Jak rozvíjet pravou lásku

„Láska je elixírem života; láska je život.“ Joseph Johnson (Living to Purpose, 1871)

JAK se člověk učí lásce? Studiem psychologie? Čtením knih o sebezdokonalování? Sledováním romantických filmů? To sotva. Lásce se lidé učí především díky příkladu a školení od svých rodičů. Co znamená láska, to se děti naučí tehdy, jestliže jsou obklopeny vřelou náklonností, vidí, že o ně rodiče pečují a chrání je, že si s nimi povídají a že se o ně hluboce zajímají. Lásce se učí také tím, že je rodiče vedou k zachovávání zdravých zásad ohledně toho, co je správné a nesprávné.

Pravá láska je víc než jen náklonnost nebo prchavá emoce. Soustavně jedná v nejlepším zájmu druhých, přestože to oni — například děti, když jsou láskyplně ukázňovány — v dané chvíli plně nedocení. Dokonalý příklad nesobecké lásky nám poskytuje sám Stvořitel. Apoštol Pavel napsal: „Můj synu, nezlehčuj ukázňování od Jehovy ani neochabuj, když tě vede k nápravě; koho totiž Jehova miluje, toho ukázňuje.“ (Hebrejcům 12:5, 6)

Rodiče, jak můžete Jehovu napodobovat, když projevujete lásku své rodině? A jakou roli hraje příklad, který dáváte ve svých vzájemných vztazích jako manžel a manželka?

Lásce učte svým příkladem

Manželé, dáváte své manželce najevo, že si jí vážíte, že tedy má pro vás velkou cenu? Prokazujete jí čest a máte ji v úctě? Manželky, milujete svého manžela a jste mu oporou? Bible říká, že manželé a manželky by se měli navzájem milovat a projevovat si úctu. (Efezanům 5:28; Titovi 2:4) Jestliže to dělají, jejich děti potom na vlastní oči vidí, jak se křesťanská láska projevuje v praxi. To může být skutečně působivé a cenné poučení.

Rodiče také mohou podporovat ve své domácnosti lásku tím, že v rodině prosazují vysoká měřítka, například pokud jde o zábavu, morálku, cíle a žebříček hodnot. Lidé na celém světě se přesvědčili o tom, že velkou pomocí ke stanovení takových měřítek v rodině je Bible, a jsou živým dokladem pravdivosti slov, že Bible je ‚inspirována Bohem a je prospěšná k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti‘. (2. Timoteovi 3:16) Vždyť například mravní předpisy a vodítka pro život, jež jsou obsaženy v samotném Kázání na hoře, se všeobecně považují za nesrovnatelné. (Matouš 5.–7. kapitola)

 Jestliže celá rodina hledá vedení u Boha a drží se jeho měřítek, každý se v ní cítí bezpečněji. Je také větší pravděpodobnost, že se děti postupně naučí své rodiče milovat a mít je v úctě. Naopak v domácnostech, kde jsou nesprávná, povolná nebo dvojí měřítka, bývají děti podrážděné a mohou mít sklon k hněvu a vzdorovitosti. (Římanům 2:21; Kolosanům 3:21)

A co rodič, který je na výchovu dítěte sám? Je snad ve velké nevýhodě, pokud jde o to, učit děti lásce? Nutně to tak být nemusí. Je sice pravda, že dobrá týmová spolupráce matky a otce je nenahraditelná, ale zkušenosti ukazují, že nepřítomnost jednoho rodiče může být do určité míry vyvážena kvalitou rodinných vztahů. Jestliže se v takové situaci nacházíte, snažte se ve své rodině uplatňovat biblické zásady. Ano, jedno přísloví nám říká: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky“ — tedy i stezku rodičovství. (Přísloví 3:5, 6; Jakub 1:5)

V neúplné rodině vyrostlo již mnoho znamenitých mladých lidí, kteří dnes věrně slouží Bohu. Takové mladé lidi je možné vidět v tisících křesťanských sborů svědků Jehovových na celém světě. Z toho je patrné, že i rodič, který je na výchovu sám, může své děti úspěšně učit o lásce.

