Otázky čtenářů

Věděl Abel, že k získání Boží přízně je nutné předložit zvířecí oběť?

Biblická zpráva o tom, jak Kain a Abel předložili své oběti, je velmi stručná. V 1. Mojžíšově 4:3–5 čteme: „Když uplynul nějaký čas, stalo se, že Kain přistoupil k tomu, aby přinesl nějaké ovoce zemské půdy jako oběť Jehovovi. Ale pokud jde o Abela, ten také přinesl něco z prvotin svého stáda, dokonce jejich tučné kusy. A zatímco Jehova příznivě hleděl na Abela a jeho oběť, nepohlédl příznivě na Kaina a na jeho oběť.“

Bible se nezmiňuje o tom, že by Jehova předtím poskytl nějaké pokyny týkající se obětí nebo toho, jaké oběti jsou mu přijatelné. Kain a Abel tedy předložili své oběti zřejmě podle svého vlastního uvážení. Neměli přístup do rajského domova, v němž původně žili jejich rodiče, byli odcizeni Bohu a začali pociťovat důsledky hříchu. Ve svém hříšném a politováníhodném stavu si bezpochyby jasně uvědomovali, že naléhavě potřebují Boží pomoc. Svůj dar Bohu tedy pravděpodobně předložili dobrovolně, a to s cílem získat Boží přízeň.

Zpráva nakonec říká, že Bůh Abelovu oběť přijal, kdežto Kainovu nepřijal. Proč? Bylo to snad proto, že Abel na rozdíl od Kaina předložil vhodnou oběť? Vzhledem k tomu, že ani jeden z nich nevěděl, co je přijatelné a co ne, nemůžeme s jistotou říci, že na druhu oběti nezáleželo. Nicméně je pravděpodobné, že přijatelné byly oba druhy. V Zákoně, který Jehova později dal izraelskému národu, patřila k přijatelným obětem nejen zvířata nebo části jejich těla, ale také pražené zrní, snopy ječmene, jemná mouka, pečivo a víno. (3. Mojžíšova 6:19–23; 7:11–13; 23:10–13) To, že Bůh Abelovu oběť přijal, kdežto Kainovu ne, tedy zřejmě nesouviselo s tím, zda jejich oběti byly živočišného nebo rostlinného původu. (Srovnej Izajáše 1:11; Amose 5:22.)

O staletí později apoštol Pavel napsal: „Vírou obětoval Abel Bohu cennější oběť než Kain a skrze tuto víru obdržel svědectví, že je spravedlivý, neboť Bůh vydával svědectví ohledně jeho darů.“ (Hebrejcům 11:4) Bůh tedy považoval Abela za spravedlivého na základě jeho víry. Čemu ale Abel věřil? Slibu, že Jehova opatří Semeno, které ‚zhmoždí hlavu hadovi‘ a vrátí lidstvu někdejší pokoj a dokonalost. Z prohlášení, že Semenu bude ‚zhmožděna pata‘, možná Abel usoudil, že je nutné předložit oběť spojenou s prolitím krve. (1. Mojžíšova 3:15) V každém případě však ‚Abelova oběť byla cennější než Kainova‘ právě proto, že vyjadřovala Abelovu víru.

Podobně, Kain byl zavržen ne z toho důvodu, že by předložil nevhodný druh oběti, nýbrž kvůli zjevnému nedostatku víry. Jehova mu jasně řekl: „Jestliže se obrátíš, abys jednal dobře, nebude vyvýšení?“ (1. Mojžíšova 4:7) Bůh Kaina zavrhl ne kvůli tomu, že by se mu jeho oběť nelíbila, ale proto, že Kainovy „vlastní skutky byly ničemné“. Byla z nich patrná žárlivost a nenávist, jež nakonec vedly k vraždě. (1. Jana 3:12)