„Jejich zvuk se roznesl po celé zemi“

„Čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha.“ (MATOUŠ 28:19)

1, 2. (a) Jakým úkolem Ježíš pověřil své učedníky? (b) Jak to, že křesťané v prvním století dokázali vykonat tak veliké dílo?

KRÁTCE předtím než Ježíš vystoupil do nebe, pověřil své učedníky určitým úkolem. Řekl jim: „Čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha.“ (Matouš 28:19) To byl skutečně obrovský úkol.

² Jen si to představte. O Letnicích roku 33 n. l. byl na 120 učedníků vylit svatý duch a oni začali plnit svůj úkol. Říkali druhým, že Ježíš je onen dlouho očekávaný Mesiáš, jehož prostřednictvím člověk může být zachráněn. (Skutky 2:1–36) Jak se však taková malá skupina dostane k ‚lidem ze všech národů‘? Z lidského hlediska to bylo nemožné, avšak „u Boha je možné všechno“. (Matouš 19:26) První křesťané měli podporu Jehovova svatého ducha a také si uvědomovali naléhavost svého úkolu. (Zecharjáš 4:6; 2. Timoteovi 4:2) Za necelých třicet let tedy Pavel mohl říci, že dobrá zpráva byla hlásána „v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23)

3. Proč čistá křesťanská „pšenice“ přestala být vidět?

³ Po většinu prvního století se pravé uctívání nadále šířilo. Ježíš však předpověděl, že přijde čas, kdy Satan zaseje „plevel“. Pravá křesťanská pšenice měla být zastíněna po mnoho století, až do času žně. Po smrti apoštolů k tomu opravdu došlo. (Matouš 13:24–39)

Rychlý vzrůst v dnešní době

4, 5. Do jaké práce se pustili pomazaní křesťané v roce 1919 a proč byl tento úkol velmi obtížný?

⁴ V roce 1919 přišel čas, aby čistá křesťanská pšenice byla oddělena od plevele. Pomazaní křesťané věděli, že velký úkol, který dostali od Ježíše, stále platí. Pevně věřili, že žijí v „posledních dnech“, a byli si vědomi Ježíšova proroctví: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (2. Timoteovi 3:1; Matouš 24:14) Ano, věděli, že zbývá vykonat ještě mnoho práce.

⁵ Pro pomazané křesťany to ovšem byl stejně náročný úkol jako pro učedníky v roce 33 n. l., protože jich bylo jenom několik tisíc, a to v několika málo zemích. Jak budou moci kázat dobrou zprávu „po celé obydlené zemi“? Uvědomme si, že počet obyvatel země vzrostl z asi 300 milionů v době římských césarů na téměř dvě miliardy po první světové válce. A v průběhu dvacátého století obyvatel nadále rychle přibývalo.

6. Jakého pokroku v šíření dobré zprávy bylo dosaženo do poloviny třicátých let?

 ⁶ Nicméně Jehovovi pomazaní služebníci — stejně jako jejich bratři v prvním století — se svého úkolu ujali s plnou důvěrou v Jehovu, a Boží duch byl s nimi. V polovině třicátých let už oznamovalo biblické pravdy asi 56 000 evangelistů ve 115 zemích. Do té doby tedy bylo vykonáno mnoho práce, ale ještě mnohem více jí zbývalo.

7. (a) Jaký nový úkol vyvstal před pomazanými křesťany? (b) Jakého pokroku v díle shromažďování bylo s pomocí ‚jiných ovcí‘ dosaženo až do dnešní doby?

⁷ Když tito pracovití křesťané hlouběji porozuměli tomu, kdo patří k ‚velkému zástupu‘ popsanému ve Zjevení 7:9, vyvstal před nimi další náročný úkol, ale současně to pro ně bylo příslibem pomoci. „Ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“ měl být shromážděn nespočetný zástup ‚jiných ovcí‘, tedy věřících s pozemskou nadějí. (Jan 10:16) Ti budou ‚prokazovat Jehovovi dnem i nocí posvátnou službu‘. (Zjevení 7:15) To znamená, že budou pomáhat v kazatelském i vyučovacím díle. (Izajáš 61:5) Pomazaní křesťané tudíž s nadšením pozorovali, jak se řady evangelistů rozšiřují o desítky tisíc a později o miliony. V roce 2003 se kazatelského díla účastnilo 6 429 351 lidí, což je nový vrcholný počet. Většina z nich jsou členové velkého zástupu. * Pomazaní křesťané jsou za jejich pomoc vděční, a jiné ovce si zase váží výsady, že mohou své pomazané bratry podporovat. (Matouš 25:34–40)

