Zůstávat bdělí je stále naléhavější

„Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ (MATOUŠ 24:42)

1, 2. Z čeho je patrné, že žijeme v závěru současného systému věcí?

„ROZHODUJÍCÍM činitelem ve dvacátém století byla válka,“ uvádí spisovatel Bill Emmott. Připouští, že tíha válek a násilí se projevovala ve všech obdobích lidských dějin, a dodává: „Dvacáté století v tomto ohledu nebylo jiné, ale lišilo se intenzitou těchto jevů. V tomto století poprvé došlo ke skutečně globálnímu konfliktu . . . A jako kdyby to nestačilo, takový konflikt nebyl v tomto období jeden, ale byly dva.“

² To, že budou války, v nichž povstane „národ proti národu a království proti království“, předpověděl Ježíš Kristus. Války jsou však pouze jedním rysem ‚znamení Kristovy přítomnosti a závěru systému věcí‘. V tomto významném proroctví Ježíš mluvil také o hladu, morech a zemětřeseních. (Matouš 24:3, 7, 8; Lukáš 21:6, 7, 10, 11) V mnoha ohledech tyto katastrofy co do rozsahu a intenzity narůstají. V lidské společnosti je stále více zla, což se projevuje v postoji lidí k Bohu a k bližním. Morální úpadek a vzrůst zločinnosti i násilí jsou očividné. Lidé milují peníze více než Boha a jsou ovládáni požitkářstvím. Všechny tyto skutečnosti dokazují, že žijeme v ‚kritických časech‘. (2. Timoteovi 3:1–5)

3. Jak bychom měli reagovat na „znamení časů“?

³ Jak se na zhoršování situace v lidské společnosti díváte vy osobně? Mnoha lidem je to jedno nebo tyto skličující každodenní události vůbec nevnímají. „Znamení časů“ a jejich význam nerozpoznávají ani intelektuálové, ani vlivní lidé světa. A náboženští vůdci v tomto ohledu neposkytují potřebné vedení. (Matouš 16:1–3) Ježíš ale své následovníky vybízel: „Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ (Matouš 24:42) Tato slova jsou pro nás vybídkou k tomu, abychom nejen byli bdělí, ale abychom ‚bdělí zůstávali‘. Máme-li zůstávat bdělí, musíme být stále ve střehu. To znamená více než jenom uznat, že žijeme v posledních dnech a že toto období je obtížné. Musíme být pevně přesvědčeni, že „konec všech věcí se přiblížil“. (1. Petra 4:7) Pouze v tom případě si budeme uvědomovat, jak naléhavé je zůstávat bdělí. Otázka, o které musíme přemýšlet, tedy zní: ‚Jak můžeme upevnit své přesvědčení, že konec je blízko?‘

4, 5. (a) Jakým způsobem upevníme své přesvědčení, že konec tohoto ničemného systému je blízko, a proč? (b) Co je prvním společným rysem Noemovy doby a přítomnosti Syna člověka?

⁴ Uvažujme o poměrech, které na zemi panovaly před tím, než došlo k ojedinělé události v lidských dějinách — k potopě světa. V Noemových dnech byli lidé tak špatní, že Jehovu ‚zabolelo v srdci‘. Jehova prohlásil: „Setřu z povrchu zemské půdy lidi, které jsem stvořil.“ (1. Mojžíšova 6:6, 7) A to také udělal. Ježíš poukázal na to, že dnešní doba se bude podobat tehdejší době. Řekl totiž: „Právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka.“ (Matouš 24:37)

 ⁵ Je rozumné předpokládat, že Jehova o dnešním světě smýšlí stejně jako o světě před potopou. Protože skoncoval s bezbožným světem v té době, jistě zničí i dnešní zkažený svět. Když budeme jasně rozumět obdobě mezi naší a Noemovou dobou, posílí to naše přesvědčení, že konec dnešního světa je blízko. V čem tedy tato obdoba spočívá? Přinejmenším v pěti shodných rysech. Prvním je, že varování před blížícím se zničením je velmi konkrétní.

‚Výstraha před tím, co ještě nebylo spatřeno‘

6. K čemu se Jehova rozhodl v Noemových dnech?

⁶ V Noemových dnech Jehova prohlásil: „Můj duch jistě nebude jednat vůči člověku na neurčito, neboť on je také tělo. Proto jeho dny jistě dosáhnou sto dvaceti let.“ (1. Mojžíšova 6:3) Vydání tohoto božského výnosu v roce 2490 př. n. l. znamenalo začátek konce tehdejšího bezbožného světa. Zkuste si představit, jaký význam to mělo pro lidi, kteří tehdy žili. Jehova se rozhodl, že uplyne už jenom 120 let a ‚přivede na zemi potopu vod, aby zničil všechno tělo pod nebesy, v němž je životní síla činná‘. (1. Mojžíšova 6:17)

7. (a) Jak Noe reagoval na výstrahu, že přijde potopa? (b) Jak bychom měli reagovat na výstrahy, že přijde konec tohoto systému věcí?

