Střežme své srdce, abychom zůstali mravně čistí
Střežme své srdce, abychom zůstali mravně čistí
„Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce, neboť z něho jsou zdroje života.“ (PŘÍSLOVÍ 4:23)
1–3. (a) Jak lidé často ukazují, že si neváží své mravní čistoty? Znázorněte to. (b) Proč je důležité uvažovat o tom, jakou hodnotu má cudnost?
TEN obraz možná vypadal staromódní. Snad se do domu nehodil. V každém případě si majitel zřejmě myslel, že ho nepotřebuje, a dal ho proto do bazaru. Tam byl obraz ohodnocen na 29 dolarů. O několik let později se však ukázalo, že má cenu téměř milion dolarů! Bylo to totiž vzácné mistrovské dílo. Představte si, jaké pocity musel mít jeho bývalý vlastník, který podcenil skutečnou hodnotu tohoto pokladu.
2 Podobně to často dopadá s cudností neboli něčí mravní čistotou. Velmi mnoho lidí si dnes své cudnosti příliš neváží. Někteří považují cudnost za staromódní, za něco, co se nehodí k modernímu stylu života. A tak se jí zřeknou za nepatrnou protihodnotu. Někteří svou cudnost vymění za několik okamžiků sexuálního uspokojení. Jiní ji obětují, protože doufají, že tím stoupnou v očích svých vrstevníků nebo v očích osoby opačného pohlaví. (Přísloví 13:20)
3 Až příliš pozdě mnozí přijdou na to, jak drahocenným vlastnictvím jejich cudnost ve skutečnosti byla. Ztráta je pro ně často tragická. Řečeno slovy Bible, následky nemravnosti mohou být jako jed, mohou být „tak hořké jako pelyněk“. (Přísloví 5:3, 4) Jak můžete v dnešním zkaženém, nemravném prostředí svou cudnost střežit a mít z ní radost? Uvidíme, že nám v tom pomohou tři kroky, které spolu navzájem souvisí.
Bedlivě střežme své srdce
4. Co je obrazné srdce a proč bychom ho měli bedlivě střežit?
4 Základem pro uchování cudnosti je střežit své srdce. Bible říká: „Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce, neboť z něho jsou zdroje života.“ (Přísloví 4:23) Co je ‚naše srdce‘, o němž se zde mluví? Není to doslovné srdce, tělesný orgán. Toto srdce je obrazné. Vztahuje se na člověka, kterým jsme uvnitř, včetně našich myšlenek, pocitů a pohnutek. Bible říká: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou životní silou.“ (5. Mojžíšova 6:5) Ježíš se o tomto přikázání vyjádřil jako o největším ze všech. (Marek 12:29, 30) Je jasné, že toto naše srdce má nesmírnou hodnotu. Střežit ho stojí za to.
5. Jak je možné, že srdce je cenné a zároveň nebezpečné?
5 Bible však také říká, že „srdce je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání“. (Jeremjáš 17:9) Jak to, že srdce může být zrádné, tedy pro nás nebezpečné? Ukažme si to na příkladu. Automobil je cenným pomocníkem a v naléhavých případech nám může dokonce zachránit život. Když ale řidič vůz neovládá a nemá neustále ruce na volantu, může se totéž auto snadno stát smrtící zbraní. Podobně když my nestřežíme bedlivě své srdce, budeme vydáni na milost a nemilost každé své touze a vnitřnímu popudu a náš život může dopadnout tragicky. Boží slovo říká: „Kdo důvěřuje ve své vlastní srdce, je hloupý, ale kdo chodí v moudrosti, ten unikne.“ (Přísloví 28:26) Ano, můžete chodit v moudrosti a uniknout katastrofě, necháte-li se vést Božím slovem — stejně jako se podíváte do automapy před tím, než se vypravíte na cestu. (Žalm 119:105)
6, 7. (a) Co je svatost a proč je pro Jehovovy služebníky důležitá? (b) Jak víme, že nedokonalí lidé mohou zrcadlit Jehovovu svatost?
6 Naše srdce nás samo od sebe k cudnosti nepovede. Musíme ho tímto směrem řídit. Jedním způsobem, jak to můžeme dělat, je rozjímat o skutečné hodnotě cudnosti. Tato vlastnost úzce souvisí se svatostí, jež znamená čistotu, oddělenost od hříšnosti. Svatost je cenná vlastnost, která neoddělitelně patří k osobnosti Jehovy Boha. Tato vlastnost je Jehovovi připisována ve stovkách biblických veršů. Bible dokonce říká: „Svatost patří Jehovovi.“ (2. Mojžíšova 28:36) Co ale s touto vlastností máme společného my, nedokonalí lidé?
