„Zůstaňte bdělí“

„Co . . . říkám vám, říkám všem: Zůstaňte bdělí.“ (MAREK 13:37)

1, 2. (a) Jaké ponaučení o střežení majetku dostal jeden muž? (b) Jaké poučení o bdělosti můžeme získat z Ježíšova přirovnání o zloději?

JUAN uchovával své cennosti doma. Měl je schované pod postelí, což bylo podle jeho názoru nejbezpečnější místo v domě. Ale jednou v noci, když Juan a jeho manželka spali, vnikl do ložnice zloděj. Zřejmě přesně věděl, kde hledat. V tichosti vybral všechny cenné věci z místa pod postelí, a vzal také peníze, které Juan uložil do zásuvky svého nočního stolku. Když se Juan ráno probudil, zjistil, co se stalo. Dlouho si bude pamatovat bolestné ponaučení: Muž, který spí, nemůže střežit svůj majetek.

² Totéž platí i v duchovním ohledu. Pokud usneme, nemůžeme střežit svou naději a víru. Proto Pavel vybízí: „Dále nespěme jako ostatní, ale zůstaňme bdělí a buďme střízliví.“ (1. Tesaloničanům 5:6) Jak důležité je zůstat bdělí, ukázal Ježíš znázorněním o zloději. Ježíš popsal události, které budou předcházet jeho příchodu v úloze Soudce, a potom varoval: „Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde. Ale jedno vězte, že kdyby byl hospodář věděl, za  které hlídky přijde zloděj, byl by zůstal bdělý a nedovolil, aby se vloupal do jeho domu. Proto se i vy prokažte jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Matouš 24:42–44) Zloděj neoznamuje dopředu, kdy přijde. Doufá, že až přijde, nikdo ho nebude čekat. Podle Ježíšových slov to bude podobné, až přijde konec tohoto systému — bude to ‚v hodinu, o které si to nepomyslíme‘.

„Zůstaňte bdělí, stůjte pevně ve víře“

3. Jak ve svém podobenství o otrocích, kteří čekali na návrat svého pána ze svatby, Ježíš ukázal, že je důležité zůstat bdělí?

³ V Lukášově evangeliu Ježíš přirovnal křesťany k otrokům, kteří čekají, až se jejich pán vrátí ze svatby. Je třeba, aby zůstali ve střehu, mají-li při jeho příchodu bdít a být připraveni svého pána přivítat. V podobném duchu Ježíš říká: „Syn člověka přijde v hodinu, kdy to nebudete považovat za pravděpodobné.“ (Lukáš 12:40) Někteří z těch, kdo slouží Jehovovi již dlouhá léta, si možná pomalu přestávají uvědomovat, v jak naléhavé době žijeme. Mohli by dokonce dojít k závěru, že konec je ještě daleko. Takové uvažování může mít za následek, že odvrátíme svou pozornost od duchovních věcí a zaměříme se na hmotné cíle. Rozptýlení pozornosti tak může vést k duchovní ospalosti. (Lukáš 8:14; 21:34, 35)

4. Jaké přesvědčení nás bude motivovat, abychom zůstávali bdělí, a jak to ukázal Ježíš?

⁴ Z Ježíšova podobenství si můžeme vzít ještě jedno poučení. Otroci sice nevěděli, ve kterou hodinu jejich pán přijde, ale zřejmě věděli, která to bude noc. Bylo by pro ně obtížné zůstat bdělí po celou noc, kdyby si mysleli, že jejich pán může přijít třeba i nějakou jinou noc. Ale oni věděli, kterou noc jejich pán přijde, a to pro ně bylo silným motivem, aby zůstali vzhůru. Podobné je to v případě biblických proroctví. Ta zřetelně odhalují, že žijeme v čase konce, ale neříkají přesný den a hodinu, kdy konec přijde. (Matouš 24:36) Jestliže věříme, že konec se blíží, jistě nám to napomáhá k bdělosti, ale jsme-li přesvědčeni, že Jehovův den je opravdu blízko, budeme mít k bdělosti daleko silnější motivaci. (Sefanjáš 1:14)

5. Jak můžeme reagovat na Pavlovu vybídku „zůstaňte bdělí“?

⁵ Ve svém dopise Korinťanům Pavel nabádal: „Zůstaňte bdělí, stůjte pevně ve víře.“ (1. Korinťanům 16:13) Ano, naše bdělost je spojena s tím, že pevně stojíme v křesťanské víře. Jak ale můžeme zůstat bdělí? Tím, že budeme hlouběji poznávat Boží slovo. (2. Timoteovi 3:14, 15) Naši víru tudíž posilují dobré studijní návyky a pravidelná účast na shromážděních. Důležitou stránkou naší víry je také pevně chovat v mysli Jehovův  den. Když si tedy čas od času připomeneme biblické důkazy, že tento systém brzy skončí, pomůže nám to, abychom neztratili ze zřetele důležité pravdy ohledně nadcházejícího konce. * Je také dobré věnovat pozornost vývoji světových událostí, jimiž se splňují biblická proroctví. Jeden bratr v Německu napsal: „Pokaždé když se dívám na zprávy a vidím války, zemětřesení, násilí a znečištění planety, uvědomuji si, že konec je blízko.“

