Nezanedbávejte srdce svého dítěte

ZRUČNÝ hrnčíř dokáže bezcennou hroudu hlíny přetvořit v krásnou nádobu. Jen málo řemeslníků dokáže vyrábět — tak říkajíc z ničeho — tolik krásných výrobků. Již celá tisíciletí je na hrnčíře odkázána celá lidská společnost, protože potřebuje hrnky, talíře, hrnce, džbány i ozdobné vázy.

Neocenitelným způsobem však podporují lidskou společnost i rodiče, protože formují osobnost a vlastnosti svých dětí. Bible přirovnává každého člověka k hlíně, a Bůh dal rodičům důležitý úkol, aby ‚hlínu‘ neboli své děti tvarovali. (Job 33:6; 1. Mojžíšova 18:19) Vytvořit nádhernou hliněnou nádobu rozhodně není snadné, a podobně není také snadné vychovat z dítěte zodpovědného a vyrovnaného dospělého člověka. K takové proměně nedojde pouhou náhodou.

Srdce našich dětí je formováno řadou silných vlivů. Žel, některé z nich působí destruktivně. Moudrý rodič proto nebude srdce dítěte zanedbávat, ale bude své dítě vychovávat „podle cesty, která je pro něho“. Pak může důvěřovat, že až jeho potomek „zestárne, neodbočí z ní“. (Přísloví 22:6)

Moudří křesťanští rodiče musí během dlouhého a poněkud rušného období výchovy věnovat čas tomu, aby své dítě chránili před negativními vlivy, které ohrožují jeho srdce. Když budou svému dítěti trpělivě ‚dávat pokyny a usměrnění, které patří ke křesťanské výchově‘, bude přitom v hojné míře zkoušena jejich láska. (Efezanům 6:4, The New English Bible) Rodiče si ovšem svůj úkol velmi usnadní, pokud s výchovou začnou brzy.

Začněte brzy

Hrnčíři rádi používají hlínu, která je dostatečně tvárná, aby se s ní dalo pracovat, přesto ale natolik pevná, aby výrobek po dotvoření držel tvar. Když hrnčíř zbaví hlínu nečistot, snaží se ji spotřebovat nejpozději do šesti měsíců. Stejně tak i při výchově je nejvhodnější, když rodiče začnou tvarovat srdce svého  dítěte v době, kdy je nejvíce vnímavé a snadno tvárné.

Odborníci na dětskou psychologii říkají, že do věku osmi měsíců se již dítě naučí rozpoznávat hlásky rodného jazyka, vytvoří si těsné pouto se svými rodiči, má rozvinutou koordinaci pohybů a začíná zkoumat svět kolem sebe. Je tedy ideální, když se s tvarováním jeho srdce začne, dokud je dítě ještě malé. Pokud bude vaše dítě ‚znát svaté spisy od útlého dětství‘ — stejně jako Timoteus —, bude to k jeho prospěchu. (2. Timoteovi 3:15) *

Je přirozené, že malé děti napodobují zvuky, výrazy a gesta, které jsou charakteristické pro jejich rodiče. Děti se ale od svých rodičů učí také lásce, laskavosti a soucitu. Pokud chceme své dítě vychovávat podle Jehovových zákonů, musíme mít Boží příkazy především sami ve svém srdci. Upřímné ocenění Božích zákonů bude rodiče podněcovat k tomu, aby si se svými dětmi pravidelně povídali o Jehovovi a jeho Slovu. Bible nás vybízí, abychom ‚o nich mluvili, když budeme sedět ve svém domě a když půjdeme po cestě a když budeme uléhat a když budeme vstávat‘. (5. Mojžíšova 6:6, 7) Francisco a Rosa vyprávějí, jak to dělají se svými dvěma malými dětmi. *

„Kromě běžných rozhovorů se snažíme povídat si každý den minimálně patnáct minut s každým dítětem zvlášť. Když objevíme nějaký problém — a to se skutečně stává —, věnujeme se tomu déle. Tak například náš pětiletý syn nedávno přišel ze školy s tím, že nevěří v Jehovu. Jeden z jeho spolužáků si z něj zřejmě dělal legraci a řekl, že žádný Bůh neexistuje.“

Tito rodiče si uvědomili, že děti si víru ve Stvořitele potřebují vytvořit. K vybudování takové víry je možné využít toho, jakým fascinujícím dojmem na ně působí Boží stvoření. Vždyť děti se tak rády dotýkají zvířat, trhají květiny nebo si hrají v písku na pobřeží. A rodiče jim mohou ukázat spojitost mezi stvořením a Stvořitelem. (Žalm 100:3; 104:24, 25) Úcta a obdiv, které si děti k Jehovovu stvoření vybudují, u nich mohou přetrvat po celý život. (Žalm 111:2, 10) Spolu s takovým oceněním si dítě může vypěstovat touhu líbit se Bohu a také obavu, aby ho nezarmoutilo. Tak získá motivaci, aby se ‚odvrátilo od špatného‘. (Přísloví 16:6)

Většina malých dětí je zvědavá a rychle se učí, ale s poslušností už to může být horší. (Žalm 51:5) Čas od času možná trvají na tom, že si budou dělat, co se jim zachce, nebo že musí dostat vše, co si přejí. Aby tyto postoje v dětech nezakořenily, musí je rodiče pevně a trpělivě ukázňovat. (Efezanům 6:4) Právě tak to dělali Phyllis s Paulem, kteří úspěšně vychovali pět dětí.

