Napodobujme Velkého učitele

„Jděte proto a čiňte učedníky z lidí ... a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (MATOUŠ 28:19, 20)

1, 2. (a) Jak to, že jsme v určitém smyslu všichni učiteli? (b) Jakou jedinečnou odpovědnost ve spojitosti s vyučováním mají praví křesťané?

JSTE učiteli? V určitém smyslu je učitelem každý z nás. Učíme například pokaždé, když ukazujeme cestu někomu, kdo zabloudil, když vysvětlujeme spolupracovníkovi, jak má postupovat při nějakém úkolu, nebo když ukazujeme dítěti, jak si má zavázat tkaničky. Taková pomoc druhým nám jistě přináší uspokojení.

² Pokud jde o vyučování, praví křesťané mají jedinečnou odpovědnost. Dostali jsme pověření, abychom ‚činili učedníky z lidí a vyučovali je‘. (Matouš 28:19, 20) Příležitost k vyučování máme i ve sboru. Způsobilí muži jsou jmenováni, aby sloužili jako ‚pastýři a učitelé‘ a aby tak přispívali k budování sboru. (Efezanům 4:11–13) Křesťanky mají být při své každodenní činnosti „učitelkami toho, co je dobré“, a pomáhat tak mladším ženám. (Titovi 2:3–5) Všichni jsme vybízeni, abychom povzbuzovali své spoluvěřící. Touto vybídkou se řídíme tehdy, jestliže budujícím způsobem mluvíme s druhými a používáme při tom Bibli. (1. Tesaloničanům 5:11) Je skutečně výsadou, že můžeme být učiteli Božího slova a předkládat druhým duchovní hodnoty, z nichž mohou mít dlouhodobý užitek.

3. Co máme dělat, abychom jako učitelé dosahovali lepších výsledků?

³ Co ale máme dělat, abychom jako učitelé dosahovali lepších výsledků? Především máme napodobovat Velkého učitele, Ježíše. Někteří si možná kladou otázku: ‚Jak můžeme Ježíše napodobovat? Byl přece dokonalý.‘ Je pravda, že dokonalými učiteli nemůžeme být. Ale bez ohledu na to, jaké máme schopnosti, můžeme se ze všech sil snažit napodobovat Ježíšovy vyučovací metody. Rozebereme si nyní čtyři z jeho metod — jednoduchost, účinné otázky, logickou argumentaci a výstižná znázornění.

Jednoduchost

4, 5. (a) Proč je jednoduchost jedním z hlavních rysů biblické pravdy? (b) Proč je důležité věnovat pozornost své slovní zásobě, jestliže chceme vyučovat jednoduše?

⁴ Základní pravdy Božího slova nejsou složité. Ježíš v jedné své modlitbě řekl: „Veřejně tě chválím, Otče, ... protože jsi utajil tyto věci před moudrými a intelektuály a zjevil jsi je nemluvňatům.“ (Matouš 11:25) Jehova zjevuje své záměry lidem, kteří mají upřímné a pokorné srdce. (1. Korinťanům 1:26–28) Jednoduchost je tedy jedním z hlavních rysů biblické pravdy.

⁵ Jak můžete vyučovat jednoduše, když vedete domácí biblické studium nebo jste na  opětovné návštěvě u zájemců? Čemu jsme se naučili od Velkého učitele? Mnozí z jeho posluchačů byli „nevzdělaní a obyčejní“, a protože Ježíš chtěl, aby jeho slova jasně pochopili, používal prostý jazyk, kterému mohli rozumět. (Skutky 4:13) Jestliže tedy chceme vyučovat jednoduše, prvním předpokladem je, abychom dávali pozor na to, jakou slovní zásobu používáme. Nemusíme se snažit dodat biblické pravdě na přesvědčivosti nějakou květnatou řečí. Taková ‚výstřední řeč‘ by v posluchačích mohla vyvolávat pocity méněcennosti, zejména pokud by měli omezené vzdělání nebo schopnosti. (1. Korinťanům 2:1, 2) Ježíšův příklad ukazuje, že jednoduchá, pečlivě volená slova mohou sdělit pravdu velmi působivě.

