Jednej podle pokynu pro krále

„Napíše [si] do knihy opis tohoto zákona. . . . A bude jej mít stále u sebe a bude si v něm číst po všechny dny svého života.“ (5. MOJŽÍŠOVA 17:18, 19)

1. Komu by se křesťané měli podobat?

ASI se nepovažuješ za krále či královnu. Který věrný křesťan či zájemce o studium Bible by si představoval, že může podobně jako dobří králové David, Josijáš, Ezekjáš nebo Jehošafat dělat něco na základě královské autority? Přesto můžeš, a dokonce bys měl jednat jako oni, přinejmenším v jedné konkrétní oblasti. V čem? A proč by ses jim měl v tomto ohledu podobat?

2, 3. Co Jehova věděl předem o lidském králi a co měl takový král dělat?

² To, že Izraelité zatouží po králi, Jehova věděl již v Mojžíšově době, tedy dlouho před tím, než jim lidského krále schválil. Proto Mojžíše inspiroval, aby do smlouvy Zákona zahrnul patřičné pokyny. Jednalo se o královské pokyny, směrnice pro krále.

³ Bůh řekl: „Až nakonec vejdeš do země, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, . . . a řekneš: ‚Ať si dosadím nad sebou krále jako všechny národy, které jsou kolem dokola mne‘, měl by sis nad sebou zcela jistě dosadit krále, kterého vyvolí Jehova, tvůj Bůh. . . . A když dosedne na trůn svého království, stane se, že si napíše do knihy opis tohoto zákona. . . . A bude jej mít stále u sebe a bude si v něm číst po všechny dny svého života, aby se naučil bát se Jehovy, svého Boha, aby dodržoval všechna slova tohoto zákona a tyto předpisy tím, že je bude činit.“ (5. Mojžíšova 17:14–19)

4. Co měl král podle Božích pokynů dělat?

⁴ Ano, král, kterého by Jehova pro své ctitele vybral, si měl osobně opsat spisy, které dnes můžeme najít v Bibli. Král si pak měl ve svém opisu denně, tedy opakovaně číst. Nemělo se jednat jen o nějaké cvičení paměti. Mělo to být studium, a to studium s užitečným cílem. Král, který chtěl mít Jehovovo schválení, se měl takovému studiu věnovat, aby si vypěstoval a udržel správný postoj srdce. Inspirované spisy měl studovat také proto, aby byl úspěšným králem a jednal s pochopením. (2. Královská 22:8–13; Přísloví 1:1–4)

Studuj jako král

5. Které části Bible měl David opsat a číst, a jak o tom smýšlel?

⁵ Co myslíš, co to pro Davida znamenalo, když se stal králem nad Izraelem? Musel opsat knihy Pentateuchu (1. až 5. knihu Mojžíšovu). Vzhledem k tomu, že David opisoval Zákon vlastnoručně, muselo se to nesmazatelně vrýt do jeho mysli a srdce. Mojžíš pravděpodobně  napsal také knihu Job a Žalmy 90 a 91. Opsal David i tyto knihy? Snad. Pravděpodobně měl k dispozici také knihy Jozue, Soudci a Rut. Je tedy vidět, že král David měl ke čtení a přemýšlení nemalou část Bible. A když se podíváš na jeho výroky o Božím Zákonu, dnes zaznamenané v Žalmu 19:7–11, není pochyb o tom, že Zákon skutečně četl a přemýšlel o něm.

6. Proč si můžeme být jisti, že se Ježíš zajímal o Písmo podobně jako jeho předek David?

⁶ Větší David — Ježíš, Syn Davidův — jednal podobně. Měl ve zvyku každý týden navštívit místní synagogu. Tam naslouchal četbě a výkladu Písma. A navíc Ježíš někdy sám veřejně četl z Božího slova a vysvětloval jeho význam. (Lukáš 4:16–21) Člověk snadno vycítí, že Písmo dobře znal. Všimni si při četbě evangelií, jak často Ježíš říkal „je napsáno“ nebo se jinými způsoby odvolával na konkrétní úseky Písma. Podle Matoušova záznamu Ježíš ve svém Kázání na hoře citoval z Hebrejských písem dokonce 21krát. (Matouš 4:4–10; 7:29; 11:10; 21:13; 26:24, 31; Jan 6:31, 45; 8:17)

7. V jakém ohledu se Ježíš lišil od náboženských vůdců?

⁷ Ježíš uplatňoval radu z Žalmu 1:1–3: „Šťastný je muž, který nechodil podle rady ničemných. . ., ale jeho potěšení je v Jehovově zákoně, a v jeho zákoně si čte polohlasem dnem i nocí. . . . Všechno, co dělá, se podaří.“ To bylo v příkrém protikladu k tomu, jak jednali náboženští vůdci v Ježíšově době. Ti se totiž „posadili na Mojžíšově místě“, ale ‚Jehovův zákon‘ ignorovali. (Matouš 23:2–4)

