Proč tehdejší starověký svět zanikl?

CELOSVĚTOVÁ potopa nebyla přírodní katastrofou. Bylo to vykonání Božího rozsudku. Lidé dostali výstrahu, ale převážná většina z nich na ni nedbala. Proč? Ježíš to vysvětlil. „V těch dnech před potopou ... jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla.“ (Matouš 24:38, 39)

Vyspělá civilizace

Civilizace před potopou měla určité výhody, které my dnes nemáme. Všichni lidé například měli jeden společný jazyk. (1. Mojžíšova 11:1) To mohlo napomáhat k dosažení znamenitých výsledků při umělecké a vědecké činnosti, která vyžaduje spojené úsilí mnoha lidí s různými odbornými znalostmi. Další výhodou bylo to, že lidé tehdy většinou žili velmi dlouho a k tomu, co se během staletí naučili, mohli přidávat další poznatky.

Někteří lidé tvrdí, že lidský život tehdy tak dlouhý nebyl a že roky, o nichž se zmiňuje biblická zpráva, byly ve skutečnosti jen měsíce. Je to pravda? Podívejme se, jak to bylo v případě Mahalalela. Bible říká: „Mahalalel žil šedesát pět let. Pak se stal otcem Jareda. ... Všechny Mahalalelovy dny dosáhly osmi set devadesáti pěti let, a zemřel.“ (1. Mojžíšova 5:15–17) Jestliže rok znamenal měsíc, pak se Mahalalel stal otcem svého syna, když mu bylo pouhých pět let! Ne, rok neznamenal  měsíc, ale lidé tehdy měli blíže k dokonalé vitalitě prvního člověka, Adama. Skutečně žili po celá staletí. Čeho dosáhli?

Mnoho století před potopou se obyvatelstvo země rozrostlo natolik, že Adamův syn Kain mohl vystavět město, které nazval Enoch. (1. Mojžíšova 4:17) V období před potopou lidé rozvinuli celou řadu výrobních odvětví. Existovaly kovárny, v nichž se vyráběly ‚všechny druhy měděných a železných nástrojů‘. (1. Mojžíšova 4:22) Tyto nástroje se bezpochyby používaly při stavební činnosti, při truhlářských pracích, při výrobě oblečení a v zemědělství. V nejstarších zprávách o obyvatelích země jsou zmínky o všech těchto řemeslech.

Lidé mohli shromažďovat nejrůznější poznatky a v průběhu generací mohli získávat odborné znalosti v takových oborech, jako je například zpracovávání kovů, zemědělství, chov ovcí a skotu, psaní a výtvarné umění. Například Jubal byl „praotcem všech, kdo hrají na harfu a na píšťalu“. (1. Mojžíšova 4:21) Rozvoj civilizace probíhal ve velkém rozsahu. A přece náhle všechno skončilo. Co se stalo?

Jak se společnost zkazila?

Společnost, která existovala před potopou, sice měla mnoho výhod, ale začala špatně. Její zakladatel Adam se vzbouřil proti Bohu. Kain, stavitel prvního města, o němž máme zprávu, zavraždil svého bratra. Není tedy divu, že se zlo šířilo jako lavina. A tak se prohlubovaly důsledky neblahého dědictví, které Adam zanechal svým potomkům. (Římanům 5:12)

Když Jehova rozhodl, že tato situace potrvá už jen 120 let, zjevně se už blížilo její vyvrcholení. (1. Mojžíšova 6:3) Bible říká, že „špatnost člověka na zemi [byla] hojná a že každý sklon myšlenek jeho srdce [byl] po celou dobu jenom špatný. ... Země byla naplněna násilím.“ (1. Mojžíšova 6:5, 11)

Nakonec bylo Noemovi výslovně řečeno, že Bůh zničí všechno tělo potopou. (1. Mojžíšova 6:13, 17) Ačkoli se Noe stal ‚kazatelem spravedlnosti‘, pro lidi bylo patrně velmi těžké uvěřit tomu, že všechno kolem nich má skončit. (2. Petra 2:5) Výstrahu uposlechlo jen osm lidí, a byli zachráněni. (1. Petra 3:20) Proč to je důležité pro nás dnes?