8. Jak svědkové Jehovovi reagovali tváří v tvář krajnímu tlaku za druhé světové války?

⁸ Když se znovu objevila třída pšenice, Satan proti ní rozpoutal nelítostnou válku. (Zjevení 12:17) Jak reagoval, když se začal objevovat velký zástup? Krajním násilím! Není pochyb o tom, že právě on stál v pozadí celosvětového útoku, který byl zaměřen proti pravému uctívání. Došlo k němu v průběhu druhé světové války. Křesťané byli pod velkým tlakem, ať od jedné nebo od druhé bojující strany. Mnoho drahých bratrů a sester zažilo strašné zkoušky a někteří pro svou víru zemřeli. Jednali však tehdy v duchu žalmistova výroku: „Ve spojení s Bohem budu chválit jeho slovo. V Boha jsem vložil svou důvěru; nebudu se bát. Co mi může udělat tělo?“ (Žalm 56:4; Matouš 10:28) Pomazaní křesťané a jiné ovce stáli pevně bok po boku, v síle Jehovova ducha. (2. Korinťanům 4:7) Výsledkem bylo, že „Boží slovo ... dále rostlo“. (Skutky 6:7) V roce 1939, kdy vypukla válka, podávalo zprávu o kazatelské službě 72 475 věrných křesťanů. Ale v roce 1945, kdy válka skončila, podle neúplné zprávy aktivně šířilo dobré poselství 156 299 svědků. Satan tedy utrpěl ostudnou porážku!

9. Které nové školy byly ohlášeny během druhé světové války?

⁹ Je zřejmé, že ani chaos druhé světové války nevyvolal v Jehovových služebnících pochybnosti o tom, zda bude kazatelské dílo úspěšně dokončeno. V roce 1943, kdy válka vrcholila, bylo ohlášeno založení dvou nových škol. Jedna, které se nyní říká teokratická škola, měla probíhat ve všech sborech a měla jednotlivé svědky školit v kázání a činění učedníků. Druhá, biblická škola Strážné  věže Gilead, měla za cíl školit misionáře, kteří budou napomáhat rozvoji kazatelského díla v cizích zemích. Ano, když válečná vřava konečně utichla, praví křesťané byli připraveni zintenzivnit svou činnost.

10. Jak byla horlivost Jehovova lidu patrná v roce 2003?

¹⁰ A vykonali opravdu úžasnou práci! Díky školení v teokratické škole se všichni, mladí i staří, rodiče i děti, a dokonce i ti, kdo mají nějaká zdravotní omezení, podíleli a nadále podílejí na plnění velkého pověření, které nám dal Ježíš. (Žalm 148:12, 13; Joel 2:28, 29) V roce 2003 se každý měsíc v průměru 825 185 zvěstovatelů podílelo buď dočasně nebo trvale na průkopnické službě a tak dali najevo, že si uvědomují naléhavost svého pověření. V tomtéž roce svědkové Jehovovi strávili 1 234 796 477 hodin tím, že s druhými hovořili o dobré zprávě o Království. Jehova má z takové horlivosti svého lidu určitě radost!

Káží v cizích zemích

11, 12. Které příklady dokládají znamenitou práci misionářů?

¹¹ Absolventi školy Gilead a v nedávné době také absolventi školy služebního vzdělávání dosáhli v průběhu let znamenitých výsledků. Například když v roce 1945 přijeli první misionáři do Brazílie, nebylo tam ani 400 zvěstovatelů. Tito misionáři a další, kteří následovali po nich, tvrdě pracovali po boku svých horlivých brazilských bratrů a Jehova jejich úsilí velmi požehnal. Pro ty, kdo si tu dobu pamatují, je úžasné slyšet, že v roce 2003 podala Brazílie zprávu o novém vrcholu v počtu zvěstovatelů — 607 362!

