„Teď to možná zabolí“

UŽ VÁM to někdo řekl? Něco takového jste možná slyšeli od lékaře nebo od zdravotní sestry, když se chystali provést vám nějaký nutný zákrok.

Pravděpodobně jste se takovému zákroku podvolili, i když jste věděli, že to bude bolet. V zájmu svého budoucího uzdravení jste raději bolest vydrželi. Přijmout, nebo odmítnout nepříjemné léčení může v krajním případě znamenat život, nebo smrt.

Lékařskou péči možná nepotřebujeme stále, ale nikdo z nás, nedokonalých lidí, se neobejde bez ukázňování či napravování, což někdy může být bolestné. (Jeremjáš 10:23) Skutečnost, že to potřebují i děti, zdůrazňuje Bible slovy: „Pošetilost je svázána se srdcem chlapce; prut ukázňování je to, co ji vzdálí daleko od něho.“ (Přísloví 22:15)

Prut je v tomto případě symbolem rodičovské autority. Je pravda, že málokteré dítě přijímá ukázňování s radostí. Pokud s tím je spojen nějaký trest, možná se kvůli tomu zlobí. Ale moudří a láskyplní rodiče nehledí v první řadě na to, zda se potrestání dotkne citů dítěte, ale záleží jim především na tom, aby se dítěti nakonec dařilo dobře. Křesťanští rodiče vědí, že Boží slovo správně říká: „Žádné ukázňování se ... v přítomnosti nezdá radostné, ale zarmucující; a přece těm, kdo jím byli cvičeni, dává potom pokojné ovoce, totiž spravedlnost.“ (Hebrejcům 12:11; Přísloví 13:24)

Ukázňování ovšem nepotřebují jen děti. Potřebují je i dospělí. Bible mluví k dospělým lidem, když říká: „Chop se ukázňování; nepolevuj. Bedlivě je střež, vždyť ono samo je tvůj život.“ (Přísloví 4:13) Ano, moudří lidé — mladí i staří — rádi přijmou ukázňování založené na Božím slově, na Bibli, protože jim to nakonec zachrání život.