Jaký význam to má pro nás?

Žijeme v době, která se podobá době Noemově. Znovu a znovu slyšíme o úděsném terorismu, o akcích, jejichž účelem je genocida, o střelcích, kteří hromadně zabíjejí bez zjevného důvodu, a o strašlivém rozsahu násilí, k němuž dochází v rodinách. Na zemi znovu bují násilí a stejně jako předtím je svět upozorňován na to, že přijde soud. Ježíš sám řekl, že přijde jako Boží ustanovený Soudce a že lidi rozdělí, právě tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ježíš řekl, že ti, kdo nebudou hodni života, „odejdou do věčného odříznutí“. (Matouš 25:31–33, 46) Bible říká, že tentokrát však tuto situaci přežijí miliony lidí — velký zástup lidí, kteří uctívají jediného pravého Boha. Ve světě, který přijde, se tito lidé budou těšit z trvalého pokoje a bezpečí — a to v takové míře, jakou ještě nepoznali. (Micheáš 4:3, 4; Zjevení 7:9–17)

Mnozí lidé se takovým biblickým sdělením vysmívají a výstrahy před vykonáním rozsudku, jímž bude pravdivost těchto sdělení potvrzena, neberou vážně. Apoštol Petr však vysvětlil, že takoví skeptici přehlížejí skutečnosti. Napsal: „V posledních dnech přijdou posměvači ... a budou ... říkat: ‚Kde je ta jeho slíbená přítomnost?‘ ... Podle jejich přání uniká totiž jejich pozornosti ta skutečnost, že nebesa byla odedávna, a země, která Božím slovem celistvě vystupovala z vody a uprostřed vody; a těmito prostředky tehdejší svět utrpěl zničení, když byl zatopen vodou. Týmž slovem jsou však nynější nebesa a země schraňovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí.“ (2. Petra 3:3–7)

Podle Ježíšova prorockého příkazu se dnes po celém světě horlivě káže výstraha před  tímto dnem soudu, který přijde, a dobrá zpráva o pokoji, který nastane potom. (Matouš 24:14) Tuto výstrahu nemají lidé brát na lehkou váhu. Všemohoucí Bůh dodrží své slovo.

Budoucnost světa

Jaká je vlastně budoucnost lidstva, jestliže má dojít k takové rozhodující změně? V úvodu svého slavného Kázání na hoře Ježíš slíbil: „Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“ Potom učil své následovníky, aby se modlili k Bohu: „Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 5:5; 6:10) Ano, sám Ježíš učil, že pro věrné lidstvo je zde na této zemi připravena úžasně krásná budoucnost. Mluvil o tom jako o „znovustvoření“. (Matouš 19:28)

Když tedy uvažujete o budoucnosti, nepodléhejte vlivu posměvačů a nepochybujte o Boží výstraze. Ovšem, prostředí, v němž žijeme, se může zdát trvalé a dnešní svět existuje odedávna. Neměli bychom v něj však důvěřovat. Svět lidstva je odsouzen. Ať tedy jsou pro vás povzbuzením slova, která napsal apoštol Petr v závěru svého dopisu:

„Protože se to všechno má takto rozplynout, jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a v skutcích zbožné oddanosti, když očekáváte a pevně chováte v mysli přítomnost Jehovova dne. ... Protože ... očekáváte tyto věci, vynasnažte se, abyste jím tedy nakonec byli shledáni neposkvrnění a bezvadní a v pokoji. ... Vyrůstejte dále v nezasloužené laskavosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.“ (2. Petra 3:11, 12, 14, 18) Vezměte si tedy poučení z toho, co se stalo kdysi v Noemových dnech. Přibližte se k Bohu. Prohlubujte své poznání o Ježíši Kristu. Pěstujte zbožnou oddanost a buďte mezi miliony lidí, kteří chtějí přežít konec tohoto světa a žít v pokojném novém světě, který zde nastane.

[Obrázek na straně 5]

Lidé před potopou uměli zpracovávat kovy

[Obrázek na straně 7]

Před námi je nádherná budoucnost