Přejít k článku

Přejít na obsah

My budeme chodit v Jehovově jménu navždy!

My budeme chodit v Jehovově jménu navždy!

My budeme chodit v Jehovově jménu navždy!

„My . . . budeme chodit ve jménu Jehovy, našeho Boha, na neurčitý čas, dokonce navždy.“ (MICHEÁŠ 4:5)

1. Která poselství jsou vyjádřena ve třetí až páté kapitole Micheáše?

JEHOVA chce svému lidu něco oznámit a používá k tomu proroka Micheáše. Božím záměrem je zakročit proti provinilcům. Potrestá Izraelity za jejich odpadlictví. Je však radostné, že těm, kdo chodí v jeho jménu, Jehova požehná. Tato poselství zaznívají ve třetí až páté kapitole Micheášova proroctví.

2, 3. (a) Kterou vlastnost by měli projevovat izraelští vůdci, ale co ve skutečnosti dělají? (b) Jak byste vysvětlili obrazná vyjádření použitá u Micheáše 3:2, 3?

2 Boží prorok prohlašuje: „Slyšte, prosím, hlavy Jákoba a velitelé izraelského domu. Není to vaše věc, abyste znali právo?“ Samozřejmě by to měla být jejich věc! Co však ve skutečnosti dělají? Micheáš říká: „Vy, kdo nenávidíte, co je dobré, a milujete špatnost, strháváte z lidí kůži a jejich organismus z jejich kostí; vy, kdo jste také snědli organismus mého lidu a svlékli z nich samotnou kůži a na kusy rozbili i jejich kosti a rozdrtili je na kusy jako to, co je v hrnci se širokým hrdlem, a jako maso uprostřed hrnce na vaření.“ (Micheáš 3:1–3)

3 Cože? Vůdci utlačují chudé, bezbranné lidi! Tato obrazná vyjádření jsou pro Micheášovy posluchače snadno pochopitelná. Jestliže se má zabitá ovce uvařit, nejprve se z ní stáhne kůže a potom se zvíře rozporcuje. Někdy se mu zlámou kosti, čímž se uvolní morek. Maso i kosti se vaří v nějaké velké nádobě, například v takové, o jaké se zmínil Micheáš. (Ezekiel 24:3–5, 10) Tím je velmi vhodně znázorněno kruté týrání, jaké lidé v Micheášově době zakoušejí od svých zlých vůdců.

Jehova očekává, že budeme uplatňovat právo

4. V čem spočívá rozdíl mezi Jehovou a izraelskými vůdci?

4 Mezi láskyplným Pastýřem Jehovou a izraelskými vůdci je obrovský rozdíl. Tito vůdci neuplatňují právo, a neplní tedy úkol, který jim byl svěřen, totiž chránit stádo. Obrazným ovcím naopak právo upírají, sobecky je vykořisťují a vystavují je ‚krveprolévání‘, jak je uvedeno u Micheáše 3:10. Jaké poučení si můžeme vzít z této situace?

5. Co Jehova očekává od těch, kdo mezi jeho ctiteli poskytují vedení?

5 Bůh očekává, že ti, kdo mezi jeho ctiteli poskytují vedení, budou uplatňovat právo. Mezi dnešními Jehovovými služebníky tomu tak je. Odpovídá to i slovům z Izajáše 32:1, kde čteme: „Pohleďte, král bude vládnout pro spravedlnost; a knížata, ta budou panovat jako knížata pro právo.“ Ale jak je to v Micheášově době? ‚Ti, kdo nenávidí, co je dobré, a milují, co je špatné‘, trvale překrucují právo.

Čí modlitby jsou vyslyšeny?

6, 7. Kterou závažnou myšlenku podtrhují slova Micheáše 3:4?

6 Mohou Micheášovi ničemní současníci očekávat Jehovovu přízeň? Je nabíledni, že ne! U Micheáše 3:4 se píše: „Budou volat k Jehovovi o přispění, ale on jim neodpoví. A skryje před nimi v tom čase obličej, jelikož se ve svých jednáních dopouštěli špatnosti.“ Tato slova podtrhují jednu velmi závažnou myšlenku.

7 Jehova nevyslyší naše modlitby, jestliže se dopouštíme hříšného jednání. To rozhodně platí tehdy, žijeme-li dvojím životem — jestliže skrýváme své provinění, a přitom předstíráme, že věrně sloužíme Bohu. V Žalmu 26:4 David zpíval: „Nesedal jsem s muži nepravdy; a s těmi, kdo tají, co jsou, nevcházím.“ Tím spíše Jehova nevyslyší modlitby lidí, kteří úmyslně porušují to, co je napsáno v jeho Slově!

