Lid očištěný pro znamenité skutky

„Očisťme se od každé poskvrny těla a ducha a zdokonalujme svatost v Boží bázni.“ (2. KORINŤANŮM 7:1)

1. Co Jehova vyžaduje od těch, kdo ho uctívají?

„KDO smí vystoupit na Jehovovu horu a kdo smí povstat na jeho svatém místě?“ Tím, kdo vznesl tuto podnětnou otázku ohledně uctívání, které je Jehovovi přijatelné, byl izraelský král David. Pak také odpověděl: „Každý s nevinnýma rukama a čistým srdcem, kdo nenesl Mou duši k naprosté bezcennosti ani nepřísahal klamně.“ (Žalm 24:3, 4) Chce-li být člověk přijatelný Jehovovi, který je samotným zosobněním svatosti, musí být čistý a svatý. Jehova již dříve izraelskému sboru připomněl: „Posvětíte se a prokážete se jako svatí, protože já jsem svatý.“ (3. Mojžíšova 11:44, 45; 19:2)

2. Jakým způsobem Pavel a Jakub zdůraznili důležitost čistoty v pravém uctívání?

² O staletí později apoštol Pavel spolukřesťanům v nemravném městě Korint napsal: „Milovaní, když tedy máme tyto sliby, očisťme se od každé poskvrny těla a ducha a zdokonalujme svatost v Boží bázni.“ (2. Korinťanům 7:1) I zde je ukázáno, že k tomu, aby člověk mohl mít k Bohu vztah a obdržet jeho zaslíbené požehnání, musí být čistý a bez tělesné a duchovní poskvrny a zkaženosti. Podobně i učedník Jakub psal o uctívání, které je Bohu přijatelné. Uvedl: „Způsob uctívání, který je čistý a neposkvrněný ze stanoviska našeho Boha a Otce, je takový: Starat se o sirotky a vdovy  v jejich soužení a zachovávat se bez poskvrny od světa.“ (Jakub 1:27)

3. O co se musíme vážně zajímat, aby naše uctívání bylo Bohu přijatelné?

³ Vzhledem k tomu, že čistota, svatost a neposkvrněnost hrají v pravém uctívání tak důležitou úlohu, měl by se každý, kdo touží po Božím schválení, vážně zajímat, zda v tomto ohledu odpovídá Božím požadavkům. Lidé však dnes mají naprosto rozdílná měřítka čistoty, a proto musíme rozumět tomu, co považuje za čisté a přijatelné Jehova, a také podle toho jednat. Musíme zjistit, co v tomto ohledu Bůh od svých ctitelů vyžaduje a co udělal, aby jim pomohl stát se a zůstat čistými a jemu přijatelnými. (Žalm 119:9; Daniel 12:10)

Čistí pro pravé uctívání

4. Vysvětli, jak Bible pojednává o čistotě.

⁴ Být čistý pro většinu lidí znamená pouze nemít na sobě špínu. V Bibli však čistotu jako pojem rozvíjí řada hebrejských a řeckých slov, která ji popisují nejen v tělesném smyslu, ale častěji ve smyslu mravním a duchovním. Jedna biblická encyklopedie proto uvádí: „‚Čistý‘ a ‚nečistý‘ jsou termíny, které se jen zřídka vztahují pouze k otázkám hygieny; jedná se převážně o náboženské pojmy. Princip ‚čistoty‘ se jako takový dotýká téměř každé oblasti života.“

5. Do jaké míry určoval mojžíšský Zákon, co je v životě Izraelitů čisté a co nečisté?

⁵ Mojžíšský Zákon skutečně obsahoval pravidla a předpisy prakticky ke každé oblasti života Izraelitů a ukazoval, co je čisté a přijatelné a co takové není. Podrobné pokyny, které se vztahují k čistotě a nečistotě, nacházíme například v 11. až 15. kapitole 3. Mojžíšovy. Nečistá byla některá zvířata, a proto je Izraelité nesměli jíst. Žena byla určitou dobu nečistá po porodu. Také některé kožní choroby, zejména malomocenství, a výtoky z mužských a ženských pohlavních orgánů způsobily, že se člověk stal nečistým. Zákon také předepisoval, jak se mělo v takových situacích postupovat. Například ve 4. Mojžíšově 5:2 čteme: „Přikaž izraelským synům, aby poslali z tábora ven každou malomocnou osobu a každého, kdo má výtok, a každého nečistého kvůli duši, která skonala.“

