Přejít k článku

Přejít na obsah

Jehova, Bůh pravdy

Jehova, Bůh pravdy

Jehova, Bůh pravdy

„Vyplatil jsi mě, Jehovo, Bože pravdy.“ (ŽALM 31:5)

1. Jaká situace byla v nebi a na zemi, když neexistovala nepravda?

BYLA doba, kdy neexistovala nepravda. Neviditelná nebesa obývali dokonalí duchovní tvorové, kteří sloužili svému Stvořiteli, ‚Bohu pravdy‘. (Žalm 31:5) Faleš ani podvod neexistovaly. Všechno, co Jehova svým duchovním synům sděloval, bylo pravdivé. Miloval je totiž a velmi mu záleželo na jejich blahu. Na zemi byla situace stejná. Jehova stvořil prvního muže a první ženu a pomocí svého ustanoveného sdělovacího prostředku s nimi vždy komunikoval jasně, otevřeně a pravdivě. To musela být nádherná doba!

2. Kdo poprvé použil nepravdu a proč?

2 Časem se však jeden Boží duchovní syn nestoudně rozhodl stát se konkurujícím bohem a začal Jehovovi odporovat. Tento duchovní tvor, který se stal známým jako Satan Ďábel, chtěl, aby ho druzí uctívali. K dosažení svého cíle použil první nepravdu, a to jako prostředek k ovládnutí druhých. Tak se stal ‚lhářem a otcem lži‘. (Jan 8:44)

3. Jak Adam a Eva reagovali na Satanovy lži a k čemu to vedlo?

3 Prostřednictvím hada řekl Satan první ženě Evě, že může ignorovat Boží příkaz a jíst ze zakázaného ovoce, protože nezemře. To byla lež. Dále jí řekl, že pokud ovoce bude jíst, stane se podobnou Bohu a bude znát dobré a špatné. Také to byla lež. Ačkoli Evě předtím nikdo nikdy nelhal, určitě si uvědomila, že to, co slyšela od hada, nebylo v souladu s tím, co Bůh řekl jejímu manželovi Adamovi. Přesto se rozhodla věřit Satanovi, a ne Jehovovi. Byla důkladně oklamána, vzala si ovoce a jedla je. Později z tohoto ovoce pojedl i Adam. (1. Mojžíšova 3:1–6) Stejně jako Eva, ani Adam nikdy předtím neslyšel lež, ale on oklamán nebyl. (1. Timoteovi 2:14) Svým jednáním dal najevo, že zavrhl svého Tvůrce. Následky pro lidstvo byly katastrofální. V důsledku Adamovy neposlušnosti se na celé jeho potomstvo rozšířil hřích a smrt, a s tím i zkaženost a nevýslovné utrpení. (Římanům 5:12)

4. (a) Čím ve skutečnosti byly lži vyřčené v Edenu? (b) Co musíme dělat, aby nás Satan nezavedl na scestí?

4 Rozšířila se i nepravda. Musíme si uvědomit, že lži vyřčené v zahradě Eden byly útokem na pravdivost samotného Jehovy. Satan tvrdil, že Bůh první lidskou dvojici klame a že je připravuje o něco dobrého. Tak tomu samozřejmě nebylo. Adamovi a Evě jejich neposlušnost nic dobrého nepřinesla. Zemřeli, právě jak jim Jehova řekl. Satanovy pomlouvačné útoky proti Jehovovi tím však neskončily. O staletí později byl apoštol Jan inspirován k tomu, aby napsal, že Satan „zavádí na scestí celou obydlenou zemi“. (Zjevení 12:9) Nechceme-li, aby nás Satan Ďábel zavedl na scestí, musíme mít naprostou důvěru v pravdivost Jehovy a jeho Slova. Jak můžeme rozvíjet a upevňovat svou důvěru v Jehovu a obrnit se proti podvodům a lžím, které šíří jeho Protivník?

Jehova zná pravdu

5, 6. (a) Jaké poznání má Jehova? (b) Jaké je lidské poznání ve srovnání s tím, co zná Jehova?