¹² Dalším příkladem je Japonsko. Před druhou světovou válkou tam bylo jen zhruba sto zvěstovatelů Království. Během války se vinou krutého pronásledování jejich počet značně ztenčil a na konci války zůstalo v té zemi duchovně i doslova naživu pouze několik svědků. (Přísloví 14:32) Těchto několik bratrů, kteří obdivuhodně zachovali ryzost, jistě v roce 1949 s velkou radostí přivítalo prvních třináct misionářů vyškolených v Gileadu. Misionáři si své nadšené a pohostinné japonské bratry rychle zamilovali. O více než 50 let později, v roce 2003, podalo Japonsko zprávu o vrcholném počtu 217 508 zvěstovatelů! Jehova svému lidu v této zemi opravdu bohatě požehnal. Podobné zprávy přicházejí i z mnoha dalších zemí. Ti, kdo mohli kázat v cizích zemích, významně přispěli k šíření dobré zprávy, takže v roce 2003 se kázalo ve 235 státech a územích celého světa. Ano, velký zástup pochází ze „všech národů“.

„Ze všech . . . kmenů a lidí a jazyků“

13, 14. Jak Jehova ukázal, že to má velkou hodnotu, jestliže se dobrá zpráva káže ve ‚všech jazycích‘?

¹³ Poté, co byli o Letnicích roku 33 n. l. učedníci pomazáni svatým duchem, bylo prvním zaznamenaným zázrakem to, že mluvili jazyky ke shromážděným davům. Všichni, kdo je slyšeli, možná mluvili nějakým mezinárodním jazykem, snad řecky. Protože to byli „uctiví muži“, pravděpodobně také rozuměli hebrejštině, která se používala při bohoslužbách v chrámu. Když však slyšeli dobrou zprávu ve svém mateřském jazyce, jistě zbystřili pozornost. (Skutky 2:5, 7–12)

 ¹⁴ I dnes se kazatelské dílo vykonává v mnoha jazycích. Proroctví říká, že velký zástup bude pocházet nejenom z národů, ale také z „kmenů a lidí a jazyků“. Odpovídá to proroctví, které Jehova pronesl prostřednictvím Zecharjáše: „Deset mužů ze všech řečí národů [se] chopí, ano, opravdu se chopí suknice muže, který je Žid, a řeknou: ‚Půjdeme s vámi, neboť jsme slyšeli, že je s vámi Bůh.‘“ (Zecharjáš 8:23) Svědkové Jehovovi sice již nemají dar mluvení jazyky, ale vědí, jakou cenu to má, jestliže lidi vyučují v jejich vlastním jazyce.

15, 16. Jak se misionáři a jiní zvěstovatelé vyrovnali s obtížným úkolem kázat v místních jazycích?

¹⁵ Je pravda, že v dnešní době je několik velmi rozšířených jazyků, například angličtina, francouzština a španělština. Ti, kdo opustili svůj domov a slouží v cizích zemích, se však snaží učit místní jazyky, aby tak více zpřístupnili dobré poselství lidem, kteří jsou „správně nakloněni k věčnému životu“. (Skutky 13:48) To může být obtížné. Když bratři na ostrově Tuvalu v jižním Pacifiku potřebovali publikace ve svém jazyce, ujal se tohoto úkolu jeden z misionářů. Tehdy neexistoval žádný slovník tuvalštiny, a tak ho začal sestavovat sám. Za nějaký čas vyšla v tuvalštině kniha Můžeš žít navždy v pozemském ráji. * Když přijeli misionáři na Curaçao, nebyla v místním jazyce, v papiamentštině, žádná biblická literatura ani žádný slovník. Navíc panovalo mnoho protichůdných názorů na to, jak by měla vypadat psaná podoba tohoto jazyka. Přesto byl v papiamentštině během dvou let od příjezdu prvních misionářů vydán první křesťanský biblický traktát. Dnes papiamentština patří mezi 133 jazyků, v nichž Strážná věž vychází současně s vydáním v angličtině.

¹⁶ V Namibii první misionáři nemohli najít žádného místního svědka, který by jim pomohl s překládáním. Navíc jeden místní jazyk, nama, neměl slova pro běžně používané pojmy jako například „dokonalý“. Jeden misionář vypráví: „Pro překládání jsem využíval hlavně učitele, kteří studovali Bibli. Měli však jen malé poznání pravdy, takže když překládali, musel jsem sedět u nich, aby každá věta byla přesná.“ Nakonec však byl do čtyř namibijských jazyků přeložen traktát Život v novém světě. V kvaňamštině a ndongštině dnes pravidelně vychází Strážná věž.

