Otázky čtenářů

Jak dlouho trvalo Jobovo utrpení?

Někteří lidé se domnívají, že Jobovy zkoušky trvaly mnoho let, ale kniha Job o žádném dlouhém utrpení nepojednává.

První období Jobových zkoušek, kdy Job přišel o členy rodiny a o zboží, bylo patrně docela krátké. Čteme o tom: „A nastal den, kdy [Jobovi] synové a ... dcery jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra.“ Job dostával jednu zprávu za druhou a dozvídal se, co všechno ztratil — skot, oslice, ovce, velbloudy i sloužící, kteří se o tato zvířata starali. Patrně bezprostředně nato se Job dozvěděl o smrti svých synů a dcer, kteří „jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra“. Zdá se, že to všechno se stalo během jednoho dne. (Job 1:13–19)

Následující období Jobových zkoušek muselo trvat déle. Satan se obrátil na Jehovu s tvrzením, že pokud se utrpení dotkne Joba osobně — jeho vlastního těla —, tento muž neobstojí. Potom byl Job postižen „zhoubným bolákem od chodidla ... nohy až po temeno ... hlavy“. Možná trvalo nějaký čas, než se mu nemoc rozšířila po celém těle. A pravděpodobně také trvalo nějakou dobu, než se „o všem tom neštěstí“ doslechli falešní těšitelé, kteří se za Jobem vydali. (Job 2:3–11)

Elifaz byl z Temanu, který leží v zemi Edom, a Cofar byl z oblasti ležící v severozápadní Arábii; pocházeli tedy z míst, jež nebyla příliš vzdálena od území, v němž žil Job, totiž od Ucu, který byl pravděpodobně v severní Arábii. Bildad však byl Šuchovec a o těchto lidech se předpokládá, že žili v blízkosti Eufratu. Jestliže Bildad byl tehdy ve své domovské oblasti, mohlo trvat týdny nebo měsíce, než se doslechl o tom, co Joba postihlo, a než se dostal do Ucu. Je ovšem možné, že v době, kdy Jobovo utrpení začalo, byli všichni tři někde nedaleko od Joba. Ale ať to bylo jakkoli, když tito tři Jobovi druhové přišli, „seděli s ním na zemi sedm dní a sedm nocí“ a mlčeli. (Job 2:12, 13)

Potom nadešla poslední fáze Jobových zkoušek, jejichž podrobný popis je obsahem mnoha kapitol knihy Job. Došlo k řadě debat či promluv Jobových zdánlivých těšitelů a Job jim často odpovídal. Když tyto rozpravy skončily, mladý muž Elihu pronesl pokárání, a Jehova Joba napomenul z nebes. (Job 32:1–6; 38:1; 40:1–6; 42:1)

Jobovo utrpení a jeho vyřešení tedy mohlo trvat několik měsíců, snad necelý rok. Sami možná ze zkušenosti víte, že těžké zkoušky jako by trvaly věčně. Nesmíme však zapomenout, že opravdu skončí, jako skončila zkouška Jobova. Avšak bez ohledu na to, jak dlouho naše zkoušky trvají, pamatujme, že nás Bůh podporuje. Je to patrné z inspirovaných slov: „Vždyť ačkoli soužení je chvilkové a lehké, působí nám slávu, která má stále více převyšující váhu a je věčná.“ (2. Korinťanům 4:17) Apoštol Petr napsal: „Ale potom, co jste chvilku trpěli, Bůh vší nezasloužené laskavosti, který vás povolal ke své věčné slávě ve spojení s Kristem, sám dokončí vaše školení, upevní vás, posilní vás.“ (1. Petra 5:10)