5 Bible o Jehovovi důsledně mluví jako o Tom, kdo „stvořil všechno“. (Efezanům 3:9) On je „Ten, kdo učinil nebe a zemi, moře a všechno v nich“. (Skutky 4:24) Jelikož Jehova je Stvořitel, zná pravdu o všem. Znázorněme si to: Představme si muže, který si vytvoří projekt na dům a potom ho postaví. Sám umístí každý trám a zatluče každý hřebík. Bude tento dům znát od základu až po střechu a bude mu rozumět lépe než kterýkoli pozorovatel. Člověk velmi dobře zná to, co sám vymyslel a udělal. Podobně Stvořitel zná do nejmenších podrobností všechno, co vytvořil.

6 O rozsahu Jehovova poznání se krásně vyjádřil prorok Izajáš. Čteme: „Kdo změřil vody pouhou hrstí a pouhou pídí zjistil rozměry nebes a do míry zahrnul zemský prach nebo zvážil hory přezmenem a pahorky na miskách vah? Kdo zjistil rozměry Jehovova ducha a kdo mu jako jeho muž rady může dát něco poznat? S kým se radil, aby mu někdo dával porozumění, nebo kdo ho vyučuje ve stezce práva nebo ho vyučuje poznání nebo mu dává poznat právě cestu skutečného porozumění?“ (Izajáš 40:12–14) Jehova je opravdu „Bohem poznání“ a je „dokonalý v poznání“. (1. Samuelova 2:3; Job 36:4; 37:16) Jak málo toho ve srovnání s ním víme my! Ačkoli lidstvo shromáždilo úžasné vědomosti, naše porozumění hmotným výtvorům nedosahuje ani ‚okrajů Božích cest‘. Je jako „šepot“ ve srovnání s ‚mocným hromem‘. (Job 26:14)

7. Co si David uvědomoval, pokud jde o Jehovovo poznání, a co tedy musíme uznat i my?

7 Vzhledem k tomu, že Jehova stvořil i nás, je logické, že nás dobře zná. Král David si to uvědomoval. Napsal: „Jehovo, prozkoumal jsi mě a znáš mě. Sám jsi poznal mé usedání a mé vstávání. Zdaleka jsi uvažoval o mé myšlence. Mé cestování a mé uléhání jsi odměřil a důvěrně ses seznámil i se všemi mými cestami. Vždyť na mém jazyku není slovo, ale pohleď, Jehovo, ty to již všechno víš.“ (Žalm 139:1–4) David samozřejmě věděl, že lidé jednají na základě svobodné vůle. Bůh nás učinil způsobilými rozhodovat se, zda ho budeme poslouchat nebo ne. (5. Mojžíšova 30:19, 20; Jozue 24:15) Nicméně Jehova nás zná mnohem lépe, než se známe my. Chce pro nás to nejlepší a je schopen řídit naše kroky. (Jeremjáš 10:23) Skutečně neexistuje žádný učitel, odborník ani poradce, který by nás mohl lépe vyučovat pravdě a učinit nás moudrými a šťastnými.

Jehova je pravdivý

8. Jak víme, že Jehova je pravdivý?

8 Být pravdivý znamená nejen pravdu znát, ale také vždy pravdu říkat neboli být pravdomluvný. Ďábel se například rozhodl ‚nestát pevně v pravdě‘. (Jan 8:44) Naproti tomu Jehova je „hojný v . . . pravdě“. (2. Mojžíšova 34:6) V Písmu opakovaně nacházíme svědectví toho, že Jehova je pravdivý. Apoštol Pavel prohlásil, že „je nemožné, aby Bůh lhal“, a že Bůh „nemůže lhát“. (Hebrejcům 6:18; Titovi 1:2) Pravdomluvnost je důležitým rysem Boží osobnosti. Na Jehovu se můžeme spoléhat a důvěřovat v něj, protože je pravdivý — své věrně oddané nikdy neoklame.

9. Jakou spojitost s pravdou má Jehovovo jméno?

9 O Jehovově pravdivosti svědčí už samotné jeho jméno. Boží jméno znamená „Působí, že se stane“. Ukazuje, že Jehova se postupně stává Splnitelem všech svých slibů. Toho není schopen nikdo jiný. Jehova je Nejvýše postavený, a proto nic nemůže zmařit uskutečnění jeho záměrů. Jehova je nejen pravdomluvný, ale také jediný, kdo svou mocí a moudrostí může způsobit, aby se uskutečnilo všechno, co řekne.

10. (a) Jak se Jozue přesvědčil o Jehovově pravdivosti? (b) Splnění kterých Jehovových slibů jsi zažil ty?

