Jak můžete pomoci „marnotratnému“ dítěti?

‚Radujme se, protože byl ztracen, ale našel se.‘ (LUKÁŠ 15:32)

1, 2. (a) Jak někteří mladí lidé reagují na křesťanskou pravdu? (b) Jak se rodiče a děti mohou v takových situacích cítit?

„KONČÍM s pravdou!“ Když tato slova slyší od svého dítěte bohabojní rodiče, kteří se své potomky usilovně snažili vychovat na křesťanské cestě, bývá to pro ně zdrcující. Jiní mladí lidé pravdu zkrátka opustí, aniž by vůbec vysvětlili proč. (Hebrejcům 2:1) Mnozí z nich připomínají marnotratného syna v Ježíšově podobenství, který opustil dům svého otce a ve vzdálené zemi promrhal své dědictví. (Lukáš 15:11–16)

² Většina svědků Jehovových se s tímto problémem nepotýká, ale zármutek těch, jejichž děti pravdu opustí, nemohou žádná slova útěchy zcela zahladit. A nelze nepomyslet ani na neštěstí, které může zažít samo vzpurné dítě. Hluboko v nitru ho možná hryže svědomí. Marnotratný syn v Ježíšově podobenství se k radosti svého otce nakonec „vzpamatoval“. Jak těmto marnotratným dětem mohou rodiče a ostatní členové sboru pomoci, aby se ‚vzpamatovaly‘? (Lukáš 15:17)

Proč se některé děti rozhodnou odejít

3. Které důvody vedou mladé lidi k rozhodnutí opustit křesťanský sbor?

³ Existují stovky tisíc mladých lidí, kteří Jehovovi šťastně slouží v křesťanském sboru. Proč tedy jiní pravdu opouštějí? Možná mají pocit, že přicházejí o něco z toho, co nabízí svět. (2. Timoteovi 4:10) Nebo Jehovův ochranný ovčinec možná považují za příliš omezující. Příčinou toho, že je dospívající člověk zavlečen pryč z Jehovova stáda, může být také nečisté svědomí,  silný zájem o opačné pohlaví nebo touha po uznání od vrstevníků. Mladý člověk možná přestane sloužit Bohu i proto, že u svých rodičů nebo u jiného křesťana vidí zdánlivé pokrytectví.

4. Co je často hlavní příčinou toho, že mladí lidé sejdou z pravé cesty?

⁴ Vzpurný postoj a vzpurné chování dítěte jsou obvyklými příznaky duchovní slabosti, tedy odrazem toho, co je v srdci dítěte. (Přísloví 15:13; Matouš 12:34) Ať už je důvodem toho, že mladý člověk sejde z pravé cesty, cokoli, kořenem problému je často skutečnost, že nemá ‚přesné poznání pravdy‘. (2. Timoteovi 3:7) Nestačí jen povrchní uctívání Jehovy, ale je důležité, aby si mladí lidé vytvářeli k Jehovovi úzký osobní vztah. Co jim v tom pomůže?

Přibližte se k Bohu

5. Co je nezbytné, má-li mladý člověk pěstovat osobní vztah k Bohu?

⁵ Učedník Jakub napsal: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ (Jakub 4:8) Má-li to mladý člověk dokázat, je nutné mu pomoci, aby si vypěstoval zálibu v Božím slově. (Žalm 34:8) Zpočátku bude potřebovat „mléko“, tedy základní biblické nauky. Ale jak bude v Božím slově nacházet potěšení a získávat chuť na „hutný pokrm“, tedy na hluboké duchovní informace, brzy dosáhne duchovní zralosti. (Hebrejcům 5:11–14; Žalm 1:2) Jeden mladý člověk, který nejprve připustil, aby ho pohltil světský způsob života, si později začal vážit duchovních hodnot. Co mu pomohlo, aby se obrátil? Když dostal doporučení, aby si přečetl celou Bibli, držel se pravidelného rozvrhu čtení Bible. Ano, pravidelné čtení Božího slova je pro pěstování úzkého vztahu k Jehovovi nezbytné.

6, 7. Jak mohou rodiče pomoci dětem, aby si vypěstovaly zalíbení v Božím slově?

