Co nám pomůže zacházet se Slovem pravdy správně?

JEDEN divadelní kritik, který píše do novin, šel na představení jisté divadelní hry. Nepovažoval to představení za příliš dobré a potom napsal: „Kdybyste náhodou chtěli vidět nějakou triviálnost, rozhodně byste měli na tuto hru jít.“ Producenti této hry později uveřejnili oznámení, v němž uvedli pasáž z této kritiky. Citovali zde slova: „Rozhodně byste měli na tuto hru jít“! Slova tohoto kritika byla v oznámení citována přesně, ale byla vytržena z kontextu, a názor jejich autora byl tímto způsobem naprosto zkreslen.

Z tohoto příkladu je patrné, jak důležitý může být kontext určitého sdělení. Jestliže jsou slova vytržena z kontextu, může se jejich význam překroutit. Právě tak překroutil Satan význam Písma, když se snažil svést Ježíše. (Matouš 4:1–11) Jestliže naproti tomu posuzujeme sdělení v jeho kontextu, pomůže nám to přesněji porozumět významu tohoto sdělení. Proto když studujeme nějaký biblický verš, je vždy moudré podívat se na jeho kontext a vidět tento verš v jeho souvislostech. Pak lépe pochopíme, o čem pisatel pojednává.

S Božím slovem zacházejme opatrně

Podle některých slovníků je kontext „souhrn výpovědí, které předcházejí dané výpovědi nebo na ni navazují“ a které „obvykle ovlivňují její význam nebo účinek“. Kontext také může být „souhrn okolností nebo skutečností, které s danou událostí, situací atd. souvisejí“. V tomto významu by tedy synonymem pro výraz „kontext“ byl výraz „pozadí“. Mít na zřeteli kontext biblického textu je zvlášť důležité, protože apoštol Pavel Timoteovi napsal: „Vynasnaž se, aby ses představil Bohu jako schválený, jako dělník, který se nemá zač stydět a správně zachází se slovem pravdy.“  (2. Timoteovi 2:15) Jestliže máme zacházet s Božím slovem správně, musíme mu správně rozumět a potom je poctivě a přesně vysvětlovat druhým. Budeme se o to snažit z úcty k Jehovovi, autoru Bible. Jestliže přitom budeme brát v úvahu kontext, bude nám to velkou pomocí.

Pozadí jedné biblické knihy

Prozkoumejme například biblickou knihu nazvanou Druhý Timoteovi. * Nejprve si můžeme položit otázku, jaké je pozadí tohoto dopisu. Kdo jej napsal? Kdy? Za jakých okolností? Potom se můžeme zamyslet nad tím, v jaké situaci byl „Timoteus“, jehož jméno je v titulu této biblické knihy. Proč potřeboval informace obsažené v této knize? Najdeme-li odpovědi na tyto otázky, budeme si této knihy ještě více vážit a lépe pochopíme, proč z ní dnes můžeme mít užitek.

Úvodní verše druhého dopisu Timoteovi svědčí o tom, že tato kniha je dopis, který napsal apoštol Pavel Timoteovi. Další verše ukazují, že Pavel jej psal v době, kdy trpěl v řetězech kvůli dobré zprávě. Mnozí spolukřesťané Pavla opustili a on cítil, že se jeho život chýlí ke konci. (2. Timoteovi 1:15, 16; 2:8–10; 4:6–8) Pavel tedy patrně napsal tuto knihu v době, kdy byl podruhé vězněn v Římě, asi v roce 65 n. l. Krátce potom ho Nero pravděpodobně odsoudil k smrti.

To je tedy pozadí tohoto dopisu Timoteovi. Ale můžeme si povšimnout, že Pavel nepsal Timoteovi proto, aby si stěžoval na své problémy. Upozorňoval naopak na to, že Timotea čeká těžká doba. Vybízel svého přítele, aby se ničím nerozptyloval, ale aby dále ‚získával sílu‘ a Pavlovy pokyny předával jiným lidem. Ti potom zase budou dostatečně způsobilí pomáhat dalším. (2. Timoteovi 2:1–7) Je to opravdu vynikající příklad, protože i v obtížných dobách Pavel projevoval nesobecký zájem o druhé. A je to znamenitá rada i pro nás.

