Loajalita — Svět má deformované názory

JEDNOHO teplého pátečního večera se ke skupině mladých lidí čekajících v Tel Avivu před nočním klubem připojil jakýsi mladík. Za několik okamžiků tam došlo ke strašlivému výbuchu.

Další atentátník-sebevrah tak zabil sám sebe a jeho útok zaplatilo životem 19 lidí. „Kusy lidských těl byly všude, samí mladí lidé — něco tak úděsného jsem ještě nikdy neviděl,“ řekl později reportérům jeden zdravotník.

„Některé z obdivovaných vlastností, jako je například loajalita..., mohou mít spojitost s válkou; mohou ji totiž velmi snadno roznítit a mohou také ztížit její ukončení,“ napsal v časopise The Lancet autor Thurstan Brewin. Ano, ve jménu loajality bylo prolito mnoho krve — od křižáckých tažení po nacistické pogromy — a takové krveprolévání je skvrnou lidských dějin.

Nedostatek loajality — Obětí přibývá

Je nesporné, že fanatická loajalita může být zhoubná, ale společnost může být rozvrácena i nedostatkem loajality. Být loajální znamená být věrný někomu nebo něčemu. Loajalita zahrnuje osobní neochvějnou věrnost navzdory pokušení dezertovat nebo zradit. Lidé sice většinou říkají, že tento druh loajality obdivují, ale společnost přesto trpí jejím katastrofálním nedostatkem, a to na základní úrovni, totiž v rodině. Závratnou rychlostí se zvyšuje rozvodovost podněcovaná zdůrazňováním seberealizace a vyvolaná rovněž tlaky a napětím každodenního života a důsledky rozbujelé sexuální nevěry. A stejně jako tomu bylo při pumovém útoku v Tel Avivu, nevinnými obětmi jsou často mladí lidé.

„Rozvod, rozluka a neúplná rodina — to vše jsou okolnosti podkopávající stabilitu rodiny. Často je tím pak poznamenána výchova dětí,“ uvádí se v jedné zprávě. Zdá se, že zejména chlapci v neúplných rodinách, kde je pouze matka, častěji trpí nedostatečnou výchovou a častěji mívají sklon k sebevraždě a ke zločinnosti. Ve Spojených státech je rozvodem rodičů každoročně postižen asi milion dětí. Do svých osmnácti let bude rozvodem rodičů zasažena pravděpodobně polovina všech dětí, jež se ve Spojených státech během určitého roku narodí manželským párům. Statistiky ukazují, že podobně skličující vyhlídku má mnoho mladých lidí i v jiných částech světa.

Loajalita — Příliš ušlechtilé měřítko?

Loajalita neboli věrná oddanost mívala v určitých sférách svou tradici, ale v dnešní době selhává. Proto se zdá, že více než kdy dříve platí slova krále Davida: „Zachraň mě přece,  Jehovo, vždyť věrně oddaný dospěl ke konci; věrní lidé totiž z lidských synů vymizeli.“ (Žalm 12:1) Proč je všude tak málo loajality? Roger Rosenblatt, který píše do časopisu Time, o tom říká: „Loajalita je sice měřítkem velmi ušlechtilým, ale my máme ve své povaze prostě příliš mnoho strachu, pochybností o sobě samotných, oportunismu a ctižádosti, než aby se dalo očekávat, že se náš křehký lidský rod bude tohoto měřítka držet.“ Když Bible popisuje dnešní dobu, otevřeně říká: „Lidé ... budou milovat sami sebe, budou ... nevěrní, bez přirozené náklonnosti.“ (2. Timoteovi 3:1–5)

Vezmeme-li v úvahu silný vliv, jímž loajalita — nebo její nedostatek — působí na lidské myšlení a jednání, můžeme si položit otázku: ‚Kdo si naši loajalitu právem zaslouží?‘ Podívejme se, jak nám na tuto otázku odpovídá následující článek.

[Podpisek obrázku na straně 3]

Fotografie nahoře: © AFP/CORBIS