Otázky čtenářů

V 1. Petra 4:3 čteme, že někteří křesťané se kdysi účastnili ‚nezákonných modlářství‘. Nepovažuje snad Bůh všechny druhy modlářství za nezákonné, odsouzené a zakázané?

Ano, Bůh považuje všechny druhy modlářství za nezákonné. Ti, kdo usilují o jeho přízeň, nemohou pěstovat modlářství. (1. Korinťanům 5:11; Zjevení 21:8)

Zdá se však, že apoštol Petr se zde zmínil o modlářství z jiného hlediska. Například mezi mnoha starověkými národy bylo modlářství obvyklé a nebyly vydávány žádné zákony, které by je omezovaly. Zákon dané země tedy takové modlářství nezakazoval. Některé druhy modlářství dokonce patřily k národním nebo vládním politickým projevům. V tomto smyslu se někteří z těch, kdo se později stali křesťany, podíleli na ‚modlářstvích bez zákonného omezení‘. (Překlad nového světa, vydání z roku 1950) Můžeme si připomenout třeba to, že babylónský král Nebukadnecar dal postavit modlu v podobě zlaté sochy, ale Jehovovi služebníci Šadrak, Mešak a Abednego ji odmítli uctívat. (Daniel 3:1–12)

Naproti tomu k mnoha modlářským rituálům patřilo jednání, které bylo v příkrém rozporu s přirozeným zákonem neboli mravním smyslem, jehož zdrojem je vrozené svědomí. (Římanům 2:14, 15) Apoštol Pavel psal o zvrhlých praktikách, které byly „protipřirozené“, byly to „oplzlosti“, jež se často vyskytují v náboženských rituálech. (Římanům 1:26, 27) Muži i ženy, kteří se podíleli na nezákonném modlářství, nerespektovali přirozené lidské zábrany. Zcela jistě bylo správné, že ti, kdo se stali křesťany, zanechali těchto zkažených praktik.

Navíc k tomu, co zde bylo uvedeno, takové projevy modlářství, jež byly mezi nežidovskými národy obvyklé, odsoudil Jehova Bůh. Byly tedy nezákonné. * (Kolosanům 3:5–7)

[Poznámka pod čarou]