8. Proč to, že židovští náboženští vůdci četli a studovali Bibli, nepřinášelo žádný užitek?

⁸ Někdo by snad ale mohl být zmaten jednou pasáží, kterou by bylo možné vyložit tak, jako by Ježíš od studia Bible odrazoval. U Jana 5:39 a 40 čteme slova, která Ježíš adresoval některým svým současníkům: „Zkoumáte Písma, protože si myslíte, že jejich prostřednictvím budete mít věčný život; a právě ta vydávají svědectví o mně. A přece nechcete přijít ke mně, abyste měli život.“ Tímto výrokem Ježíš nechtěl své židovské posluchače odradit od studia Písma. Jeho záměrem bylo odhalit jejich neupřímnost nebo nedůslednost. Oni věděli, že je Písma mohou dovést k věčnému životu, ale tatáž Písma, která zkoumali, je měla dovést také k Mesiáši, tedy k Ježíšovi. Oni ho však nechtěli přijmout. Studium jim proto nepřinášelo žádný užitek, jelikož nebyli upřímní a ochotní učit se. (5. Mojžíšova 18:15; Lukáš 11:52; Jan 7:47, 48)

9. Jaký vynikající příklad dali apoštolové a dřívější proroci?

⁹ Zcela odlišné to bylo s Ježíšovými učedníky včetně apoštolů. Ti studovali „svaté spisy, které jsou schopné učinit [člověka] moudrým k záchraně“. (2. Timoteovi 3:15) Učedníci se v tomto ohledu podobali dřívějším prorokům, kteří ‚se pilně dotazovali a pečlivě pátrali‘. Tito proroci se nedomnívali, že takové pátrání mělo být jen několikaměsíční nebo roční období zapáleného studia. Apoštol Petr říká, že proroci „dále zkoumali“, a to zejména záležitosti týkající se Krista a slávy, která vyplývá z jeho záchranné úlohy pro lidstvo. Sám Petr ve svém prvním  dopise 34krát citoval z deseti biblických knih. (1. Petra 1:10, 11)

10. Proč by se každý z nás měl věnovat studiu Bible?

¹⁰ Je tedy zřejmé, že pečlivé studium Božího slova bylo královským úkolem, kterému se museli věnovat všichni králové starověkého Izraele. Ježíš podle tohoto vzoru jednal také. Studovat Písmo dostali za úkol i ti, kdo mají s Kristem kralovat v nebi. (Lukáš 22:28–30; Římanům 8:17; 2. Timoteovi 2:12; Zjevení 5:10; 20:6) I v dnešní době by podle tohoto královského vzoru měli jednat všichni lidé, kteří se těší na požehnání, jež zemi přinese vláda Království. (Matouš 25:34, 46)

Pokyn pro krále i pro tebe

11. (a) Co v souvislosti se studiem křesťanům hrozí? (b) Jaké otázky bychom si měli položit?

¹¹ Můžeme rozhodně a poctivě říci, že každý pravý křesťan by měl mít ve zvyku Bibli osobně studovat. To neplatí jen pro ty, s nimiž svědkové Jehovovi teprve zahájili studium Bible. Každý z nás by měl být rozhodnut, že se mu nestane to, co se přihodilo některým lidem v Pavlově době, kteří po čase v osobním studiu polevili. Oni poznali ‚základní věci Božích posvátných prohlášení‘, například „prvotní nauku o Kristu“. Avšak nepokračovali ve studiu, a proto se jim nedařilo ‚usilovně spět ke zralosti‘. (Hebrejcům 5:12–6:3) Na základě toho se můžeme ptát: ‚Jak se dívám na osobní studium Božího slova, ať jsem součástí křesťanského sboru krátce nebo již několik desetiletí? Pavel se modlil o to, aby křesťané v jeho době dále „rostli v přesném poznání Boha“. Je z mého jednání vidět, že mám stejnou touhu?‘ (Kolosanům 1:9, 10)

12. Proč je důležité vypěstovat si příchylnost k Božímu slovu?

¹² Klíčem k získání dobrých studijních návyků je vypěstovat si příchylnost k Božímu slovu. Žalm 119:14–16 upozorňuje, že potěšení v Božím slově můžeš získat, když o něm pravidelně a cíleně přemýšlíš. A znovu je třeba říci, že to platí bez ohledu na to, jak dlouho již jsi křesťanem. Vzpomeň si třeba na Timotea. Tento křesťanský starší již sloužil jako „znamenitý voják Krista Ježíše“, a přesto ho Pavel vybídl, aby se vynasnažil co nejlépe ‚zacházet se slovem pravdy‘. (2. Timoteovi 2:3, 15; 1. Timoteovi 4:15) Jestliže Pavel říká „vynasnaž se“, jistě k tomu patří i dobré studijní návyky.