6. Z jakého důvodu Izraelité dostali zákony o čistotě?

⁶ Tyto a ostatní zákony od Jehovy bezpochyby vycházely z lékařských a fyziologických znalostí, které daleko předběhly dobu, a lidé, kteří se těmito zákony řídili, z nich měli užitek. Ovšem tyto předpisy nebyly předány pouze jako zákon o zdraví lidu, ani neměly sloužit jen jako lékařská příručka. Byly součástí pravého uctívání. Skutečnost, že se dotýkaly všedního života lidí — stravování, porodů, vztahů v manželství a podobně —, zkrátka podtrhovala to, že Jehova jako jejich Bůh měl právo určit jim ve všech oblastech života, co je a co není správné. Vždyť jejich život byl Jehovovi výlučně zasvěcen. (5. Mojžíšova 7:6; Žalm 135:4)

7. Jaké požehnání měl izraelský národ dostat, pokud by dodržoval Zákon?

⁷ Smlouva Zákona také Izraelity chránila před nečistými praktikami okolních národů. Věrným dodržováním Zákona, včetně všech požadavků pro to, aby zůstali v Jehovových očích čistí, mohli být Izraelité přijatelní pro službu svému Bohu a mohli získat jeho požehnání. Jehova v tomto ohledu národu řekl: „Jestliže ... budete přesně poslouchat můj hlas a skutečně budete dodržovat mou smlouvu, pak se jistě stanete mým zvláštním majetkem ze všech ostatních národů, protože celá země patří mně. A sami se mi stanete královstvím kněží a svatým národem.“ (2. Mojžíšova 19:5, 6; 5. Mojžíšova 26:19)

8. Proč by dnes křesťané měli věnovat pozornost tomu, co Zákon říká o čistotě?

⁸ Vzhledem k tomu, že Jehova předepsal v Zákoně takové podrobnosti, aby Izraelité  věděli, jak se mohou stát čistými, svatými a jemu přijatelnými, nebylo by snad vhodné, aby se dnes křesťané do hloubky zamysleli, jak v tomto ohledu odpovídají Božím požadavkům? I když křesťané nejsou pod Zákonem, musí pamatovat na to, že všechny věci uvedené v Zákoně jsou — jak vysvětlil Pavel — „stínem budoucích věcí, ale skutečnost patří Kristu“. (Kolosanům 2:17; Hebrejcům 10:1) Jestliže Jehova Bůh, který říká „nezměnil jsem se“, považoval čistotu a neposkvrněnost za důležitý faktor v pravém uctívání tehdy, musíme i my dnes otázku tělesné, mravní a duchovní čistoty brát vážně, pokud chceme mít jeho schválení a požehnání. (Malachiáš 3:6; Římanům 15:4; 1. Korinťanům 10:11, 31)

Tělesná čistota nás doporučuje

9, 10. (a) Proč je pro křesťana důležitá tělesná čistota? (b) Jak se lidé často vyjadřují o sjezdech svědků Jehovových?

⁹ Je tělesná čistota stále důležitým činitelem pravého uctívání? Tělesná čistota sice sama o sobě z člověka nečiní pravého Božího služebníka, ale je jistě vhodné, aby pravý služebník byl tělesně čistý, jak jen to dovolují okolnosti. A to platí zejména dnes, kdy mnoho lidí nedbá o čistotu svého těla, oblečení a okolí. Když o to někdo dbá, lidé okolo si toho často všimnou. To může vést k dobrým výsledkům, jak Pavel řekl korintským křesťanům: „Nijak nezavdáváme příčinu ke klopýtání, aby se naší službě nic nevyčítalo; ale ve všem se doporučujeme jako Boží služebníci.“ (2. Korinťanům 6:3, 4)

¹⁰ Svědkové Jehovovi bývají veřejnými představiteli chváleni za své čisté, spořádané a uctivé chování a zvyky, které jsou vidět zejména na velkých sjezdech. Například o sjezdu v italské Savoně list La Stampa napsal: „Když člověk vstoupí do areálu, okamžitě ho zaujme čistota a spořádanost lidí, kteří tam jsou.“ Po sjezdu, který svědkové uspořádali na stadionu v São Paulu v Brazílii, jistý pracovník správy stadionu řekl vedoucímu úklidové čety: „Od teď chceme, aby úklid stadionu probíhal tak, jako to dělali svědkové Jehovovi.“ Jiný pracovník správy stejného stadionu uvedl: „Když si stadion chtějí pronajmout svědkové Jehovovi, zajímá nás jen datum. S ničím jiným si neděláme starosti.“

11, 12. (a) Kterou biblickou zásadu bychom měli mít na mysli v souvislosti s osobní čistotou? (b) Které otázky dotýkající se našich návyků a způsobu života si můžeme položit?