Boží duch dodává sílu

8. Před čím byli varováni falešní proroci v Micheášově době?

8 Izraelští duchovní vůdci jednají opravdu bídně! Falešní proroci působí, že Boží lid duchovně bloudí. Chamtiví vůdci sice provolávají „Mír!“, ale proti každému, kdo jim nevloží něco do úst, posvětí válku. „Proto,“ říká Jehova, „budete mít noc, takže nebude vidění; a budete mít tmu, abyste neprovozovali věštění. A nad proroky jistě zapadne slunce a den se nad nimi zatmí. A vizionáři se budou muset stydět a věštci budou jistě zklamáni. A budou si muset přikrýt knír.“ (Micheáš 3:5–7a)

9, 10. Co znamená ‚přikrývat si knír‘ a proč Micheáš nemá k něčemu takovému důvod?

9 Proč si ‚přikrývat knír‘? Ničemní Micheášovi současníci to dělají, protože se stydí. A tito zkažení muži se mají zač stydět. Pro ně totiž „od Boha není žádná odpověď“. Modlitbám lidí, kteří jsou domýšliví a ničemní, Jehova nevěnuje pozornost.

10 Micheáš nemá důvod ‚přikrývat si knír‘. Nestydí se. Jeho modlitby Jehova vyslýchá. Povšimněte si, co je uvedeno u Micheáše 3:8. Věrný prorok říká: „Naproti tomu jsem byl sám naplněn silou, Jehovovým duchem, a právem a mocí.“ Micheáš byl velmi vděčný za to, že po celou dobu své dlouhé věrné služby byl stále „naplněn silou, Jehovovým duchem“. Díky tomu měl sílu, aby „Jákobovi pověděl o jeho vzbouření a Izraeli o jeho hříchu“.

11. Jak mohou lidé dostat sílu, aby oznamovali Boží poselství?

11 K tomu, aby Micheáš oznamoval Boží poselství o nepříznivém rozsudku, by mu pouhá lidská síla nestačila. Nezbytně potřebuje Jehovova ducha neboli jeho mocnou činnou sílu. A jak je to s námi? Úkol kázat, který nám byl svěřen, můžeme splnit jedině tehdy, když nás Jehova bude posilovat svým svatým duchem. Je jisté, že pokud svévolně hřešíme, naše snahy kázat naprosto selžou. V takovém případě by totiž Bůh nemohl vyslyšet naše modlitby o sílu, kterou k této práci potřebujeme. Pokud na nás nespočívá ‚Jehovův duch‘, rozhodně nemůžeme oznamovat soudcovská poselství od našeho nebeského Otce. Jestliže jsou naše modlitby vyslýchány a pomáhá nám svatý duch, dokážeme mluvit Boží slovo odvážně jako Micheáš.

12. Díky čemu Ježíšovi první učedníci ‚stále mluvili Boží slovo se vší smělostí‘?

12 Možná si vzpomenete na zprávu ve Skutcích 4:23–31. Představte si, že patříte k Ježíšovým učedníkům v prvním století. Fanatičtí pronásledovatelé se snaží Kristovy následovníky umlčet. Tito věrně oddaní muži však v modlitbě ke svému Svrchovanému Pánovi prosí: „Jehovo, věnuj pozornost jejich pohrůžkám a dej, ať tvoji otroci stále mluví tvé slovo se vší smělostí.“ A výsledek? Po této úpěnlivé prosbě se zatřese místo, na kterém jsou shromážděni, všichni do jednoho jsou naplněni svatým duchem a mluví Boží slovo se smělostí. I my se tedy v modlitbě obracejme k Jehovovi a spoléhejme na to, že nám bude při naší službě pomáhat svým svatým duchem.

13. Co se stane s Jeruzalémem a Samařím a proč?

13 Znovu se zamysleme na tím, v jaké době žil Micheáš. Jak vidíme u Micheáše 3:9–12, panovníci, kteří nesou vinu krve, soudí za úplatek, kněží poučují za cenu a falešní proroci provozují věštění za peníze. Není se tedy co divit Božímu rozhodnutí, že z judského hlavního města Jeruzaléma „se stanou pouhé hromady trosek“. Jelikož falešné uctívání a mravní zkaženost bují i v Izraeli, Micheáš pod inspirací upozorňuje na to, že Bůh udělá „hromadu trosek“ také ze Samaří. (Micheáš 1:6) Předpověděného zničení Samaří se prorok dožije — asyrské hordy je totiž způsobí v roce 740 př. n. l. (2. Královská 17:5, 6; 25:1–21) Je zřejmé, že tato mocná poselství proti Jeruzalému a Samaří mohl Micheáš ohlašovat jedině díky síle od Jehovy.

