Prokažte se jako připravení na Jehovův den

„Prokažte [se] jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (MATOUŠ 24:44)

1. Proč bychom se měli živě zajímat o Jehovův den?

BUDE to den boje a rozlícení, tísně a mučivé úzkosti, tmy a zpustošení. Jehovův ‚velký a bázeň vzbuzující den‘ jistě přijde na tento ničemný systém věcí, stejně jako potopa zaplavila ničemný svět v Noemových dnech. Před tímto dnem nebude úniku. Avšak „každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bezpečně vyvázne“. (Joel 2:30–32; Amos 5:18–20) Bůh zničí své nepřátele a zachrání svůj lid. Prorok Sefanjáš naléhavě prohlašuje: „Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá.“ (Sefanjáš 1:14) Kdy však bude tento Boží rozsudek vykonán?

2, 3. Proč je životně důležité, abychom se na Jehovův den připravili?

² „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec,“ řekl Ježíš. (Matouš 24:36) Jelikož nevíme, kdy přesně tento den nastane, je životně důležité,  abychom si vzali k srdci slova ročního textu na rok 2004: ‚Zůstaňte bdělí a prokažte se jako připravení.‘ (Matouš 24:42, 44)

³ Ježíš ukázal, že ti, kdo jsou připravení, budou náhle shromážděni do bezpečí, zatímco druzí budou zanecháni. Řekl totiž: „Budou dva muži na poli: jeden bude vzat s sebou a druhý zanechán; dvě ženy budou mlít na ručním mlýnku: jedna bude vzata s sebou a druhá bude zanechána.“ (Matouš 24:40, 41) Jak na tom v té kritické situaci budeme my osobně? Budeme připraveni, anebo nás onen den zaskočí? Hodně závisí na tom, jaké kroky podnikneme nyní. Abychom prokázali, že jsme na Jehovův den připraveni, musíme se vyhýbat jistému dnes rozšířenému postoji, bojovat proti určitému duchovnímu stavu a vyvarovat se jistého způsobu života.

Vyhýbejme se samolibé spokojenosti

4. Jaký postoj měli lidé v Noemových dnech?

⁴ Uvažujme o Noemových dnech. Bible říká: „Vírou Noe, potom, co dostal božskou výstrahu před tím, co ještě nebylo spatřeno, projevil zbožnou bázeň a postavil archu k záchraně své domácnosti.“ (Hebrejcům 11:7) Archa měla být neobvyklá a dobře viditelná. Noe byl také ‚kazatelem spravedlnosti‘. (2. Petra 2:5) Ani jeho stavební projekt, ani jeho kázání však jeho současníky nepřiměly k tomu, aby se změnili. Proč ne? Protože „jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly“. Lidé, kterým Noe kázal, byli tak zaměstnáni svými osobními záležitostmi a požitky, že „si [nepovšimli], dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla“. (Matouš 24:38, 39)

5. Jaký byl v Lotových dnech postoj obyvatelů Sodomy?

⁵ Stejné to bylo za dnů Lota. Písmo říká: „Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli, stavěli. Ale v den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, oheň a síra pršely z nebe a všechny je zahubily.“ (Lukáš 17:28, 29) Když Lot dostal od andělů výstrahu před blížícím se zničením, mluvil se svými zeti o tom, co se chystá. V jejich očích se však „zdál jako ten, kdo žertuje“. (1. Mojžíšova 19:14)

6. Jakému postoji se musíme vyhýbat?

⁶ Jako to bylo za dnů Noema a Lota, „taková bude přítomnost Syna člověka,“ řekl Ježíš. (Matouš 24:39; Lukáš 17:30) Převládajícím postojem mnoha dnešních lidí je samolibá spokojenost. Musíme se mít na pozoru, abychom se takovým postojem nenechali ovlivnit. Jestliže si někdo umírněně užívá dobrého jídla a pití, není na tom nic špatného. Podobné je to i s manželstvím, což je Boží uspořádání. Ale jestliže se tyto věci stanou v našem životě tím nejdůležitějším, na úkor duchovních zájmů, jak potom budeme připraveni na bázeň vzbuzující Jehovův den?