Phyllis vzpomíná: „Každé dítě bylo naprosto odlišné, nicméně všechny si chtěly dělat věci po svém. Lehké to nebylo, ale nakonec se naučily, co to znamená, když se řekne ‚ne‘.“ Její manžel Paul podotkl: „Často jsme jim svá rozhodnutí zdůvodňovali, když byly dost staré na to, aby to pochopily. Vždycky jsme se snažili být laskaví, ale přitom jsme je učili, aby  respektovaly autoritu, kterou jsme dostali od Boha.“

Dítě může v době, kdy je formována jeho osobnost, zažívat určité problémy. Většina rodičů nicméně zjišťuje, že nejtěžší chvíle přijdou až v období dospívání, kdy se nevyzrálé srdce dítěte ocitne ve víru mnoha nových zkoušek.

Jak působit na srdce dospívajícího

Hrnčíř se musí pustit do práce, dokud hlína nevyschne. Aby zajistil, že hlína bude delší dobu vlhká a tvárná, může do ní přidat vodu. Podobně i rodiče se musí usilovně snažit zabránit tomu, aby se srdce jejich dospívajícího dítěte nestalo nepoddajným. Jako hlavní nástroj používají samozřejmě Bibli, s jejíž pomocí mohou ‚kárat, urovnávat věci a vyzbrojit své dítě pro každé dobré dílo‘. (2. Timoteovi 3:15–17)

Je ale možné, že dospívající nepřijme od rodičů radu tak ochotně, jako když byl mladší. V době dospívání si mladí lidé možná začnou více hledět svých vrstevníků, což může způsobit, že se jejich otevřená a spontánní komunikace s rodiči vytratí. V té době je třeba obrnit se značnou trpělivostí a postupovat promyšleně, protože úloha rodičů a dětí se dostává do nové fáze. Dospívající se musí vyrovnávat s tělesnými a citovými změnami. Musí začít dělat rozhodnutí a stanovovat si cíle, které jej mohou ovlivnit na celý život. (2. Timoteovi 2:22) V tomto obtížném období se musí potýkat s tlakem vrstevníků — s vlivem, který může mít ničivý dopad na jeho srdce.

Takový tlak má jen zřídkakdy podobu konkrétní události. Obvykle se spíše jedná o řadu poznámek a situací, které působí na mladé lidi oslabujícím vlivem. Útočí totiž na oblast, v níž jsou mnozí mladí nejzranitelnější — na hluboce zakořeněný strach, že je ostatní mladí lidé zavrhnou. Mladý člověk možná bojuje s pocitem méněcennosti a chce, aby ho druzí „brali“, a proto by mohl začít schvalovat „věci ve světě“, které jiným mladým připadají normální. (1. Jana 2:15–17; Římanům 12:2)

Tlak vrstevníků je dost silný sám o sobě, ale může působit ještě více, jestliže se člověk podvolí vlivu svého nedokonalého srdce. Výzvy typu „užívej si“ a „dělej si, co chceš“ mohou znít velmi lákavě. María vzpomíná na své zážitky: „Naslouchala jsem svým dospívajícím kamarádům, kteří zastávali názor, že mladí lidé si mohou užívat do sytosti, bez ohledu na následky. Přála jsem si dělat to, co dělali mí přátelé ze školy, a málem jsem se kvůli tomu dostala do vážných problémů.“ Jako  rodiče chcete svému dospívajícímu dítěti pomoci, aby se s takovým tlakem úspěšně vypořádalo. Jak to můžete udělat?

Slovy i skutky ho znovu a znovu ujišťujte, že vám na něm záleží. Usilovně se snažte přijít na to, jak se dívá na různé věci, a pokuste se pochopit, s čím se potýká. Je dost pravděpodobné, že ve škole čelí daleko horším problémům, než jakým jste čelili vy. Zvláště v tomto období musí mít vaše dítě jistotu, že vám může důvěřovat. (Přísloví 20:5) Z jeho gest, mimiky nebo rozpoložení můžete vypozorovat, zda právě neprožívá úzkost nebo zmatek. Reagujte na jeho nevyslovené volání o pomoc a ‚utěšte jeho srdce‘. (Kolosanům 2:2)

Je ovšem důležité pevně se zastávat toho, co je správné. Mnozí rodiče zjistili, že někdy je třeba ukázat, čí vůle platí. Pokud je jejich rozhodnutí opodstatněné, nesmí ustoupit. Ujistěte se ale, že jste dané situaci jasně porozuměli, a teprve potom — bude-li to potřeba — rozhodněte, zda a jakým způsobem své dítě ukázníte. (Přísloví 18:13)