6. Co máme dělat, abychom zájemce nezahltili příliš velkým množstvím informací?

⁶ Jestliže chceme vyučovat jednoduše, musíme také dávat pozor, abychom toho, s kým studujeme Bibli, nezahltili přílišným množstvím informací. Ježíš bral v úvahu to, že jeho učedníci mohou pojmout jen určité množství informací. (Jan 16:12) Z tohoto hlediska bychom o svých zájemcích měli uvažovat i my. Například když vedeme studium na základě knihy Poznání, které vede k věčnému životu, nemusíme vysvětlovat každou podrobnost. * Není ovšem také nutné probrat informace rychle, jako by nejdůležitější ze všeho bylo probrání určitého množství látky. Je naopak moudré přizpůsobit tempo studia potřebám a schopnostem našeho zájemce. Naším cílem je pomoci mu, aby se stal Kristovým učedníkem a Jehovovým ctitelem. Chceme zájemci pomáhat, aby studovanou látku jasně pochopil, a musíme tomu tedy věnovat potřebné množství času. Potom může pravda zapůsobit na jeho srdce a podnítit ho ke konkrétním krokům. (Římanům 12:2)

7. Které podněty nám mohou pomoci, abychom při proslovech ve sboru vyučovali jednoduše?

⁷ Jestliže máme proslovy ve sboru, co máme dělat, aby naše řeč byla ‚snadno srozumitelná‘, zejména jsou-li mezi posluchači lidé, kteří přišli poprvé? (1. Korinťanům 14:9) Uvažujme o třech podnětech, které nám mohou pomoci. Za prvé, je třeba vysvětlit všechny neznámé výrazy, jež musíme použít. Vzhledem k našemu poznání Božího slova máme specifickou slovní zásobu. Jestliže používáme výrazy jako „věrný a rozvážný otrok“, „jiné ovce“ a „Velký Babylón“, budeme asi muset jejich význam stručně vysvětlit. Za druhé, vyvarujme se mnohomluvnosti. Jestliže budeme používat příliš mnoho slov a budeme se vyjadřovat komplikovaně, posluchači možná ztratí zájem. Jasnosti dosáhneme tím, že vyřadíme všechna nadbytečná slova a slovní spojení. Za třetí, nesnažme se zahrnout do proslovu příliš mnoho látky. Při zkoumání svého námětu narazíme na mnoho zajímavých podrobností. Ale nejlepší bude, když si látku rozdělíme do několika hlavních myšlenek a použijeme pouze ty informace, jimiž jsou tyto myšlenky podporovány a jež je možné jasně probrat v určeném čase.

Účinné otázky

8, 9. Jak můžeme zvolit otázku, která by našeho posluchače mohla zajímat? Uveďte příklady.

⁸ Vzpomeňme si, že Ježíš používal otázky velmi obratně, když chtěl své učedníky přimět k tomu, aby vyjádřili, co je v jejich mysli, a aby podnítil a školil jejich myšlení. Ježíš svými otázkami jemně působil na jejich srdce. (Matouš  16:13, 15; Jan 11:26) Jak můžeme i my, podobně jako Ježíš, používat otázky účinně?

⁹ Při kazatelské službě dům od domu můžeme používat otázky k tomu, abychom vzbudili zájem a připravili cestu k rozhovoru o Božím Království. Jak si můžeme zvolit otázku, která by našeho posluchače mohla zajímat? Buďte všímaví. Když přicházíte k nějakému domu, všímejte si jeho okolí. Jsou na dvorku hračky? Pokud ano, jsou v domě patrně děti, a my se můžeme zeptat: ‚Přemýšleli jste o tom, jak svět bude vypadat, až vaše děti vyrostou?‘ (Žalm 37:10, 11) Je na hlavních dveřích několik zámků nebo je tam nějaký zabezpečovací systém? Mohli bychom se zeptat: ‚Co myslíte, přijde někdy doba, kdy se doma a na ulici budeme cítit bezpečně?‘ (Micheáš 4:3, 4) Je tam nájezd pro invalidní vozík? Je možné se zeptat: ‚Nastane někdy doba, kdy se každý člověk bude těšit dobrému zdraví?‘ (Izajáš 33:24) Mnoho podnětů je možné získat z knihy Rozmluvy z Písem. *

10. Jak můžeme používat otázky k tomu, abychom ze srdce našeho zájemce ‚načerpali‘ myšlenky a pocity, ale na co bychom měli pamatovat?