6. Jak Ježíš znázornil, že lidé mohou mít sklon s postupujícím časem polevovat v duchovní bdělosti?

⁶ U Marka ve 13. kapitole nacházíme další zprávu o tom, jak Ježíš vybízel své následovníky, aby zůstávali bdělí. Podle záznamu v této kapitole Ježíš přirovnal jejich situaci k situaci vrátného, který čeká, až se jeho pán vrátí z daleké cesty. Vrátný nevěděl, v kterou hodinu se jeho pán vrátí. Musel zkrátka být ve střehu. Ježíš se zmínil o čtyřech nočních hlídkách, v nichž se mohl pán vrátit. Čtvrtá hlídka trvala asi od tří hodin ráno do východu slunce. Při této poslední hlídce mohla vrátného snadno přemoci ospalost. Podle názoru vojáků je hodina před úsvitem nejvýhodnější dobou, kdy překvapit nepřítele. Podobně v této závěrečné části posledních dnů, kdy v duchovním slova smyslu svět kolem nás tvrdě spí, je možná před námi ten nejtěžší boj o to, abychom zůstali bdělí. (Římanům 13:11, 12) Ve svém znázornění tedy Ježíš opakovaně nabádá: „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí... Zůstaňte proto bdělí... Co však říkám vám, říkám všem: Zůstaňte bdělí.“ (Marek 13:32–37)

7. Jaké reálné nebezpečí existuje a jaké povzbuzení v této souvislosti často čteme v Bibli?

⁷ Mnohokrát během své služby i po vzkříšení Ježíš zdůrazňoval ostražitost. Vlastně skoro po každé, když se v Písmu mluví o konci tohoto systému věcí, najdeme zde také varování, abychom zůstávali bdělí a připravení. * (Lukáš 12:38, 40; Zjevení 3:2; 16:14–16) Je zřejmé, že nebezpečí duchovní ospalosti je velmi reálné. Tato varování potřebujeme všichni. (1. Korinťanům 10:12; 1. Tesaloničanům 5:2, 6)

 Tři apoštolové, kteří nedokázali zůstat bdělí

8. Jak se v zahradě Getsemane zachovali tři apoštolové, které Ježíš žádal, aby zůstali bdělí?

⁸ K tomu, abychom zůstali bdělí, potřebujeme víc než jen mít dobré úmysly. Vidíme to na příkladu Petra, Jakuba a Jana, což byli tři duchovně smýšlející muži, kteří věrně a oddaně následovali Ježíše a kteří k němu cítili hlubokou náklonnost. Přesto v noci 14. nisanu roku 33 n. l. nedokázali zůstat bdělí. Když odešli z horní místnosti, kde oslavili Pasach, doprovázeli Ježíše do zahrady Getsemane. Ježíš jim tam řekl: „Má duše je hluboce zarmoucena, až k smrti. Zůstaňte zde a zůstaňte se mnou bdělí.“ (Matouš 26:38) Ježíš se třikrát úpěnlivě modlil ke svému nebeskému Otci, a třikrát se vrátil ke svým přátelům, ale pokaždé zjistil, že tito muži spí. (Matouš 26:40, 43, 45)

9. Co pravděpodobně přispělo k tomu, že apoštolové byli ospalí?

⁹ Proč tito věrní muži tehdy Ježíše zklamali? Jedním důvodem byla fyzická únava. Hodina byla pokročilá, pravděpodobně po půlnoci, a „jejich oči byly ztěžklé“ spánkem. (Matouš 26:43) Přesto Ježíš řekl: „Zůstaňte bdělí a modlete se neustále, abyste neupadli do pokušení. Duch je ovšem dychtivý, ale tělo je slabé.“ (Matouš 26:41)

10, 11. (a) Co Ježíšovi v zahradě Getsemane pomohlo, aby zůstal bdělý, ačkoli byl tehdy unaven? (b) Jaké poučení plyne z toho, co se stalo třem apoštolům, které Ježíš požádal, aby zůstali bdělí?