14. Jak se splnilo proroctví zaznamenané u Micheáše 3:12 a jak by nás to mělo ovlivnit?

14 Juda rozhodně nemůže uniknout Jehovovu nepříznivému rozsudku. Splní se proroctví zaznamenané u Micheáše 3:12, že Sion bude „zorán jako pouhé pole“. Dnes, v 21. století, už s jistotou víme, že se to stalo v roce 607 př. n. l., když Judu a Jeruzalém zpustošili Babylóňané. Odehrálo se to sice až po mnoha letech od doby, kdy Micheáš prorokoval, ale on si byl jist, že k tomu dojde. I my bychom měli mít naprostou důvěru, že současný ničemný systém věcí skončí v předpověděném ‚Jehovově dnu‘. (2. Petra 3:11, 12)

Jehova urovnává záležitosti

15. Jak byste svými slovy popsali prorocký obraz zaznamenaný u Micheáše 4:1–4?

15 Když se vrátíme k Micheášovi, vidíme, že prorok dále předkládá nádherné poselství naděje. U Micheáše 4:1–4 čteme velmi povzbudivá slova. Mimo jiné se tam říká: „V konečné části dnů se stane, že hora Jehovova domu bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky; a budou k ní proudit lidé. . . . A [Bůh] jistě vykoná soud mezi mnoha lidmi a urovná záležitosti vzhledem k dalekým mocným národům. A budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Nepozdvihnou meč, národ proti národu, ani se již nebudou učit válce. A skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli; vždyť tak mluvila samotná ústa Jehovy vojsk.“

16, 17. Jak se slova u Micheáše 4:1–4 splňují dnes?

16 Kdo jsou ti ‚mnozí lidé‘ a ty ‚mocné národy‘? Nejsou to rozdělené národy a vlády tohoto světa. Toto proroctví se vztahuje na jednotlivce ze všech národů, kteří jednotně prokazují posvátnou službu Jehovovi na jeho hoře pravého uctívání.

17 V souladu s Micheášovým proroctvím bude čistým uctíváním Jehovy brzy naplněna celá země. Již dnes jsou o Jehovových cestách poučováni ti, kdo jsou „správně nakloněni k věčnému životu“. (Skutky 13:48) Jehova vykonává soud a v duchovním smyslu urovnává záležitosti pro věřící lidi, kteří se staví na stranu Království. Ti budou patřit k ‚velkému zástupu‘, který přežije ‚velké soužení‘. (Zjevení 7:9, 14) Překovali své meče v radlice, a tak už dnes žijí v míru s ostatními Jehovovými svědky a s jinými lidmi. To, že k nim patříme, je pro nás důvodem k veliké radosti!

Jsme rozhodnuti chodit v Jehovově jménu

18. Co symbolizuje vyjádření ‚sedět pod svou révou a svým fíkovníkem‘?

18 V dnešní době, kdy strach zahaluje celou zemi jako zlověstný mrak, jsme nadšeni tím, že mnozí lidé poznávají Jehovovy cesty. Toužíme po čase, který už je blízko, kdy se všichni takoví lidé, kteří milují Boha, již nebudou učit válce, ale budou sedět pod vlastní révou a vlastním fíkovníkem. Fíkovníky mnohdy bývají zasazeny na vinicích. (Lukáš 13:6) To, že někdo sedí pod vlastní révou a vlastním fíkovníkem, symbolizuje pokojné, příznivé a bezpečné podmínky. Pokoj mysli a duchovní bezpečí zažíváme díky svému vztahu k Jehovovi už dnes. Až slíbené podmínky nastanou pod vládou Království, strach a nebezpečí pominou úplně.

19. Co znamená chodit v Jehovově jménu?

19 Chceme-li mít Boží přízeň a zažívat jeho požehnání, musíme chodit v Jehovově jménu. To je působivě vyjádřeno u Micheáše 4:5, kde prorok prohlašuje: „Všechny národy, ty budou totiž chodit každý ve jménu svého boha; ale my, my budeme chodit ve jménu Jehovy, našeho Boha, na neurčitý čas, dokonce navždy.“ Chodit v Jehovově jménu znamená víc, než jen o Jehovovi říkat, že je náš Bůh. Nestačí ani pouze se podílet na křesťanských shromážděních a díle kázání o Království, přestože tyto činnosti jsou také nezbytné. Jestliže chodíme v Jehovově jménu, jsme Bohu zasvěceni a snažíme se mu věrně sloužit, protože ho milujeme celou svou duší. (Matouš 22:37) A jakožto Jehovovi ctitelé jsme jistě rozhodnuti chodit ve jménu Jehovy, našeho Boha, po celou věčnost.