7 Ve svém Slově nám Jehova říká: „Budete svatí, protože já jsem svatý.“ (1. Petra 1:16) Ano, Jehovovu svatost můžeme napodobovat, můžeme být v Božích očích čistí a svou cudnost si uchovávat. Když se tedy zdržujeme nečistých, poskvrňujících skutků, usilujeme tím o vznešenou a vzrušující výsadu — o výsadu zrcadlit nádherný rys osobnosti Nejvyššího Boha. (Efezanům 5:1) Neměli bychom si myslet, že to není v našich silách. Jehova je totiž moudrý a rozumný Pán, který od nás nikdy nepožaduje víc, než čeho jsme schopni. (Žalm 103:13, 14; Jakub 3:17) Zůstat duchovně a mravně čistí samozřejmě vyžaduje úsilí. Apoštol Pavel však napsal, že ‚upřímnost a cudnost náleží Kristu‘. (2. Korinťanům 11:3) Neměli bychom se tedy ze všech sil snažit zůstat mravně čistí, protože to Kristu a jeho Otci dlužíme? Vždyť nám projevili více lásky, než kolik jim vůbec kdy budeme moci oplatit. (Jan 3:16; 15:13) Je to pro nás výsada, dávat svou vděčnost najevo tím, že žijeme mravně čistým životem. Když budeme o své cudnosti takto smýšlet, bude pro nás mít velkou hodnotu, a budeme proto bedlivě střežit své srdce.
8. (a) Jak můžeme živit své obrazné srdce? (b) Co o nás odhalují naše rozhovory?
8 Své srdce bedlivě střežíme také tím, že se duchovně dobře stravujeme. Musíme svou mysl a srdce pravidelně sytit hodnotnou duchovní stravou a soustřeďovat se na dobrou zprávu o Božím Království. (Kolosanům 3:2) To by mělo být patrné i z našich rozhovorů. Pokud je o nás známo, že často mluvíme o tělesných nebo nemravných námětech, něco to ukazuje o stavu našeho srdce. (Lukáš 6:45) Buďme raději známi tím, že mluvíme o věcech, které jsou duchovní a povznášející. (Efezanům 5:3) Máme-li bedlivě střežit své srdce, musíme se také vyhýbat některým vážným nebezpečím. Uvažujme o dvou z nich.
Prchejme před smilstvem
9–11. (a) Proč se ti, kdo přehlížejí radu v 1. Korinťanům 6:18, snáze dopustí vážného nemravného jednání? Znázorněte to. (b) Jestliže prcháme před smilstvem, čemu se vyhýbáme? (c) Jaký znamenitý příklad nám poskytl věrný Job?
9 Jehova inspiroval apoštola Pavla, aby zapsal některé rady, které od té doby už mnoha lidem pomohly bedlivě střežit jejich srdce a uchovat si mravní čistotu. Pavel řekl: „Prchejte před smilstvem.“ (1. Korinťanům 6:18) Všimněme si, že neřekl jednoduše: „Nesmilněte.“ Křesťané by měli dělat víc. Měli by před takovým nemravným jednáním prchat, stejně jako by utíkali, kdyby jim šlo o život. Pokud tuto radu přehlížíme, je větší pravděpodobnost, že se dopustíme závažného nesprávného jednání a ztratíme Boží přízeň.
10 Znázorněme si to: Matka umyla a oblékla svého synka, aby ho připravila na nějakou důležitou událost. Chlapec se zeptá, zda si může hrát venku, než budou odcházet. Matka souhlasí — pod jednou podmínkou. Říká: „Nepřibližuj se k tamté louži. Jestli se umažeš, tak dostaneš.“ Za chvíli však svého synka vidí, jak na špičkách balancuje na samém okraji té louže, o které mluvila. Ještě je čistý — zatím. Rozhodně však nedbal na její varování, aby se k té louži nepřibližoval, a průšvih je téměř jistý. (Přísloví 22:15) Mnozí mladí a také dospělí, kteří by už měli mít více rozumu, se dopouštějí podobné chyby. Jak to?
11 V dnešní době, kdy tolik lidí podléhá „potupným pohlavním choutkám“, vznikl celý průmysl, jehož cílem je podporovat nezákonné pohlavní styky. (Římanům 1:26, 27) Pornografií jsou zamořeny časopisy, knihy, videonahrávky a internet. Ti, kdo takové obrazy nechávají působit na svou mysl, před smilstvem rozhodně neprchají. Oni s ním koketují, balancují na samém okraji a neberou vážně varování Bible. Místo aby své srdce střežili, zamořují ho barvitými obrazy, které v jejich mysli možná utkví na celá léta. (Přísloví 6:27) Učme se od věrného Joba, který uzavřel smlouvu neboli oficiální dohodu se svýma očima, že je nebude vystavovat ničemu, co by mohlo byť i jen svádět ke špatnosti. (Job 31:1) To je tedy určitě příklad hodný napodobení.
