Ježíšovo narození — Jak a proč k němu došlo

„TO NENÍ možné!“ Když lidé slyší příběh o narození Ježíše, často reagují právě těmito slovy, zejména pokud se nehlásí ke křesťanství. Tvrzení, že u dívky, která byla pannou, došlo k početí a k narození syna bez přispění lidského otce, se jim zdá nevědecké. Co si o tom myslíte vy?

V roce 1984 londýnský list The Times uveřejnil dopis, který se zabýval tímto námětem. V dopise bylo uvedeno: „Není logické používat vědy jako argumentu proti zázrakům. Věřit, že se zázraky stát nemohou, je vlastně stejným projevem víry, jako věřit, že se stát mohou.“ Tento dopis podepsalo 14 vědců, kteří vyučují přírodní vědy na britských univerzitách. Prohlásili: „Zrození z panny, zázraky popisované v evangeliích, i vzkříšení Krista ochotně uznáváme jako historické události.“

Člověk, který poprvé slyší o tom, že se Ježíš narodil panně, je pochopitelně tímto sdělením zmaten. Zmatena byla i Ježíšova panenská matka, když jí Boží anděl řekl: „Pohleď, počneš ve svém lůně a porodíš syna a máš mu dát jméno Ježíš.“ Marie se zeptala: „Jak se to má stát, když nemám styk s mužem?“ Anděl jí pak vysvětlil, že Bůh učiní tento zázrak působením svého svatého ducha, a dodal: „U Boha nebude nemožností žádné prohlášení.“ (Lukáš 1:31, 34–37) Jistě, Původce úžasného procesu lidského rozmnožování přece mohl také způsobit početí a narození Ježíše, jehož matkou byla cudná panna. Jestliže Bůh vytvořil vesmír s jeho přesně vyladěnými zákony, mohl také použít Mariinu vaječnou buňku, aby byl zplozen dokonalý lidský Syn.

Proč to bylo nutné

V době, kdy u Marie došlo k početí, byl s ní zasnouben zbožný muž Josef. Boží anděl mu ve snu vysvětlil podivuhodný důvod, proč Josefova panenská snoubenka otěhotněla. Anděl řekl: „Neboj se vzít si domů Marii, svou manželku, neboť co je v ní zplozeno, je ze svatého ducha. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů.“ (Matouš 1:20, 21) Jméno Ježíš v hebrejštině znamená „Jehova je záchrana“. Je připomínkou toho, že potřebujeme být zachráněni od  hříchu a smrti a že se prostřednictvím Ježíše o tuto záchranu postaral Jehova Bůh.

První člověk Adam zhřešil, a proto se všichni jeho potomci narodili nedokonalí, se sklonem k porušování Božích zákonů. (Římanům 5:12) Jak mohli být lidé osvobozeni od hříchu a jak mohli získat dokonalost? Aby bylo učiněno zadost spravedlnosti, musela být zaplacena cena odpovídající hodnotě Adamova života. Touto cenou musel být jiný dokonalý život. Proto Bůh způsobil zázračné narození dokonalého člověka Ježíše a proto Ježíš dovolil, aby ho jeho nepřátelé usmrtili. (Jan 10:17, 18; 1. Timoteovi 2:5, 6) Když byl vzkříšen a vystoupil do nebe, mohl s jistotou prohlásit: „Zemřel jsem, ale pohleď, žiji po celou věčnost a mám klíče smrti a hádu [společného hrobu lidstva].“ (Zjevení 1:18)

Pomocí obrazných klíčů od smrti a hádu otevírá Ježíš před hříšnými lidmi možnost získat zpět to, co Adam ztratil. Ježíš to vysvětlil slovy: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo projevuje víru ve mne, i když zemře, ožije; a žádný, kdo žije a projevuje víru ve mne, vůbec nikdy nezemře.“ (Jan 11:25, 26) To je skutečně podivuhodný slib! Pro Ježíšovo narození však byl ještě jeden mnohem důležitější důvod.

Ten nejdůležitější důvod

Ježíšův život nezačal početím v Mariině lůně. Ježíš o sobě jasně řekl, že sestoupil z nebe. (Jan 6:38) Žil v duchovní říši společně se svým nebeským Otcem již od počátku stvoření. Proto o něm Bible říká, že byl ‚počátkem Božího stvoření‘. (Zjevení 3:14) Z nebes Ježíš pozoroval vzpouru jednoho ničemného anděla, který přiměl první lidi k tomu, aby se postavili proti Božímu panství. Tak vyvstal ten nejdůležitější důvod, proč si Ježíš přál narodit se jako dokonalý člověk a přitom jako Boží Syn. Co bylo tím důvodem?

Měl být podán důkaz, že Ježíšův nebeský Otec má právo panovat nad vesmírem. Ježíš zůstal po celý svůj pozemský život věrný a tím ukázal, že se ochotně podřizuje tomu, jak Jehova vládne svým tvorům. Předtím než jej Boží nepřátelé usmrtili, dal Ježíš jasně najevo, že je ochoten podstoupit obětní smrt. Vysvětlil, že důvodem je to, aby svět poznal, že miluje Otce. (Jan 14:31) Kdyby si první lidé, Adam s Evou, vypěstovali takovou lásku, mohli zůstat věrní, a to tím spíše, že jejich zkouška byla mnohem snadnější. (1. Mojžíšova 2:15–17)

Svou věrností Ježíš také ukázal, že ničemný anděl, Satan, je lhář. Předtím Satan pomluvil Boha a člověka, když v přítomnosti nebeských andělů prohlásil: „Všechno, co člověk má, dá  za svůj život.“ (Job 2:1, 4, Bogner) Satan nepravdivě tvrdil, že když půjde o život, nikdo z lidí Boha neposlechne.

Sporné otázky, které zde byly uvedeny, zpochybnily oprávněnost a právoplatnost Božího panování. Pro to, aby Ježíš tyto sporné otázky vyřešil, byl ochoten narodit se jako člověk a zůstat věrný až do smrti.

Hlavní důvod, proč se Ježíš narodil na zemi, vyjádřil tedy on sám, když řekl, že přišel, aby „vydal svědectví o pravdě“. (Jan 18:37) A to skutečně udělal. Slovem i skutkem totiž dokázal, že Boží panování je naprosto oprávněné a že podřízenost tomuto panování povede k trvalému štěstí. Ježíš také vysvětlil, že přišel do světa, aby dal svůj lidský život jako „výkupné výměnou za mnohé“ a tak otevřel před hříšnými lidmi možnost získat dokonalost a věčný život. (Marek 10:45) Aby lidé mohli tyto životně důležité věci pochopit, musel být o Ježíšově narození pořízen záznam. A zprávy o událostech souvisejících s Ježíšovým narozením v sobě skrývají další důležité poučení. O tom pojednává následující článek.

[Obrázky na straně 4]

Jak mohli být Adamovi potomci osvobozeni od hříchu?