Důležité myšlenky z 1. Mojžíšovy — I. část
Jehovovo slovo je živé
Důležité myšlenky z 1. Mojžíšovy — I. část
PRVNÍ kniha Mojžíšova se také nazývá „Genesis“, což znamená „původ“ nebo „zrod“. Kniha, která pojednává o vzniku vesmíru, o tom, jak byla země připravována jakožto bydliště lidí, a o tom, jak se na ní objevil člověk, nese toto jméno právem. Napsal ji Mojžíš, a to v pustině Sinaj. Dokončil ji pravděpodobně v roce 1513 př. n. l.
První Mojžíšova nám vypráví o tom, jaký byl svět před potopou, o tom, co se stalo brzy po potopě, a o tom, jak Bůh jednal s Abrahamem, Izákem, Jákobem a Josefem. Tento článek se bude zabývat důležitými myšlenkami z 1. Mojžíšovy 1:1–11:9, tedy v podstatě až do doby, kdy Jehova oslovil patriarchu Abrahama.
SVĚT PŘED POTOPOU
Úvodní slova 1. Mojžíšovy, totiž „na počátku“, sahají až do dávné minulosti, do doby před miliardami let. Události, k nimž došlo během šesti stvořitelských „dnů“ neboli období zvláštní stvořitelské činnosti, jsou popsány tak, jak by se jevily lidskému pozorovateli, kdyby tehdy byl na zemi. Na konci šestého dne Bůh tvoří člověka. V důsledku lidské neposlušnosti je sice ráj zanedlouho ztracen, ale Jehova poskytuje naději. Již první biblické proroctví pojednává o „semeni“ — o někom, kdo odčiní následky hříchu a rozdrtí hlavu Satanovi.
Během dalších šestnácti století Satan dokáže odvrátit od Boha všechny lidi kromě několika věrných osob, jako jsou třeba Abel, Enoch a Noe. Například Kain se dopouští vraždy — zabíjí svého spravedlivého bratra Abela. ‚Začíná se vzývat Jehovovo jméno‘, patrně rouhavě. Tehdejší svět se vyznačuje násilím, což se odráží v básni, kterou složil Lamek. Pojednává v ní o tom, že zabil mladého muže, údajně v sebeobraně. Poměry se dále zhoršují, když jsou andělští Boží synové neposlušní, berou si lidské manželky a přivádějí na svět obry, násilníky zvané Nefilim. Věrný Noe však buduje archu, odvážně varuje druhé před nadcházející potopou, a s celou svou rodinou uniká zničení.
Odpovědi na biblické otázky:
1:16 — Jak mohl Bůh vytvořit světlo první den, jestliže světelná tělesa udělal teprve čtvrtý den? Hebrejské slovo přeložené ve verši 16 výrazem „udělal“ není totéž jako slovo, které je uvedeno v 1. kapitole 1. Mojžíšovy ve verších 1, 21 a 27 a které se překládá výrazem „stvořil“. „Nebesa“, k nimž patřila světelná tělesa, byla stvořena dávno před tím, než „první den“ vůbec začal. Jejich světlo však na zemský povrch nedosáhlo. Prvního dne „nastalo světlo“, protože rozptýlené světlo proniklo vrstvou oblaků a na zemi se stalo viditelným. Na otáčející se zemi se tedy začal střídat den a noc. (1. Mojžíšova 1:1–3, 5) Zdroje tohoto světla ještě ze země vidět nebyly. Ale během čtvrtého stvořitelského období došlo k význačné změně. Bůh způsobil, aby slunce, měsíc a hvězdy nyní ‚svítily na zemi‘. (1. Mojžíšova 1:17) „Bůh přistoupil k tomu, aby [je] udělal“ v tom smyslu, že nyní mohly být vidět ze země.
3:8 — Mluvil Jehova Bůh s Adamem přímo? Bible ukazuje, že když Bůh mluvil k lidem, dělo se to často prostřednictvím anděla. (1. Mojžíšova 16:7–11; 18:1–3, 22–26; 19:1; Soudci 2:1–4; 6:11–16, 22; 13:15–22) Božím hlavním mluvčím byl jeho jediný zplozený Syn, označovaný jako „Slovo“. (Jan 1:1) Bůh velmi pravděpodobně mluvil k Adamovi a Evě prostřednictvím tohoto ‚Slova‘. (1. Mojžíšova 1:26–28; 2:16; 3:8–13)
3:17 — V jakém smyslu byla zemská půda prokleta a na jak dlouho? Prokletí zemské půdy znamenalo, že její obdělávání bude od té doby velmi obtížné. Zemská půda pak plodila trní a bodláčí. Důsledky tohoto prokletí pociťovali Adamovi potomci tak silně, že Noemův otec Lamek mluvil o ‚útrapách jejich rukou, jež pocházejí ze zemské půdy, kterou Jehova proklel‘. (1. Mojžíšova 5:29) Po potopě Jehova Noemovi a jeho synům požehnal a prohlásil, že jeho záměrem je, aby naplnili zemi. (1. Mojžíšova 9:1) Boží kletba spočívající na zemi byla zřejmě zrušena. (1. Mojžíšova 13:10)
4:15 — Jak Jehova „ustanovil pro Kaina znamení“? Bible neříká, že Kain byl označen nějakým znamením přímo na těle. Tímto znamením pravděpodobně byl slavnostní výnos, který ostatní lidé znali a respektovali a který měl zabránit tomu, aby Kain nebyl zabit ze msty.
