Jóga — Pouhé cvičení, nebo ještě něco jiného?

MNOZÍ lidé dnes touží být štíhlí a zdraví. Proto chodí do tělocvičen a fitness center. Ze stejného důvodu se tisíce lidí v západních zemích zajímají o jogistické metody z Východu.

V józe hledají úlevu a řešení svých problémů také lidé, kteří jsou vystaveni silnému stresu nebo trpí sklíčeností či depresí. Zájem o východní náboženství a mystiku vzrůstá na Západě zejména od šedesátých let minulého století, což byla doba hippies a „květinových dětí“. K popularizaci transcendentální meditace, která s jógou úzce souvisí, přispěli i někteří rockoví hudebníci a filmové hvězdy. Vzhledem k tomuto rostoucímu zájmu o jógu by nás mohlo napadnout: ‚Je jóga pouhým cvičením, díky němuž si člověk upevní zdraví, získá štíhlou postavu a do jisté míry i vnitřní pokoj? Je možné cvičit jógu a nebrat při tom v úvahu její náboženské aspekty? Je vhodná pro křesťany?‘

Původ jógy

Slovo „jóga“ pochází ze sanskrtu a je příbuzné českému slovu „jho“. Může znamenat „spojit“, „zapřáhnout pod jedno jho“ nebo „ovládnout“. Hinduista považuje jógu za techniku nebo metodu, která vede ke spojení s nadpřirozenou silou nebo duchovní bytostí. Bývá popisována jako „splynutí veškerých tělesných, duševních a duchovních sil s Bohem“.

Kam až sahají kořeny jógy? Zobrazení lidí sedících v nejrůznějších jógových pozicích se objevují na pečetidlech, která byla nalezena v údolí Indu v dnešním Pákistánu. Archeologové uvádějí, že počátky civilizace, která obývala údolí Indu, spadají do třetího  až druhého tisíciletí př.n.l., tedy přibližně do období mezopotámské kultury. Artefakty nalezené jak v údolí Indu, tak v Mezopotámii, zobrazují určitého muže představujícího božstvo. Tento muž má rohy, je obklopen zvířaty a připomíná ‚mocného lovce‘ Nimroda. (1. Mojžíšova 10:8, 9) Hinduisté tvrdí, že postavy sedící v jógových pozicích znázorňují boha Šivu, pána zvířat a velkého jogína, který je často uctíván v podobě lingamu neboli falického symbolu. Kniha Hindu World (Hinduistický svět) proto jógu označuje za „soubor asketických praktik, převážně předárijského původu, obsahující pozůstatky primitivních představ a pravidel“.

Jogistické metody se zpočátku předávaly ústně. Později je podrobně sepsal indický mudrc Pataňdžali, a to ve formě Jógasútry, která je dodnes základní učebnicí jógy. Podle Pataňdžáliho je jóga v podstatě „snaha o dosažení dokonalosti metodou ovládání různých elementů člověka — jak fyzických, tak psychických“. Jóga vždy byla a je nedílnou součástí východních náboženství, dnes zejména hinduismu, džinismu a buddhismu. Někteří jogíni věří, že splynutím se všeprostupujícím duchem dosáhnou mókšy neboli osvobození.

Položme si tedy znovu otázku: ‚Může se člověk věnovat józe jen jako tělesnému cvičení s cílem zlepšit svou fyzickou i duševní kondici, aniž by měl cokoli společného s náboženstvím?‘ Vzhledem k původu jógy je zřejmé, že nemůže.

Kam vás jóga může zavést?

Jóga je metoda, jejímž cílem je dovést člověka k silnému duchovnímu prožitku, kdy dojde ke spojení neboli splynutí s nadlidským duchem. Jaký duch to ale bude?

Ve své knize Hindu World Benjamin Walker o józe říká: „Jóga byla od počátku souborem magických rituálů a dodnes si uchovává nepřehlédnutelný nádech okultismu a magie.“ Hinduističtí filozofové uznávají, že pěstováním jógy člověk může získat nadpřirozené schopnosti, třebaže obvykle prohlašují, že to není jejím hlavním cílem. Například někdejší indický prezident dr. S. Rádhákrišnan v knize Indian Philosophy říká: „Díky tomu, že [jogín] zaujme určitou pozici, ovládne své tělo, takže je schopen snést extrémní teplo i chlad. ... Dokáže vidět a slyšet i to, co se děje velmi daleko... Mezi lidmi je možný přenos myšlenek, a to bez použití běžných komunikačních metod. ... Jogín se může zneviditelnit.“