¹⁰ Jak můžeme otázky využívat při vedení biblických studií? My na rozdíl od Ježíše nevidíme lidem do srdce. Ale taktní a přiléhavé otázky nám mohou pomoci ‚načerpat‘ ze srdce zájemce jeho myšlenky a pocity. (Přísloví 20:5) Dejme tomu, že studujeme v knize Poznání kapitolu „Proč bohulibý způsob života přináší štěstí“. Pojednává se zde o Božím náhledu na nepoctivost, smilstvo a další věci. Zájemce možná na tištěné otázky odpoví správně, ale souhlasí skutečně s tím, co se učí? Můžeme se zeptat: ‚Zdá se vám Jehovův názor na tyto záležitosti rozumný? Jak tyto biblické zásady můžete uplatnit ve svém životě?‘ Pamatujme však na to, že se svými zájemci musíme jednat uctivě a dávat jim najevo, že uznáváme jejich důstojnost. Nechceme zájemcům klást otázky, které by je uváděly do rozpaků nebo které by je pokořovaly. (Přísloví 12:18)

11. Jak mohou veřejní řečníci účinně využívat otázky?

¹¹ Otázky mohou účinně využívat i veřejní řečníci. Řečnické otázky — tedy otázky, na které nečekáme hlasitou odpověď — pomohou posluchačům přemýšlet a docházet k logickým závěrům. Ježíš takové otázky čas od času použil. (Matouš 11:7–9) Kromě toho může řečník po úvodních slovech položit několik otázek, a upozornit tak na hlavní body proslovu. Mohl by říci: „Dnes si zodpovíme tyto otázky...“ V závěru se potom k těmto otázkám může vrátit a shrnout hlavní body.

12. Uveďte příklad, jak mohou křesťanští starší používat otázky, když pomáhají spoluvěřícímu získat útěchu z Božího slova.

¹² Otázky mohou používat také křesťanští starší při své pastýřské činnosti, když se snaží pomoci ‚sklíčené duši‘, aby získala útěchu z Jehovova slova. (1. Tesaloničanům 5:14) Starší, který má pomoci někomu, kdo je skleslý na mysli, může poukázat například na Žalm 34:18. Zde je řečeno: „Jehova je blízko těm, kdo mají zlomené srdce, a ty, kdo jsou zdrcení na duchu, zachraňuje.“ Jestliže chce starší zjistit, zda sklíčený člověk chápe, jak se to na něj osobně vztahuje, může se ho zeptat: ‚Komu je Jehova nablízku? Zdá se ti někdy, že máš „zlomené srdce“ a že jsi „zdrcen na duchu“? Když Bible říká, že Jehova je takovým  lidem nablízku, neznamená to snad, že je i blízko tebe?‘ Sklíčeného člověka může takové laskavé ujištění oživit na duchu. (Izajáš 57:15)

Logická argumentace

13, 14. (a) Jak bychom mohli argumentovat někomu, kdo říká, že nevěří v Boha, kterého nevidí? (b) Proč bychom neměli očekávat, že každého naše argumentace přesvědčí?

¹³ V naší službě chceme působit na srdce posluchačů logickou a přesvědčivou argumentací. (Skutky 19:8; 28:23, 24) Znamená to snad, že se musíme naučit používat komplikované logické postupy, abychom druhé přesvědčili o pravdivosti Božího slova? Vůbec ne. Logická argumentace nemusí být složitá. Je-li předložena jednoduše, je obvykle velmi působivá. Uvažujme o jednom příkladu.

¹⁴ Jak bychom mohli reagovat, když někdo řekne, že nevěří v Boha, kterého nevidí? Mohli bychom argumentovat přirozeným zákonem příčiny a následku. Když pozorujeme následek, souhlasíme s tím, že musí mít nějakou příčinu. Mohli bychom říci: ‚Kdybyste byl na nějakém odlehlém místě a najednou byste přišel k pěknému domu plnému jídla (následek), jistě byste bez váhání souhlasil s tím, že někdo (příčina) ten dům postavil a naplnil spíž. Když tedy pozorujeme, že se v přírodě zračí plán a že v zemské „spižírně“ je dostatek jídla (následek), není snad logické, že za tím Někdo (příčina) stojí?‘ Nejlépe to vyjadřuje jednoduchý biblický výrok: „Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“ (Hebrejcům 3:4) Ale bez ohledu na to, do jaké míry je naše argumentace logická, ne každého to přesvědčí. Bible nám připomíná, že věřícími se stanou pouze ti, kdo jsou „správně nakloněni k věčnému životu“. (Skutky 13:48; 2. Tesaloničanům 3:2)

15. Jaký druh argumentace můžeme použít, když chceme poukázat na Jehovovy vlastnosti a způsob jednání, a které dva příklady ukazují, jak bychom takovou argumentaci mohli použít?