⁶ Je opravdu důležité, aby rodiče svým dětem pomáhali pěstovat zalíbení v Božím slově. Jedna dospívající dívka sice měla pravidelné rodinné studium, ale stýkala se s delikventy. V souvislosti s rodinným studiem vzpomíná: „Když otec položil otázku, jenom jsem přečetla odpověď a ani jsem se na něj nepodívala.“ Moudří rodiče se nesnaží během studia jen probrat látku, ale uplatňují umění vyučovat. (2. Timoteovi 4:2) Jestliže mladý člověk má mít ze studia radost, musí cítit, že se ho to týká. Proč byste se ho tedy nezeptali na názor a nedovolili mu, aby se vyjádřil? Povzbuzujte své dítě, aby probíranou látku prakticky uplatňovalo. *

⁷ Také se snažte, aby biblický rozhovor byl živý. Pokud je to vhodné, nechte děti zahrát nějaké biblické příběhy nebo dramata. Pomáhejte jim představit si místo, kde se rozebírané události odehrály, a charakteristické rysy té země. Pomoci vám v tom mohou mapy a plánky. Ano, s trochou fantazie může být rodinné studium živé a rozmanité. Rodiče by také měli zkoumat svůj vlastní vztah k Jehovovi. Když se k němu sami postupně přibližují, mohou svým dětem pomoci, aby dělaly totéž. (5. Mojžíšova 6:5–7)

8. Jak modlitba člověku pomáhá, aby se přiblížil k Bohu?

⁸ Také modlitba pomáhá, abychom se přiblížili k Bohu. Jedna dívka se na začátku období dospívání nedokázala rozhodnout mezi křesťanským způsobem života a pěstováním společenství s přáteli, kteří nesdíleli její víru. (Jakub 4:4) Jak se s tím vypořádala? Přiznala: „Úplně poprvé jsem se opravdu modlila k Jehovovi kvůli tomu, jak jsem se cítila.“ Nakonec vyjádřila, že Jehova její modlitbu vyslyšel, když ve sboru našla přítelkyni, jíž se mohla svěřit. Cítila, že Jehova jí osobně poskytuje vedení, a proto si k Bohu začala vytvářet osobní vztah. Rodiče mohou dětem pomoci tím, že zkvalitní své vlastní modlitby. Když se modlí celá rodina, mohou rodiče vylít Bohu své  srdce. Tak mohou děti vycítit, že mezi rodiči a Jehovou je osobní pouto.

Buďte trpěliví, ale pevní

9, 10. Jak dal Jehova příklad tím, že měl trpělivost se vzpurnými Izraelity?

⁹ Když mladý člověk začíná opouštět pravou cestu, možná se snaží být v ústraní a brání se jakémukoli úsilí svých rodičů promluvit si o duchovních věcech. Co v takové obtížné situaci mohou rodiče dělat? Uvažujme o tom, co Jehova udělal v případě starověkého Izraele. ‚Tvrdošíjné‘ Izraelity Jehova snášel více než 900 let, a teprve potom je na jejich cestě vzpurnosti opustil. (2. Mojžíšova 34:9; 2. Paralipomenon 36:17–21; Římanům 10:21) Izraelité ho opakovaně „zkoušeli“, ale Jehova k nim byl přesto „milosrdný“. „Mnohokrát obrátil zpět svůj hněv, a nezburcoval všechen svůj vztek.“ (Žalm 78:38–42) Bůh byl při jednání s nimi bez vady. Láskyplní rodiče Jehovu napodobují a jsou trpěliví, když dítě ihned nereaguje na jejich snahu pomoci mu.

¹⁰ Být trpělivý neznamená „dlouho trpět“. Znamená to, že se člověk nechce vzdát veškeré naděje na zlepšení narušeného vztahu. Příklad v tom, jak být trpělivý, dal Jehova. Projevoval iniciativu tím, že k Izraelitům „znovu a znovu“ posílal své posly. Jehova „pociťoval soucit se svým lidem“, i když si jeho příslušníci „ustavičně ... tropili žerty z poslů pravého Boha a opovrhovali jeho slovy“. (2. Paralipomenon 36:15, 16) Izraelity vybízel: „Obraťte se zpět, prosím, každý od své špatné cesty.“ (Jeremjáš 25:4, 5) Jehova však neustupoval od svých spravedlivých zásad. Izraelity poučoval, aby se ‚obrátili zpět‘ k němu a k jeho cestám.

11. Jak mohou být rodiče trpěliví a přitom pevní, když jednají s dítětem, které odbočuje z pravé cesty?

¹¹ Rodiče mohou Jehovu napodobovat v trpělivosti tak, že dítě, které odbočuje z pravé cesty, ukvapeně nezavrhnou. Nevzdávají se naděje, ale iniciativně udržují dobrou komunikaci nebo se komunikaci snaží obnovit. Drží se spravedlivých zásad, ale přesto mohou „znovu a znovu“ dítě vybízet, aby se vrátilo na cestu pravdy.

