Přejít k článku

Přejít na obsah

Ženy, které rozradostnily Jehovovo srdce

Ženy, které rozradostnily Jehovovo srdce

Ženy, které rozradostnily Jehovovo srdce

„Kéž Jehova odmění způsob tvého jednání a kéž se ti dostane dokonalé mzdy od Jehovy.“ (RUT 2:12)

1, 2. Proč je užitečné, když budeme přemýšlet o biblických příkladech žen, které rozradostnily Jehovovo srdce?

BÁZEŇ před Bohem podnítila dvě ženy, aby se vzepřely faraónovi. Víra vedla jednu prostitutku k tomu, aby s nasazením života poskytla ochranu dvěma izraelským zvědům. Rozumnost a pokora, které v kritické situaci projevila jedna žena, pomohly zachránit mnoho životů a přispěly k tomu, že Jehovův pomazaný na sebe neuvalil vinu krve. Víra v Jehovu Boha a také pohostinnost vedly jednu ovdovělou matku k tomu, že své poslední potraviny dala Božímu prorokovi. To jsou pouze některé z mnoha biblických příkladů žen, které rozradostnily Jehovovo srdce.

2 Jehovův postoj k takovým ženám a požehnání, které jim Jehova dal, jsou dokladem toho, že Bůh má zalíbení především v duchovních vlastnostech. Ty jsou důležitější než to, zda je někdo muž nebo žena. Dnešní svět je posedlý zájmem o tělesné věci, a proto věnovat prvořadou pozornost věcem duchovním je obtížné. Možné to však je, což dokazují miliony bohabojných žen, které dnes tvoří velkou část Božího lidu. Takové křesťanky napodobují víru, rozvahu, pohostinnost a jiné znamenité vlastnosti bohabojných žen, o nichž se zmiňuje Bible. Napodobovat vlastnosti takových vzorných žen ze starověku samozřejmě chtějí i křesťanští muži. Abychom zjistili, jak to můžeme dělat ještě v plnější míře, rozeberme si podrobněji biblické zprávy o ženách, o nichž zde byla zmínka. (Římanům 15:4; Jakub 4:8)

Ženy, které se vzepřely faraónovi

3, 4. (a) Proč Šifra a Pua neposlechly faraónův příkaz, že má být zabit každý novorozený izraelský chlapec? (b) Jak Jehova odměnil tyto dvě porodní báby za jejich odvahu a zbožnou bázeň?

3 Při norimberském procesu, který se v Německu konal po druhé světové válce, se mnozí z těch, kdo byli usvědčeni z hromadných vražd, snažili omlouvat své zločiny tvrzením, že pouze poslouchali rozkazy. Porovnejme nyní tyto jednotlivce se dvěma izraelskými porodními bábami Šifrou a Puou, které žily ve starověkém Egyptě za vlády nejmenovaného tyranského faraóna. Faraón se bál rychle se rozrůstajícího hebrejského obyvatelstva, a proto těmto dvěma ženám přikázal, aby se postaraly o to, že každý novorozený hebrejský chlapec bude zabit. Jak Šifra a Pua reagovaly na tento úděsný příkaz? „Nečinily, jak k nim mluvil egyptský král, ale zachovávaly děti mužského rodu naživu.“ Proč tyto ženy nepodlehly strachu z člověka? Protože se „bály pravého Boha“. (2. Mojžíšova 1:15, 17; 1. Mojžíšova 9:6)

4 Ano, tyto porodní báby hledaly útočiště v Jehovovi, a on prokázal, že jim je „štítem“, když je uchránil před faraónovou zlobou. (2. Samuelova 22:31; 2. Mojžíšova 1:18–20) Jehova jim však požehnal ještě jinak. Odměnil je tím, že je obdařil vlastními rodinami. Poctil je dokonce i tím, že jejich jména a skutky nechal zaznamenat do svého inspirovaného Slova, aby o nich četly další generace, zatímco jméno tehdejšího faraóna upadlo v zapomnění. (2. Mojžíšova 1:21; 1. Samuelova 2:30b; Přísloví 10:7)

5. Jak projevují mnohé dnešní křesťanky stejný postoj jako Šifra a Pua a jak je Jehova odmění?

5 Najdou se i dnes takové ženy, jakými byly Šifra a Pua? Jistěže ano. Tisíce takových žen každý rok nebojácně káží životodárné biblické poselství v zemích, v nichž je to zakázáno ‚královým nařízením‘. Riskují tak svobodu, a dokonce i svůj život. (Hebrejcům 11:23; Skutky 5:28, 29) Tyto odvážné ženy jsou podněcovány láskou k Bohu a k bližnímu, a proto dále sdělují druhým lidem dobrou zprávu o Božím Království a nedají si v tom nikým zabránit. Mnohé křesťanky kvůli tomu čelí odporu a pronásledování. (Marek 12:30, 31; 13:9–13) Stejně jako v případě Šifry a Puy, Jehova dobře ví, co tyto znamenité, odvážné ženy dělají. Projeví jim svou lásku tím, že jejich jména zachová ve své „knize života“, pokud věrně vytrvají až do konce. (Filipanům 4:3; Matouš 24:13)

Bývalá prostitutka působí radost Jehovovu srdci

6, 7. (a) Co Raab věděla o Jehovovi a jeho lidu a jak to na ni zapůsobilo? (b) Jak je v Božím slovu Raab poctěna?