¹⁵ Při svém vyučování, ať už v kazatelské službě nebo ve sboru, můžeme používat logickou argumentaci k tomu, abychom poukázali na Jehovovy vlastnosti a na jeho způsob jednání. Velmi působivé je vyjádření typu „oč více“, které příležitostně používal Ježíš. (Lukáš 11:13; 12:24) Tento druh logické argumentace je založen na kontrastu a může zanechat hluboký dojem. Chceme-li ukázat, že nauka o pekelném ohni je nesmyslná, můžeme říci: ‚Žádný milující otec by své dítě netrestal tak, že by dítěti podržel ruku v ohni. Oč odpornější tedy musí být pro našeho milujícího nebeského Otce už jen samotná myšlenka, že by existovalo peklo.‘ (Jeremjáš 7:31) Chceme-li zdůraznit, že Jehova se stará o své služebníky jednotlivě, mohli bychom říci: ‚Jestliže Jehova zná každou z miliard hvězd jménem, oč více se jistě stará o lidi, kteří ho milují a byli vykoupeni drahocennou krví jeho Syna.‘ (Izajáš 40:26; Skutky 20:28) Taková přesvědčivá argumentace nám pomůže zapůsobit na srdce druhých.

Výstižná znázornění

16. Proč jsou znázornění cennou složkou vyučování?

¹⁶ Působivá znázornění či podobenství mohou naše vyučování okořenit, takže je pak pro naše posluchače zajímavější. Proč jsou pro vyučování přínosem? Jeden pedagog konstatoval: „Schopnost abstraktně myslet je jedním z nejobtížnějších lidských úkonů.“ Znázornění do naší mysli vtisknou smysluplné obrazy a pomáhají nám lépe pochopit nové myšlenky. Ježíš byl v používání podobenství mistrem. (Marek 4:33, 34) Podívejme se na to, jak tuto vyučovací metodu můžeme používat i my.

17. Na kterých čtyřech podmínkách závisí to, zda znázornění bude působivé?

¹⁷ Co je potřeba k tomu, aby znázornění bylo působivé? Za prvé, mělo by být vhodné pro naše posluchače a vztahovat se k okolnostem, které naši posluchači mohou snadno pochopit. Připomeňme si, že mnohá svá podobenství Ježíš založil na situacích ze všedního života posluchačů. Za druhé, znázornění by mělo přiměřeně odpovídat myšlence, o které pojednáváme. Pokud přirovnání nesedí, znázornění  pouze odvede pozornost posluchačů. Za třetí, ve znázornění by neměly být nadbytečné detaily. Vzpomeňme si, že Ježíš potřebné konkrétní údaje uváděl, ale zbytečnosti vynechával. Za čtvrté, když použijeme znázornění, měli bychom dbát na to, aby jeho uplatnění bylo naprosto zřejmé. Jinak by se mohlo stát, že ho někteří nepochopí.

18. Jak můžeme přijít na výstižná znázornění?

¹⁸ Jak můžeme přijít na výstižná znázornění? Není třeba vymýšlet dlouhé, složité příběhy. Velice působivá mohou být krátká znázornění. Pro myšlenku, kterou chcete zdůraznit, se snažte najít příklad. Dejme tomu, že námětem, který rozebíráme, je Boží odpuštění. Hledáme znázornění pro myšlenku ze Skutků 3:19, kde se říká, že Jehova může ‚vymazat‘ naše chyby. To je působivé už samo o sobě. Ale jakým konkrétním příkladem můžeme tuto myšlenku znázornit? Co se zmínit o gumě nebo houbě? Mohli bychom říci: ‚Když Jehova odpustí naše hříchy, vymaže je jakoby houbou (nebo gumou).‘ Takové jednoduché znázornění pochopí každý.

19, 20. (a) Kde najdeme dobrá znázornění? (b) Uveďte některá působivá znázornění, která byla publikována v naší literatuře. (Viz také rámeček.)

