‚Bůh nebydlí v chrámech udělaných rukama‘

APOŠTOL Pavel jistě znal chrámy bohyně Athény, protože se nacházely v mnoha městech, která během svých misionářských cest navštívil. Jak uvádí The Encyclopædia Britannica, Athéna nebyla známa jen jako bohyně války a moudrosti, ale také jako bohyně „řemesel a jiných činností prováděných v době míru“.

Nejproslulejším chrámem Athény byl Parthenón, postavený v Athénách — ve městě, které neslo její jméno. V tomto chrámu, jenž je považován za jeden z největších chrámů starověkého světa, byla umístěna dvanáct metrů vysoká socha Athény ze zlata a ze slonoviny. Když do Athén přišel Pavel, tento chrám z bílého mramoru se nad městem tyčil již asi pět set let.

Pavel měl Parthenón na dohled, když skupině Athéňanů kázal o ‚Bohu, který nebydlí v chrámech udělaných rukama‘. (Skutky 17:23, 24) Velkolepé chrámy bohyně Athény a majestátní modly, které ji znázorňovaly, na některé Pavlovy posluchače zřejmě působily silnějším dojmem než neviditelný Bůh, kterého neznali. Jak ale Pavel zdůraznil, lidé by si neměli představovat, že Stvořitel lidstva ‚je podobný zlatu nebo stříbru nebo kamenu ani že je podobný něčemu vymodelovanému člověkem‘. (Skutky 17:29)

Bohové a bohyně, jejichž sláva je závislá na chrámech a sochách a k nimž patřila například Athéna, vznikli a zase zanikli. Socha Athény zmizela z Parthenónu v pátém století n. l. a do dnešní doby se uchovaly pouze zbytky několika chrámů této bohyně. A hledá snad dnes někdo moudrost a vedení u Athény?

Pokud jde o Jehovu, „věčného Boha“, kterého žádný člověk nikdy neviděl, ten je úplně jiný. (Římanům 16:26; 1. Jana 4:12) Korachovi synové napsali: „Tento Bůh je . . . naším Bohem na neurčitý čas, dokonce navždy. Sám nás povede.“ (Žalm 48:14) Vedení od Jehovy Boha je možné získat například tak, že budeme studovat jeho Slovo, Bibli, a budeme uplatňovat rady, které jsou v ní zapsány.