⁷ Noe dostal výstrahu před přicházející katastrofou desítky let dopředu. Tento čas moudře využil k tomu, aby se připravil na přežití. Apoštol Pavel řekl: „Potom, co [Noe] dostal božskou výstrahu před tím, co ještě nebylo spatřeno, projevil zbožnou bázeň a postavil archu k záchraně své domácnosti.“ (Hebrejcům 11:7) A co my? Od té doby, co v roce 1914 začaly poslední dny tohoto systému věcí, uplynulo zhruba 90 let. Nepochybně žijeme v ‚čase konce‘. (Daniel 12:4) Jak bychom měli reagovat na výstrahy, které dostáváme? „Ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy,“ je napsáno v Bibli. (1. Jana 2:17) Dnes je tedy zapotřebí činit Jehovovu vůli a zároveň si uvědomovat, že je to velmi naléhavé.

8, 9. Jak Jehova varuje lidi v nové době a jak jsou tyto výstrahy oznamovány?

⁸ V nové době upřímní badatelé Bible zkoumáním inspirovaného Písma zjistili, že tento systém je odsouzen ke zničení. Jsme o tom přesvědčeni i my? Všimněme si, že Ježíš Kristus jasně prohlásil: „Bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane.“ (Matouš 24:21) Ježíš také řekl, že přijde jako Bohem ustanovený Soudce a oddělí lidi, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ti, kdo budou shledáni nehodnými, „odejdou do věčného odříznutí, ale spravedliví do věčného života“. (Matouš 25:31–33, 46)

⁹ Jehova svému lidu tato varování připomíná prostřednictvím časového duchovního pokrmu, který poskytuje „věrný a rozvážný otrok“. (Matouš 24:45–47) Kromě toho,  lidé každého národa, kmene a jazyka jsou vyzýváni, aby se ‚báli Boha a oslavovali jej, protože přišla hodina jeho soudu‘. (Zjevení 14:6, 7) K poselství o Království, které po celé zemi kážou svědkové Jehovovi, neoddělitelně patří výstraha, že lidské vlády budou brzy odstraněny Božím Královstvím. (Daniel 2:44) Tuto výstrahu nelze brát na lehkou váhu. Všemohoucí Bůh vždycky drží své slovo. (Izajáš 55:10, 11) Dodržel ho v Noemových dnech a dodrží ho i v naší době. (2. Petra 3:3–7)

Narůstá sexuální zvrhlost

10. Co lze říci o sexuální zvrhlosti v Noemových dnech?

¹⁰ Naše doba odpovídá Noemovým dnům také v jiném ohledu. Jehova dal prvnímu lidskému páru příkaz, aby měli děti a tak ‚naplnili zemi‘. Od Boha k tomu dostali rozmnožovací schopnost, kterou měli používat počestně, v rámci manželství. (1. Mojžíšova 1:28) V Noemových dnech neposlušní andělé znečistili lidstvo nepřirozeným sexuálním chováním. Sestoupili na zemi, vzali na sebe hmotná těla a žili s krásnými ženami. Tak zplodili Nefilim, potomky, kteří byli zčásti lidmi a zčásti démony. (1. Mojžíšova 6:2, 4) Hřích těchto chlípných andělů je přirovnán ke zvrácenostem Sodomy a Gomory. (Juda 6, 7) Následkem toho se v oněch dnech sexuální zvrhlost velmi rozšířila.

11. V čem se morální ovzduší v dnešní době podobá situaci v době Noemově?

¹¹ Jaké je morální ovzduší v dnešní době? V těchto posledních dnech je sex hlavním zájmem mnoha lidí. O takových lidech Pavel výstižně říká, že ‚za sebou nechali všechen mravní smysl‘. Mnozí z nich propadli „nevázanému chování, aby chamtivě páchali kdejakou nečistotu“. (Efezanům 4:19) Pornografie, předmanželský sex, pohlavní zneužívání dětí a homosexualita jsou naprosto běžné. Někteří již „v sobě obdrželi plnou odplatu“ v podobě pohlavně přenášených nemocí, rozpadu rodiny a jiných sociálních problémů. (Římanům 1:26, 27)

