,Stále přinášejte mnoho ovoce‘

„Stále přinášíte mnoho ovoce a prokazujete se jako moji učedníci.“ (JAN 15:8)

1. (a) Jaký požadavek na učedníky Ježíš zdůraznil apoštolům? (b) Jakou otázku bychom si měli položit?

BYLO to v předvečer jeho smrti. Ježíš už věnoval hodně času tomu, aby povzbudil své apoštoly důvěrným rozhovorem. Teď je zřejmě po půlnoci, ale Ježíš, podněcován láskou ke svým blízkým přátelům, mluví dál. Potom, uprostřed rozhovoru, jim připomíná, že k tomu, aby zůstali jeho učedníky, musí splňovat ještě další požadavek. Říká: „Můj Otec je oslaven tím, že stále přinášíte mnoho ovoce a prokazujete se jako moji učedníci.“ (Jan 15:8) Odpovídáme my dnes tomuto požadavku, který učedníci musí splňovat? A co to znamená ‚přinášet mnoho ovoce‘? Abychom se to dozvěděli, vraťme se zpět k rozhovoru, který proběhl té noci.

2. Které znázornění o ovoci Ježíš vyprávěl večer před svou smrtí?

² Požadavek přinášet ovoce nacházíme ve znázornění, které Ježíš vyprávěl svým apoštolům. Řekl: „Já jsem pravá réva a můj Otec je pěstitel. Odstraňuje na mně každou ratolest, která nepřináší ovoce, a čistí každou, která ovoce přináší, aby přinášela více ovoce. Jste již čisti kvůli slovu, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve spojení se mnou a já ve spojení s vámi. Právě jako ratolest nemůže přinášet ovoce sama o sobě, pokud nezůstane na révě, stejně nemůžete ani vy, pokud nezůstanete ve spojení se mnou. Já jsem réva, vy jste  ratolesti. ... Můj Otec je oslaven tím, že stále přinášíte mnoho ovoce a prokazujete se jako moji učedníci. Právě jako si Otec zamiloval mne a já jsem si zamiloval vás, zůstaňte v mé lásce. Budete-li zachovávat má přikázání, zůstanete v mé lásce.“ (Jan 15:1–10)

3. Co musí Ježíšovi následovníci dělat pro to, aby přinášeli ovoce?

³ V tomto znázornění je Jehova pěstitelem, Ježíš je réva, a apoštolové, k nimž se Ježíš obrací, jsou ratolesti. Pokud se apoštolové budou usilovně snažit, aby ‚zůstali ve spojení‘ s Ježíšem, ponesou ovoce. Ježíš potom vysvětlil, jak se apoštolům podaří udržet si tuto životně důležitou jednotu: „Budete-li zachovávat má přikázání, zůstanete v mé lásce.“ Podobná slova napsal později apoštol Jan svým spoluvěřícím: „Kdo zachovává [Kristova] přikázání, zůstává ve spojení s ním.“ * (1. Jana 2:24; 3:24) Když tedy budou Kristovi následovníci zachovávat jeho přikázání, zůstanou v jednotě s ním, a díky této jednotě pak budou přinášet ovoce. Čím se vyznačuje ovoce, které musíme přinášet?

Snažme se dělat pokroky

4. Co se dozvídáme ze skutečnosti, že Jehova „odstraňuje“ každou ratolest, která nepřináší ovoce?

⁴ Ve znázornění o révě Jehova „odstraňuje“ neboli odřezává ratolest, která nepřináší ovoce. Co se z toho dozvídáme? Vidíme, že všichni učedníci mají přinášet ovoce a také že toho jsou všichni schopni, bez ohledu na své okolnosti nebo omezení. Vždyť by to bylo v rozporu s Jehovovým láskyplným jednáním, kdyby ‚odstranil‘ neboli vyřadil nějakého Kristova učedníka za to, že nevykonal něco, co přesahovalo jeho síly. (Žalm 103:14; Kolosanům 3:23; 1. Jana 5:3)

5. (a) Jak Ježíšovo znázornění ukazuje, že můžeme dělat pokroky, pokud jde o přinášení ovoce? (b) Kterými dvěma druhy ovoce se budeme zabývat?

