„Tak nikdy jiný člověk nemluvil“

„Všichni o něm začali podávat příznivé svědectví a podivovat se poutavým slovům, která vycházela z jeho úst.“ (LUKÁŠ 4:22)

1, 2. (a) Proč se úředníci, kteří měli Ježíše zatknout, vrátili s prázdnou? (b) Z čeho je patrné, že úředníci nebyli jediní, na koho Ježíšovo vyučování silně zapůsobilo?

ÚŘEDNÍCI svůj úkol nesplnili. Měli zatknout Ježíše Krista, ale vrátili se s prázdnou. Přední kněží a farizeové si žádali vysvětlení. „Jak to, že jste ho nepřivedli sem?“ Proč vlastně ti úředníci nezatkli muže, který by jim nekladl žádný odpor? Úředníci odpověděli: „Tak nikdy jiný člověk nemluvil.“ Ježíšovo vyučování na ně tak zapůsobilo, že nedokázali vzít tohoto pokojného muže do vazby. * (Jan 7:32, 45, 46)

² Tito úředníci nebyli jediní, na koho Ježíšovo vyučování silně zapůsobilo. Bible ukazuje, že lidé přicházeli ve velkém počtu, jen aby si ho vyslechli. V jeho domovském městě se lidé podivovali „poutavým slovům, která vycházela z jeho úst“. (Lukáš 4:22) Ježíš také někdy mluvil z člunu k velkým zástupům shromážděným na břehu Galilejského moře. (Marek 3:9; 4:1; Lukáš 5:1–3) A při jedné příležitosti s ním po několik dní zůstával „velký zástup“, přestože ti lidé neměli nic k jídlu. (Marek 8:1, 2)

3. Co bylo hlavním důvodem, proč byl Ježíš tak vynikajícím učitelem?

³ Proč byl Ježíš tak vynikajícím učitelem? Hlavním důvodem byla jeho láska. * Ježíš miloval pravdy, které sděloval, a také miloval lidi, které učil. Měl však také mimořádnou schopnost uplatňovat působivé vyučovací metody. Ve studijních článcích tohoto čísla budeme pojednávat o několika účinných metodách, které Ježíš používal, a o tom, jak je můžeme používat i my.

Jednoduchost a jasnost

4, 5. (a) Proč Ježíš vyučoval prostým jazykem a co je na tom pozoruhodného? (b) Proč je Kázání na hoře ukázkou toho, že Ježíš vyučoval jednoduše?

⁴ Nezřídka se stává, že vzdělaní lidé používají jazyk, který přesahuje chápání jejich posluchačů. Mohou však mít posluchači užitek z našich vědomostí, jestliže nemluvíme srozumitelně? Ježíš nikdy nemluvil tak, že by to přesahovalo rozumové schopnosti jeho posluchačů. Představte si tu obrovskou slovní zásobu, kterou mohl používat. Ale přestože měl tak ohromné znalosti, myslel na své posluchače, a ne na sebe. Věděl, že mnozí z nich byli „nevzdělaní a obyčejní“. (Skutky  4:13) Chtěl, aby mu rozuměli, a proto používal jazyk, který byl pro tyto lidi pochopitelný. I když se vyjadřoval jednoduše, pravdy, které tak sděloval, měly nesmírnou hloubku.

⁵ Zamysleme se například nad Kázáním na hoře, jež je zaznamenáno u Matouše 5:3–7:27. Na toto kázání mohlo Ježíšovi stačit pouhých dvacet minut. Myšlenky, které jsou v něm obsaženy, jsou však hluboké a dotýkají se samotného jádra takových věcí, jako je cizoložství, rozvod a hmotařství. (Matouš 5:27–32; 6:19–34) V tomto kázání nenajdeme žádné komplikované nebo příliš učené výrazy. Vždyť tam snad není ani slůvko, kterému by dítě nerozumělo. Není divu, že když Ježíš skončil, zástupy — v nichž pravděpodobně bylo mnoho zemědělců, pastýřů a rybářů — „žasly nad jeho způsobem vyučování“. (Matouš 7:28)

6. Uveďte některé Ježíšovy výroky, jež byly sice jednoduché, ale měly hluboký význam.

⁶ Ježíš často používal jasná, krátká slovní spojení, a pronášel výroky, které byly jednoduché, ale měly hluboký význam. Tištěné knihy tehdy ještě neexistovaly, avšak Ježíš dokázal své poselství vtisknout nesmazatelně do mysli a srdce svých posluchačů. Všimněme si několika příkladů: „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů. ... Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ „Přestaňte soudit, abyste nebyli souzeni.“ „Poznáte ty lidi podle jejich ovoce.“ „Zdraví lidé nepotřebují lékaře, ale churaví ano.“ „Všichni, kdo berou meč, mečem zahynou.“ „Splácejte césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu.“ „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ * (Matouš 6:24; 7:1, 20; 9:12; 26:52; Marek 12:17; Skutky 20:35) Ježíš tyto působivé výroky pronesl téměř před 2 000 lety, ale i dnes je snadné si je pamatovat.