12. Proč bychom se měli utvrzovat v nenávisti k tomu, co je špatné?

¹² V Noemových dnech Jehova způsobil, že svět posedlý sexem byl zničen potopou. Nesmíme ztratit ze zřetele, že doba, ve které žijeme nyní, je opravdu úplně stejná, jako byly Noemovy dny. Blížící se „velké soužení“ očistí zemi od ‚smilníků, cizoložníků, mužů vydržovaných pro nepřirozené účely a mužů, kteří leží s muži‘. (Matouš 24:21; 1. Korinťanům 6:9, 10; Zjevení 21:8) Je velmi naléhavé, abychom se utvrzovali v nenávisti k tomu, co je špatné, a vyhýbali se situacím, které by mohly vést k nemravnosti. (Žalm 97:10; 1. Korinťanům 6:18)

Země je „naplněna násilím“

13. Proč byla v Noemových dnech země „naplněna násilím“?

¹³ Další charakteristický rys Noemovy doby je patrný z těchto biblických slov: „Země  se stala zkaženou v očích pravého Boha a země byla naplněna násilím.“ (1. Mojžíšova 6:11) Násilí samo o sobě nebylo ničím novým. Adamův syn Kain zavraždil svého spravedlivého bratra. (1. Mojžíšova 4:8) Duch tehdejší násilné doby je patrný z básně, kterou složil Lamek a ve které se vychloubá tím, že zabil mladého muže, údajně v sebeobraně. (1. Mojžíšova 4:23, 24) Co však bylo v Noemově době nové, byla míra násilí. Neposlušní andělští synové Boha si vyhlédli na zemi ženy, brali si je za manželky a plodili potomky, kteří byli známi jako Nefilim. Násilí se tehdy vystupňovalo nebývalou měrou. Tito násilničtí obři byli „porážeči“ neboli „ti, kdo působí, aby druzí padli“. (1. Mojžíšova 6:4, poznámka pod čarou) Výsledkem bylo, že země byla „plná násilí“. (1. Mojžíšova 6:13) Představte si, jaké problémy musel Noe řešit, když v takovém prostředí vedl svou rodinu. Přesto se Noe prokázal ‚v té generaci spravedlivým před Jehovou‘. (1. Mojžíšova 7:1)

14. Jak dalece je dnešní svět ‚naplněn násilím‘?

¹⁴ Násilí existuje po celé lidské dějiny. Ale stejně jako tomu bylo v Noemových dnech, i v naší době jsme svědky násilí v nebývalé míře. Pravidelně slyšíme o domácím násilí, teroristických útocích, genocidách a případech hromadného zabíjení, kdy střelci vraždí bez nějakého zjevného motivu. K tomu všemu přičtěme krveprolití ve válkách. Země je opět plná násilí. Proč? Co vedlo k takovému zhoršení? Z odpovědi na tuto otázku uvidíme další podobnost s Noemovými dny.

15. (a) Co přispělo ke vzrůstu násilí v posledních dnech? (b) Jakým výsledkem si můžeme být jisti?

¹⁵ Když bylo v roce 1914 zřízeno v nebi Boží mesiášské Království, Ježíš Kristus jakožto Král dosazený na trůn podnikl krok historického významu. Satana Ďábla a jeho démony svrhl z nebe do blízkosti země. (Zjevení 12:9–12) Před potopou neposlušní andělé opustili své nebeské postavení dobrovolně, v nové době však byli násilím vyhnáni. Již nemají schopnost brát na sebe lidská těla, aby si na zemi užívali nezákonných tělesných rozkoší. Vidí svou bezvýchodnou situaci, a proto v hněvu a strachu z nadcházejícího soudu ovlivňují lidi a organizace, aby páchali nelidské zločiny a násilné skutky, a to ještě ve větším rozsahu než v Noemových dnech. Potom co neposlušní andělé a jejich potomstvo  naplnili před potopou zemi násilím, Jehova tento svět odstranil. Můžeme se spolehnout, že v naší době udělá totéž. (Žalm 37:10) Ale ti, kdo dnes zůstávají bdělí, vědí, že se přibližuje jejich vysvobození.

Poselství je kázáno

16, 17. Jaká je čtvrtá obdoba mezi naší a Noemovou dobou?

¹⁶ Čtvrtým rysem, v němž se současnost podobá době před potopou, je práce, kterou byl Noe pověřen. Noe postavil velkou archu. Také byl ‚kazatelem‘. (2. Petra 2:5) Jaké poselství kázal? Noemovo kázání zřejmě obsahovalo výzvu k pokání a výstrahu před nadcházejícím zničením. Ježíš řekl, že lidé v Noemových dnech „si [nepovšimli], dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla“. (Matouš 24:38, 39)

¹⁷ Svědkové Jehovovi také pilně vykonávají své pověření kázat, a tak je poselství o Božím Království oznamováno na celém světě. Téměř ve všech částech světa mohou lidé poselství o Království slyšet a číst ve svém vlastním jazyce. Časopis Strážná věž oznamující Jehovovo Království má náklad více než 25 000 000 výtisků a vychází ve více než 140 jazycích. Dobrá zpráva o Božím Království se tedy opravdu káže „po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. Až tato práce bude k Boží spokojenosti dovršena, konec určitě přijde. (Matouš 24:14)

18. Proč můžeme říci, že dnes na naši kazatelskou činnost reaguje mnoho lidí podobně, jako reagovala většina lidí v Noemových dnech?

