Mělo by mé dítě chodit do školy?
Mělo by mé dítě chodit do školy?
PŘEDSTAVTE SI, že byste neuměli přečíst to, co je napsáno na této stránce. Co kdybyste neznali úřední jazyk své země? Nebo co kdybyste neuměli svoji zemi ukázat na mapě světa? Právě v takové situaci vyrůstá nespočet dětí. A co vaše dítě?
Mělo by vaše dítě chodit do školy? V mnoha zemích je základní a střední vzdělání povinné a často bezplatné. Podle Úmluvy o právech dítěte patří školní vzdělání mezi základní práva. Stejná myšlenka je vyjádřena ve Všeobecné deklaraci lidských práv. V některých zemích však vzdělání bezplatné není a pro rodiče může představovat finanční břemeno. Podívejme se na tuto otázku očima křesťanských rodičů, kteří chtějí, aby se jejich děti naučily číst a psát — buď ve škole nebo nějak jinak.
Biblické příklady osob, jež uměly číst a psát
Většina Božích služebníků, o kterých se zmiňuje Bible, uměla číst a psát. Ježíšovi apoštolové Petr a Jan byli rybáři. Byli to Židé, ale biblické knihy napsali řecky, a ne galilejským dialektem, kterým sami mluvili. * Je zřejmé, že se jejich rodiče postarali o to, aby dostali základní vzdělání. Podobně na tom byli jiní pisatelé Bible, například pastýř David, zemědělský dělník Amos a Ježíšův nevlastní bratr Juda, který byl pravděpodobně tesařem.
Číst a psát uměl také Job, a z biblické knihy, která nese jeho jméno, je patrné, že měl určité přírodovědné znalosti. Jeho výroky uvedené v této knize mají básnickou podobu, a je tedy možné, že měl také literární nadání. A víme, že i první křesťané uměli číst a psát. Byly totiž nalezeny hliněné střepy s biblickými poznámkami, které mohly patřit právě jim.
Vzdělání je pro křesťany důležité
Všichni křesťané se chtějí líbit Bohu, a proto je nutné, aby prohlubovali své poznání Bible. (Filipanům 1:9–11; 1. Tesaloničanům 4:1) K duchovnímu pokroku přispívá to, že často používají Písmo a biblické publikace. Bůh opatřil své Slovo v psané podobě, a očekává tedy, že jeho ctitelé budou umět číst a psát co nejlépe. Jestliže Bibli čteme s porozuměním, dokážeme snadněji uplatňovat její rady. Je ovšem samozřejmé, že některé její úseky musíme číst několikrát, abychom pochopili význam uvedených myšlenek a mohli o nich rozjímat. (Žalm 119:104; 143:5; Přísloví 4:7)
Každý rok dostávají Jehovovi služebníci množství psaného materiálu, který byl k jejich užitku připraven pod vedením ‚věrného a rozvážného otroka‘. (Matouš 24:45–47) Tato literatura pojednává například o námětech, jako je rodinný život, různé zvyky, náboženství a přírodní vědy. Nejdůležitější ovšem je, že obsahuje biblické rady ohledně duchovních věcí. Jestliže vaše děti neumějí číst, přijdou o mnoho velmi důležitých informací.
Je také důležité učit se o dějinách lidstva, protože pak snadněji pochopíme, proč je nutné, aby přišlo Boží Království. Je rovněž žádoucí, abychom měli základní znalosti zeměpisu. Bible mluví o mnoha místech, například o Izraeli, Egyptu a Řecku. Umí je vaše dítě ukázat na mapě světa? A najde na mapě svou vlastní zemi? Jestliže se někdo nevyzná v mapách, mohlo by pro něj být ve službě obtížné propracovat přidělené území. (2. Timoteovi 4:5)
Výsady ve sboru
Křesťanští starší a služební pomocníci mají mnoho povinností, které vyžadují čtení. Je například nutné připravovat si různé body programu na sborová shromáždění. Je také třeba vést záznamy o zásobách literatury a o dobrovolných darech. Bez základního vzdělání by bylo velmi obtížné tyto povinnosti úspěšně plnit.
