Hlasatelé Království vyprávějí

„Chtěl jsem sloužit Bohu“

„VYJDĚTE z něho, můj lide.“ Tuto výzvu z úst anděla slyšel v prvním století n. l. apoštol Jan. V naší době ji uposlechly miliony upřímných lidí, kteří uprchli z ‚Velkého Babylónu‘, ze světové říše falešného náboženství. (Zjevení 18:1–4) Patří k nim i Wilner z Haiti, který nám vypráví svůj příběh.

„Narodil jsem se roku 1956 ve zbožné katolické rodině v malém haitském městě St. Marc. Představte si, jakou radost měla naše rodina, když jsem byl společně se dvěma jinými chlapci z našeho města vybrán ke studiu v semináři v haitském městě St. Michel de l’Atalaye. V roce 1980 jsme pak byli posláni na další školení do Stavelotu v Belgii. Tam jsme také studovali na katolické univerzitě.

Představou, že se přede mnou otevírá kněžská dráha, jsem byl zpočátku nadšen. Jednoho dne se stalo, že kněz, který měl na starosti naši skupinu, mě v jídelně požádal, abych se tam několik minut zdržel, protože mi chce něco říct. Představte si, jaký to byl pro mě šok, když bez obalu prohlásil, že se ke mně cítí sexuálně přitahován! Jeho pokusy o navázání bližšího vztahu jsem odmítl, ale otevřely se mi oči. Napsal jsem o tom své rodině a ze semináře jsem o několik měsíců později odešel, ačkoli s tím rodiče spokojeni nebyli. Našel jsem si ubytování v jedné vesnici a studoval jsem dál jiný obor.

Po návratu do města St. Marc jsem už neměl ke katolické církvi důvěru. Stále jsem však chtěl sloužit Bohu, ale nevěděl jsem, co mám dělat. Šel jsem do adventistické církve, do ebenezerské baptistické církve i do církve mormonské. V duchovním ohledu jsem však nikde nezakotvil.

Potom jsem si vzpomněl, že jsem kdysi v belgickém semináři čítával Cramponovu Bibli. Z ní jsem se tehdy dozvěděl, že Bůh má jméno. A tak jsem se vroucně modlil k Bohu, aby mi pomohl najít pravé náboženství, a při této modlitbě jsem používal jeho jméno.

Krátce nato se do sousedství přistěhovaly dvě ženy, které patřily ke svědkům Jehovovým. Byly tiché, uctivé a důstojné. Jejich způsob života na mě silně zapůsobil. Jednoho dne mě tyto ženy pozvaly, abych se zúčastnil každoroční Slavnosti na památku Kristovy smrti. To shromáždění se mi velice líbilo a souhlasil jsem s tím, že budu se svědky Jehovovými pravidelně studovat Bibli. Asi po šesti měsících jsem byl pevně přesvědčen, že jsem našel ten pravý způsob, jak sloužit Bohu. Zasvětil jsem svůj život Jehovovi a 20. listopadu 1988 jsem byl pokřtěn.“

Časem Wilner vstoupil do celodobé služby. Dnes slouží jako sborový starší, a činnosti ve sboru se radostně věnuje společně se svou manželkou a s jejich dvěma dětmi.

[Obrázek na straně 9]

Wilner četl Bibli a dozvěděl se z ní, že Bůh má jméno Jehova