Používání otázek

7. Proč Ježíš kladl otázky?

⁷ Otázky používal Ježíš obdivuhodně. Často se ptal i tehdy, když by bylo rychlejší sdělit posluchačům myšlenku rovnou. Proč tedy kladl otázky? Čas od času použil přímé  otázky, aby odhalil pohnutky svých odpůrců, a tak je umlčel. (Matouš 12:24–30; 21:23–27; 22:41–46) V mnoha případech však Ježíš nelitoval času a kladl otázky proto, aby sdělil určité pravdy, aby přiměl posluchače vyjádřit, co je v jejich srdci, a aby podněcoval a školil myšlení svých učedníků. Prozkoumejme dva příklady, ve kterých šlo o apoštola Petra.

8, 9. Jak Ježíš použil otázky, aby pomohl Petrovi dojít ke správnému závěru v souvislosti s placením chrámové daně?

⁸ Nejprve si vzpomeňme na situaci, kdy se výběrčí daní ptali Petra, zda Ježíš platí chrámovou daň. * Petr, který občas jednal impulsivně, odpověděl: „Ano.“ Krátce nato se ho však Ježíš zeptal: „‚Co myslíš, Šimone? Od koho dostávají králové země poplatky nebo daň z hlavy? Od svých synů, nebo od cizích lidí?‘ Když řekl: ‚Od cizích lidí‘, Ježíš mu řekl: ‚Synové jsou tedy skutečně zproštěni daně.‘“ (Matouš 17:24–27) Smysl Ježíšových otázek mohl být Petrovi zřejmý. Jak to?

⁹ V Ježíšově době bylo známo, že členové královské rodiny jsou zproštěni daně. V chrámu byl uctíván nebeský Král, a Ježíš jakožto jeho jediný zplozený Syn tedy nebyl povinen tuto daň platit. Povšimněme si, že Ježíš Petrovi neřekl, jak to vlastně je, ale položil mu několik otázek, a tak ho působivě a přitom jemně dovedl ke správnému závěru. Snad tím také Petrovi pomohl pochopit, že je nutné lépe si odpověď rozmyslet.

10, 11. Jak Ježíš reagoval, když v noci o Pasachu roku 33 n. l. Petr usekl jednomu muži ucho, a jak tato situace ukazuje, že si Ježíš uvědomoval důležitost otázek?

¹⁰ Druhý příklad se týkal toho, k čemu došlo v noci o Pasachu roku 33 n. l., kdy zástup přišel zatknout Ježíše. Učedníci se Ježíše zeptali, zda mají na jeho obranu bojovat. (Lukáš 22:49) Petr nečekal na odpověď a jednomu z mužů mečem usekl ucho (je ale možné, že Petr měl v úmyslu způsobit mu zranění ještě vážnější). Petr jednal proti vůli svého Pána, protože Ježíš byl plně připraven vzdát se. Jak Ježíš zareagoval? Byl trpělivý jako vždy, a Petrovi položil tři otázky: „Což nemám rozhodně pít pohár, který mi dal Otec?“ „Myslíš [si], že se nemohu obrátit na svého Otce, aby mi opatřil v tomto okamžiku více než dvanáct legií andělů? Jak by se v tom případě splnila Písma, že se to musí takto stát?“ (Jan 18:11; Matouš 26:52–54)

¹¹ Nyní se nad touto zprávou zamysleme. Ježíš byl obklopen rozzuřeným davem a věděl, že se blíží jeho smrt a že na jeho bedrech spočívá očištění jména jeho Otce a záchrana lidské rodiny. Přece však v tu chvíli nelitoval času a pomocí otázek vštípil Petrovi do mysli důležité pravdy. Ježíš tedy jistě věděl, že otázky jsou důležité.

 Působivé používání hyperboly

12, 13. (a) Co je to hyperbola? (b) Jak Ježíš pomocí hyperboly zdůraznil, že je bláhové kritizovat drobné chyby našich bratrů?

¹² Ježíš při své kazatelské službě často používal další působivou vyučovací metodu — totiž hyperbolu, což je záměrná nadsázka za účelem zdůraznění. Pomocí hyperboly Ježíš vytvářel nezapomenutelné myšlenkové obrazy. Podívejme se na několik konkrétních příkladů.

