Přejít k článku

Přejít na obsah

Její vytrvalost byla odměněna

Její vytrvalost byla odměněna

Její vytrvalost byla odměněna

Mnozí upřímní lidé touží po tom, aby jejich blízcí poznali Boží záměry, a tak mohli žít šťastně. K tomu, že někdo učinil moudré rozhodnutí a zasvětil se Bohu, možná přispělo i dobré chování lidí v jeho okolí, dětí i dospělých. Něco takového prožila Jearim, dospívající dívka žijící v Mexiku. Při sjezdovém dnu svědků Jehovových předala bratrům tuto zprávu:

„Chtěla bych vám povědět, jakou mám radost a jak jsem šťastná. Víte proč? Před osmnácti lety — to jsem ještě nebyla na světě — se moji rodiče dozvěděli o pravdě. Maminka dělala pokroky, a později jsem začala studovat také já a můj bratr. Všichni jsme se modlili k Jehovovi, aby se i náš tatínek vydal na cestu života. Uplynulo osmnáct let, a dnešní den je pro nás opravdu mimořádný. Tatínek se dnes dává pokřtít. Děkuji Jehovovi, že ještě nezpůsobil konec a že jsme se dočkali této vytoužené chvíle. Díky, Jehovo!“

Rodina této dívenky jistě po celá ta dlouhá léta pamatovala na zásady, které jsou obsaženy v inspirované radě uvedené v 1. Petra 3:1, 2: „Vy, manželky, [se] podřizujte svým vlastním manželům, aby někteří, jestliže nejsou poslušni slova, byli získáni beze slova chováním svých manželek, protože jsou očitými svědky vašeho cudného chování spolu s hlubokou úctou.“ A Jearim jistě uplatňovala slova, která jsou zapsána v 5. Mojžíšově 5:16: „Cti svého otce a svou matku, právě jak ti přikázal Jehova, tvůj Bůh.“ Díky tomu, že se tato dívka i její rodina řídili těmito zásadami a trpělivě čekali na Jehovu, mohou se dnes všichni těšit z bohatého požehnání.