⁵ Ježíšovo znázornění o révě také ukazuje, že v tom, co jako učedníci děláme, se v rámci svých okolností musíme snažit o pokrok. Všimněme si, jak to Ježíš vyjádřil: „Odstraňuje na mně každou ratolest, která nepřináší ovoce, a čistí každou, která ovoce přináší, aby přinášela více ovoce.“ (Jan 15:2) V závěru svého znázornění Ježíš nabádal své následovníky, aby přinášeli „mnoho ovoce“. (Verš 8) Co to znamená? Jako učedníci bychom nikdy neměli být příliš sebejistí. (Zjevení 3:14, 15, 19) Spíše bychom měli hledat způsoby, jak se v přinášení ovoce zlepšovat. Jaké ovoce bychom se měli snažit přinášet v hojnější míře? Je to (1) „ovoce ducha“ a (2) ovoce Království. (Galaťanům 5:22, 23; Matouš 24:14)

Ovoce v podobě křesťanských vlastností

6. Jak Ježíš Kristus zdůraznil hodnotu prvního z ovoce ducha?

⁶ Mezi ‚ovocem ducha‘ je na prvním místě uvedena láska. V křesťanech ji vytváří Boží svatý duch. Poslouchají totiž příkaz, který jim dal Ježíš krátce před tím, než použil znázornění o plodonosné révě. Řekl svým apoštolům: „Dávám vám nové přikázání, abyste milovali jeden druhého.“ (Jan 13:34) V průběhu rozhovoru s apoštoly té poslední noci svého pozemského života Ježíš opakovaně připomínal, že učedníci musí projevovat lásku. (Jan 14:15, 21, 23, 24; 15:12, 13, 17)

7. Jak apoštol Petr ukázal, že se přinášení ovoce vztahuje na projevování Kristových vlastností?

⁷ Petr, který se tehdy toho rozhovoru zúčastnil, chápal, že praví Kristovi učedníci musí projevovat lásku, jakou měl Kristus, a také další vlastnosti, které s ní souvisejí. O řadu let později Petr vybízel křesťany, aby pěstovali vlastnosti, jako je sebeovládání, bratrská náklonnost a láska. Dodal, že když to budeme dělat, zabrání nám to, ‚abychom nebyli  ani nečinní, ani neplodní‘. (2. Petra 1:5–8) Ať jsou naše okolnosti jakékoli, projevovat ovoce ducha můžeme vždy. Usilujme tedy o to, abychom ještě v hojnější míře projevovali lásku, laskavost, mírnost a jiné Kristovy vlastnosti. „Proti tomu není zákon“ neboli omezení. (Galaťanům 5:23) Přinášejme tedy „více ovoce“.

Přinášejme ovoce Království

8. (a) Jaká je souvislost mezi ovocem ducha a ovocem Království? (b) Jaká otázka si zasluhuje naši pozornost?

⁸ Pěkně zbarvené a šťavnaté plody jsou ozdobou rostliny. Takové ovoce však má mnohem větší cenu, než že rostlinu pouze zdobí. Plody jsou totiž velmi důležité k tomu, aby se rostlina mohla rozmnožovat prostřednictvím semen. Podobně i ovoce ducha má mnohem důležitější úlohu než jen jako ozdoba naší křesťanské osobnosti. Vlastnosti jako láska a víra nás totiž také podněcují, abychom šířili zprávu o Království, která je obsažena v Bibli a podobá se semenu. Všimněme si, jak tuto důležitou souvislost zdůraznil apoštol Pavel. Říká: „Také projevujeme víru [jedno z ovoce ducha], a proto mluvíme.“ (2. Korinťanům 4:13) Pavel dále vysvětluje, že tímto způsobem ‚předkládáme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů‘, což je druhé ovoce, které musíme projevovat. (Hebrejcům 13:15) Je v našem životě prostor, abychom jako hlasatelé Božího Království byli ještě plodnější, abychom přinášeli vskutku „mnoho ovoce“?