Po celém světě slouží v betelech dobrovolní pracovníci. Aby spolu mohli dobře komunikovat a plnit své povinnosti, například věnovat se překladatelské činnosti nebo opravovat různá zařízení, musí umět číst a psát úředním jazykem země, v níž žijí. Kdyby vaše děti jednou měly mít takové výsady, bez základního vzdělání by se neobešly. Jsou ještě nějaké jiné praktické důvody, proč by mělo vaše dítě chodit do školy?
Chudoba a pověry
Lidé, kteří žijí v chudobě, mohou za určitých okolností být prakticky bezmocní. Ale za jiných okolností se děti i rodiče mohou díky určité míře vzdělání vyvarovat zbytečného utrpení. Naprostá většina negramotných lidí jen stěží přežívá. Děti, a dokonce i rodiče někdy umírají, protože mají tak malý příjem, že si nemohou dovolit lékařskou péči. Lidé, kteří mají nízké vzdělání nebo nemají vzdělání vůbec žádné, často trpí podvýživou a žijí v nevyhovujících podmínkách. Vzdělání nebo alespoň znalost čtení a psaní může v těchto směrech do jisté míry pomoci.
Ti, kdo umějí číst a psát, nemívají tak často sklon k pověrčivosti. Pověry jsou ovšem rozšířené jak mezi lidmi vzdělanými, tak i mezi lidmi nevzdělanými. Ale ti, kdo vzdělání nemají, se mohou snáze nechat podvést a využít, protože si nemohou přečíst psané informace, v nichž jsou takové podvody odhalovány. Proto bývají pověrčivější a častěji věří, že léčitelé, kteří používají spiritistické praktiky, by mohli zázračně uzdravovat. (5. Mojžíšova 18:10–12; Zjevení 21:8)
Účelem vzdělání není jen získat zaměstnání
Mnozí lidé se domnívají, že hlavním účelem vzdělání je vydělávat peníze. Ale i vzdělaní lidé bývají nezaměstnaní nebo nevydělávají ani tolik, aby mohli pokrýt své základní potřeby. Někteří rodiče si proto myslí, že posílat dítě do školy není k ničemu. Ale školní vzdělání není jen přípravou pro výdělečnou činnost. Je pro děti přípravou pro život Kazatel 7:12) Jestliže mluvíme, čteme a píšeme úředním jazykem země, ve které žijeme, není pro nás problém jednat se zdravotnickým personálem, státními úředníky nebo se zaměstnanci banky, a nemusíme z toho mít žádné obavy.
všeobecně. (Na některých místech bývá zvykem, že děti, které nemají školní vzdělání, jsou dány k někomu do učení, aby se naučily například zednické práce, rybářství, šití nebo nějaké jiné řemeslo. Naučit se nějaké řemeslo je dobrá věc. Ale pokud tyto děti vůbec nechodí do školy, pravděpodobně se nenaučí správně číst a psát. Kdyby nejprve získaly základní vzdělání a teprve pak se vyučily řemeslu, je větší pravděpodobnost, že by nebyly vykořisťovány a život by jim přinášel větší uspokojení.
Ježíš z Nazaretu byl tesařem. Patrně byl v určitém smyslu učněm svého nevlastního otce, Josefa. (Matouš 13:55; Marek 6:3) Uměl také číst a psát. Ve dvanácti letech byl totiž schopen vážně rozmlouvat se vzdělanými muži v chrámu. (Lukáš 2:46, 47) Ježíš se vyučil řemeslu, ale jeho vzdělávání v jiných směrech tím nebylo nijak narušováno.
Mají mít vzdělání i dcery?