¹¹ Jestliže čistota a spořádanost na našem místě uctívání mohou být zdrojem chvály našemu Bohu, je projevování těchto vlastností jistě neméně důležité i v našem osobním životě. Avšak v soukromí našeho domova snad můžeme mít pocit, že máme právo uvolnit se a jednat podle vlastního uvážení. A pokud jde o oblékání a celkový vzhled, opravdu záleží na nás, co si vybereme, abychom se v tom cítili dobře a aby se nám to líbilo. Ale do značné míry je to vše relativní. Vzpomeňme si, že při rozboru toho, zda jíst či nejíst určité jídlo, Pavel své spolukřesťany varoval: „Stále bděte, aby se tato vaše autorita nějak nestala kamenem klopýtání pro ty, kdo jsou slabí.“ Pak vyjádřil cennou zásadu: „Všechno je zákonné, ale ne všechno je výhodné. Všechno je zákonné, ale ne všechno buduje.“ (1. Korinťanům 8:9; 10:23) Jak se Pavlova rada na nás vztahuje ve věcech čistoty?

¹² Lidé logicky očekávají, že Boží služebník bude žít čistě a spořádaně. Měli bychom tedy dbát o to, aby vzhled našeho domu a jeho okolí nijak nezlehčoval to, k čemu se hlásíme, totiž že jsme služebníci Božího slova. Jaké svědectví náš domov podává o nás a naší víře? Je dokladem toho, že opravdu toužíme po životě v čistém a spořádaném novém světě spravedlnosti, který tak horlivě  doporučujeme druhým? (2. Petra 3:13) Podobně i to, jak my sami vypadáme — ať ve svém volném čase nebo ve službě —, může přispět k přesvědčivosti poselství, které kážeme, nebo naopak. Všimněme si například komentáře jednoho mexického žurnalisty: „Značnou část členstva svědků Jehovových skutečně tvoří mladí lidé, kteří jsou výjimeční svým účesem, čistotou a pěkným oblečením.“ Je opravdu velmi pěkné, že máme takové mladé lidi mezi sebou.

13. Co můžeme dělat, abychom zajistili, že ve všech oblastech našeho života budeme čistí a spořádaní?

¹³ Zajistit, abychom byli vždy čistí a spořádaní my sami, náš majetek a domov, se pochopitelně snadněji řekne než udělá. Nepotřebujeme k tomu sice mnoho komplikovaného a nákladného vybavení nebo přístrojů, ale musíme dobře plánovat a vytrvale se snažit. Na to, abychom umyli své tělo, vyprali špinavé prádlo, uklidili dům, automobil a tak podobně, si musíme vyhradit čas. Skutečnost, že hodně času věnujeme službě, účasti na shromáždění a osobnímu studiu — a navíc máme další všední povinnosti —, z nás nesnímá nutnost zůstat čistí a přijatelní v očích Boha i lidí. Známá zásada, že „pro všechno je ustanovený čas“, se vztahuje i na tuto oblast našeho života. (Kazatel 3:1)

Neposkvrněné srdce

14. Proč je možné říci, že mravní a duchovní čistota je ještě důležitější než čistota tělesná?

¹⁴ Věnovat pozornost tělesné čistotě je tedy důležité, ale ještě důležitější je dbát o čistotu mravní a duchovní. K tomuto závěru dojdeme, když si připomeneme, že izraelský národ nebyl Jehovou zavržen proto, že by byli tělesně nečistí, ale proto, že se zkazili mravně a duchovně. Prostřednictvím proroka Izajáše jim Jehova sdělil, že se stali ‚hříšným národem, lidem obtíženým proviněním‘, a proto jejich oběti, dodržování sabatu a novoluní i jejich modlitby byly pro něho břemenem. Co měli dělat, aby mohli znovu získat Boží  přízeň? Jehova řekl: „Umyjte se; očistěte se; odstraňte od mých očí špatnost svých jednání; přestaňte činit špatné.“ (Izajáš 1:4, 11–16)

15, 16. Co podle Ježíšových slov člověka znečišťuje a jak z jeho výroku můžeme mít užitek?

¹⁵ Důležitost mravní a duchovní čistoty pochopíme ještě lépe, když se zamyslíme nad jedním Ježíšovým výrokem. Když farizeové a znalci Zákona tvrdili, že Ježíšovi učedníci jsou nečistí, protože si před jídlem neumyli ruce, Ježíš uvedl věci na pravou míru: „Člověka neposkvrňuje to, co vstupuje do jeho úst, ale člověka poskvrňuje to, co z jeho úst vychází.“ Ježíš pak vysvětlil: „To, co vychází z úst, vychází ze srdce, a to člověka poskvrňuje. Ze srdce například vycházejí ničemná uvažování, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání. To jsou věci, které člověka poskvrňují; ale brát jídlo nemytýma rukama člověka neposkvrňuje.“ (Matouš 15:11, 18–20)