13. (a) Jakými způsoby je možné získat více času na studium Bible? (b) Jaké změny bys mohl udělat ty, abys měl na studium čas?

¹³ Dobré studijní návyky můžeš získat například tak, že si vyhradíš čas na pravidelné studium Bible. Jak se ti to daří? Ať odpovíš jakkoli, myslíš, že by ti prospělo, kdybys osobnímu studiu věnoval více času? Možná si ale říkáš: ‚Kde na to vzít čas?‘ Někteří křesťané zjistili, že ho mohou získat, když si ráno trochu přivstanou. Patnáct minut si čtou Bibli, případně pracují na nějakém studijním projektu. Nebo co kdybys jako další možnost zvážil drobnou úpravu svého týdenního plánu? Například pokud máš ve zvyku skoro každý den číst noviny nebo sledovat v televizi večerní zprávy, bylo by možné, abys tyto činnosti jeden den vynechal? Získaný čas bys v takový den mohl využít pro studium Bible. Pokud bys jeden den vynechal zprávy a těch zhruba 30 minut věnoval osobnímu studiu, činilo by to za rok přes 25 hodin. Představ si, jaký užitek by ti přineslo, kdybys čtení či studiu Bible věnoval o 25 hodin více. Zde je další podnět: Snaž se v průběhu příštího týdne provést na konci každého dne rozbor své činnosti. Zamysli se nad tím, zda bys mohl něco vynechat nebo zkrátit, abys měl více času na čtení či studium Bible. (Efezanům 5:15, 16)

14, 15. (a) Proč je důležité stanovit si cíle pro osobní studium? (b) Jaké cíle je možné si stanovit pro čtení Bible?

¹⁴ Co ti pomůže, aby pro tebe studium bylo snadnější a atraktivnější? Cíle. A jaké realistické studijní cíle by sis mohl stanovit? Pro  mnoho křesťanů je prvním, vynikajícím cílem přečtení celé Bible. Možná sis doposud čas od času přečetl nějaký úsek Bible a měl z toho užitek. Mohl by sis nyní dát za cíl přečíst Bibli celou? Prvním dílčím cílem by mohlo být přečtení čtyř evangelií a pak by mohl následovat další dílčí cíl, například četba zbývajících knih Křesťanských řeckých písem. Jakmile pak pocítíš výsledné uspokojení a užitek, mohlo by se tvým dalším cílem stát přečtení Mojžíšových knih a historických knih až po Ester. Až to zvládneš, uvidíš, že je reálné dočíst i zbytek Bible. Jedna žena, které bylo asi 65 let, když se stala křesťankou, si na předsádku své Bible zapsala datum, kdy ji začala číst, a později datum, kdy ji dočetla. Dnes má celou Bibli přečtenou již pětkrát. (5. Mojžíšova 32:45–47) A nečetla z monitoru ani z počítačového výtisku, ale držela Bibli v ruce.

¹⁵ Někteří z těch, kdo již celou Bibli přečetli, podnikají další kroky, aby jejich pokračující studium bylo produktivnější a uspokojivější. Jednou z možností je prostudovat si před čtením další biblické knihy dodatečnou látku. V publikacích „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“ a Hlubší pochopení Písma je možné najít vynikající informace o historickém pozadí a stylu každé biblické knihy i o tom, jaký užitek může člověku přinést. *

16. Jak bychom Bibli zkoumat neměli?

¹⁶ Nesnaž se během studia napodobovat přístup, který běžně uplatňuje mnoho takzvaných biblistů. Ti se příliš zaměřují na analýzu textů, jako by Bible byla lidským dílem. Někteří z nich se snaží konkretizovat, pro kterou cílovou skupinu čtenářů byla každá kniha určena, nebo se snaží objevit cíl či předpokládané hledisko, které měl lidský autor každé knihy na mysli. Takové uvažování může způsobit, že se hodnota biblických knih sníží na úroveň pouhé historie nebo že člověk na ně bude pohlížet jako na vyvíjející se přístupy k náboženství. Jiní badatelé se zaměřují na jazykové rozbory, například na filologii biblické literatury. Zabývají se více zkoumáním původu slov a uváděním hebrejských a řeckých významů než významem Božího poselství. Co myslíš, mohou tyto přístupy vést k tomu, že člověk získá hlubokou a podněcující víru? (1. Tesaloničanům 2:13)

