„Jeden z nejskvělejších technických výrobků“

KDYŽ byl asi před 3 000 lety za vlády krále Šalomouna postaven v Jeruzalémě Jehovův chrám, byla vyrobena také překrásná měděná nádrž na vodu a byla umístěna venku vedle vstupu do chrámu. Vážila přes třicet tun a vešlo se do ní asi 40 000 litrů vody. Této obrovské nádrži se říkalo lité moře. (1. Královská 7:23–26) „Nepochybně je to jeden z nejskvělejších technických výrobků, jaké kdy byly v židovském národě zhotoveny,“ píše v časopise Biblical Archeologist Albert Zuidhof, bývalý technický pracovník Kanadské národní rady pro výzkum.

Jak bylo toto moře zhotoveno? Měděné náčiní „král . . . odléval v hliněné formě v Jordánské oblasti,“ uvádí Bible. (1. Královská 7:45, 46) „Proces odlévání byl zcela jistě podobný metodě ‚ztraceného vosku‘, dosud používané při výrobě velkých bronzových zvonů,“ říká pan Zuidhof. Vysvětluje: „V podstatě jde o to, že se na pečlivě vysušeném jádru odlévací formy v poloze dnem vzhůru vytvaroval voskový model moře. . . . Potom slévači na voskový model udělali vnější formu a nechali ji vyschnout. Nakonec se vosk roztavil a do vzniklé dutiny se nalil tekutý bronz.“

Výroba tak velkého a těžkého litého moře jistě vyžadovala nesmírnou zručnost. Struktura vnitřního jádra a vnější forma musely vydržet tlak asi třiceti tun roztavené mědi a odlití muselo proběhnout bez přerušení, aby se zabránilo vzniku prasklin a kazů. K nalití roztaveného kovu do formy bylo tedy zřejmě potřeba několika spojených pecí. Zhotovení tohoto výrobku byl opravdu úctyhodný výkon.

Když se král Šalomoun modlil při zasvěcení chrámu, připsal čest za všechnu práci na chrámu Jehovovi Bohu. Řekl: „Učinil [jsi] slib svými vlastními ústy, a svou vlastní rukou jsi provedl splnění.“ (1. Královská 8:24)