Jak mohou všichni pěstovat lásku

Bible předpověděla, že ‚poslední dny‘ se budou vyznačovat nedostatkem „přirozené náklonnosti“, tedy nedostatkem přirozených příbuzenských citů, které k sobě zpravidla chovají členové rodiny. (2. Timoteovi 3:1, 3) Ale i ti, kdo vyrostli v prostředí, v němž náklonnost chyběla, se mohou naučit projevovat lásku. Jak? Tím, že se učí od Jehovy, samotného Zdroje lásky. Jehova projevuje lásku a náklonnost všem, kdo ho celým srdcem hledají. (1. Jana 4:7, 8) „Kdyby mě opravdu opustil můj vlastní otec a má vlastní matka, dokonce sám Jehova by se mě ujal,“ řekl jeden žalmista. (Žalm 27:10)

Jehova nám projevuje lásku mnoha způsoby. Například nám poskytuje otcovské vedení prostřednictvím Bible, pomáhá nám svým svatým duchem a podporuje nás prostřednictvím vřelého křesťanského společenství bratrů. (Žalm 119:97–105; Lukáš 11:13; Hebrejcům 10:24, 25) Podívejme se, jak nám tyto tři projevy Boží lásky pomáhají, abychom my sami rostli v lásce k Bohu i ke svým bližním.

Inspirované otcovské vedení

Jestliže máme vůči někomu pěstovat vřelý vztah, musíme tuto osobu dobře poznat. Jehova se nám dává poznat prostřednictvím Bible, a tím nás zve, abychom se k němu přibližovali. Číst Bibli však nestačí. Musíme její učení uplatňovat a přesvědčit se, jak je to užitečné. (Žalm 19:7–10) „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, Ten, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit,“ čteme u Izajáše 48:17. Ano, Jehova, který je zosobněním lásky, nás vyučuje k našemu prospěchu, a ne proto, že by chtěl zbytečnými pravidly a předpisy omezovat naši svobodu.

Přesné poznání Bible nám také pomáhá růst v lásce k lidem. Když se totiž učíme  biblické pravdě, dozvídáme se, jak na lidi pohlíží Bůh, a poznáváme zásady, jimiž bychom se při svém jednání s druhými měli řídit. Díky takovému poučení máme pevný základ, na kterém můžeme pěstovat lásku k bližnímu. Apoštol Pavel řekl: „Za to se stále modlím, aby vaše láska ještě víc a více oplývala přesným poznáním a plnou rozlišovací schopností.“ (Filipanům 1:9)

Abychom si ukázali, jak může být láska správně vedena „přesným poznáním“, zamysleme se nad základní pravdou zaznamenanou ve Skutcích 10:34, 35: „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ Jestliže Bůh hodnotí lidi podle jejich spravedlivých skutků a podle zbožné bázně, a ne podle národnosti nebo rasy, neměli bychom na druhé pohlížet nestranně i my? (Skutky 17:26, 27; 1. Jana 4:7–11, 20, 21)

Láska — ovoce Božího ducha

Když déšť v pravý čas zavlaží sad, přispěje to k dobré sklizni. Když Boží duch působí na vnímavé lidi, mohou v nich vyrůst vlastnosti, které Bible popisuje jako „ovoce ducha“. (Galaťanům 5:22, 23) Nejvýznamnější z tohoto ovoce je láska. (1. Korinťanům 13:13) Ale co udělat pro to, aby na nás Boží duch působil? Především se o něj musíme modlit. Když to budeme dělat, Bůh nám jej dá. (Lukáš 11:9–13) Modlíte se o svatého ducha „neustále“? Jestliže to děláte, jeho vzácné ovoce včetně lásky by se ve vašem životě mělo projevovat stále zřetelněji.