¹⁰ V tuto významnou noc byl Ježíš nepochybně také unaven. Ale neusnul. Tyto velmi důležité poslední chvíle svobody strávil úpěnlivou modlitbou. Když několik dnů předtím vybízel své následovníky, aby se modlili, řekl jim: „Zůstaňte tedy bdělí a v každé době úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a stát před Synem člověka.“ (Lukáš 21:36; Efezanům 6:18) Řídíme-li se Ježíšovou radou a následujeme-li jeho znamenitý příklad ohledně modlitby, naše vroucí úpěnlivé prosby, které vznášíme k Jehovovi, nám pomohou, abychom zůstali duchovně bdělí.

¹¹ Je pravda, že Ježíš v té době věděl, že bude brzy zatčen a odsouzen k smrti, což jeho učedníci tehdy nechápali. Vyvrcholením jeho zkoušek měla být trýznivá smrt na mučednickém kůlu. Ježíš své apoštoly na tyto věci dopředu upozornil, ale oni tomu nerozuměli. Proto usnuli, zatímco on byl vzhůru a modlil se. (Marek 14:27–31; Lukáš 22:15–18) Stejně jako tomu bylo v případě apoštolů, i naše tělo je slabé a ani my některé věci ještě nevíme. Kdybychom však přitom ztratili ze zřetele, v jak závažné době žijeme, mohli bychom upadnout do duchovního spánku. Bdělí zůstaneme jenom tehdy, budeme-li ve střehu.

Tři životně důležité vlastnosti

12. Které tři vlastnosti Pavel uvádí ve spojení se střízlivostí?

¹² Jak si dnes můžeme uchovat vědomí naléhavosti? Již jsme viděli, jak důležité je modlit se a chovat v mysli Jehovův den. Pavel se navíc zmiňuje o třech důležitých vlastnostech, které bychom měli pěstovat. Říká: „Pokud jde o nás, kteří patříme dni, buďme střízliví a mějme na sobě pancíř víry a lásky a jako přilbu naději na záchranu.“ (1. Tesaloničanům 5:8) Uvažujme krátce o tom, jak nám víra, naděje a láska pomáhají, abychom zůstali duchovně bdělí.

13. Jak nám víra pomáhá, abychom zůstávali ostražití?

¹³ Je zapotřebí, abychom měli neotřesitelnou víru v to, že Jehova existuje a že „se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“. (Hebrejcům 11:6) Ježíšovo proroctví o čase konce se poprvé splnilo v prvním století a to posiluje naši víru, že v naší době dojde k jeho většímu splnění. A tato víra  nás udržuje v dychtivém očekávání Jehovova dne, přičemž jsme si jisti, že se prorocké ‚vidění zcela jistě splní. Neopozdí se.‘ (Habakuk 2:3)

14. Proč je naděje životně důležitá, máme-li zůstat bdělí?

¹⁴ Jistá naděje je pro nás jako ‚kotva pro duši‘ a umožňuje nám, abychom vytrvávali v obtížích, i když na splnění některých Božích slibů musíme čekat. (Hebrejcům 6:18, 19) Margaret byla pokřtěna před více než 70 lety a nyní jí je přes 90 let. Tato pomazaná křesťanka připouští: „V roce 1963 můj manžel umíral na rakovinu, a tehdy jsem si myslela, že by bylo úžasné, kdyby konec přišel brzy. Nyní si však uvědomuji, že jsem myslela hlavně na své vlastní zájmy. Neměli jsme tehdy ani ponětí o tom, jak se dílo rozšíří po celém světě. I nyní je stále ještě mnoho míst, kde dílo teprve začíná. Jsem tedy ráda, že Jehova byl trpělivý.“ Apoštol Pavel nás ujišťuje: „Vytrvalost [plodí] schválený stav, schválený stav zase naději a naděje nevede ke zklamání.“ (Římanům 5:3–5)

15. K čemu nás bude láska motivovat, i když se zdá, že čekáme už dlouho?

 ¹⁵ Křesťanská láska je vynikající vlastnost, protože je základní pohnutkou pro všechno, co děláme. Jehovovi sloužíme proto, že ho milujeme, bez ohledu na jeho časový plán. Láska k bližnímu nás pohání, abychom kázali dobrou zprávu o Království, jakkoli dlouho si to Bůh bude přát a nehledě na to, kolikrát se snad ještě vrátíme ke stejným dveřím. Apoštol Pavel napsal, že „zůstává víra, naděje, láska, ty tři; ale největší z nich je láska“. (1. Korinťanům 13:13) Láska nás udržuje v činnosti a pomáhá nám, abychom zůstali bdělí. „[Láska] ve vše doufá, ve všem vytrvává. Láska nikdy neselhává.“ (1. Korinťanům 13:7, 8)