12. Jak mohou křesťanské dvojice v období známosti ‚prchat před smilstvem‘?
12 ‚Prchat před smilstvem‘ je obzvláště důležité v období známosti. Tato doba by měla být velmi radostná, plná naděje a očekávání. Někteří mladí lidé si ji však zkazí tím, že si zahrávají s nemravností. Tímto způsobem se navzájem připraví o ten nejlepší základ pro dobré manželství — o vztah založený na nesobecké lásce, sebeovládání a poslušnosti Jehovy Boha. Jedna křesťanská dvojice se během známosti dopustila nemravného jednání. Poté, co se vzali, manželka přiznala, že ji trýznily výčitky svědomí, které jí zkazily i radost ze svatebního dne. Řekla: „Mnohokrát jsem prosila Jehovu o odpuštění, ale i když od té doby uplynulo už sedm let, svědomí mě stále obviňuje.“ Je nesmírně důležité, aby ti, kdo se dopustí takového hříchu, vyhledali pomoc u křesťanských starších. (Jakub 5:14, 15) Mnoho křesťanských dvojic však jedná moudře a těchto nebezpečí během známosti se vyvaruje. (Přísloví 22:3) Stanoví si hranice v projevování náklonnosti. Požádají někoho o doprovod a dávají si dobrý pozor, aby spolu nebyli sami na odlehlých místech.
13. Proč by křesťané neměli mít známost s člověkem, který neslouží Jehovovi?
13 Naváže-li křesťan známost s člověkem, který neslouží Jehovovi, pravděpodobně ho čekají velké problémy. Jak byste se například mohli připojit k někomu, kdo nemiluje Jehovu Boha? Je velmi důležité, aby se křesťané spojili jhem pouze s těmi, kdo milují Jehovu a respektují jeho měřítka cudnosti. Boží slovo nám říká: „Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími. Vždyť co má společného spravedlnost a nezákonnost? Nebo jaké podílnictví má světlo s tmou?“ (2. Korinťanům 6:14)
14, 15. (a) Jaký nesprávný názor mají někteří lidé na to, co znamená výraz „smilstvo“? (b) Jaké skutky spadají pod „smilstvo“ a jak mohou křesťané ‚před smilstvem prchat‘?
14 Nezbytná je také znalost. Nemůžeme doopravdy prchat před smilstvem, pokud nevíme, co to vlastně je. Význam slova „smilstvo“ začali někteří lidé v dnešním světě chápat nesprávně. Myslí si, že mohou uspokojit své pohlavní žádosti mimo manželství, pokud nedojde k vlastnímu pohlavnímu styku. Dokonce i některé vážené zdravotnické instituce, které se snaží snížit počet nechtěných těhotenství u mladistvých, povzbuzují mladé lidi ke zvrácenému sexuálnímu chování, které nevede k otěhotnění. Takové rady jsou však velmi zavádějící. Předejít těhotenství, nejsme-li v manželství, není totéž jako uchovat si cudnost, a definice „smilstva“ je ve skutečnosti mnohem širší.
15 Řecké slovo por·neiʹa, překládané jako „smilstvo“, má značně široký význam. Vztahuje se na pohlavní styky mezi osobami, které spolu nejsou oddány, a jeho klíčovou myšlenkou je nesprávné používání pohlavních orgánů. Por·neiʹa zahrnuje skutky, jako je orální a anální sex a masturbace jiné osoby — skutky, které se obvykle provádějí v nevěstincích. Lidé, kteří si myslí, že tyto skutky smilstvem nejsou, klamou sami sebe a stali se obětí jedné ze Satanových léček. (2. Timoteovi 2:26) Uchovat si mravní čistotu však v sobě zahrnuje mnohem víc, než jenom nedopustit se žádného skutku, který je zahrnut pod pojmem smilstvo. Máme-li ‚prchat před smilstvem‘, musíme se vyhnout všem formám sexuální nečistoty a nevázaného chování, které by mohly vést k vážnému hříchu por·neiʹa. (Efezanům 4:19) Takovým způsobem si uchováme cudnost.
