Mějte potěšení v Jehovově spravedlnosti

„Kdo usiluje o spravedlnost a milující laskavost, nalezne život, spravedlnost a slávu.“ (PŘÍSLOVÍ 21:21)

1. Jaký způsob života dnes má neblahé následky?

„EXISTUJE cesta, která je před mužem přímá, ale její konec jsou potom cesty smrti.“ (Přísloví 16:25) Toto biblické přísloví velice přesně popisuje způsob života většiny dnešních lidí. Lidé se obvykle starají jen o to, co zajímá je samotné, a ignorují i ty nejzákladnější potřeby druhých. (Přísloví 21:2) Slovně podporují zákony a normy své země, ale při sebemenší příležitosti se je snaží obejít. Výsledkem je rozdělená, zmatená a bezradná společnost. (2. Timoteovi 3:1–5)

2. Co užitečného lidstvo naléhavě potřebuje?

² Naléhavě potřebujeme spravedlivé zákony nebo měřítka, které by nám přinášely užitek — a celé lidské rodině pokoj a bezpečí — a které by všichni lidé byli ochotni přijmout a poslouchat. Je jasné, že na to nestačí žádné zákony formulované člověkem, ať by to byl člověk sebeinteligentnější nebo sebeupřímnější. (Jeremjáš 10:23; Římanům 3:10, 23) Pokud tedy taková měřítka vůbec existují, kde je možné je najít a jaká asi budou? A možná ještě důležitější otázka: Pokud by taková měřítka existovala, měli byste v nich potěšení a jednali byste podle nich?

Jak najít spravedlivá měřítka

3. Kdo je kompetentní poskytnout měřítka, která jsou přijatelná a prospěšná pro všechny lidi, a proč?

³ Najít měřítka, která jsou přijatelná a prospěšná pro každého, můžeme jedině u někoho, kdo je povznesen nad veškeré rasové, kulturní a politické hranice a kdo netrpí lidskou krátkozrakostí a pomíjivostí. Není pochyb o tom, že tyto podmínky splňuje výhradně  všemohoucí Stvořitel, Jehova Bůh, který prohlašuje: „Jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky než vaše myšlenky.“ (Izajáš 55:9) Navíc Bible Jehovu popisuje jako ‚Boha věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý‘. (5. Mojžíšova 32:4) Vyjádření „Jehova je spravedlivý“ nacházíme v celé Bibli. (2. Mojžíšova 9:27; 2. Paralipomenon 12:6; Žalm 11:7; 129:4; Nářky 1:18; Zjevení 19:2, poznámka pod čarou) Ano, právě na Jehovu se můžeme obracet jako na toho, kdo poskytuje ta nejvyšší měřítka, protože je věrný a spravedlivý.

4. Co znamená slovo „spravedlivý“?

⁴ Slovo „spravedlivý“ dnes není příliš populární. Většina lidí ho používá v negativním smyslu, či dokonce s opovržením, a je pro ně synonymem pro pobožnůstkářský neboli pokrytecky zbožný. Ovšem podle jednoho slovníku výraz „spravedlivý“ znamená „se smyslem pro právo, přímý, ctnostný; bez viny a hříchu; podvolující se předpisům Božího zákona nebo přijímaným měřítkům mravnosti; jednající správně a podle práva“. Také by se vám líbily zákony nebo měřítka, které by odpovídaly tomuto popisu?

5. Co spravedlnost znamená v biblickém kontextu?

⁵ Encyclopaedia Judaica o spravedlnosti poznamenává: „Spravedlnost není abstraktní pojem — spočívá ve správném a přímém jednání ve všech vztazích.“ Například Boží spravedlnost není jen jakási vnitřní nebo osobní vlastnost, tedy něco podobného, jako je Boží svatost nebo čistota. Naopak, je to projev jeho povahy, který se vyznačuje správným a přímým jednáním. Je možné říci, že vzhledem k jeho svatosti a čistotě je spravedlivé vše, co Jehova dělá a co od něho pochází. Jak říká Bible, „Jehova je spravedlivý ve všech svých cestách a věrně oddaný ve všech svých dílech“. (Žalm 145:17)

6. Co Pavel řekl o jistých nevěřících Židech své doby a proč?

⁶ Apoštol Pavel tuto myšlenku zdůraznil ve svém dopise křesťanům v Římě. O jistých nevěřících Židech napsal: „Nepodřídili se ... Boží spravedlnosti, protože Boží spravedlnost neznali, ale snažili se zřídit svou vlastní.“ (Římanům 10:3) Proč Pavel o těchto lidech řekl, že ‚neznají Boží spravedlnost‘? Nebyli snad poučováni v Zákoně, tedy v Božích spravedlivých měřítkách? Samozřejmě, že byli. Jenže většina z nich považovala spravedlnost jen za osobní ctnost, kterou je možné získat usilovným, puntičkářským dodržováním náboženských pravidel, a nedívali se na ni jako na měřítko, které je mělo vést při jednání s druhými. Podobně jako náboženským vůdcům v Ježíšově době i těmto lidem úplně unikala podstata práva a spravedlnosti. (Matouš 23:23–28)