Rodiče někdy posílají do školy syny, ale ne dcery. Někteří si možná myslí, že poskytovat vzdělání dcerám je příliš nákladné a že pro matku bude užitečnější, když s ní děvčata
budou celý den doma. Jestliže však dcera neumí číst a psát, je to pro ni nevýhoda. Jedna publikace Dětského fondu OSN (UNICEF) uvádí: „Z celé řady studií vychází najevo, že poskytovat vzdělání dívkám je jedním z nejlepších způsobů, jak se zbavit okovů chudoby.“ (Poverty and Children: Lessons of the 90s for Least Developed Countries) Vzdělané dívky jsou lépe vybaveny pro život, činí moudřejší rozhodnutí, a tím prospívají celé rodině.Jedna studie zabývající se dětskou úmrtností ukázala, že v západoafrickém Beninu negramotným matkám umírá v průměru 167 z 1 000 dětí ve věku do pěti let. Naproti tomu ženám se středním školním vzděláním jich umírá 38. UNICEF z toho vyvozuje: „Úroveň vzdělání je tedy rozhodujícím činitelem v otázce dětské úmrtnosti nejen v Beninu, ale na celém světě.“ Budou-li mít vaše dcery vzdělání, bude to pro ně užitečné v mnoha směrech.
Stačí jen kurzy čtení a psaní?
Kde je to zapotřebí, svědkové Jehovovi pořádají kurzy pro ty členy sboru, kteří by se chtěli naučit číst a psát. * Toto užitečné opatření lidem pomáhá, aby se naučili číst, a to obvykle v místním jazyce. Je to dostatečná náhrada za školní vzdělání? Mělo by se očekávat, že sbor bude vašim dětem poskytovat vzdělání i tehdy, jestliže mohou chodit do školy?
Kurzy čtení a psaní jsou ze strany sborů svědků Jehovových ohleduplným opatřením. Jsou však určeny dospělým, kteří jako děti nikdy nechodili do školy, a kteří jsou proto v nevýhodě. Je možné, že jejich rodiče si neuvědomovali, jak důležité je umět číst a psát, nebo že v místě, kde žili, neexistovala žádná škola. Právě takovým lidem pomůže, když se budou učit v kurzech, jež jsou vedeny ve sborech. Tyto kurzy však nejsou náhradou školního vyučování a nejsou určeny k tomu, aby poskytovaly základní vzdělání. Takové předměty, jako je přírodopis, matematika nebo dějepis, se v těchto kurzech neprobírají. Bývají však zahrnuty v učebním plánu normálních škol.
V Africe jsou kurzy čtení a psaní vedeny většinou v kmenových jazycích, a méně často v úředním jazyce dané země. Školní vyučování však obvykle probíhá v úředním jazyce. Pro děti to je v mnoha směrech užitečné, protože v úředním jazyce je k dispozici více knih a mnoho jiných publikací. Sborové kurzy čtení a psaní sice mohou být pro dítě doplňkem školního vzdělání, ale nejsou jeho náhradou. Jestliže je tedy školní vzdělání dostupné, nemělo by být dětem poskytnuto?
Zodpovědnost rodičů
Muži, kteří se starají o duchovní potřeby sboru, mají být vzornými křesťany. Mají „znamenitým způsobem“ předsedat své domácnosti a svým dětem. (1. Timoteovi 3:4, 12) Jestliže jim budeme předsedat „znamenitým způsobem“, znamená to také, že uděláme všechno pro to, aby naše děti nebyly v budoucnosti nějak znevýhodněny.
Bůh dal křesťanským rodičům velkou zodpovědnost. Své děti mají vychovávat podle Božího slova a pomáhat jim, aby ‚milovaly poznání‘. (Přísloví 12:1; 22:6; Efezanům 6:4) Apoštol Pavel napsal: „Jestliže se někdo nestará o ty, kdo jsou jeho vlastní, a zvláště o ty, kdo jsou členy jeho domácnosti, jistě zapřel víru a je horší než člověk bez víry.“ (1. Timoteovi 5:8) Našim dětem má být poskytnuto také přiměřené vzdělání.
Někdy se stává, že školský systém není na dostatečné úrovni, protože třídy jsou přeplněné, je nedostatek finančních prostředků nebo jsou učitelé špatně placeni, a tudíž jsou nespokojení. Rodiče by se tedy měli aktivně zajímat o to, čemu se děti ve škole učí. Je moudré, jestliže se seznámí s učiteli, zejména na začátku každého pololetí, a jestliže se s nimi také radí o tom, co dělat, aby se jejich děti staly lepšími žáky. Učitelé potom mohou cítit, že si jich rodiče váží. To je motivuje k většímu úsilí, a oni se pak více věnují tomu, co děti ke svému vzdělání potřebují.