Existuje však ještě jiný duch, a ten působí v rozporu s Božím duchem. Bible říká, že to je ‚duch světa‘. (1. Korinťanům 2:12; Efezanům 2:2) Je to zhoubný vliv, jehož původcem není nikdo jiný než Satan Ďábel, „panovník tohoto světa“ — světa lidí, kteří jsou odcizeni Bohu. (Jan 12:31) Podobně jako vítr rozviřuje prach a smetí, i ‚duch světa‘ rozněcuje škodlivé žádosti, které ničí lásku a vedou k tomu, že člověk podlehne slabostem těla. (Galaťanům 5:19–21)

Tohoto zhoubného ducha lidé vstřebávají, když na sebe nechají působit hmotařské a sobecké myšlení, násilnické postoje a zkažené a často zvrácené názory na lásku, které jsou v tomto světě tak rozšířené. Jestliže chcete růst v pravé lásce, musíte duchu světa neochvějně odolávat. (Jakub 4:7) Nespoléhejte se však na svou vlastní sílu, ale proste Jehovu o pomoc. Jeho duch — ta nejmocnější síla v celém vesmíru — vás může upevnit, takže dosáhnete úspěchu. (Žalm 121:2)

Lásce se učme od křesťanského společenství bratrů

Projevovat lásku se děti učí tím, že ji pociťují doma. Stejně můžeme i my — bez ohledu na svůj věk — růst v lásce tak, že pěstujeme společenství s jinými křesťany. (Jan 13:34, 35) Ano, jednou ze základních funkcí křesťanského sboru je vytvářet prostředí, kde se jednotlivci mohou ‚povzbuzovat  k lásce a k dobrým skutkům‘. (Hebrejcům 10:24; Ekumenický překlad)

Takovou lásku oceňují zejména ti, kdo možná byli „sedření a byli zmítáni sem a tam“ v nelaskavém světě, který nás obklopuje. (Matouš 9:36) Zkušenosti ukazují, že láskyplné vztahy navázané v dospělosti mohou překonat mnohé špatné důsledky toho, že v dětství byl člověk o lásku ochuzen. Je tedy velice důležité, aby všichni zasvěcení křesťané opravdu vřele vítali nové, kteří mezi ně přicházejí.

„Láska nikdy neselhává“

Bible říká, že „láska nikdy neselhává“. (1. Korinťanům 13:8) Jak to je možné? Apoštol Pavel nám říká: „Láska je trpělivá a laskavá. Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se, nechová se neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy, nedá se vyprovokovat. Nevypočítává urážky.“ (1. Korinťanům 13:4, 5) Je zřejmé, že tato láska není žádná nerealistická představa ani žádný povrchní cit. Naopak. Ti, kdo ji projevují, jsou si vědomi toho, že život přináší zklamání a bolesti, ale o svou lásku k bližním se jimi nenechají připravit. Taková láska je skutečně „dokonalým poutem jednoty“. (Kolosanům 3:12–14)

Podívejme se, co se stalo jedné sedmnáctileté křesťance v Koreji. Když začala sloužit Jehovovi Bohu, její rodina s tím nesouhlasila, a tato dívka se musela odstěhovat. Ona se však nehněvala, ale naopak se v tom směru modlila a nechala své smýšlení utvářet Božím slovem a Božím duchem. Potom domů často psala a ve svých dopisech vyjadřovala, že ke své rodině cítí vřelou náklonnost. Dva její starší bratři na to reagovali tak, že začali studovat Bibli, a nyní jsou zasvěcenými křesťany. Biblickou pravdu přijala také její matka a mladší bratr. I její otec — dříve zarytý odpůrce — nakonec změnil svůj postoj. Tato dívka píše: „Všichni jsme vstoupili do manželství s někým ze spolukřesťanů, a v naší rodině je nyní celkem 23 sjednocených ctitelů.“ To bylo veliké vítězství lásky!

Chcete pěstovat pravou lásku a pomáhat druhým, aby dělali totéž? Potom se obracejte k Jehovovi, který je Zdrojem této drahocenné vlastnosti. Ano, vezměte si k srdci jeho Slovo, modlete se o svatého ducha a pravidelně se stýkejte s křesťanským společenstvím bratrů. (Izajáš 11:9; Matouš 5:5) Můžeme čerpat velké povzbuzení z toho, že zanedlouho zde už nebude nikdo z ničemných a zůstanou zde pouze ti, kdo projevují pravou křesťanskou lásku. Ano, láska je klíčem ke štěstí a k životu. (Žalm 37:10, 11; 1. Jana 3:14)

[Obrázky na straně 6]

Modlitba a studium Božího slova nám pomohou pěstovat pravou lásku