Jak reagujete na pokrytectví?

V ZAHRADĚ Getsemane přistoupil Jidáš Iškariotský k Ježíšovi a „velmi něžně ho políbil“. To byl obvyklý projev vřelé náklonnosti. Ale Jidáš tímto gestem náklonnost jen předstíral, a těm, kdo tehdy v noci přišli Ježíše zatknout, tak umožnil, aby Ježíše rozpoznali. (Matouš 26:48, 49) Jidáš byl pokrytec, to znamená člověk, který předstírá, že je někým jiným, než ve skutečnosti je. Člověk, který své špatné pohnutky skrývá pod maskou upřímnosti. Řecké slovo přeložené výrazem „pokrytec“ znamená „ten, kdo odpovídá“, a je také označením pro herce na jevišti. Během doby se tento výraz začal používat k označení každého, kdo něco pouze předstírá, aby druhé oklamal.

Jak na pokrytectví reagujete? Popuzuje vás, když vidíte, že například výrobci cigaret podporují kouření, ačkoli je škodlivost jejich výrobku lékařsky prokázána? Rozzlobí vás pokrytectví pečovatelů, kteří zneužívají své svěřence? Cítíte se dotčeni, když někdo, o kom jste se domnívali, že je vaším pravým přítelem, se prokáže jako proradný? A jak na vás působí náboženské pokrytectví?

„Běda vám, ... pokrytci!“

Podívejme se, v jakém náboženském ovzduší žil Ježíš. Znalci Zákona a farizeové předstírali, že jsou věrnými a oddanými učiteli Božího Zákona, ale ve skutečnosti lidem vštěpovali nauky, které byly lidské a odváděly pozornost od Boha. Znalci Zákona a farizeové puntičkářsky trvali na liteře zákona, ale přehlíželi základní zásady, v nichž se zračila láska a soucit. Na veřejnosti předstírali, že jsou oddáni Bohu, ale v soukromí byli plní špatnosti. Skutky těchto vůdců nikdy neodpovídaly jejich slovům. To, co dělali, dělali „proto, aby se na ně lidé dívali“. Podobali se „obíleným hrobům, které se navenek jeví vskutku krásnými, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých lidí a nečistoty všeho druhu“. Ježíš jejich pokrytectví odvážně odhaloval a znovu a znovu jim říkal: „Běda vám, znalci Zákona a farizeové, pokrytci!“ (Matouš 23:5, 13–31)

Kdybyste v té době žili vy, asi byste byli — stejně jako jiní upřímní lidé — takovým náboženským pokrytectvím opravdu znechuceni. (Římanům 2:21–24; 2. Petra 2:1–3) Nechali byste se však pokrytectvím farizeů a znalců Zákona roztrpčit natolik, že byste zavrhli veškeré náboženství, včetně toho, které učil a uplatňoval Ježíš Kristus a jeho učedníci? Nebyli byste tak sami proti sobě?

Pokrytecké chování nábožných lidí by nás mohlo přimět k tomu, že bychom se od náboženství znechuceně odvrátili. Tato reakce by však zároveň vedla k tomu, že bychom si nepovšimli pravých, upřímných ctitelů Boha. A tak právě ty zábrany, kterými se chceme chránit před pokrytectvím, mohou způsobit, že se odvrátíme od pravých přátel. Na pokrytectví bychom tedy měli reagovat rozumně a vyrovnaně.

„Mějte oči stále otevřené“

Především se musíme naučit pokrytce rozpoznat. To není vždy snadné. Jedna rodina to zjistila a přišlo ji to velmi draho. Matka této rodiny upadla do kómatu. Stalo se to v nemocnici, a rodina tuto nemocnici zažalovala  ze zanedbání povinné péče. Pro tuto soudní při si rodina najala právníka, který byl zároveň kazatelem v místním kostele. Ačkoli nemocnice zaplatila 3 400 000 amerických dolarů jako odškodné, rodinná tragédie se ještě zhoršila. Matka zemřela zcela bez prostředků, a nebylo ani na zaplacení jejího pohřbu. Jak to? Většinu peněz totiž shrábl právník. Jeden právnický časopis o něm napsal: „Kdyby kázal, aby se lidé chovali jako on, ... pak by lidem musel říkat: kraďme.“ Jak se můžeme před takovými lidmi chránit?

„Mějte oči stále otevřené“, tuto radu dal kdysi Ježíš lidem, kteří se setkávali s náboženským pokrytectvím. (Matouš 16:6; Lukáš 12:1) Ano, musíme být opatrní. Někteří lidé mohou prohlašovat, že mají ty nejvznešenější cíle, a dávají si záležet na tom, aby vypadali upřímně, ale my musíme být v rozumné míře opatrní a nesmíme okamžitě všechno přijímat za bernou minci. Cožpak bychom pečlivě neprozkoumali své bankovky, kdybychom věděli, že v oběhu jsou padělané peníze?

Pokrytci se objevili i v pravém křesťanském sboru. Učedník Juda před nimi varoval slovy: „To jsou ty skály utajené pod vodou při vašich hostinách lásky, zatímco s vámi hodují, pastýři, kteří beze strachu pasou sami sebe; oblaka bez vody unášená větrem sem a tam; stromy v pozdním podzimu, ale bez ovoce.“ (Juda 12)

‚Mít oči stále otevřené‘ znamená dávat pozor, abychom se nenechali podvést někým, kdo předstírá, že projevuje lásku, ale ve skutečnosti sleduje pouze své vlastní zájmy a hájí názory, které nejsou založeny na Božím slovu. Jako rozeklaná skála ležící přímo pod klidnou vodní hladinou mohou takoví lidé způsobit, že ti, kdo nejsou bdělí, duchovně ztroskotají. (1. Timoteovi 1:19) Pokrytec může naslibovat velké duchovní osvěžení, ale nakonec je jako ‚oblak bez vody‘, který nepřinese žádný déšť. Takový podvodník je jako strom bez ovoce, protože nepřináší plody pravého křesťanství. (Matouš 7:15–20; Galaťanům 5:19–21) Ano, před takovými podvodníky se musíme mít na pozoru. Ale nesmíme přitom každého podezřívat ze špatných pohnutek.

„Přestaňte soudit“

Pro nedokonalé lidi je velmi snadné poukazovat na nedostatky druhých, a své vlastní nedostatky přehlížet. Takový sklon by však mohl vést k tomu, že bychom sami podlehli pokrytectví. „Pokrytče!“ řekl Ježíš. „Vytáhni nejprve trám ze svého vlastního oka a pak jasně uvidíš, jak vytáhnout stéblo slámy z oka svého bratra.“ Bude dobré, jestliže budeme dbát Ježíšovy rady: „Přestaňte soudit, abyste nebyli souzeni, neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni... Proč se tedy díváš na stéblo slámy v oku svého bratra, ale nebereš v úvahu trám ve svém vlastním oku?“ (Matouš 7:1–5)

Pokud se nám někdy jednání druhých zdá pokrytecké, musíme si dát pozor, abychom takové lidi ukvapeně neoznačili jako pokrytce. Například apoštol Petr se v Antiochii ‚odtahoval a odděloval‘ od spoluvěřících pohanského původu, aby se zalíbil návštěvníkům, kteří byli původu židovského a přišli z Jeruzaléma.  Také Barnabáš ‚se dal spolu s Petrem a jinými svést k tomuto předstírání‘. Petr tak jednal, ačkoli sám měl předtím výsadu otevřít pohanům cestu, aby mohli být přijati do křesťanského sboru. (Galaťanům 2:11–14; Skutky 10:24–28, 34, 35) Ale tento Barnabášův a Petrův poklesek jistě neznamená, že by ti dva měli být zařazeni do stejné kategorie jako znalci Zákona a farizeové nebo jako Jidáš Iškariotský.

„Vaše láska ať je bez pokrytectví“

„Když pomáháš bližnímu,“ řekl Ježíš, „nechtěj, aby o tom všichni věděli. Okatě — v synagógách a na ulicích — prokazují dobro pyšní pokrytci, protože chtějí, aby je lidé chválili.“ (Matouš 6:2, Slovo na cestu) „Vaše láska ať je bez pokrytectví,“ napsal apoštol Pavel. (Římanům 12:9) Povzbuzoval mladého Timotea, aby měl ‚lásku z čistého srdce a z víry bez pokrytectví‘. (1. Timoteovi 1:5) Jestliže je naše láska a naše víra pravá — neposkvrněná sobectvím a klamáním —, druzí nám budou důvěřovat. Pro lidi v našem okolí budeme zdrojem skutečné síly a povzbuzení. (Filipanům 2:4; 1. Jana 3:17, 18; 4:20, 21) A především budeme mít Jehovovo schválení.

Naproti tomu pokrytectví nakonec přinese těm, kdo je projevují, smrt. Pokrytectví bude časem odhaleno. „Není nic zakrytého, co nebude odkryto,“ řekl Ježíš Kristus, „a nic tajného, co se nestane známým.“ (Matouš 10:26; Lukáš 12:2) Moudrý král Šalomoun prohlásil: „Pravý Bůh sám přivede dílo každého druhu na soud, pokud jde o každou utajenou věc, ať je dobrá, nebo špatná.“ (Kazatel 12:14)

Proč by na nás však do té doby mělo pokrytectví druhých působit tak negativně, že bychom přišli o nefalšovanou lásku pravých přátel? Můžeme být opatrní, aniž bychom se stali příliš nedůvěřivými. A pokud jde o naši vlastní lásku a víru, ty ať rozhodně nikdy nejsou pokrytecké. (Jakub 3:17; 1. Petra 1:22)

[Obrázky na straně 22 a 23]

Dali byste se pokrytectvím farizeů a znalců Zákona ovlivnit natolik, že byste se odvrátili od Ježíše Krista a jeho učedníků?