10 Dokladem toho, že Jehova je pravdivý, byly pozoruhodné události, které vidělo mnoho lidí. Jedním z nich byl Jozue. Byl v Egyptě, když Jehova na tento národ seslal deset ran, z nichž každou předem oznámil. Jozue také zažil splnění Jehovových slibů — například slibů, že Jehova vysvobodí Izraelity z Egypta, uvede je do Zaslíbené země a tam podmaní mocná kananejská vojska, která se jim postaví na odpor. Na sklonku svého života Jozue starším mužům izraelského národa řekl: „Dobře víte svým celým srdcem a svou celou duší, že neselhalo ani jediné slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se vám splnila. Ani jediné slovo z nich neselhalo.“ (Jozue 23:14) I když ty jsi neviděl takové zázraky, jaké viděl Jozue, přesvědčil ses za svého života, že Boží sliby jsou pravdivé?

Jehova zjevuje pravdu

11. Z čeho je patrné, že Jehova si přeje sdělovat lidstvu pravdu?

11 Představme si, že by nějaký rodič sice měl rozsáhlé vědomosti, ale se svými dětmi by mluvil jen zřídka. Jistě jsme vděční, že Jehova takový není. Jehova láskyplně komunikuje s lidstvem a dělá to v hojné míře. Písmo o něm říká, že je „Vznešený Učitel“. (Izajáš 30:20) Ve své milující laskavosti dokonce oslovuje ty, kdo mu nechtějí naslouchat. Například Ezekiel dostal za úkol kázat lidem, o kterých Jehova věděl, že budou nevnímaví. Jehova mu řekl: „Synu člověka, jdi, vstup mezi izraelský dům a budeš k nim mluvit mými slovy.“ Potom ho upozornil: „Oni ti nebudou chtít naslouchat, neboť nechtějí naslouchat mně, protože všichni z izraelského domu jsou tvrdohlaví a mají tvrdé srdce.“ To byl těžký úkol, ale Ezekiel ho věrně splnil. V jeho činnosti se zračil Jehovův soucit. Někdy může být i pro tebe kazatelská činnost náročným úkolem, ale pokud se spoléháš na Boha, můžeš mít důvěru, že tě posílí, stejně jako posílil proroka Ezekiela. (Ezekiel 3:4, 7–9)

12, 13. Jakými způsoby Bůh komunikoval s lidmi?

12 Jehova touží, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:4) Mluvil k lidem prostřednictvím proroků, andělů, a dokonce prostřednictvím svého milovaného Syna, Ježíše Krista. (Hebrejcům 1:1, 2; 2:2) Pilátovi Ježíš řekl: „Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě. Každý, kdo je na straně pravdy, naslouchá mému hlasu.“ Pilát měl neocenitelnou příležitost dozvědět se přímo od Božího Syna pravdu o Jehovově opatření k záchraně. Pilát však nebyl na straně pravdy a od Ježíše se nic naučit nechtěl. Namísto toho cynicky odpověděl: „Co je pravda?“ (Jan 18:37, 38) Škoda, že projevil takový postoj. Mnozí lidé však pravdě, kterou Ježíš ohlašoval, naslouchali. Svým učedníkům Ježíš řekl: „Šťastné jsou . . . vaše oči, protože se dívají, a vaše uši, protože slyší.“ (Matouš 13:16)

13 Jehova pravdu zachoval prostřednictvím Bible a zpřístupnil ji lidem všude na světě. Bible ukazuje věci v pravém světle. Popisuje Boží vlastnosti, záměry a příkazy a také říká, v jakém stavu lidstvo skutečně je. V modlitbě k Jehovovi Ježíš řekl: „Tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17) Bible je proto jedinečná kniha. Jako jediná byla napsána pod inspirací od Boha, který zná všechno. (2. Timoteovi 3:16) Je vzácným darem lidstvu — darem, který Boží služebníci chovají jako poklad. Jednáme moudře, jestliže ji čteme denně.