20. Co je předpověděno u Micheáše 4:6–13?

20 Nyní uvažujme o prorockých slovech z Micheáše 4:6–13. ‚Sionská dcera‘ musí jít do vyhnanství „až do Babylóna“. Přesně to se stalo obyvatelům Jeruzaléma v sedmém století př. n. l. Micheášovo proroctví však přesto ukazuje, že ostatek se má vrátit do Judy a že Jehova při obnově Sionu zajistí, aby jeho nepřátelé byli rozdrceni na prach.

21, 22. Jak došlo ke splnění Micheáše 5:2?

21 Další dramatický vývoj událostí předpovídá Micheáš v páté kapitole. Všimněte si například, co je uvedeno u Micheáše 5:2–4. Micheáš prorokuje, že Bohem ustanovený Panovník — ten, „jehož původ je od raných časů“ — vyjde z Betléma. On bude panovat jako pastýř „v Jehovově síle“. Kromě toho bude tento Panovník velký nejen v Izraeli, ale až „do konců země“. Kdo je to? Pro svět všeobecně je to možná hádankou, ale pro nás to žádným tajemstvím není.

22 Kdo byl ten nejdůležitější z lidí, kteří se kdy narodili v Betlémě? A kdo bude „veliký až do konců země“? Nikdo jiný než Mesiáš, Ježíš Kristus! Když se Herodes Veliký ptal předních kněží a znalců Zákona, kde se má narodit Mesiáš, odpověděli: „V Betlémě v Judeji.“ Dokonce citovali slova z Micheáše 5:2. (Matouš 2:3–6) Věděli to i někteří prostí lidé, protože u Jana 7:42 jsou citována jejich slova: „Neříká Písmo, že Kristus přichází z potomstva Davidova a z vesnice Betléma, kde býval David?“

Opravdové osvěžení pro lidi

23. Jak se dnes splňují slova u Micheáše 5:7?

23 Micheáš 5:5–15 pojednává o asyrské invazi, která bude úspěšná pouze krátkou dobu, a také upozorňuje na to, že Bůh vykoná pomstu nad neposlušnými národy. U Micheáše 5:7 pak čteme slib o navrácení kajícného ostatku Židů do vlasti. Tato slova se však vztahují i na dnešní dobu. Micheáš prohlašuje: „Zbývající z Jákoba se uprostřed mnoha národů stanou podobnými rose od Jehovy, vydatným sprškám na rostlinstvu.“ Tímto půvabným symbolickým vyjádřením Micheáš předpovídá, že prostřednictvím ostatku duchovního Jákoba neboli Izraele bude Bůh na lidi vylévat své požehnání. Spolu s novodobým ostatkem ‚Božího Izraele‘ jednotně a radostně slouží i Ježíšovy „jiné ovce“, které mají pozemskou naději a které pomáhají duchovně osvěžovat druhé. (Jan 10:16; Galaťanům 6:16; Sefanjáš 3:9) Máme tedy důvod k vážnému zamyšlení. Jakožto hlasatelé Království bychom si všichni měli velmi vážit výsady, že druhým smíme přinášet opravdové osvěžení.

24. Které myšlenky ze třetí až páté kapitoly Micheáše na vás zapůsobily?

24 Co jste se dozvěděli z třetí až páté kapitoly Micheášova proroctví? Snad by se to dalo vyjádřit takto: (1) Bůh očekává, že ti, kdo mezi jeho ctiteli poskytují vedení, budou uplatňovat právo. (2) Jestliže svévolně hřešíme, Jehova nevyslyší naše modlitby. (3) Úkol kázat, který nám byl svěřen, můžeme splnit jedině tehdy, když nás Jehova posílí svým svatým duchem. (4) Chceme-li mít Boží přízeň, musíme chodit v Jehovově jménu. (5) Jakožto hlasatelé Království bychom si měli velmi vážit výsady, že lidem smíme přinášet opravdové osvěžení. Možná na vás zapůsobily ještě jiné myšlenky. Co dalšího se můžeme dozvědět z této prorocké biblické knihy? Následující článek nám pomůže načerpat praktické poučení z posledních dvou kapitol Micheášova proroctví, které posiluje naši víru.

Jak byste odpověděli?

• Co Jehova očekává od těch, kdo mezi jeho ctiteli poskytují vedení?

• Proč je v souvislosti s naší službou Jehovovi důležitá modlitba a svatý duch?

• Jak lidé ‚chodí v Jehovově jménu‘?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 15]

Dokázali byste vysvětlit Micheášovo podobenství o hrnci na vaření?

[Obrázky na straně 16]

Podobně jako Micheáš odvážně vykonáváme svou službu