4:17 — Kde vzal Kain manželku? Adam „se stal otcem synů a dcer“. (1. Mojžíšova 5:4) Kain si tedy vzal za manželku jednu ze svých sester nebo snad neteří. Později Boží zákon daný Izraelitům nedovoloval, aby bratr uzavřel manželství se svou pokrevní sestrou. (3. Mojžíšova 18:9)
5:24 — Jak Bůh ‚vzal Enocha‘? Enoch byl zjevně v nebezpečí smrti, ale Bůh nedovolil, aby trpěl v rukou nepřátel. „Enoch [byl] přenesen, aby neviděl smrt,“ napsal apoštol Pavel. (Hebrejcům 11:5) To neznamená, že by ho Bůh vzal do nebe, kde by Enoch dále žil. První, kdo vystoupil do nebe, byl Ježíš. (Jan 3:13; Hebrejcům 6:19, 20) Skutečnost, že Enoch byl „přenesen, aby neviděl smrt“, může znamenat, že ho Bůh uvedl do prorockého vytržení a v tomto stavu ukončil Enochův život. Za takových okolností Enoch netrpěl, neboli „neviděl smrt“, z rukou svých nepřátel.
6:6 — V jakém smyslu lze říci, že Jehova „pocítil lítost“, že učinil člověka? Hebrejské slovo přeložené jako „pocítil lítost“ se zde vztahuje ke změně postoje či záměru. Jehova je dokonalý, a proto neudělal chybu, když stvořil člověka. Změnil však svůj vnitřní postoj k ničemné předpotopní generaci. Nelibost nad zkažeností lidí ho vedla k tomu, že se z jejich Stvořitele stal jejich ničitelem. Skutečnost, že Jehova některé lidi uchoval naživu, ukazuje, že změnil postoj jen vůči těm, kdo se stali ničemnými. (2. Petra 2:5, 9)
7:2 — Z jakého důvodu byla zvířata rozdělena na čistá a nečistá? Toto rozdělení se netýkalo toho, co se smí nebo nesmí jíst, ale toho, že při uctívání se přinášely oběti. Před potopou lidé zvířecí maso nejedli. Pojmy „čistý“ a „nečistý“ vzhledem k jídlu byly zavedeny teprve v mojžíšském Zákonu a skončily, když byl tento Zákon zrušen. (Skutky 10:9–16; Efezanům 2:15) Noe zjevně věděl, co bylo vhodné obětovat při uctívání Jehovy. Jakmile opustil archu, „začal stavět Jehovovi oltář a brát některé ze všech čistých zvířat a ze všech čistých létajících tvorů a obětovat na oltáři zápalné oběti“. (1. Mojžíšova 8:20)
7:11—Kde se vzala voda, jež způsobila celosvětovou potopu? Když byl během druhého stvořitelského období neboli „dne“ vytvořen zemský atmosférický „prostor“, byly vody jednak „pod prostorem“ a jednak „nad prostorem“. (1. Mojžíšova 1:6, 7) Vody „pod“ prostorem byly vody, které již byly na zemi. Vody „nad“ ním byly v podobě obrovského množství vodních par rozptýleny vysoko nad zemí a tvořily ‚ohromnou vodní hlubinu‘. V Noemových dnech tyto vody spadly na zemi.
Poučení pro nás:
1:26. Lidé byli vytvořeni k Božímu obrazu, a mají proto schopnost zrcadlit Boží vlastnosti. Jistě bychom se měli snažit rozvíjet takové vlastnosti, jako je láska, milosrdenství, laskavost, dobrota a trpělivost, a tak zrcadlit osobnost našeho Tvůrce.
2:22–24. Manželství je Boží uspořádání. Manželský svazek je trvalý a posvátný, přičemž manžel v něm zastává úlohu hlavy rodiny.
3:1–5, 16–23. Štěstí závisí na tom, zda ve svém osobním životě uznáváme Jehovovu svrchovanost.
3:18, 19; 5:5; 6:7; 7:23. Jehovovo slovo se vždy splní.
4:3–7. Abelova oběť byla Jehovovi příjemná, protože Abel byl spravedlivý muž víry. (Hebrejcům 11:4) Kain naproti tomu víru neměl, což bylo patrné z jeho jednání. Jeho skutky byly ničemné a vyznačovaly se žárlivostí a nenávistí. Dopustil se vraždy. (1. Jana 3:12) Kromě toho se zdá, že o oběti, kterou přinesl, patrně přemýšlel jen velmi povrchně a předložil ji pouze formálně. Naše oběti chvály, jež přinášíme Jehovovi, musí být upřímné. Měli bychom je přinášet se správným postojem a doprovázet je správným chováním.