7. Jak se projevuje Jehovova spravedlnost?

⁷ V ostrém kontrastu k tomu se Jehovova spravedlnost jasně projevuje v celém jeho jednání. Jeho spravedlnost sice vyžaduje, aby nepřehlížel hříchy svévolných přestupníků, ale nečiní ho to chladným a přísným Bohem, ze kterého by šel strach a který by si udržoval odstup. Naopak, na základě jeho spravedlivých činů se k němu lidstvo může přiblížit a být zachráněno od hrozných následků hříchu. Jehova je proto naprosto výstižně označen jako „spravedlivý Bůh a Zachránce“. (Izajáš 45:21)

Spravedlnost a záchrana

8, 9. Jakými způsoby se v Zákoně zrcadlila Boží spravedlnost?

⁸ Vztah mezi Boží spravedlností a jeho láskyplným skutkem záchrany lépe pochopíme, když se zamyslíme nad Zákonem, který Jehova dal izraelskému národu prostřednictvím Mojžíše. Není pochyb o tom, že Zákon byl spravedlivý. Na konci svého života Mojžíš Izraelitům připomněl: „Který velký národ má spravedlivé předpisy a soudcovská rozhodnutí jako celý tento zákon, který vám dnes  předkládám?“ (5. Mojžíšova 4:8) O staletí později izraelský král David prohlásil: „Jehovova soudcovská rozhodnutí jsou pravá; prokázala se jako zcela spravedlivá.“ (Žalm 19:9)

⁹ Prostřednictvím Zákona Jehova objasnil svá dokonalá měřítka pro to, co je správné a co nesprávné. Zákon se do detailu a zcela specificky vyjadřoval nejen k tomu, co Izraelité měli dělat v náboženských záležitostech, ale věnoval se také obchodování, manželským vztahům, stravovacím a hygienickým návykům a samozřejmě také soudcovským rozhodnutím. Zákon také obsahoval přísné postihy provinilců, a v některých případech dokonce ukládal trest smrti. * Byly však Boží spravedlivé požadavky obsažené v Zákoně tvrdým a únavným břemenem, které Izraelity připravovalo o svobodu a radost, jak to dnes tvrdí mnoho lidí?

10. Jaký měli lidé, kteří Jehovu milovali, vztah k jeho zákonům?

¹⁰ Těm, kdo Jehovu milovali, přinášely jeho spravedlivé zákony a výnosy velké potěšení. Například král David nejen uznal, jak jsme již četli, že Jehovova soudcovská rozhodnutí jsou pravá a spravedlivá, ale také je hluboce miloval a vážil si jich. O Jehovových zákonech a soudcovských rozhodnutích napsal: „Jsou žádoucnější než zlato, ano než mnoho přečištěného zlata; a sladší než med a med tekoucí z pláství. Také tvůj vlastní sluha je jimi varován; v jejich dodržování je velká odměna.“ (Žalm 19:7, 10, 11)

11. V jakém smyslu byl Zákon „vychovatelem vedoucím ke Kristu“?

¹¹ O staletí později Pavel upozornil na to, v čem byl Zákon ještě hodnotnější. Ve svém dopise Galaťanům napsal: „Zákon se tedy stal naším vychovatelem vedoucím ke Kristu, abychom byli prohlášeni za spravedlivé díky víře.“ (Galaťanům 3:24) V Pavlově době býval ve velké domácnosti vychovatelem (pedagogem, Kingdom Interlinear) sluha nebo otrok. Jeho úkolem bylo chránit děti a doprovázet je do školy. V podobném duchu Zákon chránil Izraelity před nízkou morálkou a náboženskými praktikami okolních národů. (5. Mojžíšova 18:9–13; Galaťanům 3:23) Zákon dále Izraelitům připomínal jejich hříšný stav a to, že potřebují odpuštění a záchranu. (Galaťanům 3:19) Systém obětí je upozorňoval na skutečnost, že potřebují výkupní oběť, a poskytl jim prorocký vzor, podle něhož mohli rozpoznat pravého Mesiáše. (Hebrejcům 10:1, 11, 12) Když tedy Jehova prostřednictvím Zákona projevil svou spravedlnost, učinil to s ohledem na blaho lidí a jejich věčnou záchranu.

