Dobře využijte své změněné okolnosti

Pum, Jan, Dries a Otto, čtyři křesťanští starší, kteří žijí v Nizozemsku, mají mnoho společného. Všichni čtyři jsou ženatí a mají děti. Kromě toho měli všichni čtyři ještě před několika lety zaměstnání na plný úvazek a měli pohodlně zařízenou domácnost. Se svým zaměstnáním však skončili a všechen svůj čas a své síly začali používat ve prospěch zájmů Království. Co jim pomohlo udělat tuto změnu? Všichni čtyři dobře využili svých změněných okolností.

OKOLNOSTI se časem mění pro většinu z nás. Mnohé změny, jako je uzavření sňatku, narození dětí nebo péče o zestárlé rodiče, přinášejí nové povinnosti. Některé změny nám však poskytují více volnosti, takže můžeme rozšířit svou křesťanskou službu. (Matouš 9:37, 38) To se může stát například tehdy, když naše dospělé děti odejdou z domova nebo když my sami jdeme do důchodu.

Je sice pravda, že se naše okolnosti mohou změnit nezávisle na našem přání, ale některým křesťanům se podařilo vytvořit si ve svých životních okolnostech takové změny, aby mohli svůj podíl na službě zvětšit. Právě to udělali Pum, Jan, Dries i Otto. Jak?

Když děti odejdou z domova

Pum pracoval jako účetní v jedné farmaceutické firmě. On a jeho manželka Anny často i se svými dvěma dcerami sloužili jako pomocní průkopníci. Pum a Anny se také starali o to, aby se rodina mohla zrekreovat, a to společně s průkopníky. „To nás chránilo před problémy, které by mohly vzniknout v jiné společnosti,“ vyprávějí. Příklad rodičů byl pro jejich dcery tak podnětný, že po skončení střední školy obě vstoupily do pravidelné průkopnické služby.

Když děti odešly z domova, Pum a Anny si uvědomili, že díky těmto změněným okolnostem mají víc volného času i finančních prostředků, které by mohli využít cestováním po různých zajímavých místech nebo nějak jinak. Tito manželé se však rozhodli, že změněných okolností využijí k tomu, aby se více podíleli na křesťanské službě. Pum proto požádal svého zaměstnavatele o dovolení pracovat v týdnu o jeden den méně. Později si zařídil věci tak, aby mohl pracovat od sedmi hodin ráno do dvou hodin odpoledne. Kratší pracovní doba samozřejmě znamenala, že budou muset vyjít s menším příjmem. Oni to však dokázali a Pum se v roce 1991 připojil ke své manželce jako pravidelný průkopník.

Později byl Pum požádán, aby se stal pomocným správcem jednoho sjezdového sálu svědků Jehovových. Přijmout toto pozvání znamenalo, že manželé budou muset opustit  svou domácnost, v níž žili třicet let, a přestěhovat se do bytu při sjezdovém sále. Přestěhovali se. Bylo to těžké? Anny odpovídá, že kdykoli se jí zastesklo, zeptala se sama sebe: ‚Cožpak jsem Lotova manželka?‘ Řekla si, že se nebude ‚ohlížet‘. (1. Mojžíšova 19:26; Lukáš 17:32)

Pum a Anny cítí, že jim jejich rozhodnutí přineslo mnoho požehnání. Líbí se jim služba ve sjezdovém sále i činnost související s přípravou oblastních sjezdů, jsou rádi ve styku s krajskými dozorci (cestujícími služebníky), kteří mají v sále proslovy, a těší je i mnoho jiných věcí. Někdy navštěvují různé sbory, když Pum slouží jako zástupce krajského dozorce.