 Když je neplnoletému dítěti odňata pospolitost

12. Jakou odpovědnost mají rodiče k neplnoletému dítěti, které sice žije s nimi, ale bylo vyloučeno ze sboru?

¹² Ale co když se neplnoleté dítě, které žije se svými rodiči, dopustí závažného provinění a kvůli svému nekajícnému postoji je vyloučeno ze sboru? Vzhledem k tomu, že dítě žije se svými rodiči, je stále jejich odpovědností ho vyučovat a ukázňovat v souladu s Božím slovem. Jak to mohou dělat? (Přísloví 6:20–22; 29:17)

13. Jak se mohou rodiče pokusit dosáhnout srdce svého chybujícího potomka?

¹³ Je možné — a bylo by nejlepší — poskytovat takové poučování a ukázňování během soukromého biblického studia. Rodiče nesmí vidět jen zatvrzelý postoj dítěte, ale musí se snažit, aby zjistili, co je v jeho srdci. Jak rozsáhlé je jeho duchovní onemocnění? (Přísloví 20:5) Je možné dostat se k té citlivé části jeho srdce? Které biblické verše na něho mohou zapůsobit? Apoštol Pavel nás ujišťuje: „Slovo Boha je živé a vykonává moc a je ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč a proniká až k rozdělení duše a ducha a kloubů a jejich morku a je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce.“ (Hebrejcům 4:12) Ano, rodiče mohou dělat víc, než jen svým potomkům říkat, aby se znovu nezapletli do špatného jednání. Mohou se pokusit zahájit a podpořit léčebný proces.

14. Co je prvním krokem, který by provinilé dítě mělo udělat, aby obnovilo svůj vztah k Jehovovi, a jak s tímto krokem mohou pomoci dítěti rodiče?

¹⁴ Mladý člověk, který se dopustil chyby, musí obnovit svůj vztah k Jehovovi. Prvním krokem, který musí udělat, je ‚činit pokání a obrátit se‘. (Skutky 3:19; Izajáš 55:6, 7) Jestliže rodiče chtějí mladému člověku, který žije s nimi doma, pomoci, aby činil pokání, musí ‚se ovládat za zlých okolností a s mírností poučovat‘ dítě, které není pravdě příznivě nakloněno. (2. Timoteovi 2:24–26) Musí ho v biblickém smyslu kárat. Řecké slovo překládané jako „kárat“ může být přeloženo také jako „dávat přesvědčivý důkaz“. (Zjevení 3:19; Jan 16:8) Ke kárání tedy patří poukázat na dostatek dokladů, které by dítě přesvědčily o hříšnosti jeho jednání. Musíme však připustit, že to není snadné. Pokud to jde, rodiče mohou na srdce svého dítěte působit tak, že použijí všechny vhodné biblické prostředky, které by ho přesvědčily. Měli by se snažit pomoci mu, aby si uvědomilo, že musí ‚nenávidět to, co je špatné, a milovat to, co je dobré‘. (Amos 5:15) Možná pak ‚vystřízliví z Ďáblovy léčky‘.

15. Jakou úlohu mají modlitby v tom, aby provinilec obnovil svůj vztah k Jehovovi?

¹⁵ K obnovení vztahu k Jehovovi je nezbytně nutná modlitba. Nikdo by samozřejmě neměl „prosit“ ohledně očividného hříchu, kterého se člověk, jenž byl kdysi spojen s křesťanským sborem, zjevně dopouští bez toho, že by pak činil pokání. (1. Jana 5:16, 17; Jeremjáš 7:16–20; Hebrejcům 10:26, 27) Rodiče však mohou Jehovu žádat, aby jim dal moudrost ke zvládnutí této situace. (Jakub 1:5) Jestliže mladý člověk, kterému byla odňata pospolitost, dává najevo pokání, ale nemá „volnost řeči k Bohu“, mohou se rodiče modlit, aby se děla Boží vůle, pokud Bůh najde důvod pro odpuštění hříchu dítěte. (1. Jana 3:21) Když mladý člověk tyto modlitby uslyší, mělo by mu to pomoci poznat, že Jehova je  milosrdný Bůh. * (2. Mojžíšova 34:6, 7; Jakub 5:16)

16. Jak můžeme pomoci členům rodiny nedospělého mladého člověka, jemuž byla odňata pospolitost?

¹⁶ Jestliže je pokřtěnému mladému člověku odňata pospolitost, očekává se, že se s ním členové sboru ‚přestanou společensky stýkat‘. (1. Korinťanům 5:11; 2. Jana 10, 11) To mu nakonec může pomoci, aby ‚vystřízlivěl‘ a vrátil se do Božího ochranného stáda. (Lukáš 15:17) Ať už se ale vrátí, nebo ne, mohou rodinu mladého člověka, jemuž byla odňata pospolitost, členové sboru povzbuzovat. Všichni můžeme hledat příležitosti k tomu, abychom členům takové rodiny projevovali „soucítění“ a abychom k nim byli „něžně soucitní“. (1. Petra 3:8, 9)