Zkoušky mohou přijít dokonce zevnitř sboru

Může se zdát, že hliněná nádoba je již dokončena, avšak dokud se nevypálí v peci, může být poškozena právě těmi tekutinami, které se v ní mají uchovávat. K takovému vypalovacímu procesu přirovnává Bible zkoušky a těžkosti, protože ty odhalují, jakými lidmi jsme ve skutečnosti. Bible ovšem pojednává především o zkouškách naší víry, ale tuto myšlenku lze v obecné rovině uplatnit i na jiné zkoušky. (Jakub 1:2–4) Je překvapivé, že s některými náročnými zkouškami se mladí lidé mohou setkat přímo ve sboru.

Vaše dospívající dítě je sice na první pohled v dobrém duchovním stavu, ale uvnitř možná svádí boj se svým rozděleným srdcem. (1. Královská 18:21) Megan se například setkala s tím, že mladí lidé, kteří chodili do sálu Království, kolem sebe šířili světské myšlenky.

„Dostala jsem se pod vliv skupiny mladých, kteří měli pocit, že křesťanství je nudné a že jim brání v zábavě. Říkali: ‚Jakmile mi bude osmnáct, nechám pravdu být‘ nebo ‚Už se nemůžu dočkat, až odejdu.‘ Mladým křesťanům, kteří měli jiný názor, se vyhýbali a posměšně jim říkali svatoušci.“

Jeden nebo dva mladí lidé s nesprávným postojem dokáží strhnout všechny ostatní. A jednotlivci ve skupině se obvykle přizpůsobí většině. Pošetilost a zdánlivé hrdinství pak mohou zvítězit nad moudrostí a slušným chováním. V mnoha zemích se vyskytly smutné případy, kdy se mladí křesťané dostali do problémů jen proto, že šli s davem.

 Dospívající si samozřejmě někdy potřebují užít příjemné společenství. Rodiče, jak to můžete zařídit? Přemýšlejte o tom, jak by se mohli pobavit, a plánujte zajímavé akce, kterých se zúčastní rodina nebo pestrá společnost mládeže i dospělých. Poznejte přátele svého dítěte. Pozvěte je na jídlo nebo si s nimi udělejte společný večer. (Římanům 12:13) Povzbuďte své dítě, aby se věnovalo něčemu užitečnému, aby se například učilo hrát na nějaký hudební nástroj nebo se snažilo naučit se nějaký cizí jazyk, popřípadě řemeslo. Těmto činnostem se většinou může věnovat v bezpečí domova.

Škola může být ochranou

Chodí-li dospívající do školy, může mu to rovněž pomoci udržet zábavu v patřičných mezích. Loli, která je již 20 let administrativní pracovnicí v jedné velké škole, říká: „Za tu dobu prošla školou spousta mladých svědků. Mnozí se chovali výborně. Jiní se ale svým chováním od ostatních studentů vůbec nelišili. Dobrý příklad bez výjimky dávali ti, kdo svá studia brali vážně. Rodičům velmi doporučuji, aby se u svých dětí živě zajímali o jejich prospěch, aby poznali jejich učitele a aby své děti přesvědčili, že na dobrém hodnocení záleží. Některé děti budou mít prospěch vynikající, ale uspokojivých výsledků mohou dosáhnout všechny, a všechny také mohou získat uznání svých učitelů.“

Školní výuka může dospívajícím pomoci také k duchovnímu pokroku. Mohou si osvojit dobré studijní návyky, duševní kázeň a smysl pro odpovědnost. Naučí se dobře číst a chápat myšlenky, což je bezpochyby povzbudí k tomu, aby byli lepšími badateli a učiteli Božího slova. (Nehemjáš 8:8) Školní a duchovní povinnosti mohou mladým lidem pomoci, aby odpočinkovou činnost udržovali ve správných mezích.

Ke cti vám i Jehovovi

Ve starověkém Řecku byl na mnohých vázách podpis jak hrnčíře, tak i dekoratéra keramiky. Podobné je to s formováním osobnosti u dětí — i na tom se v rodině obvykle podílejí dva lidé. Srdce dítěte tvaruje otec i matka společně, a proto vaše dítě má v obrazném smyslu na sobě oba dva „podpisy“. Stejně jako úspěšný hrnčíř nebo dekoratér keramiky, i vy můžete být hrdí na svou práci — na to, že jste formovali cenného a krásného mladého člověka. (Přísloví 23:24, 25)

To, zda vaše mimořádné úsilí bude mít úspěch, do značné míry závisí na tom, jak dalece jste vytvarovali srdce svého dítěte. Doufáme, že i vy budete moci prohlásit: „Zákon jeho Boha je v jeho srdci; jeho kroky nebudou kolísat.“ (Žalm 37:31) Stav srdce vašeho dítěte je natolik důležitý, že si nemůžete dovolit ho zanedbávat.

[Poznámky pod čarou]