7. Jakou důležitou otázku si musíme položit před tím, než se do něčeho pustíme, a proč?

⁷ „Zbývající čas je zkrácen,“ řekl apoštol Pavel. „Ať jsou nadále ti, kteří mají manželky, jako kdyby neměli žádné.“ (1. Korinťanům 7:29–31) Na dokončení úkolu, kterým nás Bůh pověřil, totiž na kázání o Království, máme již jen málo času. (Matouš 24:14) Proto Pavel dokonce i ty, kdo jsou v manželství, vybízí, aby svému partnerovi nevěnovali takovou pozornost, že by zájmy Království odsunuli na vedlejší kolej. Je zřejmé, že myšlenkový postoj, který Pavel doporučoval, je pravým opakem samolibé spokojenosti. Ježíš řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království a [Boží] spravedlnost.“ (Matouš 6:33) Když stojíme před nějakým rozhodnutím  nebo než se do něčeho pustíme, je nezbytně nutné zeptat se sám sebe: ‚Umožní mi to dávat zájmy Království na první místo?‘

8. Co musíme dělat, jestliže náš život ovládly běžné každodenní činnosti?

⁸ Co když si uvědomíme, že jsme do běžných každodenních činností zabředli natolik, že na duchovní zájmy už nemáme vůbec čas? Co když mezi naším způsobem života a způsobem života našich sousedů, kteří nemají přesné poznání Písma a nejsou hlasateli Království, není skoro žádný rozdíl? Pokud to tak je, musíme se v této věci modlit. Jehova nám může pomoci, abychom měli správný myšlenkový postoj. (Římanům 15:5; Filipanům 3:15) Může nás podpořit, abychom zájmy Království dávali na první místo, abychom dělali, co je správné, a abychom plnili svůj závazek vůči němu. (Římanům 12:2; 2. Korinťanům 13:7)

Bojujme proti duchovní ospalosti

9. Proč je podle slov ve Zjevení 16:14–16 důležité bojovat proti duchovní ospalosti?

⁹ Totéž proroctví, které mluví o nadcházející „válce velikého dne Boha Všemohoucího“ v Armagedonu, upozorňuje, že někteří lidé možná nezůstanou bdělí. „Pohleď, přicházím jako zloděj,“ říká Pán Ježíš Kristus. „Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý a udržuje si své svrchní oděvy, aby nechodil nahý a aby se lidé nedívali na jeho hanebnost.“ (Zjevení 16:14–16) Svrchní oděvy, o nichž se zde píše, představují rysy, podle kterých se pozná, že jsme křesťanští svědkové Jehovovi. K těmto rysům patří naše činnost hlasatelů Království a naše křesťanské chování. Jestliže upadneme do nečinnosti připomínající spánek, můžeme o svou křesťanskou totožnost přijít. To by bylo ostudné a nebezpečné. Musíme bojovat, abychom duchovní ospalosti ani netečnosti nepodlehli. Jak můžeme tomuto sklonu odolávat?

10. Proč nám každodenní čtení Bible pomáhá, abychom zůstávali duchovně ostražití?

¹⁰ Bible opakovaně zdůrazňuje, že je třeba, abychom zůstávali bdělí a střízliví. Například evangelia obsahují připomínky: „Zůstaňte . . . bdělí“ (Matouš 24:42; 25:13; Marek 13:35, 37); „prokažte [se] jako připravení“  (Matouš 24:44); „vyhlížejte, zůstaňte bdělí“ (Marek 13:33) a „zůstaňte připraveni“ (Lukáš 12:40). Potom co apoštol Pavel napsal, že na tento svět neočekávaně přijde Jehovův den, vybízí své spoluvěřící: „Dále nespěme jako ostatní, ale zůstaňme bdělí a buďme střízliví.“ (1. Tesaloničanům 5:6) Oslavený Ježíš Kristus zdůrazňuje v poslední knize Bible, že přijde náhle. Říká: „Přicházím rychle.“ (Zjevení 3:11; 22:7, 12, 20) Také mnozí hebrejští proroci popisovali velký den Jehovova soudu a varovali před ním. (Izajáš 2:12, 17; Jeremjáš 30:7; Joel 2:11; Sefanjáš 3:8) K duchovní ostražitosti nám velmi pomůže, když budeme denně číst Boží slovo, Bibli, a přemýšlet o tom, co čteme.