Pevně se držme pravdy

14. Například o čem Jehova říká, že to udělá, a proč bychom mu měli věřit?

14 To, co nám Jehova říká ve svém Slově, bychom měli brát vážně. Jestliže říká, že něčím je, pak tím je, a jestliže říká, že něco udělá, pak to udělá. Máme všechny důvody pro to, abychom Bohu důvěřovali. Když Jehova říká, že uvede „pomstu na ty, kdo neznají Boha, a na ty, kdo neposlouchají dobrou zprávu o našem Pánu Ježíši“, pak můžeme věřit, že to skutečně udělá. (2. Tesaloničanům 1:8) Jehovu také můžeme vzít za slovo, když říká, že miluje ty, kdo usilují o spravedlnost, že dá věčný život těm, kdo projevují víru, a že odstraní bolest, křik, a dokonce smrt. Spolehlivost tohoto posledního slibu zdůraznil Jehova tím, co přikázal apoštolu Janovi: „Piš, protože tato slova jsou věrná a pravá.“ (Zjevení 21:4, 5; Přísloví 15:9; Jan 3:36)

15. Například jaké lži propaguje Satan?

15 Satan je pravým opakem Jehovy. Neposkytuje lidem žádné osvícení, ale naopak je klame. Usiluje o to, aby lidi odvrátil od pravého uctívání, a používá k tomu celý arzenál lží. Satan by například chtěl, abychom věřili, že Bůh je nám citově vzdálen a že se nestará o utrpení na zemi. Bible však ukazuje, že Jehova se o své tvory vřele zajímá a že nad špatností a utrpením pociťuje hlubokou lítost. (Skutky 17:24–30) Satan také chce, aby lidé věřili, že úsilí o duchovní věci je ztrátou času. Písmo nás naproti tomu ujišťuje, že ‚Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na naši práci a na lásku, kterou jsme projevovali k jeho jménu‘. Písmo navíc jednoznačně říká, že Bůh „se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“. (Hebrejcům 6:10; 11:6)

16. Proč musí křesťané zůstat ostražití a pevně se držet pravdy?

16 Apoštol Pavel o Satanovi napsal: „Bůh tohoto systému věcí zaslepil mysl nevěřících, aby ji neprozářilo osvícení slavnou dobrou zprávou o Kristu, který je Božím obrazem.“ (2. Korinťanům 4:4) Někteří lidé jsou — podobně jako kdysi Eva — Satanem Ďáblem důkladně oklamáni. Jiní jednají jako Adam, který nebyl oklamán, ale vědomě si zvolil cestu neposlušnosti. (Juda 5, 11) Je proto nezbytné, aby křesťané zůstali ostražití a pevně se drželi pravdy.

Jehova vyžaduje ‚víru bez pokrytectví‘

17. Co musíme dělat, abychom měli Jehovovu přízeň?

17 Jehova vždy jedná pravdivě, a proto pravdivé jednání očekává i od svých ctitelů. Žalmista napsal: „Jehovo, kdo bude hostem v tvém stanu? Kdo bude přebývat na tvé svaté hoře? Ten, kdo chodí bezúhonně a koná spravedlnost a mluví pravdu ve svém srdci.“ (Žalm 15:1, 2) Židům, kteří zpívali tato slova, se při zmínce o Jehovově svaté hoře bezpochyby vybavila v mysli hora Sion, kam král David přinesl truhlu smlouvy do stanu, který tam postavil. (2. Samuelova 6:12, 17) Hora a stan připomínaly místo, kde symbolicky přebýval Jehova. Lidé tam mohli přistupovat k Bohu, aby ho úpěnlivě prosili o přízeň.

18. (a) Co Bůh vyžaduje od těch, kdo chtějí být jeho přáteli? (b) O čem bude pojednávat následující článek?

18 Každý, kdo chce být Jehovovým přítelem, musí mluvit pravdu „ve svém srdci“, tedy nejen svými rty. Pravdivé skutky vycházejí ze srdce, a praví Boží přátelé tedy musí být z celého srdce upřímní a projevovat ‚víru bez pokrytectví‘. (1. Timoteovi 1:5; Matouš 12:34, 35) Boží přítel nejedná ani nepoctivě, ani podvodně, protože „k muži . . . podvodu má Jehova odpor“. (Žalm 5:6) Svědkové Jehovovi na celé zemi se usilovně snaží být pravdiví a napodobovat tak svého Boha. Tímto námětem se bude zabývat následující článek.

Jak bys odpověděl?

• Proč Jehova zná pravdu o všem?

• Z čeho je patrné, že Jehova je pravdomluvný?

• Jak Jehova zjevuje pravdu?

• Co se od nás vyžaduje, pokud jde o pravdu?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 10]

Bůh pravdy ví všechno o tom, co stvořil

[Obrázky na straně 12 a 13]

Jehovovy sliby se splní