6 V roce 1473 př. n. l. žila v kananejském městě Jericho prostitutka, která se jmenovala Raab. Zjevně to byla dobře informovaná žena. Když se u ní doma chtěli ukrýt dva izraelští zvědové, vyprávěla jim konkrétní podrobnosti o zázračném odchodu Izraelitů z Egypta, ačkoli to byla událost stará čtyřicet let. Také věděla o tom, jak Izraelité nedávno zvítězili nad amorejskými králi Sichonem a Ogem. Povšimněme si, jak ji tyto vědomosti ovlivnily. Zvědům řekla: „Opravdu vím, že vám Jehova jistě dá zemi..., neboť Jehova, váš Bůh, je Bohem nahoře v nebesích a dole na zemi.“ (Jozue 2:1, 9–11) Ano, to, co se Raab dozvěděla o Jehovovi a o jeho skutcích ve prospěch Izraele, zapůsobilo na její srdce, takže v Jehovu uvěřila. (Římanům 10:10)

7 Víra podnítila Raab k jednání. Tato žena „pokojně“ přijala izraelské zvědy a uposlechla jejich pokyny, které napomohly k záchraně života, když Izraelité zaútočili na Jericho. (Hebrejcům 11:31; Jozue 2:18–21) Skutky víry, které Raab vykonala, nepochybně způsobily radost Jehovovu srdci. Jehova totiž inspiroval křesťanského učedníka Jakuba k tomu, aby její jméno uvedl společně se jménem Božího přítele Abrahama a aby je oba označil za příklad, který mají křesťané napodobovat. Jakub napsal: „Nebyla stejným způsobem i nevěstka Raab prohlášena za spravedlivou skutky potom, co pohostinně přijala posly a odeslala je jinou cestou?“ (Jakub 2:25)

8. Jak Jehova požehnal Raab za její víru a poslušnost?

8 Jehova odměnil Raab několika způsoby. Předně tím, že zázračně uchránil její život i život lidí, kteří hledali útočiště u ní doma — totiž ‚domácnosti jejího otce a všech, kdo k ní patřili‘. Těmto lidem pak dovolil, aby bydleli „uprostřed Izraele“, a mělo se s nimi zacházet jako s rodáky. (Jozue 2:13; 6:22–25; 3. Mojžíšova 19:33, 34) To ale není všechno. Jehova také poctil Raab tím, že se stala předkem Ježíše Krista. Takovou nesmírnou milující laskavost projevil Jehova bývalé kananejské modlářce! * (Žalm 130:3, 4)

9. V čem může Jehovův postoj k Raab a k určitým křesťanským ženám z prvního století povzbudit některé ženy v dnešní době?

9 Od prvního století až dodnes jednaly některé křesťanské ženy podobně jako Raab, když zanechaly svého dřívějšího nemravného způsobu života, aby se líbily Bohu. (1. Korinťanům 6:9–11) Některé z nich nepochybně vyrostly v prostředí připomínajícím starověký Kanaán, kde nemravnost bujela, a dokonce byla považována za něco normálního. Tyto ženy se však změnily, protože je k tomu podnítila víra, která byla založena na přesném poznání Písma. (Římanům 10:17) Také o nich je možné říci, že „se Bůh za ně nestydí, aby byl vzýván jako jejich Bůh“. To je skutečně pocta! (Hebrejcům 11:16)

Obdržela požehnání za svou rozumnost

10, 11. Jaká situace, jež vznikla mezi Nabalem a Davidem, přiměla Abigail k jednání?

10 Mnoho věrných žen ve starověku projevovalo mimořádnou rozumnost, a byly proto velmi cenné pro Jehovův lid. Jednou takovou ženou byla Abigail, manželka Izraelity Nabala, bohatého majitele půdy. Abigailina rozumnost přispěla k záchraně mnoha životů a zabránila tomu, aby na sebe budoucí izraelský král David uvalil vinu krve. Můžeme si přečíst zprávu o Abigail zaznamenanou ve 25. kapitole 1. Samuelovy.

11 Na začátku příběhu čteme o tom, že David a jeho lidé jsou utábořeni blízko Nabalových stád, kterým zdarma poskytují ochranu. Dělají to dnem i nocí jako projev laskavosti ke svému izraelskému bratru Nabalovi. Davidovi docházejí zásoby, a proto k Nabalovi posílá deset mladých mužů a žádá ho o potraviny. Nabal má nyní příležitost vyjádřit Davidovi svou vděčnost a projevit mu poctu jakožto Jehovovu pomazanému. Nabal však jedná úplně jinak. V záchvatu hněvu Davida urazí a mladé muže pošle pryč s prázdnýma rukama. Jakmile o tom David uslyší, sebere 400 ozbrojenců a vydá se na cestu, aby se pomstil. Když se Abigail dozví o hrubé reakci svého manžela, jedná rychle a moudře. Pošle Davidovi bohatou zásobu potravin, aby ho usmířila. Potom jde za Davidem osobně. (Verše 2–20)

12, 13. (a) Jak Abigail projevila rozumnost a věrnou oddanost Jehovovi a jeho pomazanému? (b) Co Abigail udělala po návratu domů a jak se potom její situace vyvinula?

12 Když se Abigail setká s Davidem, prosí ho o milosrdenství. Z její pokorné žádosti je patrná hluboká úcta k Jehovovu pomazanému. „Jehova zcela jistě udělá pro mého pána trvalý dům, protože můj pán bojuje Jehovovy války,“ říká. Dodává, že Jehova pověří Davida jako vůdce nad Izraelem. (Verše 28–30) Zároveň Abigail projevuje značnou odvahu, když poukazuje na to, že si David přivodí vinu krve, jestliže se neovládne a bude usilovat o pomstu. (Verše 26, 31) Abigailina pokora, hluboká úcta a jasné uvažování vedou k tomu, že se David vzpamatuje. Odpovídá: „Požehnaný buď Jehova, Bůh Izraele, který mi tě poslal tohoto dne vstříc! A požehnaná buď tvá rozumnost a požehnaná buď ty, která jsi mě dnes zadržela, abych se neprovinil krví.“ (Verše 32, 33)

13 Když se Abigail vrátí domů, projeví statečnost a chce svému manželovi říci o tom, co dala Davidovi. Když ho však najde, je Nabal ‚tak opilý, jak jen může být‘. Abigail proto počká, dokud Nabal nevystřízliví, a pak mu vše řekne. Jak Nabal reaguje? Je tak ohromen, že jej zřejmě postihne jakési ochrnutí. O deset dní později umírá Boží rukou. Když se David dozví o Nabalově smrti, nabídne Abigail sňatek. Zjevně ji obdivuje a hluboce si jí váží. Abigail Davidovu nabídku přijímá. (Verše 34–42)

Můžete být jako Abigail

14. Které Abigailiny vlastnosti bychom možná rádi projevovali ve větší míře?

14 Muži i ženy, zaujaly vás na Abigail některé vlastnosti, jež byste rádi projevovali ve větší míře? Možná toužíte po tom, abyste v obtížných situacích jednali rozvážněji a rozumněji. Nebo možná chcete mluvit klidně a rozumně, když lidé kolem vás podléhají emocím. Jestliže tomu tak je, co kdybyste se v této věci modlili k Jehovovi? Slibuje, že dá moudrost, rozlišovací schopnost a schopnost přemýšlet všem, kdo „stále prosí ve víře“. (Jakub 1:5, 6; Přísloví 2:1–6, 10, 11)

15. Zejména za jakých okolností je důležité, aby křesťanky projevovaly takové vlastnosti, jaké měla Abigail?

15 Takové znamenité vlastnosti jsou důležité zejména pro ženu, jež má nevěřícího manžela, který na biblické zásady příliš nedbá nebo je snad vůbec neuznává. Možná se také opíjí. Doufejme, že se takoví muži změní. Mnozí to udělali — často na ně totiž příznivě zapůsobila mírnost, hluboká úcta a cudné chování jejich manželek. (1. Petra 3:1, 2, 4)

16. Jak by měla křesťanka, bez ohledu na svou rodinnou situaci, dávat najevo, že vztahu k Jehovovi si váží více než čehokoli jiného?