Lidé, které Bůh považuje za spravedlivé

12. Co mohli Izraelité získat, pokud by pečlivě dodržovali Zákon?

¹² Vzhledem k tomu, že Zákon od Jehovy byl ve všech ohledech spravedlivý, mohli Izraelité na základě poslušnosti tohoto Zákona získat před Bohem spravedlivé postavení.  Než vstoupili do Zaslíbené země, Mojžíš Izraelitům připomněl: „Bude to pro nás znamenat spravedlnost, že budeme dbát, abychom činili celé toto přikázání před Jehovou, naším Bohem, právě jak nám přikázal.“ (5. Mojžíšova 6:25) Jehova kromě toho již předtím slíbil: „Budete dodržovat má ustanovení a má soudcovská rozhodnutí, jimiž bude také člověk žít, bude-li je činit. Já jsem Jehova.“ (3. Mojžíšova 18:5; Římanům 10:5)

13. Byl Jehova nespravedlivý, když od lidí vyžadoval, aby dodržovali spravedlivý Zákon? Vysvětlete to.

¹³ Izraelský národ jako celek žel „celé toto přikázání před Jehovou“ nečinil, a proto o zaslíbená požehnání přišel. Izraelité nedodržovali všechna Boží přikázání, protože Boží Zákon byl dokonalý, ale oni ne. Znamená to, že Bůh je nespravedlivý? Jistě ne. Pavel napsal: „Co tedy řekneme? Je snad u Boha bezpráví? Kéž k tomu nikdy nedojde!“ (Římanům 9:14) Skutečností je, že jak před tím, než byl Zákon dán, tak i potom byli někteří lidé Bohem považováni za spravedlivé, přestože byli nedokonalí a hříšní. Ve výčtu takových bohabojných lidí je možné zmínit se o Noemovi, Abrahamovi, Jobovi, Raab a Danielovi. (1. Mojžíšova 7:1; 15:6; Job 1:1; Ezekiel 14:14; Jakub 2:25) Otázka ale zní: Na jakém základě byli tito lidé Bohem považováni za spravedlivé?

14. Co to znamená, když Bible o nějakém člověku říká, že je „spravedlivý“?

¹⁴ Když Bible o nějakém člověku říká, že je „spravedlivý“, nevyplývá z toho, že je dokonalý a bez hříchu. Znamená to však, že plní své povinnosti před Bohem i před lidmi. Například Noe byl označen jako „spravedlivý muž“ a ‚jako bezúhonný mezi svými současníky‘, protože „učinil podle všeho, co mu Bůh přikázal. Učinil to právě tak.“ (1. Mojžíšova 6:9, 22; Malachiáš 3:18) Zecharjáš a Alžběta, rodiče Jana Křtitele, „byli před Bohem spravedliví, protože chodili bezúhonně ve shodě se všemi Jehovovými přikázáními a zákonnými požadavky“. (Lukáš 1:6) A o Neizraelitovi, italském důstojníku Kornéliovi, se píše jako o ‚spravedlivém muži, který se bojí Boha‘. (Skutky 10:22)

15. S čím spravedlnost velmi úzce souvisí?

¹⁵ Kromě toho spravedlnost v případě lidí nesouvisí jen s jejich snahou dělat to, co Bůh vyžaduje, ale velmi úzce souvisí s tím, co mají v srdci a co cítí k Jehovovi a jeho slibům — víru, ocenění a lásku. Písmo říká,  že Abraham „uvěřil Jehovovi; a on přistoupil k tomu, aby mu to počítal za spravedlnost“. (1. Mojžíšova 15:6) Abraham věřil nejen v Boží existenci, ale také v Boží slib ohledně „semene“. (1. Mojžíšova 3:15; 12:2; 15:5; 22:18) Na základě takové víry, která byla vyjádřena skutky, mohl Jehova s Abrahamem a dalšími věrnými lidmi jednat a žehnat jim, přestože to byli nedokonalí lidé. (Žalm 36:10; Římanům 4:20–22)

16. Co přináší víra ve výkupné?

¹⁶ A konečně spravedlnost je v případě lidí podmíněna vírou ve výkupní oběť Ježíše Krista. O křesťanech v prvním století Pavel napsal: „Je to jako velkorysý dar, že jsou z [Boží] nezasloužené laskavosti prohlašováni za spravedlivé prostřednictvím propuštění výkupným, jež zaplatil Kristus Ježíš.“ (Římanům 3:24) Pavel zde mluvil o těch, kdo byli vybráni, aby se stali spoludědici s Kristem v nebeském Království. Díky Ježíšově výkupní oběti však mohou spravedlivé postavení před Bohem získat také miliony dalších lidí. Apoštol Jan ve vidění pozoroval „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ... jak stojí před trůnem a před Beránkem, oblečený v bílá roucha“. Tato bílá roucha symbolizují to, že členové velkého zástupu jsou před Bohem čistí a spravedliví, protože „vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi“. (Zjevení 7:9, 14)