Jak to, že se Pumovi a Anny podařilo tolik rozšířit svou službu? Pum o tom říká: „Když v životě nastanou velké změny, je třeba se rozhodnout, že těch nových okolností využijeme co nejlépe.“

Zjednodušit si život

Jan a jeho manželka Woth mají tři děti. Stejně jako Pum a jeho rodina, také Jan moudře využil změněných okolností. Po mnoho let měl dobře placené postavení v jedné bance a mohl své rodině zajišťovat pohodlný životní styl. Čím dál víc si však přál rozšířit svou službu. Vypráví: „Během doby jsem si stále víc vážil pravdy a má láska k Jehovovi rostla.“ A tak v roce 1986 Jan provedl určitou změnu. Říká o tom: „Využil jsem reorganizace ve firmě a začal jsem pracovat méně hodin. Moji kolegové tím byli udiveni a dali mi přezdívku Diwodo, protože jsem pracoval jen v dinsdag, woensdag a donderdag [v úterý, ve středu a ve čtvrtek]. Plat se mi snížil o 40 procent. Prodal jsem náš dům a koupil jsem hausbót, abychom mohli sloužit tam, kde je více zapotřebí hlasatelů Království. Později jsem využil možnosti jít do předčasného důchodu. Můj příjem se zmenšil o dalších 20 procent, ale v roce 1993 jsem mohl začít sloužit jako pravidelný průkopník.“

Dnes je Jan členem výboru pro styk s nemocnicemi a pravidelně slouží jako dozorce sjezdů. Woth je sice dost nemocná, ale přesto čas od času slouží jako pomocná průkopnice. Všechny tři děti již jsou v manželství  a společně se svými manželskými partnery se horlivě věnují křesťanské službě.

Jak se Janovi a Woth podařilo zvyknout si na nižší životní úroveň? „V letech, kdy jsme měli hojnost všeho,“ odpovídá Jan, „jsme dbali na to, abychom na hmotných věcech příliš nelpěli. Dnes je to snad poněkud nepohodlné, když musíme chvíli počkat, než si něco opatříme, ale duchovní požehnání a výsady, které jsme dostali, to všechno bohatě vynahradí.“

Stejně jako Jan a Woth, také Dries se svou manželkou Jenny se rozhodli žít jednoduchým způsobem života, aby mohli věnovat víc času zájmům Království. Dries a Jenny sloužili jako průkopníci, dokud neměli první dítě. Potom bylo třeba pečovat o rodinu, a Dries proto pracoval jako správce v jedné velké firmě. Zaměstnavatelé si jeho práce velmi vážili a nabídli mu povýšení. Dries to však odmítl, protože by pak měl méně času na křesťanskou činnost.

Bylo třeba starat se o rodinu a také pečovat o Jenninu nemocnou matku, a tomu všemu museli tito manželé věnovat mnoho času a sil. Stále si však udržovali průkopnického ducha. Co jim pomáhalo? Jenny říká: „Nechávali jsme u nás bydlet průkopníky, zvali jsme je na jídlo a nabízeli jsme ubytování krajským dozorcům.“ Dries dodává: „Žili jsme jednoduše a dávali jsme pozor, abychom se nedostali do dluhů. Byli jsme rozhodnuti, že se nikdy nebudeme pouštět do žádného náročného podnikání a že si ani nekoupíme dům, aby nás v budoucnosti takové věci nesvazovaly.“

Dries a Jenny se tedy rozhodli vytvořit si takové okolnosti, aby mohli zájmům Království věnovat víc času. Přineslo jim to mnoho radosti. Oba jejich synové nyní slouží jako starší, a jeden je společně se svou manželkou v průkopnické službě. Dries a Jenny se stali zvláštními průkopníky a později Jenny doprovázela Driese v krajské službě. Dnes jsou oba dobrovolnými pracovníky v betelu, kde je Dries členem výboru odbočky.

Předčasný důchod

Podobně jako Dries a Jenny, také Otto a jeho manželka Judy byli průkopníky, ale pak se jim narodily dvě dcery. Když Judy čekala první dítě, začal Otto pracovat ve škole jako učitel.

Když děti vyrůstaly, Otto s Judy často ve své domácnosti hostili průkopníky. Dcerky tedy viděly, jakou radost mají ti, kdo působí v celodobé křesťanské službě. Starší dcera se časem stala průkopnicí. Později absolvovala  školu Gilead a nyní je společně se svým manželem v misionářské službě v jedné africké zemi. Mladší dcera začala s průkopnickou službou v roce 1987 a Judy se k ní připojila.

