Otázky čtenářů

Holubice, kterou Noe vyslal po potopě z archy, se vrátila s ‚olivovým listem‘. Kde tento list našla?

V Bibli čteme, že „vody tak velmi zaplavily zemi, že všechny vysoké hory, které byly pod celými nebesy, byly překryty“. (1. Mojžíšova 7:19) Když vody potopy ustoupily, Noe celkem třikrát vyslal z archy holubici, vždy v rozmezí jednoho týdne. Když se holubice vrátila podruhé, „v jejím zobáku byl čerstvě utržený olivový list. A tak se Noe dozvěděl, že vody ze země opadly.“ (1. Mojžíšova 8:8–11)

Dnes samozřejmě nelze nijak určit, jak dlouho byla nějaká konkrétní část země zaplavena. Tvar zemského povrchu se totiž nepochybně následkem potopy změnil. Pravděpodobně však voda pokrývala většinu území natolik dlouho, že mnoho stromů odumřelo. Některé si ale zřejmě uchovaly životní sílu, takže z nich mohly vyrašit výhonky, když voda opadla.

O olivovníku dílo The New Bible Dictionary uvádí: „Jestliže je poražen, z kořene vypučí nové výhonky. Může tak vyrůst až pět nových kmenů. Olivovník takto raší také tehdy, když odumírá.“ Je to, „jako kdyby jeho vitalita byla nezničitelná,“ píše The New Schaff-Herzog Encyclopedia of Religious Knowledge (Nová Schaff-Herzogova encyklopedie náboženského poznání). Nikdo dnes nezná takové podrobnosti, jako například slanost a teplotu vod potopy. Nemůžeme tedy vědět, jak mohly tyto vody působit na olivovníky a ostatní rostliny.

Planý olivovník však nevydrží naživu při nízkých teplotách, jaké jsou například na vyšších horách. Obvykle roste v nadmořské výšce do 1 000 metrů, kde průměrná teplota převyšuje 10 °C. Kniha The Flood Reconsidered (Nový pohled na potopu) píše: „Noe proto mohl z čerstvě utrženého listu vyvodit, že voda ustoupila z níže položených údolí.“ Když Noe vypustil holubici o další týden později, nevrátila se. To ukazovalo, že už bylo více rostlinstva a také že si holubice měla kde odpočinout. (1. Mojžíšova 8:12)