11. Proč je osobní studium Bible nezbytné, máme-li zůstat duchovně bdělí?

¹¹ Pilné osobní studium Písma pomocí biblických publikací, které poskytuje „věrný a rozvážný otrok“, je opravdu vynikajícím povzbuzujícím prostředkem, který nám napomáhá k duchovní bdělosti. (Matouš 24:45–47) Aby nám však osobní studium přinášelo užitek, musí být cílevědomé a soustavné. (Hebrejcům 5:14–6:3) Musíme se pravidelně živit hutnou duchovní stravou. Najít si na to v dnešní době čas ovšem vůbec nemusí být snadné. (Efezanům 5:15, 16) Číst Bibli a biblické publikace pouze tehdy, když se nám to hodí, však nestačí. Máme-li zůstat bdělí a „zdraví ve víře“, je nezbytné pravidelné osobní studium. (Titovi 1:13)

12. Jak nám křesťanská shromáždění a sjezdy pomáhají bojovat proti duchovní ospalosti?

¹² V boji proti duchovní ospalosti nám pomáhají také křesťanská shromáždění a sjezdy. Jak? Tím, jaké na nich dostáváme poučení. Cožpak na těchto shromážděních pravidelně neslyšíme připomínky, že Jehovův den je blízko? Každotýdenní křesťanská shromáždění jsou další příležitostí k tomu, abychom se „podněcovali k lásce a znamenitým skutkům“. Takové podněcování nám pomáhá zůstat duchovně bdělí. Není divu, že v Bibli je příkaz, abychom se pravidelně shromažďovali, když ‚vidíme, že se ten den blíží‘. (Hebrejcům 10:24, 25)

13. Jak si díky křesťanské službě udržíme duchovní bdělost?

¹³ K tomu, abychom zůstali bdělí, nám rovněž pomáhá horlivá účast v křesťanské službě. Neexistuje lepší způsob, jak si můžeme uchovat v mysli znamení doby a jejich význam, než když o nich mluvíme s druhými. A když vidíme, jak lidé, s nimiž studujeme Bibli, dělají pokroky a začínají uplatňovat to, co se učí, více si uvědomujeme naléhavost dnešní doby. „Přepásejte . . . svou mysl k činnosti, buďte zcela střízliví,“ řekl apoštol Petr. (1. Petra 1:13) Když ‚máme vždy hojnost práce v Pánově díle‘, je to vynikající lék proti duchovní otupělosti. (1. Korinťanům 15:58)

Vyvarujme se způsobu života, který je duchovně škodlivý

14. Před jakým způsobem života Ježíš varuje slovy zapsanými u Lukáše 21:34–36?

¹⁴ Ve významném proroctví o znamení své přítomnosti dal Ježíš ještě jednu výstrahu. Řekl: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka. Přijde totiž na všechny, kdo bydlí na tváři celé země. Zůstaňte tedy bdělí a v každé době úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a stát před Synem člověka.“ (Lukáš 21:34–36) Ježíš výstižně popsal způsob života většiny lidí — nestřídmost v jídle a pití a životní styl, který vede k úzkostným starostem.

15. Proč bychom se měli vyvarovat nestřídmosti v jídle a pití?

¹⁵ Přejídání a silné pití jsou v rozporu s biblickými zásadami a je nutné se takového  jednání vyvarovat. „Neoctni se mezi silnými pijany vína, mezi těmi, kdo jsou nenasytnými jedlíky masa.“ (Přísloví 23:20) Jedení a pití však může naše duchovní smýšlení poškodit, i když se nepřejídáme a neopíjíme. Pod vlivem jídla a pití se totiž můžeme stát ospalými a línými daleko dříve. Jedno biblické přísloví říká: „Lenoch se projevuje jako žádostivý, jeho duše však nemá nic.“ (Přísloví 13:4) Takový člověk možná chce činit Boží vůli, ale svoji touhu neuskuteční, protože je nedbalý.

16. Jak se můžeme vyhnout tomu, že by nás úzkostné starosti o rodinu deprimovaly?

¹⁶ Co jsou úzkostné životní starosti, před kterými Ježíš varoval? Patří k nim například osobní zájmy nebo zajišťování živobytí pro rodinu. Bylo by velmi nemoudré nechat se takovými starostmi deprimovat. Ježíš se zeptal: „Kdo z vás může přidat jeden loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý?“ Své posluchače nabádal: „Nikdy . . . nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ O to všechno totiž dychtivě usilují národy. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.“ Když na první místo v životě dáme zájmy Království a budeme důvěřovat, že se o nás Jehova postará, pomůže nám to, abychom úzkostné starosti udrželi pod kontrolou a zůstali bdělí. (Matouš 6:25–34)