Jak mohou pomoci ostatní

17. Na co by měli členové sboru pamatovat, když se snaží pomoci dítěti, které schází z pravé cesty?

¹⁷ A co mladý člověk, kterému sice nebyla odňata pospolitost s křesťanským sborem, ale který zeslábl ve víře? Apoštol Pavel napsal: „Jestliže jeden úd trpí, všechny ostatní údy trpí s ním.“ (1. Korinťanům 12:26) Ostatní členové sboru mohou o takového mladého člověka projevit aktivní zájem. Samozřejmě je zapotřebí určité míry opatrnosti, protože ten, kdo je duchovně nemocný, by mohl mít nepříznivý vliv na jiné mladé lidi. (Galaťanům 5:7–9) V jednom sboru se stalo, že dospělí křesťané chtěli v dobré víře pomoci některým duchovně zesláblým mladým lidem, a proto je zvali na společenství, při nichž společně hráli populární hudbu. S takovými setkáními tito mladí lidé ochotně souhlasili a líbila se jim. Ale vliv, jakým jeden na druhého působili, měl nakonec za následek to, že přerušili své společenství se sborem. (1. Korinťanům 15:33; Juda 22, 23) Tím, co duchovně churavému dítěti může pomoci k uzdravení, nejsou společenská setkání, na nichž není žádné duchovní vedení, ale společenství, které jim pomůže pěstovat zálibu v duchovních věcech. *

18. Jak můžeme napodobit postoj, který projevil otec marnotratného syna v Ježíšově podobenství?

 ¹⁸ Zamysleme se nad tím, jak se mladý člověk, který opustil křesťanský sbor, asi cítí ve chvíli, kdy znovu přijde do sálu Království nebo se zúčastní sjezdu. Neměli bychom ho snad přivítat stejně, jako to udělal otec marnotratného syna v Ježíšově podobenství? (Lukáš 15:18–20, 25–32) Jeden dospívající, který opustil křesťanský sbor a později se zúčastnil oblastního sjezdu, řekl: „Myslel jsem si, že někoho, jako jsem já, bude každý přehlížet. Bratři a sestry ke mně ale chodili a vítali mě. Hluboce mě to dojalo.“ Tento mladý muž začal znovu studovat Bibli a později byl pokřtěn.

Nevzdávejte to

19, 20. Proč bychom si měli udržovat pozitivní postoj, pokud jde o marnotratné dítě?

¹⁹ Pomoc „marnotratnému“ dítěti, aby ‚se vzpamatovalo‘, vyžaduje trpělivost a může být náročná pro rodiče i pro ostatní členy sboru. Ale nevzdávejte to. „Jehova není pomalý vzhledem ke svému slibu, jak to někteří lidé pokládají za pomalost, ale je k vám trpělivý, protože netouží, aby byl někdo zahuben, ale touží, aby všichni dosáhli pokání.“ (2. Petra 3:9) V Bibli máme ujištění, že Jehova chce, aby lidé činili pokání a žili. Vždyť se chopil iniciativy a udělal opatření, aby s ním lidé mohli být smířeni. (2. Korinťanům 5:18, 19) Díky jeho trpělivosti se mohou vzpamatovat miliony lidí. (Izajáš 2:2, 3)

²⁰ Neměli by tedy rodiče využít každý možný biblický způsob, aby svému nedospělému marnotratnému dítěti pomohli vzpamatovat se? Napodobujte Jehovu a buďte trpěliví, když děláte rozhodné kroky, abyste svému dítěti pomohli vrátit se k Jehovovi. Pevně se držte biblických zásad, snažte se zrcadlit Jehovovy vlastnosti — lásku, smysl pro právo a moudrost — a modlete se k Bohu o pomoc. Mnoho zatvrzelých buřičů reagovalo na Jehovovu láskyplnou vybídku, aby se vrátili. I váš marnotratný syn či marnotratná dcera se tedy mohou vrátit do Božího ochranného stáda. (Lukáš 15:6, 7)

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáte si?

• Co může být příčinou toho, že mladí lidé opouštějí sbor?

• Jak je možné pomoci mladým lidem, aby pěstovali osobní vztah k Jehovovi?

• Proč rodiče musí projevovat trpělivost, ale zároveň být pevní, když pomáhají marnotratnému dítěti?

• Jak mohou členové sboru pomoci marnotratnému mladému člověku, aby se vrátil?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 15]

Upřímná modlitba rodičů může dětem pomoci, aby vycítily, že mezi rodiči a Jehovou je osobní pouto

[Obrázek na straně 15]

Pro pěstování úzkého vztahu k Jehovovi je nezbytné čtení Božího slova

[Obrázek na straně 17]

Když se marnotratné dítě ‚vzpamatuje‘, přivítejte ho

[Obrázek na straně 18]

Dělejte rozhodné kroky, abyste svému dítěti pomohli vrátit se k Jehovovi