¹³ Když chtěl Ježíš v Kázání na hoře zdůraznit to, aby lidé ‚přestali soudit‘ druhé, řekl: „Proč se tedy díváš na stéblo slámy v oku svého bratra, ale nebereš v úvahu trám ve svém vlastním oku?“ (Matouš 7:1–3) Jen si to představte. Kriticky zaměřený člověk svému bratrovi nabízí, že mu z ‚oka‘ vytáhne kousek slámy. Kritik tvrdí, že jeho bratr nevidí věci natolik jasně, aby je mohl přijatelně posuzovat. Ale kritik sám nemůže uplatňovat zdravou soudnost, protože mu překáží „trám“ — kláda nebo břevno, jaké se používají při stavbě střechy. A tak Ježíš nezapomenutelně zdůraznil, jak bláhové je kritizovat drobné chyby našich bratrů, když my sami se dopouštíme velkých chyb.

14. Proč byla Ježíšova slova o cezení komára a polykání velblouda mimořádně působivou hyperbolou?

¹⁴ Při jiné příležitosti Ježíš odsoudil farizey jako ‚slepé vůdce, kteří cedí komára, ale polykají velblouda‘. (Matouš 23:24) To byla mimořádně působivá hyperbola. Proč? Protože ukazovala do očí bijící rozdíl mezi drobounkým komárem a velbloudem, jedním z největších zvířat, která Ježíšovi posluchači znali. Odhaduje se, že váze průměrného velblouda by odpovídala váha asi 70 milionů komárů. Ježíš také věděl, že farizeové cedili své víno přes látkové síto. Tito puntičkáři nechtěli spolknout ani komára, aby se z obřadního hlediska neznečistili. Obrazně však polykali velblouda, což bylo stejně nečisté. (3. Mojžíšova 11:4, 21–24) Hlavní myšlenka, kterou tím Ježíš ukázal, byla jasná. Farizeové puntičkářsky plnili požadavky Zákona do nejmenších podrobností, ale přehlíželi závažnější věci — „právo a milosrdenství a věrnost“. (Matouš 23:23) Ježíš opravdu jasně ukázal, jací jsou.

15. Uveďte některé příklady, kdy Ježíš při vyučování použil hyperbolu.

¹⁵ Ježíš při své službě používal hyperbolu často. Uvažujme o několika příkladech. ‚Víra velikosti nepatrného hořčičného zrna‘, která by mohla pohnout horou — sotva mohl Ježíš výstižněji zdůraznit, že i malá víra může mnoho vykonat. (Matouš 17:20) Veliký velbloud, který se snaží protáhnout ouškem jehly — opravdu působivé znázornění obtížné situace bohatého člověka, který se snaží sloužit Bohu a zároveň se nevzdává svého hmotařského způsobu života. (Matouš 19:24) Nezdá se vám, že se Ježíš vyjadřoval neobyčejně barvitě a měl mimořádnou schopnost dosáhnout pouhými několika slovy maximálního účinku?

Nevyvratitelná logika

16. Jak Ježíš vždy používal svých pronikavých myšlenkových schopností?

¹⁶ Ježíš měl dokonalou mysl, a proto při rozhovorech s lidmi dovedl mistrně používat logické argumenty. Svých pronikavých myšlenkových schopností však nikdy nezneužil. Při vyučování je vždy využíval k podpoře pravdy. Někdy použil silné logické argumenty, aby vyvrátil falešná obvinění svých náboženských odpůrců. A v mnoha případech použil logickou úvahu k tomu, aby svým učedníkům předal důležité poučení. Podívejme se, jak Ježíš logiku mistrně uplatňoval v praxi.

17, 18. Jakou působivou logickou argumentací Ježíš vyvrátil falešné obvinění, které proti němu vznesli farizeové?

¹⁷ Zamysleme se nad situací, kdy Ježíš uzdravil muže posedlého démony, který byl  slepý a nemohl mluvit. Když se o tomto Ježíšově činu doslechli farizeové, řekli: „Tento člověk nevyhání démony vyjma prostřednictvím Belzebuba [Satana], panovníka démonů.“ Jak vidíme, farizeové připustili, že k vyhánění Satanových démonů je potřeba nadlidské síly. Nechtěli ovšem, aby lidé v Ježíše uvěřili, a proto jeho moc připsali Satanovi. Ježíš ukázal, že v konečném důsledku jejich argumentace postrádá logiku. Odpověděl totiž: „Každé království rozdělené samo proti sobě bývá zpustošeno a žádné město nebo dům rozdělený sám proti sobě neobstojí. Stejně, jestliže Satan vyhání Satana, rozděluje se sám proti sobě; jak potom obstojí jeho království?“ (Matouš 12:22–26) Ježíš vlastně říkal: ‚Pokud bych, jak říkáte, byl na straně Satana a zbořil to, co Satan udělal, pak by Satan jednal sám proti sobě a brzy by padl.‘ Není to působivá logika?