¹⁶ Co se z Ježíšových slov můžeme naučit? Ježíš upozorňoval na to, že ničemné, nemravné a nečisté skutky následují po ničemných, nemravných a nečistých sklonech v srdci. Učedník Jakub to vyjádřil takto: „Každý je ... zkoušen tím, že je přitahován a lákán svou vlastní touhou.“ (Jakub 1:14, 15) Jestliže tedy nechceme upadnout do vážných hříchů, o kterých Ježíš mluvil, musíme ze svého srdce vykořenit a natrvalo odstranit jakékoli sklony k něčemu takovému. To znamená, že si musíme pečlivě vybírat to, co čteme, sledujeme a posloucháme. Zábavní a reklamní průmysl dnes pod záštitou svobody slova a umělecké originality chrlí nekonečné množství hudebních a filmových produktů, které ukájejí žádosti padlého těla. Měli bychom být rozhodnuti, že nedovolíme, aby si takové myšlenky našly cestu do našeho srdce. Klíčové je to, že chceme-li se Bohu líbit a být mu přijatelní, musíme být stále  na stráži, abychom si uchovali čisté a neposkvrněné srdce. (Přísloví 4:23)

Očištěni pro znamenité skutky

17. Proč Jehova očistil svůj lid?

¹⁷ Bezesporu je požehnáním a ochranou, že nám Jehova pomáhá v tom, abychom před ním mohli mít čisté postavení. (2. Korinťanům 6:14–18) Ovšem chápeme také, že Jehova svůj lid očistil s určitým záměrem. Pavel napsal Titovi, že Kristus Ježíš „dal sám sebe za nás, aby nás osvobodil z každého druhu nezákonnosti a očistil pro sebe lid, který mu výhradně patří, horlivý pro znamenité skutky“. (Titovi 2:14) Co je míněno těmito skutky, pro které bychom měli být jako očištěný lid horliví?

18. Jakými způsoby můžeme dávat najevo, že jsme horliví pro znamenité skutky?

¹⁸ Nejdůležitější je, abychom se nasazovali při veřejném oznamování dobré zprávy o Božím Království. (Matouš 24:14) Děláme-li to, předáváme lidem naději na věčný život na zemi, kde nebude žádné znečištění. (2. Petra 3:13) K našim znamenitým skutkům patří také to, že v každodenním životě projevujeme ovoce Božího ducha, a tak oslavujeme našeho nebeského Otce. (Galaťanům 5:22, 23; 1. Petra 2:12) A nezapomínáme ani na lidi, kteří nejsou v pravdě a které snad postihla nějaká přírodní katastrofa nebo lidská tragédie. Pamatujeme na Pavlovu vybídku: „Pokud k tomu tedy máme příhodný čas, skutečně konejme dobro všem, zejména však těm, kdo jsou nám příbuzní ve víře.“ (Galaťanům 6:10) Jakákoli pomoc poskytovaná z čistého srdce a z dobrých pohnutek se Bohu líbí. (1. Timoteovi 1:5)

19. Jaké požehnání nás čeká, pokud si budeme udržovat vysokou úroveň čistoty v tělesném, mravním i duchovním ohledu?

¹⁹ Jakožto služebníci Nejvyššího si bereme k srdci Pavlova slova: „Bratři, proto vás ... snažně prosím při Božím soucitu, abyste předkládali svá těla jako živou, svatou, Bohu přijatelnou oběť, jako posvátnou službu se svou silou rozumu.“ (Římanům 12:1) Nadále si važme toho, že máme výsadu být očištěni Jehovou, a usilovně se snažme udržovat si vysokou úroveň tělesné, mravní i duchovní čistoty. Přinese nám to nejen sebeúctu a uspokojení, ale také vyhlídku na to, že zažijeme dobu, kdy „dřívější věci“ — současný ničemný a zkažený systém — pominou a Bůh ‚učiní všechny věci nové‘. (Zjevení 21:4, 5)

Vzpomínáte si?

• Proč Izraelité dostali mnoho zákonů o čistotě?

• Jak tělesná čistota přispívá k přesvědčivosti poselství, které kážeme?

• Proč je mravní a duchovní čistota ještě důležitější než čistota tělesná?

• Jakými způsoby můžeme dát najevo, že jsme lid „horlivý pro znamenité skutky“?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 21]

Tělesná čistota přispívá k přesvědčivosti poselství, které kážeme

[Obrázek na straně 22]

Ježíš varoval, že ničemné myšlenky vedou k ničemným skutkům

[Obrázky na straně 23]

Svědkové Jehovovi jsou jakožto očištěný lid horliví pro znamenité skutky