17, 18. Jaké obtíže jsou překonávány v Mexiku a jiných zemích?

¹⁷ V Mexiku je hlavním jazykem španělština. Před příchodem Španělů se zde však mluvilo mnoha jazyky a řada z nich se používá dodnes. Publikace svědků Jehovových se proto nyní vydávají v sedmi mexických jazycích  a také v mexickém znakovém jazyku. Naše služba království v mayštině byla prvním periodikem, které vychází v jednom z jazyků amerických Indiánů. Mezi 572 530 zvěstovateli Království v Mexiku je totiž i několik tisíc Aztéků, Mayů a jiných Indiánů.

¹⁸ V nedávné době miliony lidí přišly do cizích zemí jako uprchlíci nebo se tam přestěhovaly z ekonomických důvodů. V mnoha zemích se nyní vůbec poprvé zvěstovatelům otevřela příležitost, aby kázali početným skupinám lidí mluvících cizími jazyky. Svědkové Jehovovi tuto výzvu přijali. Například v Itálii jsou kromě italských sborů také sbory a skupiny v dalších 22 jazycích. Na pomoc bratrům, kteří chtějí kázat lidem mluvícím jinými jazyky, bylo v poslední době uspořádáno asi 70 tříd, v nichž se učilo šestnácti jazykům, včetně italského znakového jazyka. V mnoha dalších zemích vyvíjejí svědkové Jehovovi podobné úsilí, aby se s dobrou zprávou dostali k rozsáhlým skupinám přistěhovalců. Ano, díky Jehovově pomoci velký zástup opravdu pochází z velkého počtu jazykových skupin.

„Po celé zemi“

19, 20. Která Pavlova slova se dnes podivuhodně splňují? Vysvětlete to.

¹⁹ V prvním století apoštol Pavel napsal: „Cožpak snad neslyšeli? Vždyť ve skutečnosti ‚jejich zvuk se roznesl po celé zemi a jejich výroky do nejzazších konců obydlené země‘.“ (Římanům 10:18) Jestliže to bylo možné říci v prvním století, oč více to platí v dnešní době! Miliony lidí, tedy pravděpodobně více než kdykoli v dějinách, dnes říkají: „Budu žehnat Jehovovi po všechny časy; jeho chvála bude neustále v mých ústech.“ (Žalm 34:1)

²⁰ A toto dílo se nezpomaluje. Počet zvěstovatelů Království nadále vzrůstá. Zvěstovatelé věnují kazatelské službě stále více času. Vykonávají miliony opětovných návštěv a vedou statisíce biblických studií. A stále nacházejí další lidí, kteří mají zájem o biblické poselství. V minulém roce se slavnosti na památku Ježíšovy smrti zúčastnil nový vrcholný počet návštěvníků — 16 097 622. Je jasné, že zbývá vykonat ještě mnoho práce. Kéž nadále napodobujeme neochvějnou ryzost našich bratrů, kteří vytrvali při krutém pronásledování. A kéž máme stejnou horlivost jako všichni naši bratři, kteří se od roku 1919 nasazovali v Jehovově službě. Kéž všichni nadále opakují žalmistovu píseň: „Všechno, co dýchá — ať chválí Jah. Chvalte Jah!“ (Žalm 150:6)

[Poznámky pod čarou]

Umíte to vysvětlit?

• Do jakého úkolu se bratři pustili v roce 1919 a proč byl tento úkol náročný?

• Kteří lidé byli shromážděni a podpořili kazatelské dílo?

• Jakou práci vykonali misionáři a jiní bratři, kteří slouží v cizích zemích?

• Jaké můžete uvést doklady toho, že Jehova dnes žehná dílu svého lidu?

[Studijní otázky]

 [Tabulka na straně 18 až 21]

CELOSVĚTOVÁ ZPRÁVA SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH ZA SLUŽEBNÍ ROK 2003

 (Viz vázaný ročník)

[Obrázky na straně 14 a 15]

Chaos druhé světové války nevyvolal v křesťanech pochybnosti o tom, zda dobrá zpráva bude kázána

[Podpisek]

Výbuch: foto U.S. Navy; ostatní: foto U.S. Coast Guard

[Obrázky na straně 16 a 17]

Velký zástup pochází ze všech kmenů a jazyků