¹⁸ Ježíš pak tento námět rozvedl dále. Věděl, že někteří z farizeů vyháněli démony. Proto jim položil jednoduchou, ale zničující otázku: „Jestliže vyháním démony prostřednictvím Belzebuba, prostřednictvím koho je vyhánějí vaši synové [neboli učedníci]?“ (Matouš 12:27) Ježíš tím vlastně říkal: ‚Pokud tedy já vyháním démony díky moci Satana, pak vaši vlastní učedníci využívají tutéž moc.‘ Co na to mohli farizeové odpovědět? Nikdy by nepřiznali, že jejich učedníci jsou pod vlivem Satana. Nevyvratitelnou logickou argumentací Ježíš dokázal, že obvinění, které proti němu vznesli, je absurdní.

19, 20. (a) Jak Ježíš používal logiku ke sdělování povzbudivých pravd? (b) Jak Ježíš použil vyjádření „oč více“, když odpovídal na prosbu učedníků, aby je naučil modlit se?

¹⁹ Ježíš používal logické a přesvědčivé argumenty nejen k umlčení svých odpůrců, ale také tehdy, když lidem sděloval povzbudivé, pozitivní pravdy o Jehovovi. Chtěl svým posluchačům pomoci, aby se dostali nad úroveň toho, co už znali, a přesvědčili se o něčem novém, a proto své dokazování mnohokrát postavil na obratech jako „oč více“. Uveďme si jenom dva příklady.

²⁰ Učedníci Ježíše požádali, aby je naučil modlit se. Ježíš jim tedy vyprávěl podobenství o muži, který svou ‚smělou neodbytností‘ nakonec přemluvil neochotného přítele, aby splnil jeho přání. Ježíš se také zmínil o tom, že rodiče jsou ochotní „dávat dobré dary“ svým dětem. Vyvodil z toho závěr: „Jestliže vy, ačkoli jste ničemní, umíte dávat dobré dary svým dětem, oč více dá Otec v nebi svatého ducha těm, kdo ho prosí!“ (Lukáš 11:1–13) Ústřední myšlenka tohoto Ježíšova výroku není založena na podobnosti, ale na kontrastu. Jestliže si člověk může něco vyprosit i od neochotného přítele a jestliže nedokonalí rodiče pečují o potřeby svých dětí, oč více dá náš láskyplný nebeský Otec svatého ducha svým věrným služebníkům, kteří se o to pokorně modlí.

21, 22. (a) Jakou argumentaci Ježíš použil, když dával radu k tomu, jak se vyrovnat s úzkostnou starostí o hmotné věci? (b) K jakému závěru docházíme po stručném rozboru několika Ježíšových vyučovacích metod?

²¹ Ježíš použil podobnou argumentaci, když dával radu k tomu, jak se vyrovnat s úzkostnou starostí o hmotné věci. Řekl: „Dobře si všimněte, že krkavci ani nesejí semeno, ani nesklízejí a nemají stodolu ani zásobárnu,  a přesto je Bůh krmí. O kolik cennější jste vy než ptáci? Dobře si všimněte, jak rostou lilie; ani se nelopotí, ani nepředou. ... A jestliže Bůh takto obléká polní rostlinstvo, které dnes existuje a zítra je uvrženo do pece, oč bude spíše oblékat vás, vy malověrní!“ (Lukáš 12:24, 27, 28) Ano, jestliže se Jehova stará o ptáky a květiny, oč spíše se bude starat o své služebníky. Takové jemné, ale působivé vysvětlení se nepochybně dotklo srdce Ježíšových posluchačů.

²² Stručně jsme si rozebrali několik Ježíšových vyučovacích metod. Vidíme tedy, že úředníci, kteří měli Ježíše zatknout, ale vrátili se s prázdnou, rozhodně nepřeháněli, když řekli: „Tak nikdy jiný člověk nemluvil.“ Možná nejznámější Ježíšovou vyučovací metodou jsou však znázornění neboli podobenství. Proč Ježíš tuto metodu používal? A proč byla jeho podobenství tak účinná? O těchto otázkách pojednává příští článek.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáte si?

• Které příklady ukazují, že Ježíš vyučoval jednoduše a jasně?

• Proč Ježíš při svém vyučování používal otázky?

• Co je to hyperbola a jak Ježíš tuto vyučovací metodu používal?

• Jak Ježíš používal logickou argumentaci, aby svým učedníkům sdělil povzbudivé pravdy o Jehovovi?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 9]

Ježíš používal prostý jazyk, kterému mohli obyčejní lidé rozumět

[Obrázek na straně 10]

Farizeové ‚cedili komára, ale polykali velblouda‘