Otázky čtenářů

O kom Jehova mluvil, když v 1. Mojžíšově 3:22 řekl „jeden z nás“?

Zdá se, že když Jehova Bůh řekl: „Člověk se stal jako jeden z nás v poznání dobrého a špatného“, mluvil o sobě a o svém jediném zplozeném Synu. (1. Mojžíšova 3:22) Podívejme se proč.

Jehova tato slova pronesl poté, co vyřkl rozsudek nad první lidskou dvojicí. Někteří lidé považují vyjádření „jeden z nás“ za množné číslo vyjadřující majestát, asi jako když lidský král řekne „nelíbí se nám“ a myslí tím pouze sám sebe. Pokud však jde o 1. Mojžíšovu 1:26 a 3:22, znalec Bible Donald E. Gowan říká: „Ve S[tarém] Z[ákoně] nenacházíme pro většinu z navrhovaných vysvětlení žádnou podporu: ani pro královské ‚my‘ [plurál označující majestát], ani pro úvahové ‚my‘ [množné číslo používané tehdy, když někdo nějakou záležitost pečlivě promyslel a zvážil různé možnosti], ani pro intenzivní plurál a ani pro náznak, že se Bůh skládá z více osob . . . V 3:22, kde se mluví o ‚jednom z nás‘, žádné z těchto vysvětlení nedává příliš velký smysl.“

Je možné, že by Jehova mluvil o Satanu Ďáblovi, který začal sám rozhodovat o tom, co je ‚dobré a špatné‘, a který ovlivnil první lidi, aby udělali totéž? To není logické. Jehova zde použil obrat „jeden z nás“. Satan již nepatřil k zástupu Jehovových věrných andělů, a tak nemohl být počítán mezi ty, kdo jsou na Jehovově straně.

Mluvil snad Bůh o věrných andělech? To nemůžeme říci s určitostí. Klíčem k vysvětlení nám však může být podobnost vyjádření v 1. Mojžíšově 1:26 a 3:22. V 1. Mojžíšově 1:26 čteme, že Jehova řekl: „Udělejme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby.“ Komu řekl tato slova? Když se apoštol Pavel zmiňoval o duchovním tvorovi, který se stal dokonalým člověkem Ježíšem, řekl: „On je obrazem neviditelného Boha, prvorozeným všeho stvoření, protože jeho prostřednictvím byly stvořeny všechny ostatní věci v nebesích a na zemi.“ (Kolosanům 1:15, 16) Ano, zdá se být logické, že v 1. Mojžíšově 1:26 mluvil Jehova ke svému jedinému zplozenému Synu, ‚mistrovi v díle‘, který stál po jeho boku při stvoření nebes a země. (Přísloví 8:22–31) Z toho, že vyjádření v 1. Mojžíšově 3:22 je podobné, lze usuzovat, že Jehova opět mluví k tomu, kdo je mu nejblíže, ke svému jedinému zplozenému Synovi.

Boží jediný zplozený Syn zřejmě poznání „dobrého a špatného“ měl. Dlouho a důvěrně znal Jehovu, takže byl s uvažováním svého Otce a s jeho zásadami i měřítky jistě dobře obeznámen. Jehova byl přesvědčen, že jeho Syn to vše zná a věrně se toho drží, a proto mu možná poskytl určitou volnost řešit záležitosti sám, aniž se bude vždy s Jehovou přímo radit. V tomto rozsahu tedy Syn možná byl schopen a oprávněn rozhodovat o tom, co je dobré a co je špatné. Na rozdíl od Satana, Adama a Evy však nikdy nevytvořil nějaké měřítko, které by bylo v rozporu s Jehovovými normami.