6:22. Přestože si stavba archy vyžádala mnoho let, Noe jednal přesně podle Jehovova příkazu. On a jeho rodina proto přežili potopu. K nám Jehova promlouvá prostřednictvím svého psaného Slova a poskytuje nám pokyny prostřednictvím své organizace. Je k našemu užitku, jestliže jim nasloucháme a řídíme se jimi.
7:21–24. Jehova nezničí spravedlivé společně s ničemnými.
LIDSTVO VSTUPUJE DO NOVÉ ÉRY
Předpotopní svět zanikl a lidstvo vstupuje do nové éry. Lidem je dovoleno jíst maso, ale dostávají příkaz, aby se zdržovali krve. Jehova stanovuje trest smrti za vraždu a uzavírá smlouvu duhy, v níž slibuje, že už nikdy nezpůsobí další potopu. Noemovi tři synové se stávají předky celého lidského rodu. Noemův pravnuk Nimrod se stává ‚mocným lovcem v odporu proti Jehovovi‘. Lidé se nechtějí rozšířit po zemi, ale rozhodují se naopak postavit město nazvané Babel a také věž, aby si učinili proslulé jméno. Jejich záměry jsou zmařeny, když jim Jehova zmate jazyky a rozptýlí je po celé zemi.
Odpovědi na biblické otázky:
8:11 — Jestliže byly při potopě zničeny stromy, kde našla holubice olivový list? Jsou dvě možnosti. Olivovník je velmi odolný strom, a proto je možné, že během potopy zůstal po několik měsíců živý. Když vody potopy opadly, olivovník, který byl ponořen, se opět ocitl na suché zemi a mohly na něm vyrůst listy. Olivový list, jejž holubice přinesla Noemovi, mohl také pocházet z nového výhonku, který vyrašil, když vody potopy opadly.
9:20–25 — Proč Noe proklel Kanaána? Kanaán se velmi pravděpodobně provinil proti svému dědovi Noemovi nějakým zvráceným jednáním. Kanaánův otec Cham toho byl sice očitým svědkem, ale nijak proti tomu nezasáhl a zdá se, že o tom vyprávěl dál. Naproti tomu ostatní dva Noemovi synové, Sem a Jafet, zakročili a svého otce přikryli. Dostali proto požehnání, zatímco Kanaán byl proklet a Cham trpěl následkem potupy, která přišla na jeho potomka.
10:25 — Jak byla v Pelegových dnech země „rozdělena“? Peleg žil od roku 2269 do roku 2030 př. n. l. „Za jeho dnů“ Jehova způsobil velké rozdělení, když zmátl jazyk lidí, kteří stavěli Babel, a rozptýlil je po celém zemském povrchu. (1. Mojžíšova 11:9) Tak v Pelegových dnech „byla země [neboli obyvatelstvo země] rozdělena“.
Poučení pro nás:
9:1; 11:9. Jehovův záměr nemůže být zmařen žádným lidským plánem ani lidským úsilím.
10:1–32. Dva rodopisné záznamy — v kapitolách 5 a 10 —, z nichž jeden zprávu o potopě předchází a druhý je uveden po ní, spojují celý lidský rod s prvním člověkem Adamem, a to prostřednictvím tří Noemových synů. Asyřané, Chaldejci, Hebrejci, Syřané a některé arabské kmeny jsou potomci Sema. Etiopové, Egypťané, Kananejci a některé africké a arabské kmeny jsou potomci Chama. Předkem Indoevropanů je Jafet. Všichni lidé si jsou příbuzní a při narození si jsou před Bohem všichni rovni. (Skutky 17:26) Tato pravda musí ovlivňovat náš názor na druhé a způsob, jak s nimi jednáme.
Boží slovo může vykonávat moc
Začátek 1. Mojžíšovy obsahuje jedinou přesnou historickou zprávu o počátcích lidstva. Tyto stránky nám umožňují hlouběji poznat záměr, který měl Bůh, když uvedl na zemi člověka. Je skutečně povzbuzující vidět, že žádné lidské snahy, jako byly například snahy Nimroda, nemohou splnění Božího záměru zabránit.
Až si budete v rámci přípravy na teokratickou školu číst Bibli podle týdenního rozvrhu, úseky uvedené pod nadpisem „Odpovědi na biblické otázky“ vám pomohou porozumět některým obtížným biblickým pasážím. Komentáře pod nadpisem „Poučení pro nás“ vám ukáží, jaký užitek můžete mít ze čtení biblického úseku na daný týden. Pokud to je vhodné, mohou také být podkladem pro část programu, která je při služebním shromáždění věnována místním potřebám. Jehovovo slovo je opravdu živé a může v našem životě vykonávat moc. (Hebrejcům 4:12)