9. Je ovocem, které přinášíme, činění učedníků? Vysvětlete to.

⁹ Abychom si odpověděli správně, musíme nejprve porozumět tomu, z čeho se ovoce Království skládá. Bylo by správné vyvozovat, že ovoce přinášíme tím, že činíme učedníky? (Matouš 28:19) Jsou oním ovocem, které přinášíme, především lidé, kterým pomáháme, aby se stali zasvěcenými Jehovovými ctiteli? Ne. Kdyby tomu tak bylo, pak by to pro některé naše drahé bratry a sestry bylo velice skličující. Mnozí totiž dlouhá léta věrně kázali poselství o Království v územích, kde nebyla velká odezva. Vždyť kdyby ovoce Království, které přinášíme, znamenalo pouze nové učedníky, tito tvrdě pracující svědkové by byli jako neplodné ratolesti z Ježíšova znázornění! Tak to určitě není. Co je ale potom v naší službě prvořadým ovocem Království?

Plodnost spočívající v rozšiřování semene Království

10. Jak Ježíšovo podobenství o rozsévači a různých druzích půdy ukazuje, co je a co není ovocem Království?

¹⁰ Ježíšovo podobenství o rozsévači a různých druzích půdy poukazuje na odpověď — a pro ty, kdo vydávají svědectví v méně úrodných územích, je to odpověď velmi povzbuzující. Ježíš řekl, že semenem je zpráva o Království obsažená v Božím slovu a že půda  představuje obrazné lidské srdce. Některá semena ‚padla na dobrou půdu, a když vyrašila, vynesla ovoce‘. (Lukáš 8:8) Jaké ovoce? Když stéblo pšenice vyrazí do klasu, přinese ovoce, jímž nejsou malá pšeničná stébla, ale nová semena. Podobně i ovocem, které přináší křesťan, nemusí nutně být noví učedníci, ale nová semena Království.

11. Jak lze definovat ovoce Království?

¹¹ Ovocem v tomto případě tedy nejsou ani noví učedníci, ani krásné křesťanské vlastnosti. Vzhledem k tomu, že semeno, které se zasévá, je slovo o Království, ovocem musí být zmnohonásobení tohoto semene. Přinášení ovoce se v tomto případě vztahuje na to, že mluvíme o Království. (Matouš 24:14) Je přinášení takového ovoce Království — totiž oznamování dobré zprávy o Království — v silách každého z nás, bez ohledu na to, jaké jsou naše okolnosti? Ano, je. V tomtéž podobenství Ježíš vysvětluje proč.

Dávejme to nejlepší pro Boží slávu

12. Mohou všichni křesťané přinášet ovoce Království? Vysvětlete to.

¹² „To, které bylo zaseto do znamenité půdy,“ řekl Ježíš, ‚je ten, kdo nese ovoce, a vynáší ten stonásobně, onen šedesátinásobně, jiný třicetinásobně.‘ (Matouš 13:23) Obilná zrna zasetá na pole mohou podle okolností přinést různou úrodu. Podobně to, co můžeme udělat při ohlašování dobré zprávy, se  může lišit podle našich okolností, a Ježíš ukázal, že si je toho vědom. Někteří snad mají více příležitostí, jiní třeba lepší zdraví a více elánu. Náš výkon může být buď větší nebo menší než výkon jiných křesťanů, ale pokud dáváme to nejlepší, Jehova z toho má radost. (Galaťanům 6:4) I když se kvůli pokročilému věku nebo oslabující nemoci můžeme na kazatelské službě podílet jen v omezené míře, náš soucitný Otec Jehova se na nás bezpochyby dívá jako na ty, kdo ‚stále přinášejí mnoho ovoce‘. Proč? Protože mu dáváme ‚všechno, co máme‘ — sloužíme mu celou duší. * (Marek 12:43, 44; Lukáš 10:27)

13. (a) Co je nejdůležitějším důvodem, abychom „stále přinášeli ovoce“ Království? (b) Co nám pomůže, abychom dále přinášeli ovoce v územích, kde je menší odezva? (Viz rámeček na straně 21.)

