Útěcha v kritické době

DENNÍ zprávy rozhodně nejsou v dnešní době potěšující. Jeden autor napsal: „Současné události jsou tak chmurné, že často váháme, zda se vůbec dívat na večerní zprávy.“ Svět je vydán napospas válkám, terorismu, utrpení, zločinům a nemocím — zlým věcem, které mohou každou chvíli přímo postihnout kohokoli z nás, pokud se tak již nestalo.

Bible tento stav přesně předpověděla. Když Ježíš popisoval dobu, ve které žijeme, řekl, že budou velké války, mory a nedostatek potravin a že bude docházet k zemětřesením. (Lukáš 21:10, 11) Podobně se také apoštol Pavel zmiňoval o tom, že lidé budou suroví, budou milovat peníze a nebudou milovat dobro, a že tehdy nastanou „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“. Pavel toto období označil jako ‚poslední dny‘. (2. Timoteovi 3:1–5)

Denní zprávy tedy popisují poměry ve světě do určité míry podobně jako biblická předpověď. Zde však podobnost končí. Bible totiž nabízí hledisko, které ve zprávách nenajdeme. Prostřednictvím Božího inspirovaného slova můžeme poznat nejen důvod dnešních špatných poměrů, ale můžeme se také dozvědět, co přinese budoucnost.

 Jak se na ničemnost dívá Bůh

Bible vysvětluje, jak na dnešní skličující poměry pohlíží Bůh. Nynější těžkosti sice předvídal, ale rozhodně je neschvaluje ani je nebude snášet nekonečně dlouho. „Bůh je láska,“ napsal apoštol Jan. (1. Jana 4:8) Jehova se o lidi hluboce zajímá a veškerou špatnost odsuzuje. U Boha můžeme plným právem hledat útěchu, protože je dobrý a soucitný, a má moc i vůli odstranit ze země zlo. Žalmista napsal: „[Boží ustanovený nebeský Král] osvobodí chudého, volajícího o pomoc, také ztrápeného a každého, kdo nemá pomocníka. Bude litovat poníženého a chudého a duše chudých zachrání. Z útlaku a z násilí vyplatí jejich duši, a jejich krev bude v jeho očích drahocenná.“ (Žalm 72:12–14)

Je vám trpících lidí líto? Pravděpodobně ano. Soucítění je vlastnost, kterou do nás vložil Jehova, protože nás stvořil ke svému obrazu. (1. Mojžíšova 1:26, 27) Můžeme si tedy být jisti, že Jehova lidské utrpení vnímá. Ježíš, který znal Jehovu důvěrněji než kdokoli jiný, učil, že Jehova se o nás vřele zajímá a že překypuje něžnou náklonností. (Matouš 10:29, 31)

Skutečnost, že Bůh o lidstvo pečuje, vidíme i ze stvořených věcí. Ježíš řekl, že Bůh „působí, aby jeho slunce vycházelo nad lidmi ničemnými i dobrými, a dává déšť na lidi spravedlivé i nespravedlivé“. (Matouš 5:45) Lidem žijícím v Lystře apoštol Pavel řekl: „[Bůh] se ... neponechal bez svědectví, že dělal dobro, když vám dával deště z nebe a plodná období a zcela naplňoval vaše srdce pokrmem a dobrou náladou.“ (Skutky 14:17)

Kdo tedy nese zodpovědnost?

Lidem v Lystře Pavel také sdělil významnou informaci: „V minulých generacích [Bůh] dovolil všem národům, aby šly vlastní cestou.“ Zodpovědnost za většinu svých těžkostí tudíž z velké míry nesou samotné národy — neboli sami lidé. Vinu nelze přičítat Bohu. (Skutky 14:16)

Proč Jehova dovoluje, aby se děly špatné věci? Zasáhne vůbec někdy? Odpověď na tyto otázky můžeme najít jedině v Božím slovu. Tato odpověď se totiž bezprostředně týká ještě další duchovní osoby a také určitého sporu, který tato osoba vyvolala v neviditelné duchovní říši.

[Obrázky na straně 4]

Lidé se vyznačují soucítěním. Je snad k lidskému utrpení Bůh méně vnímavý?

 [Podpisky obrázku na straně 2]

TITULNÍ STRANA: Tank: UN PHOTO 158181/J. Isaac; zemětřesení: San Hong R-C Picture Company

[Podpisky obrázku na straně 3]

Vlevo nahoře, Chorvatsko: FOTO OSN 159208/S. Whitehouse; hladovějící dítě: FOTO OSN 146150 OD O. MONSENA