Důvěřujte v Jehovu

„Vždyť jsi má naděje, Svrchovaný Pane Jehovo, má důvěra od mého mládí.“ (ŽALM 71:5)

1. Jaké výzvy se nezalekl mladý pastýř David?

TEN člověk měřil skoro tři metry. Není divu, že všichni izraelští vojáci měli strach postavit se mu. Každý den ráno i večer se jim tento filištínský obr jménem Goliat po mnoho týdnů posmíval a vyzýval je, aby mezi sebou našli někoho, kdo s ním bude bojovat. Tuto výzvu nakonec přijal ne voják, ale pouhý mladík, pastýř David. Vedle svého protivníka vypadal jako trpaslík. Možná, že dokonce vážil méně než Goliatova výstroj a výzbroj. Přesto se tento mládenec pustil s obrem do boje a díky své odvaze se stal slavným. (1. Samuelova 17:1–51)

2, 3. (a) Proč David dokázal čelit Goliatovi s takovou důvěrou? (b) Jakými dvěma způsoby můžeme rozvíjet důvěru v Jehovu?

² Kde se v Davidovi taková odvaha vzala? Uvažujme o slovech, která David zjevně napsal později ve svém životě: „Jsi má naděje, Svrchovaný Pane Jehovo, má důvěra od mého mládí.“ (Žalm 71:5) David už jako mladý člověk bezvýhradně důvěřoval Jehovovi. Postavil se Goliatovi s těmito slovy: „Přicházíš ke mně s mečem a s kopím a s oštěpem, ale já přicházím k tobě se jménem Jehovy vojsk, Boha izraelských bitevních linií, kterého jsi popichoval.“ (1. Samuelova 17:45) Goliat tedy důvěřoval ve svou velkou sílu a ve svou výzbroj, ale David důvěřoval Jehovovi. Na jeho straně byl Svrchovaný Pán vesmíru. Proč by se měl David bát pouhého člověka, ať byl sebevětší a sebevyzbrojenější?

³ Když čtete o Davidovi, chtěli byste, aby vaše důvěra v Jehovu byla silnější? Mnozí z nás si to pravděpodobně přejí. Uvažujme  tedy o dvou způsobech, jak můžeme důvěru v Jehovu získat a rozvíjet. Za prvé potřebujeme překonat jednu rozšířenou překážku, která této důvěře stojí v cestě. A za druhé se musíme naučit, co přesně důvěra v Jehovu znamená.

Jak překonat jednu rozšířenou překážku důvěry v Jehovu

4, 5. Proč je pro mnoho lidí obtížné důvěřovat Bohu?

⁴ Co lidem brání, aby důvěřovali Bohu? Velmi často nechápou, proč se dějí špatné věci. Mnozí z těchto lidí jsou vyučováni, že za utrpení je odpovědný Bůh. Dojde-li k neštěstí, duchovní možná říkají, že Bůh si „vzal“ oběti tragédie k sobě do nebe. Kromě toho mnozí náboženští vůdci učí, že Bůh předurčil každou událost na světě, včetně všech tragédií a ničemných skutků. Takovému necitelnému Bohu by jistě bylo obtížné důvěřovat. Satan, který zaslepuje mysl nevěřících lidí, všechny takové ‚démonské nauky‘ horlivě podporuje. (1. Timoteovi 4:1; 2. Korinťanům 4:4)

⁵ Satan si přeje, aby lidé důvěru v Jehovu ztratili. Tento Boží nepřítel nechce, abychom znali skutečné příčiny lidského utrpení. A pokud jsme se je z Bible dozvěděli, Satan by byl rád, abychom je zase zapomněli. Je proto dobré, když si čas od času zopakujeme tři základní důvody, proč je na světě utrpení. Jestliže to uděláme, ujistíme se tak, že Jehova není odpovědný za potíže, které nás potkávají. (Filipanům 1:9, 10)

6. O jaké příčině lidského utrpení mluví 1. Petra 5:8?

⁶ Jednou z příčin lidského utrpení je to, že Satan chce zlomit ryzost Jehovových věrných ctitelů. Pokusil se o to v případě Joba. Tehdy sice neuspěl, ale nevzdal se. Jakožto vládce tohoto světa se Jehovovy věrné služebníky snaží ‚pohltit‘. (1. Petra 5:8) Jedná se tedy o každého z nás! Satan chce, abychom přestali Jehovovi sloužit. Často proto podněcuje pronásledování. To sice přináší utrpení a bolest, ale my máme dobrý důvod, abychom se nevzdávali. Svou vytrvalostí pomáháme dokázat, že Satan je lhář, a děláme tak radost Jehovovi. (Job 2:4; Přísloví 27:11) A když nás Jehova posiluje při pronásledování, naše důvěra v něho roste. (Žalm 9:9, 10)

7. Jakou příčinu utrpení nám objasňuje Galaťanům 6:7?

⁷ O druhé příčině utrpení hovoří tato zásada: „Cokoli člověk rozsévá, to také sklidí.“ (Galaťanům 6:7) Lidé někdy rozsévají tím, že dělají špatná rozhodnutí, a pak sklízejí určité utrpení. Například riskantně jezdí, což má za následek dopravní nehody. Mnozí se rozhodnou, že budou kouřit, a pak dostanou rakovinu plic nebo nějaké srdeční onemocnění. Ty, kdo se zapletou do nemravného jednání, může postihnout utrpení v podobě zničených rodinných vztahů, ztráty sebeúcty, pohlavně přenášených nemocí a nechtěného těhotenství. Možná pak z tohoto utrpení obviňují Boha, ale ve skutečnosti jsou oběťmi svých vlastních špatných rozhodnutí. (Přísloví 19:3)

8. Co o příčině lidského utrpení říká Kazatel 9:11?

⁸ Třetí důvod utrpení je popsán v Kazateli 9:11: „Vrátil jsem se, abych viděl pod sluncem, že závod nepatří rychlým ani bitva mocným ani pokrm moudrým ani bohatství těm, kdo mají porozumění, dokonce ani přízeň těm, kdo mají poznání; všechny je totiž postihuje čas a nepředvídaná událost.“ Lidé se někdy zkrátka ocitnou ve špatnou dobu na špatném místě. Bez ohledu na to, jaké jsou naše slabé a silné stránky, utrpení a smrt mohou kdykoli a neočekávaně postihnout každého z nás. Například v Ježíšově době se zřítila jedna věž v Jeruzalémě a zabila osmnáct lidí. Ježíš ukázal, že to nebyl trest od Boha za jejich hříchy. (Lukáš  13:4) Ne, za takovéto utrpení Bůh nenese odpovědnost.

9. Co mnoha lidem není v souvislosti s utrpením jasné?

⁹ Je důležité, abychom rozuměli některým z příčin utrpení. Je zde však ještě jedno hledisko, které mnozí lidé obtížně chápou — proč Jehova Bůh utrpení připouští?

Proč Jehova připouští utrpení?

10, 11. (a) Co se podle Římanům 8:19–22 stalo ‚všemu tvorstvu‘? (b) Jak je možné zjistit, kdo podrobil tvorstvo nicotnosti?

¹⁰ Vysvětlení této důležité otázky nalézáme v dopise apoštola Pavla Římanům. Pavel napsal: „Dychtivé očekávání tvorstva totiž čeká na zjevení Božích synů. Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ne ze své vlastní vůle, ale prostřednictvím toho, kdo je podrobil, na základě naděje, že i tvorstvo bude osvobozeno ze zotročení porušeností a bude mít slavnou svobodu Božích dětí. Víme totiž, že všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti až dosud.“ (Římanům 8:19–22)

¹¹ Chceme-li těmto veršům porozumět, musíme si nejprve odpovědět na některé klíčové otázky. Například: Kdo podrobil tvorstvo nicotnosti? Někteří lidé myslí, že to byl Satan, jiní zase, že Adam. Nemohl to však být ani jeden z nich. Proč ne? Protože ten, kdo podrobuje tvorstvo nicotnosti, to dělá „na základě naděje“. Ano, dává naději, že věrní lidé budou nakonec ‚osvobozeni ze zotročení porušeností‘. Takovou naději by nemohl dát ani Adam, ani Satan. Tuto naději může dát pouze Jehova. Je tedy jasné, že nicotnosti podrobil tvorstvo on.

12. Jaké protichůdné názory existují, pokud jde o totožnost ‚všeho tvorstva‘, a jak na tuto otázku můžeme najít odpověď?

¹² Co je však „všechno tvorstvo“, o němž se v této pasáži hovoří? Někteří lidé říkají, že tento výraz se vztahuje i na živočichy a rostlinstvo, tedy na veškerou přírodu. Mají ale zvířata a rostliny naději, že dosáhnou ‚slavné svobody Božích dětí‘? Nikoli. (2. Petra 2:12) Výraz „všechno tvorstvo“ se tedy může vztahovat pouze na lidi. Právě lidé jsou — následkem vzpoury v Edenu — pod vlivem hříchu a smrti, a právě oni tedy zoufale potřebují naději. (Římanům 5:12)

13. Jaké následky pro lidstvo měla vzpoura v Edenu?

¹³ Jaké následky pro lidstvo tato vzpoura měla? Pavel její dopad popisuje jedním  slovem — nicotnost. * Podle jedné příručky toto slovo znamená „nicotnost předmětu, který nefunguje tak, jak jeho výrobce zamýšlel“. Lidé byli stvořeni, aby žili věčně a aby se jako dokonalá a jednotná rodina společně starali o rajskou zemi. Místo toho je však jejich krátký život často plný bolesti a zklamání. Jak řekl Job, „člověk zrozený z ženy má život krátký a je zahlcen nepokojem“. (Job 14:1) To je opravdu nicotnost.

14, 15. (a) Proč bylo spravedlivé, že Jehova vzbouřence odsoudil? (b) Proč Pavel řekl, že tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti „ne ze své vlastní vůle“?

¹⁴ A nyní ta nejdůležitější otázka: Proč „Soudce celé země“ podrobil lidstvo tomuto životu plnému bolesti a zklamání? (1. Mojžíšova 18:25) Bylo to od něho spravedlivé? Uvědomme si, co udělali naši první rodiče. Vzbouřili se proti Bohu a tím se přidali k Satanovi, který zpochybnil Jehovovu svrchovanost, což mělo dalekosáhlé následky. Svým jednáním podpořili tvrzení, že se lidé budou mít lépe bez Jehovy, a to když si pod působením vzpurného duchovního tvora budou vládnout sami. Když Jehova vzbouřence odsoudil, vlastně jim dal, oč žádali. Dovolil jim, aby si — pod Satanovým vlivem — vládli sami. Co mohlo být za těchto okolností spravedlivější, než podrobit lidstvo nicotnosti, ale na základě naděje?

¹⁵ Je pravda, že se to nestalo z „vlastní vůle“ tvorstva. Přicházíme na svět jako otroci hříchu a porušenosti, aniž jsme si to vybrali. Jehova však ve svém milosrdenství dovolil Adamovi a Evě zůstat nějakou dobu naživu a zplodit potomky. Jako jejich děti jsme podrobeni nicotnosti hříchu a smrti, avšak máme příležitost udělat to, co Adam s Evou nedokázali. Můžeme naslouchat Jehovovi a naučit se, že jeho svrchovanost je spravedlivá a dokonalá, zatímco lidská vláda nezávislá na Jehovovi přináší pouze bolest, zklamání a nicotnost. (Jeremjáš 10:23; Zjevení 4:11) A Satanovo působení celou situaci ještě zhoršuje. Historie lidstva je toho dokladem. (Kazatel 8:9)

16. (a) Proč si můžeme být jisti, že Jehova není odpovědný za utrpení, které dnes ve světě vidíme? (b) Jakou naději pro věrné lidi Jehova láskyplně zajistil?

¹⁶ Je zřejmé, že Jehova měl oprávněné důvody, proč lidstvo podrobil nicotnosti. Znamená to tedy, že Jehova je příčinou nicotnosti a utrpení, které dnes postihují každého z nás? Představme si, že soudce vynese spravedlivý rozsudek nad zločincem. Trestanec možná ve vězení značně trpí. Může ale právem obvinit soudce, že je příčinou jeho utrpení? Samozřejmě, že ne. Navíc Jehova nikdy ničemnost nepůsobí. Jakub 1:13 říká: „Bůh nemůže být zkoušen zlými věcmi ani sám nikoho nezkouší.“ Vzpomeňme také, že Jehova vynesl nad lidstvem rozsudek „na základě naděje“. Láskyplně zajistil, aby věrní potomci Adama a Evy měli vyhlídku, že nicotnost skončí a že se budou radovat ze ‚slavné svobody Božích dětí‘. Po celou věčnost se věrné lidstvo už nikdy nebude muset bát, že všechno tvorstvo znovu upadne do stavu bolestné nicotnosti. Způsob, jakým Jehova tuto situaci spravedlivě vyřešil, bude navždy dokladem toho, že jeho svrchovanost je oprávněná. (Izajáš 25:8)

17. Jak by nás mělo ovlivnit to, když přemýšlíme o příčinách utrpení v dnešním světě?

¹⁷ Když takto přemýšlíme o příčinách, proč lidé trpí, můžeme snad činit Boha odpovědným za ničemnost nebo v něho ztratit důvěru? Právě naopak, takovéto studium nás podněcuje, abychom opakovali Mojžíšova slova: „Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť  všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý.“ (5. Mojžíšova 32:4) Když o těchto věcech budeme čas od času rozjímat, osvěžíme si tím pochopení této otázky. Tak při zkouškách zabráníme tomu, aby Satan zasel do naší mysli semena pochybností. A co druhý krok, o němž jsme se v úvodu zmínili? Co znamená důvěřovat Jehovovi?

Co znamená důvěřovat Jehovovi?

18, 19. Jak nás Bible povzbuzuje, abychom důvěřovali v Jehovu, avšak jaké nesprávné představy v tomto směru někteří lidé mají?

¹⁸ Boží Slovo nás vybízí: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ (Přísloví 3:5, 6) To jsou krásná a útěšná slova. V celém vesmíru jistě není nikdo důvěryhodnější než náš milovaný nebeský Otec. Tato slova z Přísloví je však snazší číst než uvést do praxe.

¹⁹ Mnoho lidí má o důvěře v Jehovu nesprávné představy. Někteří si myslí, že taková důvěra je pouze jakýsi pocit blaženosti, který by měl samovolně vzniknout v srdci. Jiní lidé zase věří, že když důvěřujeme v Boha, bude nás chránit před všemi potížemi, vyřeší okamžitě každý náš problém, a všechny náročné situace dopadnou tak, jak si přejeme. Nemáme však žádný důvod něco takového očekávat. Důvěra je mnohem víc než pouhý pocit a není nerealistická. Dospělí lidé dávají důvěru najevo tak, že činí vědomá a promyšlená rozhodnutí.

20, 21. Co znamená důvěřovat Jehovovi? Znázorněte to.

²⁰ Všimněme si ještě jednou Přísloví 3:5. Důvěra v Jehovu je zde postavena proti důvěře ve vlastní porozumění. Z toho vidíme, že nemůžeme dělat obojí. Znamená to snad, že nám není dovoleno používat své myšlenkové schopnosti? Ne, vždyť tyto schopnosti máme od Jehovy a on očekává, že je budeme při své službě používat. (Římanům 12:1) O co se však opíráme, neboli na co spoléháme? Jestliže se naše myšlení rozchází s Jehovovým, uznáváme, že Jehovova moudrost je té naší nekonečně nadřazená? (Izajáš 55:8, 9) Důvěřovat Jehovovi znamená, že své myšlení podřídíme jeho uvažování.

²¹ Znázorněme si to: Představme si malé dítě, které jede v autě se svými rodiči. Dítě sedí na zadní sedačce a rodiče vpředu. Za volantem je otec. Jestliže se za cesty vyskytnou potíže — například pochybnosti, zda jedou správným směrem, nebo špatné počasí či stav vozovky —, jak reaguje poslušné dítě, které důvěřuje svým rodičům? Bude zezadu pokřikovat na otce a radit mu, jak má řídit? Bude zpochybňovat rozhodnutí rodičů nebo jim vzdorovat, když budou trvat na tom, aby zůstalo sedět připoutané na sedačce? Ne, bude přirozeně důvěřovat, že jeho rodiče si poradí, i když jsou nedokonalí. Jehova je náš dokonalý Otec. Neměli bychom mu tedy bezvýhradně důvěřovat, zejména když čelíme složitým situacím? (Izajáš 30:21)

22, 23. (a) Proč bychom měli důvěřovat Jehovovi, když se potýkáme s problémy, a jak to můžeme dělat? (b) O čem bude pojednávat následující článek?

²² Přísloví 3:6 však ukazují, že bychom si měli ‚všímat Jehovy na všech svých cestách‘, nejenom když se ocitneme v náročné  situaci. Naše důvěra v Jehovu by měla být patrná v našich každodenních rozhodnutích. Když nastanou problémy, neměli bychom propadat zoufalství a panice nebo odporovat Jehovovu vedení, díky němuž bychom záležitost vyřešili nejlépe. Měli bychom se na zkoušky dívat jako na příležitost podpořit Jehovovu svrchovanost, ukázat, že Satan je lhář, a rozvíjet poslušnost a jiné bohulibé vlastnosti. (Hebrejcům 5:7, 8)

²³ Důvěru v Jehovu můžeme projevovat bez ohledu na to, jaké překážky snad před námi stojí. Dáváme ji najevo v modlitbách a tím, že se spoléháme na vedení, které získáváme prostřednictvím Jehovova slova a organizace. Jak ale můžeme důvěru v Jehovu dávat najevo konkrétně tehdy, když se potýkáme s problémy, které jsou běžné v dnešním světě? O této otázce bude pojednávat následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Jak byste odpověděli?

• Jak dal David najevo, že důvěřuje Jehovovi?

• Jaké jsou tři příčiny lidského utrpení v dnešní době a proč je dobré si je čas od času připomenout?

• Jaký rozsudek Jehova vynesl nad lidstvem a proč byl tento rozsudek spravedlivý?

• Co znamená důvěřovat Jehovovi?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 8]

David důvěřoval Jehovovi

[Obrázek na straně 10]

Ježíš ukázal, že když se zřítila jedna věž v Jeruzalémě, Jehova za to nebyl odpovědný