Přejít k článku

Přejít na obsah

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Co znamená mít „v sobě život“?

Bible mluví o tom, že Ježíš Kristus má „život sám v sobě“ a že jeho následovníci mají „v sobě život“. (Jan 5:26; 6:53) Tyto dva biblické texty však neznamenají totéž.

„Právě jako má Otec život sám v sobě,“ řekl Ježíš, „tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.“ Před tím, než Ježíš pronesl tento pozoruhodný výrok, prohlásil: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mě poslal, má věčný život... Přichází hodina, a je již nyní, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna a ti, kdo na to dbali, budou žít.“ Ježíš zde mluvil o mimořádné moci, kterou mu udělil jeho Otec — o schopnosti dát lidem schválené postavení před Bohem. Ježíš je navíc schopen vzkřísit lidi, kteří spí ve smrti, a dát jim život. V případě Ježíše mít „život sám v sobě“ znamená, že mu byly dány tyto schopnosti. Stejně jako Otec, má i Syn „dar života sám v sobě“. (Jan 5:24–26, poznámka pod čarou) A jak je to s jeho následovníky?

Asi o rok později Ježíš řekl svým posluchačům: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Pokud nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život. Kdo se živí mým tělem a pije mou krev, má věčný život, a vzkřísím ho v posledním dnu.“ (Jan 6:53, 54) Mít „v sobě život“ zde Ježíš ztotožňuje se získáním ‚věčného života‘. V tomto vyjádření je uplatněna stejná gramatická stavba, která se v Řeckých písmech vyskytuje i na jiných místech. Uveďme si dva příklady: „Mějte sůl sami v sobě“ a „v sobě obdrželi plnou odplatu“. (Marek 9:50; Římanům 1:27) V těchto případech tato slovní spojení neoznačují zmocnění dávat jiným sůl nebo vykonat na někom odplatu. Spíše se tím poukazuje na vnitřní úplnost neboli plnost. A tak vyjádření „[máte] v sobě život“, použité u Jana 6:53, jednoduše znamená vstoupení do plnosti života.

Když Ježíš řekl, že jeho následovníci mají v sobě život, zmínil se o svém těle a o své krvi. Když později ustanovoval Pánovu večeři, mluvil při tom opět o svém těle a krvi, a svým následovníkům, kteří měli být přijati do nové smlouvy, dal pokyn, aby přijímali symboly v podobě nekvašeného chleba a vína. Znamená to, že do takové plnosti života vstoupí jen pomazaní křesťané, kteří jsou v nové smlouvě s Jehovou Bohem? Ne. Mezi těmito dvěma událostmi uplynul rok. Ježíšovi posluchači, kteří slyšeli jeho slova zaznamenaná u Jana 6:53, 54, tehdy ještě nic nevěděli o každoroční oslavě, při níž se používají symboly znázorňující Kristovo tělo a jeho krev.

6. kapitole Jana je uvedeno, že Ježíš nejprve přirovnal své tělo k manně. Řekl: „Vaši praotcové jedli v pustině mannu, a přesto zemřeli. To je ten chléb, který sestupuje z nebe, aby z něho kdokoli mohl jíst a nezemřel. Jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe; jestliže někdo jí z tohoto chleba, bude žít navždy.“ Ježíšovo tělo, společně s jeho krví, bylo důležitější než doslovná manna. Jak to? Jeho tělo totiž bylo dáno za ‚život světa‘, a tím byl umožněn věčný život. * Výrok u Jana 6:53, z něhož vyplývá, že lidé mohou mít „v sobě život“, se tedy vztahuje na všechny, kdo obdrží věčný život — buď v nebi nebo na zemi. (Jan 6:48–51)

Kdy dostávají Kristovi následovníci život, aby jej měli v sobě, neboli aby vstoupili do plnosti života? Pomazaní dědicové Království jej dostávají při svém vzkříšení k nebeskému životu, který mají jako nesmrtelní duchovní tvorové. (1. Korinťanům 15:52, 53; 1. Jana 3:2) Ježíšovy „jiné ovce“ vstoupí do plnosti života po skončení Ježíšova Tisíciletého panování. Tehdy již budou tito lidé vyzkoušeni, shledáni věrnými a prohlášeni za spravedlivé, aby mohli žít věčně v pozemském ráji. (Jan 10:16; Zjevení 20:5, 7–10)

[Poznámka pod čarou]

^ 7. odst. K přežití potřebovali v pustině mannu všichni — jak Izraelité, tak i „ohromná smíšená společnost“. (2. Mojžíšova 12:37, 38; 16:13–18) Stejně i všichni křesťané, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou pomazaní, mohou žít věčně jedině tehdy, jestliže využívají nebeské manny tím, že projevují víru ve výkupní moc Ježíšova těla a jeho krve, jež byly dány jako oběť. (Viz Strážnou věž z 1. prosince 1988, strany 31 a 32.)

[Obrázky na straně 31]

Všichni praví křesťané mohou mít „v sobě život“