17. Proč bychom se na Bibli měli dívat jako na poselství pro všechny lidi?

¹⁷ Mají biblisté pravdu? Je pravda, že každá kniha má jen jednu ústřední myšlenku nebo že je určena jen pro jednu cílovou skupinu? (1. Korinťanům 1:19–21) Knihy Božího slova mají ve skutečnosti trvalou hodnotu pro lidi všech věkových kategorií a pro lidi z nejrůznějšího prostředí. I když určitá kniha byla původně adresována jednomu člověku, například Timoteovi nebo Titovi, případně nějaké konkrétní skupině, třeba Galaťanům nebo Filipanům, všichni můžeme a měli bychom tyto knihy studovat. Jsou důležité pro každého z nás a daná kniha může rozebírat různé náměty. Užitek z ní tedy může mít více cílových skupin. Ano, biblické poselství je univerzální, a to nám pomáhá pochopit, proč byla Bible přeložena do jazyka národů po celém světě. (Římanům 15:4)

 Prospěšné pro tebe i pro ostatní

18. O čem bys měl při čtení Božího slova přemýšlet?

¹⁸ Při studiu Bible je velmi prospěšné pátrat po porozumění a také se snažit vidět podrobnosti ve správném vztahu. (Přísloví 2:3–5; 4:7) To, co Jehova zjevil ve svém Slově, se úzce váže k jeho záměru. Snaž se proto při čtení přemýšlet o tom, jak se dané informace a rady k Božímu záměru vztahují. Může se to týkat různých příhod, nauk nebo proroctví. Ptej se sám sebe: ‚Co mi to říká o Jehovovi? Jak to souvisí s Božím záměrem uskutečňovaným prostřednictvím Království?‘ Můžeš se také zamyslet: ‚Jak mohu tyto informace využít? Mohu je využít, když chci na základě Písma vyučovat druhé nebo když jim chci poradit?‘ (Jozue 1:8)

19. Kdo má užitek z toho, když druhým vyprávíš to, co se naučíš? Vysvětli to.

¹⁹ Přemýšlení o druhých přináší užitek ještě v jiném ohledu. Při čtení a studiu Bible se dozvíš nové věci a získáš hlubší pochopení. Snaž se tyto informace využít tak, že je zahrneš do povzbudivých rozhovorů se členy rodiny a dalšími lidmi. Pokud to budeš dělat v příhodnou dobu a skromně, přinesou ti takové rozhovory uspokojení. Tvé vyprávění pravděpodobně na druhé zapůsobí ještě více, budeš-li se vyjadřovat upřímně a nadšeně a připojíš-li hlediska, která tě zaujala. A navíc to bude prospěšné i pro tebe osobně. V čem? Odborníci uvádějí, že informace, které se člověk dozví nebo je získá studiem, si pamatuje déle, jestliže je použije nebo zopakuje, dokud je ještě má v živé paměti — například tím, že se o ně podělí s druhými. *

20. Proč je prospěšné číst Bibli opakovaně?

²⁰ Pokaždé, když přečteš některou biblickou knihu, dozvíš se nové informace. Zapůsobí na tebe úseky, které ti dříve tolik neříkaly. Získají pro tebe nový význam. Tím se podtrhuje skutečnost, že biblické knihy nejsou pouhou lidskou literaturou, ale pokladem přímo pro tebe, k opakovanému studiu a k tvému užitku. Vzpomeň si, že král, například  David, si v něm měl „číst po všechny dny svého života“.

21. Jakou odměnu můžeš čekat, když budeš více studovat Boží slovo?

²¹ Ano, ti, kdo si udělají čas na hluboké studium Bible, získají nezměrný užitek. Spolu s hlubším pochopením objeví duchovní drahokamy. Posílí a obohatí se tak jejich vztah k Bohu. Budou také stále hodnotnějším přínosem pro členy rodiny, pro bratry a sestry v křesťanském sboru a pro ty, kdo se ještě Jehovovými ctiteli nestali. (Římanům 10:9–14; 1. Timoteovi 4:16)

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

• Co měli dělat izraelští králové?

• Jaký příklad nám dali Ježíš a apoštolové, pokud jde o biblické studium?

• Jaké úpravy ve svém plánu můžeš udělat, abys mohl věnovat více času osobnímu studiu?

• S jakým myšlenkovým postojem bys měl přistupovat ke studiu Božího slova?

[Studijní otázky]

[Rámeček na straně 15]

„V ruce“

„Pokud chceme . . . biblickou konkordanci, nenajdeme lepší nástroj než internet. Ale pokud chceme Bibli číst, studovat, přemýšlet o ní a rozjímat, měli bychom ji mít v ruce, protože to je jediný způsob, jak si ji můžeme vštípit do mysli i do srdce.“ (Gertrude Himmelfarbová, význačná emeritní profesorka, City University, New York)