¹⁸ Jestliže si uvědomíme, jaký duchovní a morální úpadek panoval v Noemově době, můžeme si snadno představit, že Noe a jeho rodina se stali terčem posměchu. Nevěřící lidé, kteří žili v okolí, je slovně napadali a vysmívali se jim. Konec však přesto přišel. Podobně i v posledních dnech se objevuje spousta ‚posměvačů se svým posměchem‘. A „přece Jehovův den přijde jako zloděj,“ říká Bible. (2. Petra 3:3, 4, 10) V ustanoveném čase skutečně přijde. Neopozdí se. (Habakuk 2:3) Zůstávat bdělí je tedy opravdu moudré.

Přežije jen málo lidí

19, 20. Jakou lze vidět obdobu mezi potopou a zničením současného systému věcí?

¹⁹ Obdoba mezi Noemovou dobou a současností nespočívá jen v tom, že lidé jsou špatní a budou zničeni. Stejně jako někteří přežili potopu, budou i ti, kdo přežijí konec současného systému věcí. Potopu přežili lidé, kteří byli mírní a kteří jednali jinak než většina lidí kolem nich. Dbali na božskou výstrahu a zůstali odděleni od tehdejšího ničemného světa. „Noe našel přízeň v Jehovových očích,“ říká Bible. „Prokázal se mezi svými současníky jako bezúhonný.“ (1. Mojžíšova 6:8, 9) Z celého lidstva bylo pouze „několik lidí, totiž osm duší, bezpečně neseno vodou“. (1. Petra 3:20) Byla to jen jedna rodina. A těmto lidem dal Jehova Bůh pověření: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi.“ (1. Mojžíšova 9:1)

²⁰ Boží slovo nás ujišťuje, že ‚z velkého soužení vyjde‘ „velký zástup“. (Zjevení 7:9, 14) Jak početný bude? Ježíš řekl: „Úzká je brána a stísněná cesta, jež vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají.“ (Matouš 7:13, 14) Ve srovnání s miliardami lidí, kteří na zemi žijí dnes, bude těch, kdo přežijí přicházející velké soužení, jen málo. Tito lidé však možná budou mít podobnou výsadu, jakou dostali  ti, kdo přežili potopu. Snad budou po nějaký čas moci přivádět na svět děti, a ty budou patřit k nové společnosti na zemi. (Izajáš 65:23)

„Zůstaňte . . . bdělí“

21, 22. (a) Jaký užitek z této úvahy máte vy osobně? (b) Jaký je roční text na rok 2004 a proč bychom měli dbát na radu, která je v něm obsažena?

²¹ Ačkoli by se mohlo zdát, že potopa už je pouze věcí minulosti, je jasné, že je pro nás výstrahou, kterou nesmíme přehlížet. (Římanům 15:4) Mezi Noemovými dny a naší dobou je mnoho podobností, a proto bychom si měli být stále více vědomi významu současných událostí a měli bychom bedlivě vyhlížet okamžik, kdy Ježíš náhle přijde vykonat rozsudek nad ničemnými.

²² Ježíš Kristus dnes řídí obrovské dílo duchovního vzdělávání. Aby praví ctitelé byli v bezpečí a mohli přežít, existuje něco podobného arše, totiž duchovní ráj. (2. Korinťanům 12:3, 4) Abychom ve velkém soužení byli uchráněni, musíme v tomto ráji zůstat. Za hranicemi duchovního ráje leží Satanův svět, který je připraven pohltit každého, kdo podlehne duchovní ospalosti. Je tedy nezbytně nutné, abychom ‚zůstali bdělí‘ a dokázali, že jsme na Jehovův den připraveni. (Matouš 24:42, 44)

Vzpomínáte si?

• Jakou vybídku dal Ježíš v souvislosti se svým příchodem?

• K čemu Ježíš přirovnal čas své přítomnosti?

• V jakých směrech se naše doba podobá Noemovým dnům?

• Jak nám úvaha o podobnosti mezi Noemovými dny a současností pomáhá uvědomovat si, že žijeme v naléhavé době?

[Studijní otázky]

[Praporek na straně 18]

Roční text na rok 2004 nás vybízí: ‚Zůstaňte bdělí a prokažte se jako připravení.‘ (Matouš 24:42, 44)

[Obrázek na straně 15]

Noe dbal na božskou výstrahu. Reagujeme podobně?

[Obrázky na straně 16 a 17]

„Právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka“