„Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám“

Předtím a potom — Za velkou změnou stály biblické zásady

ZA MLADA měl Adrian velmi zlostnou a vzpurnou povahu. Byl nesmírně prudký a často vzplanul hněvem. Opíjel se, kouřil a vedl nemravný život. Byl známý jako punker a měl na sobě tetování, ze kterého bylo zřejmé, že se hlásí k anarchismu. Když Adrian popisuje toto období, říká: „Vlasy jsem měl ostříhané ve stylu punk, používal jsem na ně silné tužidlo a občas jsem si je barvil na červeno nebo na jinou barvu.“ Adrian si také nechal udělat piercing nosu.

Adrian se společně s několika dalšími vzpurnými mladými lidmi přestěhoval do jednoho polorozpadlého domu. Opíjeli se tam a fetovali. Adrian vzpomíná: „Bral jsem speed a k tomu jsem si ještě píchal valium a cokoli jiného, co jsem mohl snadno získat. Když jsem nemohl sehnat ani drogy, ani ředidlo, kradl jsem benzin z nádrží aut a ten jsem potom fetoval.“ Z Adriana se stal notoricky známý pouliční zločinec a mimořádně hrubý násilník, který naháněl strach. Lidé s ním obvykle nechtěli mít nic společného. Na druhé straně jeho pověst přitahovala špatné společníky.

Adrian si postupně začal uvědomovat, že jeho „přátelé“ jsou s ním jen proto, že mohou něco získat. Navíc došel k závěru, že ‚všechen ten hněv a násilí k ničemu nevedou‘. S pocitem prázdnoty a zklamání své kamarády opustil. Když na jednom staveništi nalezl výtisk časopisu Strážná věž, jeho poselství založené na Bibli ho zaujalo. Vedlo to k tomu, že začal studovat Bibli se svědky Jehovovými. Adrian dychtivě reagoval na pozvání: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ (Jakub 4:8) Brzy také pochopil, že musí začít s uplatňováním zásad ze Svatého Písma.

Vzrůstající poznání Bible dobře působilo na Adrianovo svědomí a změnilo jeho způsob života. Pomáhalo mu, aby krotil svou prudkou povahu a pěstoval sebeovládání. Díky moci Božího slova Adrian začal od základu měnit svou osobnost. (Hebrejcům 4:12)

Jak to, že Bible na něho měla tak velký vliv? Poznání Písma nám pomáhá „obléci novou osobnost“. (Efezanům 4:24) Ano, uplatňováním přesného poznání z Bible můžeme měnit svou osobnost. Jak ale takové poznání mění lidi?

Za prvé, Bible odhaluje nevhodné povahové rysy, kterých se musíme zbavit. (Přísloví 6:16–19) Za druhé, Písmo nás vybízí k tomu, abychom projevovali žádoucí vlastnosti, které jsou výsledkem působení Božího svatého ducha. Patří k nim „láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání“. (Galaťanům 5:22, 23)

Adrian lépe porozuměl Božím požadavkům a díky tomu se mohl prozkoumat a poznat, které rysy své osobnosti musí rozvíjet a které by naopak měl odstranit. (Jakub 1:22–25) Ale to byl  jen začátek. Kromě poznání musel Adrian získat také motivaci, tedy něco, co by ho podnítilo k tomu, aby se chtěl změnit.

Adrian zjistil, že žádoucí nová osobnost se utváří „podle obrazu Toho, jenž ji stvořil“. (Kolosanům 3:10) Uvědomil si, že křesťanská osobnost se musí podobat Boží osobnosti. (Efezanům 5:1) Adrian se při studiu Bible dověděl o Jehovově jednání s lidmi a také si povšiml Božích nádherných vlastností, jako je láska, laskavost, dobrota, milosrdenství a spravedlnost. Toto poznání Adriana podnítilo k tomu, aby Jehovu začal milovat a aby se snažil být takovým člověkem, jakého Jehova schvaluje. (Matouš 22:37)

S pomocí Božího svatého ducha Adrian nakonec začal ovládat svou násilnickou povahu. On i jeho manželka nyní pilně pomáhají druhým lidem, aby mohli na základě poznání Bible změnit svůj život. „Mnozí moji bývalí přátelé jsou již mrtví, já však jsem stále naživu a raduji se ze šťastného rodinného života,“ říká Adrian. Je živým svědectvím toho, že Bible má moc měnit lidské životy k lepšímu.

[Praporek na straně 25]

„Všechen ten hněv a násilí k ničemu nevedly“

[Rámeček na straně 25]

Biblické zásady v praxi

Níže uvedené biblické zásady pomohly mnoha násilným a zlostným lidem, aby se stali pokojnými.

„Buďte pokojní vůči všem lidem. Sami se nemstěte, milovaní, ale dejte místo zlobě.“ (Římanům 12:18, 19) Je na Bohu, aby rozhodl, kdy a na kom má být vykonána pomsta. Bůh takové rozhodnutí udělá na základě toho, že zná všechny skutečnosti. Každá pomsta, jejímž původcem je Bůh, bude odrážet jeho dokonalý smysl pro právo.

„Zlobte se, a přece nehřešte; ať slunce nezapadne nad vaší podrážděnou náladou, ani nedávejte místo Ďáblovi.“ (Efezanům 4:26, 27) Někdy se můžeme oprávněně rozzlobit. Pokud se to stane, neměli bychom mít ‚podrážděnou náladu‘ stále. Proč? Protože by to mohlo vést k tomu, že se dopustíme něčeho špatného. Dali bychom tak „místo Ďáblovi“, a proto bychom ztratili Boží schválení.

„Zanech hněvu a opusť vztek; nerozpaluj se, jen abys činil zlo.“ (Žalm 37:8) Neovládané emoce vedou k nekontrolovanému jednání. Pokud člověk dává průchod svému hněvu, pravděpodobně pak řekne nebo udělá něco, co ublíží všem zúčastněným.