17. Proč mohou hmotařské zájmy vést k úzkostným starostem?

¹⁷ Úzkostné starosti mohou být také způsobeny hmotařskými zájmy. Někteří si například komplikují život tím, že žijí nad poměry. Jiní se nechali zlákat nabídkami na rychlé zbohatnutí nebo riskantními peněžními investicemi. Pro jiné je léčkou světské vzdělání jakožto prostředek k dosažení finančních úspěchů. Určitá úroveň vzdělání samozřejmě může být užitečná pro získání zaměstnání.  Na druhé straně však někteří lidé duchovně zeslábli, protože na dosažení vyššího vzdělání vynaložili příliš mnoho času. Být v takové situaci, když se blíží Jehovův den, je opravdu nebezpečné. Bible nás varuje: „Ti, kdo se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých tužeb, které vrhají lidi do zničení a zkázy.“ (1. Timoteovi 6:9)

18. Kterou schopnost musíme rozvíjet, abychom nezabředli do hmotařského způsobu života?

¹⁸ Jestliže nemáme zabřednout do hmotařského způsobu života, musíme rozvíjet schopnost rozlišovat mezi správným a nesprávným, když stojíme před nějakým rozhodnutím. Tuto schopnost rozvíjíme tím, že pravidelně přijímáme ‚hutný duchovní pokrm, který patří zralým lidem‘, a že ‚používáním cvičíme svou vnímavost‘. (Hebrejcům 5:13, 14) Před nesprávným rozhodováním nás chrání také to, když se při vytváření svého žebříčku hodnot ujišťujeme „o důležitějších věcech“. (Filipanům 1:10)

19. Co bychom měli udělat, jestliže zjistíme, že na duchovní činnosti máme velmi málo času?

¹⁹ Hmotařský způsob života nás může zaslepit, takže nám nezbude skoro žádný čas na duchovní činnosti. Jak můžeme zkoumat sami sebe a nenechat se chytit do léčky takového životního stylu? Musíme se modlit a přemýšlet, jakým způsobem a do jaké míry můžeme svůj život zjednodušit. Starověký izraelský král Šalomoun řekl: „Sladký je spánek sloužícího, bez ohledu na to, zda jí málo nebo hodně; ale nadbytek, který patří boháči, mu nedává spát.“ (Kazatel 5:12) Připravuje nás snad o mnoho času a energie to, že pečujeme o nepotřebný hmotný majetek? Čím více toho máme, tím více toho musíme udržovat, pojišťovat a zabezpečovat. Nebylo by tedy užitečné zjednodušit si život tím, že bychom se některých věcí zbavili?

Rozhodně se prokažte jako připravení

20, 21. (a) Jaké ujištění nám v souvislosti s Jehovovým dnem dává apoštol Petr? (b) Jaké činy a skutky musíme nadále vykonávat, abychom prokázali, že jsme připravení na Jehovův den?

²⁰ Stejně jako vypršel čas pro svět v Noemově době, vyprší i pro současný systém věcí. Apoštol Petr nás ujišťuje: „Jehovův den přijde jako zloděj, v němž nebesa se sykotem pominou, ale silně rozpálené prvky se rozplynou a země a díla na ní budou odkryty.“ Ani symbolická nebesa — ničemné vlády —, ani symbolická země — lidstvo odcizené Bohu — nepřežijí žár Božího planoucího hněvu. Když apoštol Petr psal o tom, jak se můžeme prokázat jako připravení na tento den, zdůraznil: „Protože se to všechno má takto rozplynout, jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a v skutcích zbožné oddanosti, když očekáváte a pevně chováte v mysli přítomnost Jehovova dne!“ (2. Petra 3:10–12)

²¹ Mezi tyto činy a skutky zbožné oddanosti patří pravidelná účast na křesťanských shromážděních a na kázání dobré zprávy. Kéž nás k nim podněcuje srdce plné oddanosti, zatímco trpělivě čekáme na příchod Jehovova velkého dne. Ze všech sil se ‚vynasnažme, abychom Bohem nakonec byli shledáni neposkvrnění a bezvadní a v pokoji‘. (2. Petra 3:14)

Vzpomínáte si?

• Proč bychom měli prokázat, že jsme na Jehovův den připraveni?

• Co bychom měli udělat, jestliže se náš život točí především kolem běžných každodenních činností?

• Co nám pomůže v boji proti duchovní ospalosti?

• Jakého škodlivého způsobu života se musíme vyvarovat a co nám v tomto směru pomůže?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 20 a 21]

Lidé v Noemových dnech si nepovšimli toho, že se blíží soud. A co vy?

[Obrázek na straně 23]

Můžete si zjednodušit život, abyste měli více času na duchovní činnosti?