Při pohledu na jogína, který leží na lůžku pobitém hřebíky nebo který chodí po rozžhavených uhlech, si někteří lidé možná myslí, že to je podvod, kdežto jiní to považují za pouhou atrakci. Taková podívaná však není v Indii ničím neobvyklým. Běžně k vidění je tam také to, že někdo stojí na jedné noze a celé hodiny se upřeně dívá do slunce nebo že někdo jiný zadržuje dech, takže pak může dlouhou dobu zůstat zahrabán v písku. List The Times of India z června 1995 přinesl zprávu, že jedné tři a půlleté holčičce, která byla v hypnotickém spánku, přejelo přes břicho auto těžké více než 750 kilogramů. Když pak přihlížející viděli, že se holčička probudila a byla naprosto v pořádku, byli ohromeni. Zpráva k tomu uvedla: „To byla názorná ukázka jogínských schopností.“

Není pochyb o tom, že takovýchto neobvyklých výkonů člověk není běžně schopen. Křesťana proto jistě napadnou otázky: O čem tyto schopnosti svědčí? Pocházejí od Jehovy Boha, který je „Nejvyšší nad celou zemí“, nebo jsou z nějakého jiného zdroje? (Žalm 83:18) Bible se k tomu vyjadřuje jednoznačně. Když Izraelité byli na prahu Zaslíbené země, kterou obývali Kananejci, Jehova prostřednictvím Mojžíše řekl izraelským synům: „Nebudeš se učit činit podle odporných věcí oněch národů.“ O jaké ‚odporné věci‘ šlo? Mojžíš varoval před každým, ‚kdo používá  věštění, provozuje magii, hledá znamení nebo se věnuje kouzelnictví‘. (5. Mojžíšova 18:9, 10) Tyto věci jsou Bohu odporné, protože to jsou skutky démonů a hříšného těla. (Galaťanům 5:19–21)

Jóga není pro křesťany

Bez ohledu na to, co snad říkají terapeuti, jóga neznamená jen tělesné cvičení. Kniha Hindu Manners,Customs and Ceremonies (Hinduistické způsoby, zvyky a obřady) popisuje zážitky dvou mužů, kteří se pod vedením guru začali věnovat józe. Jeden z nich řekl: „Vyvíjel jsem nadlidské úsilí, abych dokázal zadržet dech co možná nejdéle. Pokaždé jsem se nadechl teprve tehdy, až když jsem málem omdlel. ... Jednou jsem si v pravé poledne myslel, že vidím zářící měsíc, a zdálo se mi, že se pohupuje ze strany na stranu. Jindy jsem měl zase v poledne představu, že všude kolem mě je hustá tma. Když jsem se o svých viděních zmínil svému vůdci..., měl z toho velkou radost. ... Ujišťoval mě, že díky svému sebezapření co nevidět zažiji ještě něco mnohem překvapivějšího.“ Druhý muž vypráví: „Nařídil mi, abych se denně upřeně díval na oblohu, aniž bych při tom mrknul nebo se pohnul. ... Někdy jsem měl pocit, že ve vzduchu vidím jiskry, jindy zase ohnivé koule a jiné světelné úkazy. Můj učitel byl výsledky mého úsilí velmi potěšen.“

Guru tato zvláštní vidění očividně považoval za známku toho, že člověk směřuje k pravému cíli jogistického cvičení. Hlavním cílem jógy je mókša, což bývá vysvětlováno jako splynutí s nějakým neosobním duchem. Mókša je popisována jako „(úmyslné) pozastavení spontánního myšlenkového procesu“. To je jednoznačně v rozporu s tím, k čemu jsou vybízeni křesťané: ‚Předkládejte svá těla jako živou, svatou, Bohu přijatelnou oběť, jako posvátnou službu se svou silou rozumu. A přestaňte se utvářet podle tohoto systému věcí, ale přeměňujte se předěláním své mysli, abyste si sami ověřili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle.‘ (Římanům 12:1, 2)

To, jakému druhu tělesného cvičení se člověk bude věnovat, je věcí osobního rozhodnutí. Křesťané by se však měli vyvarovat všeho, co by narušilo jejich vztah k Jehovovi Bohu — ať jde o tělesné cvičení, jídlo, pití, oblečení, zábavu či cokoli jiného. (1. Korinťanům 10:31) Ti, kdo chtějí cvičit proto, aby se udrželi v dobré kondici, si mohou vybrat z mnoha různých způsobů cvičení, při nichž by se nevystavili nebezpečí spojenému se spiritismem a okultismem. Vyvarujeme-li se praktik a učení, jež mají kořeny ve falešném náboženství, můžeme očekávat požehnání, kterým nás Bůh zahrne ve spravedlivém novém systému věcí. V něm se budeme těšit z dokonalého tělesného i duševního zdraví, a to po celou věčnost. (2. Petra 3:13; Zjevení 21:3, 4)

[Obrázky na straně 22]

Mnozí lidé se udržují v dobré kondici, aniž by se vystavovali vlivu spiritismu