Pozor na nebezpečí spojená s flirtováním
16. Co nám Písmo ukazuje o tom, v jakých situacích jsou projevy romantické lásky vhodné?
16 Jestliže si chceme uchovat cudnost, musíme být ve střehu před dalším nebezpečím, totiž před flirtováním. Někteří snad tvrdí, že flirtování je nevinná a neškodná zábava mezi příslušníky opačného pohlaví. Je pravda, že jsou situace, kdy projevy romantické lásky jsou vhodné. Izák a Rebeka se spolu ‚dobře bavili‘ a těm, kdo je viděli, bylo jasné, že se nejedná jen o bratra a sestru. (1. Mojžíšova 26:7–9) Izák a Rebeka však byli manželé a projevy náklonnosti mezi nimi byly na místě. Flirtování je něco jiného.
17. Co je flirtování a jak lze tento problém zvládnout?
17 Flirtování lze definovat jako náznaky romantického zájmu ze strany člověka, který ve skutečnosti nemá v úmyslu vstoupit do manželství. Člověk je složitý tvor, a tak nepochybně existují nesčetné způsoby, jak flirtovat, přičemž některé z nich mohou být téměř neznatelné. (Přísloví 30:18, 19) Tuto oblast tedy není možné plně pokrýt nějakými jednoznačnými pravidly. Potřebujeme něco vyššího — musíme poctivě zkoumat sami sebe a důsledně uplatňovat biblické zásady.
18. Proč se někteří lidé uchylují k flirtování a proč je flirtování škodlivé?
18 Budeme-li poctiví sami k sobě, většina z nás pravděpodobně uzná, že když o nás nějaká osoba opačného pohlaví projevuje romantický zájem, cítíme se polichoceni. Je to přirozené. Co když ale chceme flirtováním vzbudit něčí zájem pouze proto, abychom si trochu zvýšili sebevědomí, nebo proto, že chceme, aby se k nám druhá osoba chovala stejně? Je-li tomu tak, uvědomujeme si vůbec, jakou bolest tím můžeme působit? Například Přísloví 13:12 říkají: „Odkládaným očekáváním onemocní srdce.“ Jestliže s někým úmyslně flirtujeme, pravděpodobně nevíme, jak silně to na dotyčného člověka působí. Možná jsme u něho vyvolali naději na známost, případně i na sňatek. Zklamání pak může být zdrcující. (Přísloví 18:14) Záměrně si zahrávat s city druhých je kruté.
19. Jak může být flirtováním ohroženo křesťanské manželství?
19 Před flirtováním se musí střežit zejména ti, kdo jsou v manželství. Naznačovat romantický zájem o ženatého muže nebo vdanou ženu či projevovat takový zájem o někoho jiného než o svého manželského partnera je nesprávné. Někteří křesťané se žel mylně domnívali, že není nic špatného na tom, pěstovat romantické city k osobě opačného pohlaví, která není jejich manželským partnerem. Někdo se takovému „příteli“ nebo „přítelkyni“ svěřuje se svými nejniternějšími pocity, nebo s ním či s ní dokonce hovoří o důvěrných věcech, o kterých nemluví ani se svým vlastním manželským partnerem. Tak se z romantických citů stává citová závislost, která podkopává, a dokonce ničí manželství. Křesťané v manželství udělají dobře, když budou pamatovat na Ježíšovo moudré varování před cizoložstvím — totiž že cizoložství začíná v srdci. (Matouš 5:28) Bedlivě tedy své srdce střežme a vyhýbejme se situacím, které by mohly mít takové katastrofální následky.
20. Jaký postoj ke své cudnosti bychom měli odhodlaně zaujmout?
20 Ano, v dnešním nemravném světě skutečně není snadné zůstat mravně čistý. Pamatujme však na to, že je mnohem snazší si cudnost udržet než ji znovu získat, pokud ji jednou ztratíme. Je pravda, že Jehova může ‚ve velkém měřítku odpustit‘ a ty, kdo se ze svých hříchů opravdově kají, může očistit. (Izajáš 55:7) Nezbaví je však následků jejich nemravného jednání. Ty je mohou provázet léta, nebo dokonce po celý život. (2. Samuelova 12:9–12) Ze všech sil se tedy snažme uchovat si cudnost tím, že budeme bedlivě střežit své srdce. Na čisté postavení před Jehovou Bohem pohlížejme jako na drahocenný poklad a nenechme se o něj nikým a ničím připravit.
Jak byste odpověděli?
• Co je cudnost a proč je tak důležitá?
• Jak můžeme střežit své srdce?
• Co všechno znamená prchat před smilstvem?
• Proč bychom se měli vyvarovat flirtování?
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 11]
Pokud není automobil správně řízen, může být nebezpečný
[Obrázky na straně 12]
Co se může stát, když nedbáme varování?
[Obrázek na straně 13]
Cudná známost nám přináší radost a Bohu čest