Úkryt před větrem

V EVROPSKÝCH vysokohorských oblastech roste odolný keřík, kterému se říká alpská růže. Tento zakrslý rododendron neboli pěnišník často vytváří nízkou houštinu, která roste při zemi a je díky tomu chráněna před drsným horským větrem. Krutý vítr ohrožuje život skalniček tím, že snižuje jejich teplotu, vysušuje kolem nich vzduch i půdu a trhá jejich kořeny.

Alpská růže často unikne ničivému působení větru tím, že roste ve skalních rozsedlinách. Na těchto místech sice nebývá mnoho půdy, ale štěrbiny ve skalách poskytují ochranu před větrem a rostlina si zde může uchovat vodu a neuvadne. Po většinu roku jsou tyto rododendrony prakticky nepozorovatelné, ale v létě ozdobí své skalní útočiště jasně červenými květy.

Prorok Izajáš prohlásil, že „knížata“ budou do svého postavení jmenována Bohem a každý z těchto mužů bude sloužit jako „úkryt před větrem“. (Izajáš 32:1, 2) Pod vedením, které bude poskytovat Král, Kristus Ježíš, budou tato duchovní knížata neboli dozorci jako nepohnutelné skály, budou totiž pevní v dobách tísně nebo utrpení. V nepříznivých podmínkách budou spolehlivým útočištěm, a podle potřeby budou jednotlivcům pomáhat, aby si uchránili své zásoby duchovní vody z Božího slova.

Křesťan může zakoušet bouřlivé pronásledování, sklíčenost nebo nemoc, a pokud nemá za takových okolností žádnou ochranu, může jeho víra ‚uvadnout‘. Křesťanští starší mu mohou poskytnout ochranu, jestliže pozorně naslouchají, když mluví o svém problému, jestliže mu dají biblickou radu a povzbudí ho nebo mu poskytnou praktickou pomoc. Stejně jako jejich ustanovený Král, Kristus Ježíš, chtějí i oni pomáhat těm, kdo jsou „zmítáni sem a tam“. (Matouš 9:36) A přejí si být také nápomocni jiným lidem, kterým uškodil vítr falešného učení. (Efezanům 4:14) Taková pomoc v pravý čas může být životně důležitá.

„Prožívala jsem traumatické období, když někteří z mých blízkých přátel opustili sbor a u mého otce v téže době nastalo krvácení do mozku,“ vypráví Miriam. „Ve snaze překonat depresi jsem začala chodit se světským chlapcem. Netrvalo to dlouho, a přemohl mě pocit méněcennosti. Informovala jsem tedy sborové starší, že opouštím pravdu, protože jsem přesvědčena, že mě Jehova nemůže milovat.

V této kritické chvíli mi jeden soucitný starší připomněl léta, kdy jsem sloužila jako pravidelná průkopnice. Řekl mi, že vždy obdivoval mou věrnost, a laskavě mě požádal, abych přijala od sborových starších pomoc, aby mě mohli ujistit o Jehovově lásce. V té rozhodující době, kdy kolem mě zuřila v duchovním smyslu bouře, jsem cítila, že jejich láskyplný zájem je pro mě jako ‚úkryt‘. Se svým přítelem jsem se během měsíce rozešla, a od té doby už chodím stále po cestě pravdy.“

Starší pociťují uspokojení, když vidí, že se jejich spolukřesťanům, jimž byla v pravý čas poskytována ochrana, duchovně dobře daří. A tyto ‚úkryty‘ jsou pro nás příslibem hojné duchovní pomoci, ze které se budeme těšit během Kristovy Tisícileté vlády.