„Vodí mě na klidná místa u vod“

V BIBLICKÝCH zemích je horké podnebí, a ovce tu proto musí být napájeny každý den. K práci pastýře tedy patří i to, aby pro své stádo zajistil dostatek vody. Někdy pastýři pro svá stáda čerpají vodu ze studně a potom ji ovcím nalévají do žlabu. (1. Mojžíšova 29:1–3) Zejména v období dešťů se však okolí potůčků a řek změní v klidná, ‚dobře zavlažovaná místa odpočinku‘. (Žalm 23:2)

Dobrý pastýř vždy věděl, kde má pro své stádo hledat vodu a vhodnou pastvinu. Musel tedy okolní krajinu dobře znát. David mnoho let pásl ovce v judské pahorkatině. Možná i proto Boží duchovní vedení přirovnal k péči pastýře, který své ovce vodí na kvalitní pastviny a k životodárné vodě. „Vodí mě na klidná místa u vod,“ řekl David. (Žalm 23:1–3; Ekumenický překlad)

O mnoho let později Jehova inspiroval proroka Ezekiela, aby použil podobné znázornění. Stejně jako pastýř shromažďuje své ovce, i Jehova slíbil svému lidu, že ho vyvede z různých zemí, do nichž byl rozptýlen. Ujistil svůj lid: „Uvedu je na jejich půdu a budu je pást na izraelských horách, u řečišť.“ (Ezekiel 34:13)

Jehovovi Bohu velmi záleží na tom, aby byla k dispozici životodárná voda. V knize Zjevení čteme o ‚řece vody života‘, která proudí od Božího trůnu. (Zjevení 22:1) Všichni lidé jsou zváni, aby symbolicky pili z této řeky. ‚Každý, kdo si přeje, si může zdarma vzít vodu života.‘ (Zjevení 22:17)

Tato symbolická voda života znázorňuje Boží opatření pro věčný život. Užitek z této vody mohou mít lidé už nyní, a to tím, že ‚přijímají poznání o jediném pravém Bohu, a o tom, kterého vyslal, Ježíši Kristu‘. (Jan 17:3)