Přejít k článku

Přejít na obsah

Máte právo na vlastní přesvědčení

Máte právo na vlastní přesvědčení

Máte právo na vlastní přesvědčení

Pravděpodobně jste velmi rádi, že máte právo věřit, čemu chcete. Toho si váží téměř každý. Uplatňování tohoto práva vedlo k tomu, že si šest miliard obyvatel země vytvořilo neuvěřitelně rozmanité názory. Různé názory často přispívají k tomu, že život je zajímavý, vzrušující a příjemný, stejně jako k tomu přispívají různé barvy, tvary, skupenství, chutě, vůně a zvuky, jimiž se vyznačují stvořené věci. Taková rozmanitost může být skutečně kořením života. (Žalm 104:24)

MUSÍME však být opatrní. Některé názory jsou nejen svérázné, ale také škodlivé. Například začátkem dvacátého století byli někteří lidé přesvědčeni o tom, že Židé a svobodní zednáři mají v plánu „rozvrátit křesťanskou civilizaci a vybudovat celosvětový stát, nad nímž by společně vládli“. Tento názor se opíral mimo jiné o antisemitský pamflet nazvaný Protokoly sionských mudrců. Tvrdilo se v něm, že v rámci uvedených plánů se má prosazovat radikální zvyšování daní, má se podporovat zbrojní průmysl a mají se zřizovat obrovské monopoly, aby ‚bohatství pohanů mohlo být zničeno jednou ranou‘. Podle těchto údajných plánů se vzdělávací systém měl ovlivnit tak, aby se ‚pohané změnili v nemyslící zvířata‘, a dokonce se měly vybudovat podzemní železnice, které by spojovaly hlavní města, aby židovští starší mohli ‚za každou cenu naprosto zdrtit jakékoli protivníky‘.

To všechno byly samozřejmě lži, jejichž cílem bylo rozněcovat antisemitské nálady. ‚Tento absurdní výmysl,‘ říká Mark Jones z Britského muzea, ‚se rozšířil z Ruska‘, kde se poprvé objevil v roce 1903 v jistém novinovém článku. Osmého května 1920 se dostal až do londýnského listu The Times. O více než rok později bylo v tomto listu odhaleno, že tento dokument je podvrh. Mezitím však už napáchal velké zlo. ‚Lži tohoto druhu,‘ říká pan Jones, ‚se dají těžko vymýtit.‘ Jakmile lidé takové lži jednou přijmou, začnou zastávat některé velice nenávistné, jedovaté a nebezpečné názory — což má často katastrofální následky. A dějiny dvacátého století to jen potvrzují. (Přísloví 6:16–19)

Přesvědčení, nebo pravda?

Mylné přesvědčení ovšem může vzniknout i jinak než na základě záměrné lži. Někdy jednoduše dojde k nedorozumění. Kolik lidí už předčasně zemřelo jen kvůli tomu, že udělali něco, co považovali za správné? A často něčemu věříme jen proto, že tomu věřit chceme. Jeden univerzitní profesor říká, že i vědci „se často zamilují do svých vlastních teorií“. Zastávají názory, které jim brání uvažovat o věcech bez předsudků. Potom se může stát, že stráví celý život marným úsilím své mylné názory podpořit. (Jeremjáš 17:9)

Něco podobného se stalo s náboženskými názory — a v této sféře existují nesmírně velké rozpory. (1. Timoteovi 4:1; 2. Timoteovi 4:3, 4) Někdo hluboce věří v Boha. Někdo jiný řekne, že náboženské přesvědčení tohoto člověka jsou pouhé „vzdušné zámky“. Někdo tvrdí, že člověk má nesmrtelnou duši, která po smrti žije dál. Někdo jiný je přesvědčen o tom, že jakmile člověk zemře, naprosto a úplně přestává existovat. Všechny tyto vzájemně si odporující názory zřejmě nemohou být pravdivé. Není tedy moudré ujistit se, zda to, čemu věříte, je skutečně pravda, a ne pouhý výplod vašeho přání? (Přísloví 1:5) Jak se o tom můžete ujistit? Touto otázkou se bude zabývat následující článek.

[Obrázek na straně 3]

Článek, který v roce 1921 odhalil „Protokoly sionských mudrců“