Otázky čtenářů

Mezi svými služebníky ve starověkém Izraeli Jehova dovoloval polygamii, ale dnes ji nedovoluje. Mění se v této věci jeho měřítka?

Jehova svůj názor na polygamii nezměnil. (Žalm 19:7; Malachiáš 3:6) Od samého začátku nebyla polygamie součástí Božího uspořádání pro lidi a není jí ani dnes. Když Jehova stvořil Evu jakožto manželku pro Adama, vyjádřil, že Božím měřítkem je, aby jeden muž měl jednu manželku. Řekl: „Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojžíšova 2:24)

Toto stanovisko zopakoval Ježíš Kristus, když během své pozemské služby odpovídal těm, kdo se ho ptali na rozvádění a na uzavírání nových sňatků. Prohlásil: „Nečetli jste, že ten, kdo je stvořil, učinil je od počátku jako muže a ženu a řekl: ‚Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky, a ti dva budou jedno tělo‘? Takže již nejsou dva, ale jedno tělo.“ Potom Ježíš dodal: „Každý, kdo se rozvádí se svou manželkou, vyjma z důvodu smilstva, a žení se s jinou, dopouští se cizoložství.“ (Matouš 19:4–6, 9) Je tedy zřejmé, že cizoložstvím je i to, když si muž vezme jednu nebo více dalších manželek.

Proč tedy polygamie byla ve starověku dovolena? Mějme na mysli, že Jehova tento zvyk nezavedl. První člověk, o kterém je v Bibli řečeno, že měl více než jednu manželku, byl Kainův potomek Lamek. (1. Mojžíšova 4:19–24) Když v Noemových dnech nastala potopa, měli Noe a jeho tři synové každý jen jednu manželku. Všichni lidé, kteří provozovali polygamii, byli Jehovou zničeni.

Když Jehova o staletí později vyvolil Izraelity jako svůj národ, polygamie už mezi nimi existovala, avšak bylo zřejmě mnohem obvyklejší mít pouze jednu manželku. Bůh nepožadoval, aby rodiny, kde bylo více manželek, byly rozděleny. Namísto toho stanovil jasné přepisy, kterými se polygamní vztahy měly řídit. (2. Mojžíšova 21:10, 11; 5. Mojžíšova 21:15–17)

Bůh polygamii toleroval jen dočasně, což je patrné jak z Ježíšova výroku o původním Jehovově měřítku pro manželství, tak i z toho, co — inspirován Božím svatým duchem — zaznamenal apoštol Pavel. Napsal: „Ať má každý muž svou vlastní manželku a každá žena svého vlastního manžela.“ (1. Korinťanům 7:2) Pavel byl také inspirován k tomu, aby napsal, že muž, který je v křesťanském sboru jmenován dozorcem nebo služebním pomocníkem, musí být ‚manželem jedné manželky‘. (1. Timoteovi 3:2, 12; Titovi 1:6)

Jehova tedy polygamii toleroval pouze do doby, kdy byl asi před 2 000 lety založen křesťanský sbor. Tehdy začalo být na manželství opět uplatňováno původní měřítko, které Bůh stanovil při stvoření muže a ženy, tedy jeden manžel — jedna manželka. Stejného měřítka se dnes drží Boží ctitelé po celé obydlené zemi. (Marek 10:11, 12; 1. Korinťanům 6:9, 10)