Když se okolnosti změnily a Otto mohl ve škole pracovat méně hodin, využil vyzískaného času a stal se průkopníkem. Nakonec zanechal zaměstnání úplně. Dnes působí jako cestující dozorce a svých učitelských schopností využívá k duchovnímu posilování sborů.

Jakou radu dává Otto těm, kdo zanechávají svého zaměstnání a jdou do předčasného důchodu? „Když jdete do důchodu, neříkejte si, že si asi tak rok uděláte ‚pohodičku‘. Na ‚pohodičku‘ si člověk snadno zvykne. A na průkopnickou službu zapomenete, ani nevíte jak. Raději začněte intenzivněji sloužit hned.“

Životní zkušenosti můžete moudře využít

Je pravda, že bratři jako Pum, Jan, Dries a Otto dnes nemají tolik sil a životní energie jako zamlada. Jsou však zralejší, zkušenější a moudřejší. (Přísloví 20:29) Vědí, co to znamená být otcem, a díky tomu, že spolupracovali se svými manželkami, do jisté míry vědí, co všechno musí zastat matka. Společně se svými manželkami řešili rodinné problémy a svým dětem stavěli před oči teokratické cíle. Otto říká: „To, že jsem se staral o rodinu, je mi dnes pomocí, když jako krajský dozorce dávám nějaké rady ohledně rodinných záležitostí.“ Také Dries má zkušenosti jako otec, a proto je dnes cenným přínosem pro rodinu betel, v níž je mnoho mladých pracovníků.

Ano, to, co se takoví bratři v životě naučili, jim pomáhá pečovat o nejrůznější potřeby sborů. Jejich životní zkušenosti tak říkajíc nabrousily jejich nástroje, takže mohou svou energii využít tím nejlepším způsobem. (Kazatel 10:10) Za určitých okolností mohou často dokázat víc než ti, kdo jsou sice tělesně silnější, ale méně zkušení.

Pro mladé svědky Jehovovy jsou takoví bratři a jejich manželky znamenitým příkladem. Mladí lidé vidí, že tyto dvojice osobně zažívaly mnohé z náročných situací i mnohá z požehnání, o nichž se pojednává v našich křesťanských publikacích. Je povzbuzující vidět muže a ženy projevující takového ducha jako Kaleb, který si i v pokročilém věku vyžádal náročný úkol. (Jozue 14:10–12)

Napodobujte jejich víru

Mohli byste snad napodobovat víru a jednání dvojic, o nichž se pojednávalo v tomto článku? Pamatujte na to, že tito křesťané učinili pravdu svou životní cestou. Ve svých dětech pěstovali touhu po průkopnické službě. Jan říká, že jim totiž ‚dávali příklad v lásce k Jehovovi a k jeho organizaci, starali se o dobré společenství a vedli děti k tomu, aby byly schopny se samy uživit‘. Jako rodina také společně pracovali a hráli si. „O prázdninách,“ vzpomíná Pum, „celá rodina ráno obvykle vyšla do kazatelské služby a odpoledne jsme se společně rekreovali.“

Tito křesťané navíc předem plánovali, takže když se jejich okolnosti změnily, byli připraveni své nové situace využít. Určovali si cíle a činili taková rozhodnutí, díky nimž těchto cílů mohli rychleji dosáhnout. Hledali způsoby, jak zkrátit své zaměstnání, a byli ochotni vystačit s menším příjmem. (Filipanům 1:10) Manželky byly pro své manžely spolehlivou oporou. Společně velmi toužili po tom, aby prošli ‚velkými dveřmi, které vedou k činnosti‘, a dostali proto od Jehovy bohaté požehnání. (1. Korinťanům 16:9; Přísloví 10:22)

Toužíte i vy zvětšit svůj podíl na službě? Jestliže ano, tato touha se vám možná splní právě tím, že dobře využijete změněných okolností.

[Obrázek na straně 20]

Pum a Anny se starají o sjezdový sál

[Obrázek na straně 20]

Jan a Woth v kazatelské službě

[Obrázek na straně 21]

Dries a Jenny slouží v betelu

[Obrázek na straně 21]

Otto a Judy se připravují na návštěvu dalšího sboru