„Dál se pevně drž toho, co máš“

16. Jaký postoj bychom měli pěstovat místo toho, že bychom zpomalovali?

¹⁶ Žijeme v historické době, kdy nám světové události neustále připomínají, že nadešla závěrečná část posledních dnů. (2. Timoteovi 3:1–5) Teď není čas na to, abychom zpomalovali. Je čas, abychom se ‚dál pevně drželi toho, co máme‘. (Zjevení 3:11) Tím, že budeme „bdělí vzhledem k modlitbám“ a budeme pěstovat víru, naději a lásku, prokážeme se jako připravení v hodině zkoušky. (1. Petra 4:7) Máme hojnost práce v Pánově díle. Budeme-li se tedy pilně zaměstnávat skutky zbožné oddanosti, pomůže nám to, abychom byli naprosto bdělí. (2. Petra 3:11)

17. (a) Proč bychom se neměli nechat odradit tím, že se naše naděje občas nesplní? (Viz rámeček na straně 21.) (b) Jak můžeme napodobovat Jehovu a jaké požehnání nás čeká, jestliže to budeme činit?

¹⁷ „Jehova je můj podíl,“ napsal Jeremjáš, „proto projevím vůči němu postoj očekávání. Dobrý je Jehova k tomu, kdo v něho doufá, k duši, která ho stále hledá. Je dobré, aby člověk čekal, dokonce mlčky, na Jehovovu záchranu.“ (Nářky 3:24–26) Někteří z nás čekají zatím jenom krátkou dobu. Jiní čekají na Jehovovu záchranu již mnoho let. Ale i tak jde přece o velmi krátké období ve srovnání s věčností, která je před námi! (2. Korinťanům 4:16–18) A zatímco čekáme, až přijde Jehovův čas, můžeme pěstovat nezbytné křesťanské vlastnosti a pomáhat druhým, aby využili Jehovovy trpělivosti a přijali pravdu. Kéž tedy všichni zůstáváme bdělí. Napodobujme Jehovu a buďme trpěliví, a také vděční za naději, kterou nám dal. Kéž stále zůstáváme věrní a ostražití a stále se pevně držíme naděje na věčný život. Pak se na nás jistě splní tyto prorocké sliby: „[Jehova] tě vyvýší, abys vzal do vlastnictví zemi. Až budou odříznuti ničemní, uvidíš to.“ (Žalm 37:34)

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

• Jak můžeme posílit své přesvědčení, že konec tohoto systému věcí je blízko?

• Jaké poučení si můžeme vzít z toho, co se stalo Petrovi, Jakubovi a Janovi?

• Které tři vlastnosti nám pomohou zůstat duchovně ostražití?

• Proč je nyní čas, abychom se ‚dál pevně drželi toho, co máme‘?

[Studijní otázky]

[Rámeček a obrázek na straně 21]

„Šťastný je ten, kdo zůstává v očekávání.“ (Daniel 12:12)

Představte si strážného, jenž má podezření, že se nějaký zloděj chystá vloupat do objektu, který tento strážný střeží. Když se setmí, strážný dává dobrý pozor na každý zvuk, který by naznačoval, že lupič je zde. Celé hodiny napíná uši a všechno bedlivě sleduje. Snadno lze pochopit, že se může nechat oklamat planým poplachem — uslyší závan větru v korunách stromů nebo kočku, jak něco shodila. (Lukáš 12:39, 40)

Něco podobného se může stát těm, kdo ‚dychtivě očekávají zjevení našeho Pána Ježíše Krista‘. (1. Korinťanům 1:7) Apoštolové si mysleli, že Ježíš ‚obnoví Izraeli království‘ brzy po svém vzkříšení. (Skutky 1:6) O řadu let později bylo třeba křesťanům v Tesalonice připomenout, že Ježíšova přítomnost je ještě věcí budoucnosti. (2. Tesaloničanům 2:3, 8) Kvůli těmto nesplněným nadějím ohledně Jehovova dne však první Ježíšovi následovníci neopustili cestu, jež vede do života. (Matouš 7:13, 14)

V dnešní době bychom neměli být zklamáni tím, že konec tohoto systému věcí se zdánlivě opožďuje, a neměli bychom kvůli tomu polevit ve své ostražitosti. Pozorný strážný může být oklamán planým poplachem, a přece musí zůstat bdělý. To je jeho úkol. Pro křesťany platí totéž.

[Obrázek na straně 18]

Jste přesvědčeni, že Jehovův den je blízko?

[Obrázky na straně 19]

Shromáždění, modlitba a dobré studijní návyky nám pomáhají zůstat bdělí

[Obrázek na straně 22]

Kéž jako Margaret zůstáváme trpěliví, činní a bdělí