Nacházejme v Jehovově spravedlnosti potěšení

17. Které kroky musí člověk podniknout, když usiluje o spravedlnost?

¹⁷ Jehova sice umožnil, aby před ním lidé mohli získat spravedlivé postavení, tím, že láskyplně poskytl svého Syna, Ježíše Krista, ale to neznamená, že se výsledek dostaví automaticky. Člověk musí projevovat víru ve výkupné, uvést svůj život do souladu s Boží vůlí, zasvětit se Jehovovi a symbolizovat to křtem ve vodě. Pak musí nadále usilovat o spravedlnost a další duchovní vlastnosti. Timoteus, pokřtěný křesťan s nebeskou nadějí, dostal od Pavla vybídku: „Usiluj ... o spravedlnost, zbožnou oddanost, víru, lásku, vytrvalost, mírnou povahu.“ (1. Timoteovi 6:11; 2. Timoteovi 2:22) I Ježíš zdůrazňoval, že je potřeba vytrvale vyvíjet úsilí. Prohlásil: „Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost.“ Je sice možné, že se usilovně snažíme získat požehnání Božího Království, ale snažíme se stejně intenzivně jednat podle Jehovových spravedlivých cest? (Matouš 6:33)

18. (a) Proč není snadné usilovat o spravedlnost? (b) Co se můžeme naučit z Lotova příkladu?

¹⁸ Usilovat o spravedlnost samozřejmě není snadné. Je to způsobeno tím, že jsme všichni nedokonalí a máme přirozený sklon k nespravedlnosti. (Izajáš 64:6) Navíc jsme obklopeni lidmi, kteří se o Jehovovy spravedlivé cesty vůbec nezajímají. Žijeme v podobných podmínkách jako Lot v Sodomě, městě nechvalně proslulém špatností. Apoštol Petr vysvětlil, proč Jehova považoval za správné osvobodit Lota před blížícím se zničením. Petr uvedl: „Ten spravedlivý tím, co viděl a slyšel, když bydlel mezi nimi, den co den trýznil svou spravedlivou duši kvůli jejich nezákonným skutkům.“ (2. Petra 2:7, 8) Každý z nás by si tedy měl položit otázky: ‚Souhlasím ve svém srdci s nemravným jednáním, které vidíme kolem sebe? Považuji  populární, ale násilnou zábavu nebo sport pouze za něco nevkusného? Nebo mě takové nespravedlivé jednání trýzní jako Lota?‘

19. Jaké požehnání můžeme zažít, když nám Boží spravedlnost přináší potěšení?

¹⁹ Pokud nám v této nebezpečné a nejisté době Jehovova spravedlnost přináší potěšení, je to pro nás zdrojem bezpečí a ochrany. Na otázky „Jehovo, kdo bude hostem v tvém stanu? Kdo bude přebývat na tvé svaté hoře?“ král David odpověděl: „Ten, kdo chodí bezúhonně a koná spravedlnost.“ (Žalm 15:1, 2) Tím, že budeme usilovat o Boží spravedlnost a nacházet v ní potěšení, můžeme k Jehovovi udržovat dobrý vztah a nadále se těšit z jeho přízně a požehnání. Díky tomu budeme žít spokojeně, získáme sebeúctu a pokoj mysli. „Kdo usiluje o spravedlnost a milující laskavost, nalezne život, spravedlnost a slávu,“ říká Boží slovo. (Přísloví 21:21) Navíc když se podle svého nejlepšího svědomí snažíme ve všem jednat správně, máme dobré vztahy s druhými a kvalitnější život v mravním a duchovním ohledu. Žalmista prohlásil: „Šťastní jsou ti, kdo zachovávají právo, činí spravedlnost po celý čas.“ (Žalm 106:3)

[Poznámka pod čarou]

Můžete to vysvětlit?

• Co je spravedlnost?

• Jak s Boží spravedlností souvisí záchrana?

• Na jakém základě Bůh lidi považuje za spravedlivé?

• Jak můžeme nalézt potěšení v Jehovově spravedlnosti?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 15]

Král David hluboce miloval Boží zákony

[Obrázky na straně 16]

Noe, Abraham, Zecharjáš s Alžbětou a Kornélius byli Bohem považováni za spravedlivé. Víte proč?