Pavel nazývá Timotea ‚milovaným dítětem‘. (2. Timoteovi 1:2) O tomto mladém muži se Křesťanská řecká písma často zmiňují jako o Pavlovu věrném společníkovi. (Skutky 16:1–5; Římanům 16:21; 1. Korinťanům 4:17) Zdá se, že když Pavel psal tento dopis, bylo Timoteovi kolem třiceti let, a stále byl tedy považován za mladého. (1. Timoteovi 4:12) Už tehdy však o něm bylo známo, že je věrným křesťanem, a s Pavlem už „sloužil jako otrok“ asi 14 let. (Filipanům 2:19–22) Přestože byl Timoteus poměrně mladý, Pavel mu dal za úkol radit jiným starším, „aby se nepřeli o slova“, ale aby se soustřeďovali na důležité věci, jako je víra a vytrvalost. (2. Timoteovi 2:14) Timoteus byl také pověřen k tomu, aby prováděl jmenování dozorců a služebních pomocníků ve sboru. (1. Timoteovi 5:22) Je však možné, že byl poněkud ostýchavý, když měl uplatňovat svou autoritu. (2. Timoteovi 1:6, 7)

Tento mladý sborový starší stál před některými vážnými problémy. Například dva muži, Hymenaios a Filetos, ‚podvraceli víru některých‘, když učili, že „vzkříšení již nastalo“. (2. Timoteovi 2:17, 18) Zřejmě tvrdili, že jediným vzkříšením je vzkříšení duchovní a že pro křesťany již nastalo. Možná vytrhli z kontextu Pavlův výrok, že křesťané byli mrtví ve svých hříších, ale byli oživeni Božím duchem. (Efezanům 2:1–6) Pavel varoval, že takový odpadlický vliv poroste. Napsal: „Nastane totiž časové období, kdy nesnesou zdravé učení..., a odvrátí uši od pravdy, zatímco se obrátí k falešným historkám.“ (2. Timoteovi 4:3, 4) Pavel na toto nebezpečí předem upozorňoval, a bylo nutné, aby Timoteus na jeho radu dbal.

 Jakou cenu má tato kniha dnes

Z toho, co zde bylo uvedeno, vidíme, že Pavel napsal Druhý Timoteovi nejméně z těchto tří důvodů: (1) Věděl, že se neodvratně blíží jeho smrt a snažil se proto Timotea připravit na dobu, kdy už ho nebude moci podporovat. (2) Přál si vyzbrojit Timotea k tomu, aby sbory, jež budou pod jeho dohledem, chránil před odpadlictvím a jinými škodlivými vlivy. (3) Chtěl Timotea povzbudit, aby měl stále hodně práce v Jehovově službě a aby na základě přesného poznání inspirovaného Písma s rozhodností odporoval falešným naukám.

Jestliže známe pozadí druhého dopisu Timoteovi, bude pro nás mít tato biblická kniha hlubší význam. I v dnešní době existují odpadlíci jako Hymenaios a Filetos, kteří prosazují své vlastní názory a chtěli by podvracet naši víru. A kromě toho již nastaly „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“, jak Pavel prorokoval. Mnozí křesťané se přesvědčili o tom, že je pravdivá Pavlova výstraha: „Všichni ti, kdo touží žít ve zbožné oddanosti ve společenství s Kristem Ježíšem, budou rovněž pronásledováni.“ (2. Timoteovi 3:1, 12) Co máme dělat, abychom zůstali pevní? Musíme — stejně jako kdysi Timoteus — dbát na rady křesťanů, kteří slouží Jehovovi už mnoho let. A osobní studium, modlitba a křesťanské společenství nám díky Jehovově nezasloužené laskavosti pomohou ‚dál získávat sílu‘. Můžeme se navíc spoléhat na moc, kterou má přesné poznání, a řídit se Pavlovou vybídkou: „Stále se drž vzoru zdravých slov.“ (2. Timoteovi 1:13)

‚Vzor zdravých slov‘

Co jsou ‚zdravá slova‘, o nichž mluvil Pavel? Tento výraz používá ve spojitosti s pravým křesťanským učením. Ve svém prvním dopise Timoteovi Pavel vysvětlil, že ‚zdravá slova‘ jsou v podstatě ta slova, „která jsou od našeho Pána Ježíše Krista“. (1. Timoteovi 6:3) Jestliže napodobujeme vzor zdravých slov, budeme mít zdravou mysl a budeme jednat s druhými láskyplně a ohleduplně. Ježíšova služba a jeho učení jsou v souladu se vším ostatním učením, jež je obsaženo v celé Bibli, a proto výraz ‚zdravá slova‘ se může v širším smyslu vztahovat na všechno, čemu učí Bible.

