku — si prohlíželi knihy v knihkupectví, které je blízko tohoto ústředí. Joel zkoumal různé biblické konkordance a Carl mu přitom vyprávěl o jedné zajímavé rozmluvě, k níž došlo, když byl v kazatelské službě. Nějaký muž, který stál v jejich blízkosti, zaslechl jejich rozmluvu a oslovil je.

Toho muže však zajímalo víc než jen to, zda ti dva mladí muži studují teologii. Měl totiž osobní problém, a ten jim vysvětlil: „Jsem Žid a někteří z mých křesťanských přátel mi řekli, že se budu pálit v pekle, protože Židé zavrhli Ježíše. To mě velice znepokojuje. Nezdá se mi spravedlivé, že by láskyplný Bůh mohl někoho takhle trestat. Opravdu Bůh lidi odsuzuje k trestu v hořícím pekle?“

Joel a Carl tomu upřímnému muži řekli, že do hloubky studují Bibli. Ukázali mu v Písmu, že mrtví nejsou při vědomí, že pouze spí ve smrti a že je čeká vzkříšení. Neprožívají tedy žádné utrpení ani bolest v nějakém ohnivém pekle. (Žalm 146:3, 4; Kazatel 9:5, 10; Daniel 12:13; Jan 11:11–14, 23–26) Jejich rozhovor trval 45 minut a potom ten muž dal Joelovi a Carlovi svou adresu a řekl, že se bude chtít o tomto námětu dozvědět víc.

Kdyby peklo bylo místem ohnivých muk, prosil by vůbec někdo, aby tam byl poslán? Ale patriarcha Job, který si přál uniknout své tíživé situaci, prosil: „Kdo mi to dá, abys mne ochránil v pekle a skryl mne, dokud nepomine tvůj hněv?“ (Job 14:13, Douay Version) Job zjevně nevěřil, že by peklo bylo místem muk. Hledal tam naopak ochranu. Smrt je stav neexistence a biblické peklo je společný hrob lidstva.

Kdybyste si přáli další informace o tom, co se s námi stane po smrti a jaká je naděje pro ty, kdo zemřeli, vřele vám doporučujeme, abyste přijali následující nabídku.