¹³ Pokud máme stále na mysli důvod, proč kážeme, bude nás to podněcovat, abychom „dále šli a stále přinášeli ovoce“, bez ohledu na to, kolik ovoce Království jsme schopni přinést. (Jan 15:16) Hlavní důvod Ježíš vyjádřil těmito slovy: „Můj Otec je oslaven tím, že stále přinášíte mnoho ovoce.“ (Jan 15:8) Ano, naše kazatelská činnost posvěcuje Jehovovo jméno před všemi lidmi. (Žalm 109:30) Honor, asi pětasedmdesátiletá věrná svědkyně Jehovova, o tom říká: „Zastupovat Nejvyššího je výsadou i v obvodech, kde je malá odezva.“ Claudio, jenž je horlivým svědkem od roku 1974, dostal otázku, proč káže dál, i když v jeho obvodu reaguje jen málo lidí. V odpovědi citoval Jana 4:34, kde jsou zapsána Ježíšova slova: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mě poslal, a abych dokončil jeho dílo.“ Claudio k tomu dodal: „Jako hlasatel Království chci jednat podobně jako Ježíš — nejen své dílo začít, ale také je dokončit.“ (Jan 17:4) Jehovovi svědkové na celém světě si myslí totéž. (Viz rámeček „Jak ‚s vytrvalostí nést ovoce‘“ na straně 21.)

Kažme a vyučujme

14. (a) Jaký dvojí účel měla činnost Jana Křtitele i samotného Ježíše? (b) Jak byste popsali dnešní křesťanskou činnost?

¹⁴ Prvním hlasatelem Království, o němž se zmiňují evangelia, je Jan Křtitel. (Matouš 3:1, 2; Lukáš 3:18) Hlavním účelem jeho činnosti bylo, „aby vydával svědectví“, a on to dělal s hlubokou vírou a nadějí, že ‚lidé všeho druhu uvěří‘. (Jan 1:6, 7) A někteří z lidí, jimž Jan kázal, se skutečně stali Kristovými učedníky. (Jan 1:35–37) Jan tedy nejen kázal, ale také činil učedníky. I Ježíš byl kazatelem a učitelem. (Matouš 4:23; 11:1) Není divu, že Ježíš svým následovníkům řekl, aby kázali poselství o Království a také aby lidem, kteří toto poselství přijali, pomáhali stát se Ježíšovými učedníky. (Matouš 28:19, 20) V našem díle se tedy spojuje kázání a vyučování.

15. V čem se dnešní reakce na kazatelské dílo podobá reakci lidí v prvním století n. l.?

¹⁵ Když v prvním století n. l. lidé slyšeli Pavla, jak káže a vyučuje, „někteří začali věřit tomu, co bylo řečeno; jiní neuvěřili“. (Skutky 28:24) Dnes lidé reagují velmi podobně. Žel, většina semen Království padá na půdu, která je nepřijímá. Ale některá semena přesto padnou na znamenitou půdu, zakoření a vyraší, právě jak předpověděl Ježíš. Vždyť na celém  světě se každý týden stává průměrně přes 5 000 lidí pravými Ježíšovými učedníky. Tito noví učedníci, na rozdíl od většiny ostatních lidí, ‚věří tomu, co bylo řečeno‘. Co přispělo k tomu, že se jejich srdce stalo vnímavým vůči poselství o Království? Rozhodující zde často byl osobní zájem, který jim projevili svědkové Jehovovi, když jakoby zalévali nově zaseté semeno. (1. Korinťanům 3:6) Podívejme se alespoň na dva z mnoha příkladů.

Rozhodující je často náš osobní zájem

16, 17. Proč je důležité projevovat osobní zájem o lidi, s nimiž se setkáváme ve službě?

¹⁶ Karolien, naše mladá sestra z Belgie, navštívila jednu starší paní, kterou však poselství o Království nezajímalo. Protože tato paní měla ovázanou ruku, Karolien a její partnerka jí nabídly pomoc, ale ona odmítla. O dva dny později tyto sestry ženu opět navštívily a zeptaly se, jak se jí daří. „Ta žena nyní reagovala úplně jinak,“ řekla Karolien. „Žasla, když viděla, že se o ni skutečně zajímáme jako o člověka. Pozvala nás dál a zahájily jsme s ní biblické studium.“

¹⁷ Sandi, svědkyně Jehovova ze Spojených států, také projevuje osobní zájem o lidi, kterým káže. Vyhledává v místních novinách oznámení, že se někomu narodilo dítě, a potom nové rodiče navštíví a vezme s sebou Moji knihu biblických příběhů. * Matka je obvykle doma a ráda své děťátko ukazuje návštěvám, a tak si často začnou povídat. „Říkám rodičům, že je důležité vytvořit si s novorozeným děťátkem pouto pomocí čtení,“ vysvětluje Sandi. „Později s nimi mluvím o tom, jak náročné je vychovávat dítě v dnešní společnosti.“ Díky takové návštěvě nedávno jedna matka spolu se šesti dětmi začala sloužit Jehovovi. Když projevíme iniciativu a osobní zájem, možná budeme mít ve službě podobné radostné výsledky.