¹⁹ Kde můžete najít výstižná znázornění a příklady ze života? Čerpejte ze svých zážitků nebo ze zážitků svých spoluvěřících, kteří snad pocházejí z různorodého prostředí. Zdroje pro znázornění můžeme hledat i jinde, například v živé a neživé přírodě, nebo můžeme poukázat na různé předměty v domácnosti či na nějakou aktuální událost, o které místní lidé dobře vědí. Klíčem k tomu, abychom našli dobrá znázornění, je všímavost. Musíme ‚pečlivě pozorovat‘ každodenní život kolem nás. (Skutky 17:22, 23) Jedna publikace o řečnictví vysvětluje: „Jestliže si řečník všímá lidského života a toho, čím se lidé zabývají, rozmlouvá s lidmi všeho druhu, je dobrým pozorovatelem a ptá se tak dlouho, dokud věci neporozumí, pak shromáždí velké množství ilustrativního materiálu, který mu v případě potřeby velmi dobře poslouží.“

²⁰ Existuje ještě další bohatý zdroj působivých znázornění — časopisy Strážná věž a Probuďte se! i další publikace svědků Jehovových. To, jak jsou v nich používána znázornění, je velmi poučné. * Podívejme se například na znázornění použité v 11. odstavci 17. kapitoly knihy Poznání. Toto znázornění přirovnává rozdílné osobnosti ve sboru k rozmanitým vozidlům na silnici. Proč je působivé? Všimněme si, že je založeno na situaci z každodenního života, odpovídá zdůrazňované myšlence a jeho uplatnění je jasné. Znázornění obsažená v publikacích můžeme používat při svém vyučování a snad je upravit podle potřeby zájemce nebo je přizpůsobit pro použití v proslovu.

21. Co je nám odměnou, jestliže působivě vyučujeme z Božího slova?

²¹ Být dobrým učitelem přináší velkou odměnu. Když vyučujeme, dáváme druhým, rozdáváme se totiž, abychom jim pomohli, a takové dávání přináší štěstí. Vždyť Bible říká: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35) Pro ty, kdo vyučují z Božího slova, takové štěstí vyplývá z vědomí, že lidem předávají to, co má pravou a trvalou hodnotu — totiž pravdu o Jehovovi. Můžeme mít uspokojení také z vědomí, že napodobujeme Velkého učitele, Ježíše Krista.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáte si?

• Jak můžeme při vedení domácího biblického studia a při proslovu ve sboru vyučovat jednoduše?

• Jak můžeme při kázání dům od domu účinně využívat otázky?

• Jak můžeme pomocí logické argumentace poukázat na Jehovovy vlastnosti a jeho způsob jednání?

• Kde najdeme výstižná znázornění?

[Studijní otázky]

 [Rámeček a obrázek na straně 23]

Vzpomínáte si na tato znázornění?

Uvádíme jen několik působivých znázornění. Co kdybyste si je podle odkazu vyhledali a podívali se, jak každé z nich pomohlo vysvětlit rozebíranou myšlenku?

• Podobně jako je to v případě artistů a krasobruslařů, i ti, kdo chtějí vybudovat dobré manželství, jsou do značné míry závislí na dobrém partnerovi. (Strážná věž z 15. května 2001, strana 16)

• Vyjadřovat své pocity je jako házet míčem. Můžete míč hodit jemně nebo s ním mrštit takovou silou, že způsobíte zranění. (Probuďte se! z 8. ledna 2001, strana 10)

• Učit se projevovat lásku je jako učit se nový jazyk. (Strážná věž z 15. února 1999, strany 18, 22–23)

• Zděděný hřích je možné přirovnat k viru, který nakazí počítačové soubory. (Existuje Stvořitel, který se o vás stará?, strana 156)

• Spiritismus má pro démony stejný význam, jaký má pro lovce návnada. Přitahuje kořist. (Poznání, které vede k věčnému životu, strana 111)

• To, jak Ježíš přichází zachránit Adamovy potomky, je možné přirovnat k bohatému dobrodinci, který zaplatí dluh firmy (zaviněný nepoctivým ředitelem) a znovu otevře továrnu, z čehož má užitek mnoho zaměstnanců. (Strážná věž z 15. února 1991, strana 13)

• Milovníci umění vynaloží velké úsilí, aby velmi poškozené umělecké dílo uvedli do původního stavu. Podobně Jehova vidí nejen naši nedokonalost, ale vidí v nás i to dobré, a nakonec nás uvede do původního dokonalého stavu, který Adam ztratil. (Strážná věž z 15. února 1990, strana 22)

[Obrázky na straně 20]

Praví křesťané vyučují z Božího slova

[Obrázek na straně 21]

Starší mohou používat otázky, aby spoluvěřícím pomohli načerpat útěchu z Božího slova