Pro Timotea, stejně jako pro všechny křesťanské starší, byl vzor zdravých slov ‚znamenitým svěřeným majetkem‘, který musel střežit. (2. Timoteovi 1:13, 14) Timoteus měl ‚kázat slovo, naléhavě se toho držet v příznivém období, v období obtížném, kárat, napomínat, vybízet, s veškerou trpělivostí a uměním vyučovat‘. (2. Timoteovi 4:2) Když si uvědomíme, že se v Timoteově době šířilo odpadlické učení, chápeme, proč Pavel zdůrazňoval, že je naléhavé učit zdravým slovům. Také je nám jasné, proč měl Timoteus chránit stádo ‚káráním, napomínáním a vybízením‘, proč to měl dělat trpělivě a uplatňovat přitom znamenitou schopnost vyučovat.

Komu měl Timoteus kázat slovo? Kontext naznačuje, že jako sborový starší měl Timoteus kázat slovo v rámci křesťanského sboru. Vzhledem k vlivu, který uplatňovali odpůrci, měl Timoteus zůstat duchovně vyrovnaný a měl směle kázat Boží slovo, a ne nějaké lidské filozofie, osobní názory či neužitečné  spekulace. Je pravda, že u některých lidí, u nichž by se projevovaly nesprávné sklony, to mohlo vyvolat odpor. (2. Timoteovi 1:6–8; 2:1–3, 23–26; 3:14, 15) Timoteus se však měl řídit Pavlovými radami a tak měl nadále působit jako zábrana před odpadlictvím, podobně jako v tom směru působil sám Pavel. (Skutky 20:25–32)

Vztahuje se Pavlova výzva ke kázání slova také na kazatelskou činnost mimo sbor? Kontext ukazuje, že ano. Pavel dále říká: „Ty však zůstaň ve všem střízlivý, trp zlo, konej dílo evangelisty, plně dovrš svou službu.“ (2. Timoteovi 4:5) Evangelizační činnost, při níž se dobrá zpráva o záchraně káže nevěřícím, je jádrem křesťanské služby. (Matouš 24:14; 28:19, 20) A stejně jako se ve sboru káže Boží slovo i v ‚obtížném období‘, vytrvale kážeme za náročných okolností také lidem mimo sbor. (1. Tesaloničanům 1:6)

Základem veškerého našeho kázání a vyučování je Boží inspirované slovo. Bibli naprosto důvěřujeme. Pavel řekl Timoteovi: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti.“ (2. Timoteovi 3:16) Tento výrok je často správně uváděn jako doklad toho, že Bible je Boží inspirované slovo. Proč to ale Pavel napsal?

Pavel mluvil ke staršímu, ke křesťanovi, jehož odpovědností bylo v rámci sboru ‚kárat, urovnávat věci a ukázňovat ve spravedlnosti‘. Proto Timoteovi připomínal, že má mít důvěru v moudrost inspirovaného Slova, o němž byl poučován od útlého dětství. Podobně jako Timoteus musí i sboroví starší kárat provinilce. Stále přitom musí projevovat důvěru v Bibli. Navíc vzhledem k tomu, že Písmo je inspirováno Bohem, veškeré kárání, jež je na něm založeno, je ve skutečnosti káráním od Boha. A kdo odmítá kárání založené na Bibli, neodmítá nějaké lidské názory, ale zavrhuje inspirované rady, jež pocházejí od samotného Jehovy.

Kniha Druhý Timoteovi je opravdu plná Boží moudrosti. A oč více vynikne její význam, jestliže o jejích radách uvažujeme v kontextu. V tomto článku jsme sice jen zběžně přelétli ty vynikající inspirované informace, jež tato kniha obsahuje, ale i tak jsme se dostatečně přesvědčili, že je užitečné uvažovat o kontextu toho, co čteme v Bibli. Pak si můžeme být jisti, že opravdu ‚správně zacházíme se slovem pravdy‘.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 27]

Pavel si přál vyzbrojit Timotea k tomu, aby mohl chránit sbor

[Obrázek na straně 30]

Pavel Timoteovi připomínal, že má mít důvěru v moudrost inspirovaného Slova