16 Ať máte doma jakékoli těžkosti, pamatujte na to, že Jehova je stále připraven vás podpořit. (1. Petra 3:12) Snažte se tedy duchovně se posilovat. Modlete se o moudrost a o klidné srdce. Ano, přibližujte se k Jehovovi pravidelným studiem Bible, modlitbou, rozjímáním a společenstvím s jinými křesťany. Abigail se ve své lásce k Bohu a ve svém postoji k jeho pomazanému služebníkovi nenechala ovlivnit tělesným smýšlením svého manžela. Jednala na základě spravedlivých zásad. Ale i v případě, že manžel je příkladným Božím služebníkem, křesťanská manželka si uvědomuje, že musí stále tvrdě pracovat na tom, aby si sama rozvíjela a udržovala duchovní smýšlení. Je pravda, že Písmo ukládá manželovi povinnost pečovat o její duchovní stav i o její hmotné potřeby, ale v podstatě je to ona sama, kdo musí pracovat „na své vlastní záchraně s bázní a chvěním“. (Filipanům 2:12; 1. Timoteovi 5:8)

Obdržela „odměnu proroka“

17, 18. (a) Před jakou neobvyklou zkouškou víry stála vdova z Carefatu? (b) Jak tato vdova reagovala na Elijášovu žádost a jak ji za to Jehova odměnil?

17 Z toho, jak se v době proroka Elijáše Jehova postaral o jednu chudou vdovu, je patrné, že si hluboce váží těch, kdo své síly a hmotné prostředky věnují na podporu pravého uctívání. Za dlouhotrvajícího sucha v Elijášově době mnozí lidé hladověli. Mezi nimi byla i jedna vdova, která se svým synkem žila v Carefatu. Ve chvíli, kdy měli potraviny jen na své poslední jídlo, přišel návštěvník — prorok Elijáš. Požádal o něco velmi neobvyklého. Věděl sice, v jaké tísnivé situaci ta žena je, ale přesto ji poprosil, aby mu ze zbytku oleje a mouky upekla „malý kulatý koláč“. Dodal však: „Tak totiž řekl Jehova, Bůh Izraele: ‚Velký džbán mouky se nevyčerpá a malý džbán oleje neselže až do dne, kdy dá Jehova na povrch zemské půdy liják.‘“ (1. Královská 17:8–14)

18 Jak byste na takovou neobvyklou žádost reagovali vy? Ta vdova v Carefatu zřejmě uznávala, že Elijáš je Jehovův prorok, a proto „učinila podle Elijášova slova“. Jak na její projev pohostinnosti reagoval Jehova? Zázrakem se postaral o to, aby ta žena, její syn i Elijáš měli v období sucha co jíst. (1. Královská 17:15, 16) Ano, Jehova dal této vdově z Carefatu „odměnu proroka“, přestože nebyla Izraelitka. (Matouš 10:41) O této vdově mluvil pochvalně i Boží Syn ve svém domovském městě Nazaretu, když ji dal za příklad lidem, kterým chyběla víra. (Lukáš 4:24–26)

19. Jakými způsoby dnes mnohé křesťanky projevují stejný postoj, jaký měla vdova z Carefatu, a jak se na tyto ženy dívá Jehova?

19 Postoj, jaký měla tato vdova z Carefatu, dnes projevují mnohé křesťanky. Každý týden například některé nezištné křesťanské sestry, z nichž mnohé jsou chudé a musí se starat o rodinu, projevují pohostinnost cestujícím dozorcům a jejich manželkám. Jiné se dělí o jídlo s místními celodobými služebníky, pomáhají těm, kdo to potřebují, nebo jiným způsobem věnují své síly a prostředky na podporu zájmů Království. (Lukáš 21:4) Všímá si Jehova takových obětí? Určitě ano. „Bůh . . . není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu tím, že jste sloužili svatým a dále sloužíte.“ (Hebrejcům 6:10)

20. O čem bude pojednávat následující článek?

20 V prvním století měly některé bohabojné ženy výsadu sloužit Ježíšovi a jeho apoštolům. V následujícím článku si ukážeme, jak tyto ženy rozradostnily Jehovovo srdce. Budeme také uvažovat o příkladech dnešních žen, které horlivě slouží Jehovovi, a to i za obtížných okolností.

[Poznámka pod čarou]

^ 8. odst. V Ježíšově rodokmenu zaznamenaném u Matouše jsou jmenovitě uvedeny čtyři ženy — Tamar, Raab, Rut a Marie. O všech těchto ženách Boží slovo mluví s velkou úctou. (Matouš 1:3, 5, 16)

Pro zopakování

• Jak rozradostnily Jehovovo srdce ženy, které jsou zde vyjmenovány?

• Šifra a Pua

• Raab

• Abigail

• Vdova z Carefatu

• Jak nám osobně může pomoci, jestliže budeme uvažovat o jejich vzoru? Ukažte to na příkladech.

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 9]

Mnohé věrné ženy sloužily Bohu navzdory ‚královu nařízení‘, a je tomu tak dosud

[Obrázek na straně 10]

Proč je Raab znamenitým příkladem víry?

[Obrázek na straně 10]

Které Abigailiny vlastnosti chcete napodobovat?

[Obrázek na straně 12]

Mnohé dnešní křesťanky projevují stejný postoj jako vdova z Carefatu