Cisterny, které nemohou udržet vodu

CISTERNY v biblických dobách byly uměle vytvořené podzemní dutiny, které se používaly hlavně jako zásobárny vody. V Zaslíbené zemi byly během některých období jediným prostředkem k udržení životně důležitých zásob vody.

Prorok Jeremjáš zaznamenal Boží prohlášení, kde se o cisternách mluví v obrazném smyslu. Napsal: „Můj lid učinil dvě špatné věci: Opustili dokonce mne, zdroj živé vody, aby si vytesali cisterny, puklé cisterny, které nemohou udržet vodu.“ (Jeremjáš 2:13)

Izraelité opustili svého Boha Jehovu — „zdroj živé vody“ —, uchýlili se k nejistému vojenskému spojenectví s pohanskými národy a začali uctívat nemohoucí falešná božstva. Prokázalo se, že místa, kde hledali vytoužené útočiště, jsou — vyjádřeno Jeremjášovými slovy — jako děravé cisterny, které nemohou nikoho ochránit ani zachránit. (5. Mojžíšova 28:20)

Můžeme si vzít z tohoto historického příkladu nějaké poučení i v dnešní době? Stejně jako tomu bylo v Jeremjášově době, i dnes je jediným Zdrojem životodárné vody Jehova, věčný Bůh. (Žalm 36:9; Zjevení 4:11) Jen od Boha, a to prostřednictvím jeho Syna, Ježíše Krista, mohou lidé získat věčný život. (Jan 4:14; 17:3) Přesto se dnes většina lidí, podobně jako v Jeremjášově době, rozhodla odmítnout poselství od Boha vyjádřené v Bibli, a dokonce podkopat jeho autoritu. Místo toho se spoléhají na účelová politická řešení, prázdné lidské uvažování a nicotné ideologie a filozofie, jež znesvěcují Boha. (1. Korinťanům 3:18–20; Kolosanům 2:8) Volba je tedy jasná. V co vložíte svou důvěru vy? Ve „zdroj živé vody“ neboli v Jehovu, anebo v „puklé cisterny, které nemohou udržet vodu“?

[Obrázek na straně 32]

Terakotová soška bohyně matky nalezená v izraelské hrobce

[Podpisek]

Foto s laskavým svolením British Museum