18. (a) Proč je v silách každého z nás plnit požadavek, abychom ‚přinášeli mnoho ovoce‘? (b) Které tři požadavky zaznamenané v Janově evangeliu jsme odhodláni splňovat?

¹⁸ Víme tedy, že požadavek ‚stále přinášet mnoho ovoce‘ je splnitelný, a to je pro nás velmi povzbuzující. Ať jsme mladí nebo staří, ať máme zdraví dobré nebo chatrné, ať je odezva v našem obvodu velká nebo malá, každý z nás může přinášet mnoho ovoce. Jak? Tím, že v hojnější míře projevujeme ovoce ducha a že šíříme poselství o Božím Království, jak nejlépe můžeme. Zároveň se ze všech sil snažíme, abychom ‚zůstali v Ježíšově slovu‘ a ‚měli mezi sebou lásku‘. Ano, když splňujeme tyto tři důležité požadavky zaznamenané v Janově evangeliu, dokazujeme, že jsme „skutečně [Kristovi] učedníci“. (Jan 8:31; 13:35)

[Poznámky pod čarou]

Otázky k opakování

• Jaký druh ovoce musíme přinášet v hojnější míře?

• Proč je dosažitelným cílem, abychom ‚přinášeli mnoho ovoce‘?

• Které tři důležité požadavky na učedníka uvedené v Janově evangeliu jsme rozebírali?

[Studijní otázky]

[Rámeček a obrázek na straně 21]

JAK ‚S VYTRVALOSTÍ NÉST OVOCE‘

CO VÁM pomáhá, abyste dál věrně kázali zprávu o Království v obvodech, kde lidé reagují méně příznivě? Zde máme několik odpovědí, které mohou být užitečné.

„Vím, že máme Ježíšovu plnou podporu, a to mi dodává optimismus a vytrvalost, bez ohledu na to, jak lidé v obvodu reagují.“ (Harry, 72 let, pokřtěn roku 1946)

„Vždycky mne povzbudí text v 2. Korinťanům 2:17. Říká, že se podílíme na službě ‚pod Božím dohledem, ve spojení s Kristem‘. Když jsem ve službě, jsem tedy ve společnosti svých nejlepších přátel.“ (Claudio, 43 let, pokřtěn roku 1974)

„Upřímně řečeno, musím bojovat sám se sebou, když mám jít do kazatelské služby. Z vlastní zkušenosti však vím, že jsou pravdivá slova v Žalmu 18:29: ‚Při svém Bohu mohu zlézat zeď.‘“ (Gerard, 79 let, pokřtěn roku 1955)

„Mohu-li přečíst ve službě alespoň jeden biblický text, jsem s tím spokojena, protože někdo dovolil, aby Bible prozkoumala jeho srdce.“ (Eleanor, 26 let, pokřtěna roku 1989)

„Stále zkouším různé metody. Úvodů je tolik, že je ve zbývajících letech svého života ani nestihnu všechny použít.“ (Paul, 79 let, pokřtěn roku 1940)

„Negativní reakce si neberu osobně. Snažím se, abych byl uvolněný a abych si s lidmi povídal a naslouchal jejich názorům.“ (Daniel, 75 let, pokřtěn roku 1946)

„Setkala jsem se s nově pokřtěnými křesťany, kteří mi řekli, že se stali svědky také díky mé kazatelské činnosti. Někdo jiný s nimi později studoval Bibli a pomohl jim udělat pokrok, ale to už jsem nevěděla. Raduji se z toho, že naše služba je týmová práce.“ (Joan, 66 let, pokřtěna roku 1954)

Co pomáhá vám, abyste ‚s vytrvalostí nesli ovoce‘? (Lukáš 8:15)

[Obrázky na straně 20]

Mnoho ovoce přinášíme tím, že projevujeme ovoce ducha a oznamujeme poselství o Království

[Obrázek na straně 23]

Co měl Ježíš na mysli, když apoštolům řekl, aby ‚stále přinášeli mnoho ovoce‘?