Vzdělání hraje ve vývoji dítěte významnou roli. „Moudří jsou ti, kdo chovají poznání jako poklad,“ říkají Přísloví 10:14. To platí zejména o biblickém poznání. Jehovovi služebníci — bez ohledu na věk — musí mít co nejlepší znalosti, aby mohli duchovně pomáhat druhým a aby se mohli ‚představit Bohu jako schválení, jako ti, kdo se nemají zač stydět a správně zacházejí se slovem pravdy‘. (2. Timoteovi 2:15; 1. Timoteovi 4:15) Měly by tedy vaše děti chodit do školy? Jistě dospějete k závěru, že ano. Velmi ovšem záleží na okolnostech ve vaší zemi. Křesťanští rodiče si však musí zodpovědět otázku, která je ještě důležitější: ‚Měly by mé děti být vzdělané?‘ Bez ohledu na to, kde žijete, jistě odpovíte kladně.
[Poznámky pod čarou]
^ 5. odst. Jejich mateřštinou byl buď galilejský dialekt aramejštiny, nebo dialekt hebrejštiny. Viz publikaci Hlubší pochopení Písma, svazek 1, strany 96–98. Vydali svědkové Jehovovi.
[Rámeček a obrázek na straně 12 a 13]
KDYŽ NENÍ MOŽNÉ CHODIT DO ŠKOLY
Za určitých okolností není školní docházka možná. Například v časopise Refugees bylo uvedeno, že v utečeneckých táborech může do školy chodit jen jedno z pěti dětí, které by tam chodit měly. Někdy bývají školy dlouho zavřené kvůli stávkám učitelů. Na některých místech jsou školy příliš daleko, nebo v určitých územích neexistují vůbec. Ve spojitosti s pronásledováním křesťanů se může stát, že děti jsou ze školy vyloučeny.
Jak můžete v takových případech svým dětem pomoci? Co dělat, jestliže máte několik dětí a žijete na místě, kde nemohou všechny chodit do školy, protože to je nákladné? Mohli byste si dovolit poslat do školy jedno nebo dvě ze svých dětí, pokud je to duchovně neohrozí? Kdyby do školy chodily, mohly by ostatním dětem pomáhat a předávat jim to, co se ve škole naučily.
V některých zemích je možné takzvané domácí vyučování. * Pokud je v rodině zavedeno, jeden z rodičů obvykle tráví vyučováním dítěte několik hodin denně. V patriarchálních dobách rodiče vyučovali své děti úspěšně. Jákobův syn Josef doma zřejmě dostal dobré školení. Už v mladém věku byl totiž schopen vykonávat dohled nad druhými.
Na místech, jako jsou například utečenecké tábory, může být obtížné, aby se děti učily podle oficiálních osnov. Rodiče však mohou své děti vyučovat na základě publikací, které vydávají svědkové Jehovovi. Při vyučování malých dětí může být dobrou pomocí Moje kniha biblických příběhů. Články pojednávající o širokém okruhu témat obsahuje časopis Probuďte se! Při probírání přírodovědných námětů lze použít knihu Jak vznikl život? — Evolucí, nebo stvořením? Ročenka svědků Jehovových obsahuje malou mapu světa a pojednává o životě a kazatelské činnosti v různých zemích.
Jestliže je výuka dobře připravena a přizpůsobena schopnostem dětí, může být dosaženo velmi dobrých výsledků. Pokud děti dále čtou a učí se, pak se snadněji přizpůsobí pravidelné školní výuce, bude-li pro ně někdy dostupná. Když projevíte iniciativu a vynaložíte úsilí, můžete svým dětem pomoci k dobrému vzdělání. Takové úsilí se opravdu vyplatí!
[Poznámka pod čarou]
^ 40. odst. Viz článek „Domácí vyučování — Hodí se pro vás?“ v Probuďte se! z 8. dubna 1993, strany 9–12.
[Obrázek]
Co dělat, jestliže v místě, kde žijete, nemohou vaše děti chodit do školy?