Nádhera Jehovova stvoření

‚Jsi majestátnější než hory‘

KDO měl příležitost pozorovat východ slunce z vrcholku hory Fudži, získal nezapomenutelný zážitek. Nad horizontem vzplane ohnivá koule a ozáří bílý sníh i šedou zkamenělou lávu. Stín této hory má ostré obrysy a s přibývajícím dnem se rychle roztahuje a zakrývá hory i údolí ve vzdálenosti mnoha kilometrů.

Majestátní hory nás nikdy nepřestanou naplňovat úžasem — stejně jako hora Fudži, jejíž jméno se kdysi psalo znaky, které znamenají „nesrovnatelná“. Ohromná velikost hor v nás může dokonce vyvolávat pocit, že jsme úplně maličcí. Jejich vznešenost vedla mnohé lidi k víře, že nejvyšší vrcholky, které často bývají skryty v mlze a mracích, jsou sídlem bohů.

Avšak jediným Bohem, kterého vrcholky hor doopravdy oslavují, je Ten, kdo je mistrně stvořil, totiž Jehova. Jen on je „Tvůrce hor“. (Amos 4:13) Hornatá je téměř čtvrtina země, a když Jehova naši planetu tvořil, uvedl v činnost síly, které postupně vedly ke vzniku úchvatných vrcholů a horských pásem. (Žalm 95:4) Předpokládá se například, že horské masivy Himaláje a And byly utvořeny obrovskými pohyby hluboko v nitru země a pohybem částí zemské kůry.

My lidé přesně nechápeme, jak a proč začaly hory existovat. Skutečně nejsme schopni odpovědět na otázky, které kdysi byly položeny spravedlivému Jobovi: „Kdes byl, když jsem [já, Jehova] zakládal zemi? . . . Do čeho byly zapuštěny její podstavce?“ (Job 38:4–6)

Jistě však víme to, že na horách závisí náš život. Jsou to přírodní zásobárny vody — právě z hor totiž pochází voda ve všech hlavních řekách, a na horách jakožto na zdroji vody je závislá polovina obyvatel země. (Žalm 104:13) Časopis New Scientist uvádí, že „z hor pochází šest z dvaceti hlavních rostlin, které světu poskytují potravu“. V podmínkách Božího slíbeného nového světa nastane ekologická rovnováha a ta povede k tomu, že „na zemi bude spousta obilí [a] na vrcholku hor bude nadbytek“. (Žalm 72:16; 2. Petra 3:13)

Mnoho lidí si při zmínce o horách vybaví evropské Alpy. Jejich vrcholky, ke kterým patří i zde vyobrazená hora Civetta, poskytují nádherné svědectví o svém Stvořiteli. (Žalm 98:8) Přinášejí chválu tomu, kdo „pevně zakládá hory svou silou“ — Jehovovi. (Žalm 65:6) *

Nádhera Alp a jejich ledových vrcholků a hřebenů, strání pokrytých sněhem, údolí, jezer i luk skutečně vzbuzuje posvátnou úctu. Král David popsal Jehovu jako ‚Toho, kdo působí, že z hor raší zelená tráva‘. (Žalm 147:8)

Kopcovitá pásma, jako jsou tyto vrchy v Kuej-lin v Číně, se možná nezdají tak úchvatné jako Alpy, avšak mají svůj jedinečný půvab. Návštěvníci, kteří se sem přijdou  podívat, obdivují řady vápencových vrcholků tyčících se podél řeky Li. Když někdo pozoruje průzračně čistou vodu, která protéká mezi kopci zahalenými mlhou, možná se mu v mysli vybaví žalmistova slova: „[Jehova] posílá zřídla do říčních údolí; ta stále proudí mezi horami.“ (Žalm 104:10)

Je na místě, že hory na nás dělají silný dojem — uvědomujeme si totiž, že jsou majestátní částí stvoření, prostřednictvím kterého nám náš Tvůrce dává blahobyt a radost. Avšak bez ohledu na to, jakou posvátnou úctu v nás hory vyvolávají, nedají se srovnat s majestátností Jehovy. On je skutečně „majestátnější než hory“. (Žalm 76:4)

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 9]

Deset procent obyvatel naší planety žije v horských oblastech. Pro ty, kdo ohlašují dobrou zprávu o Božím Království, to však nepředstavuje nějaký nepřekonatelný problém. Tito křesťané pilně slouží v mnoha vysoko položených oblastech. A „jak půvabné jsou na horách nohy toho, jenž přináší dobrou zprávu, jenž zvěstuje pokoj, jenž přináší dobrou zprávu o něčem lepším, jenž zvěstuje záchranu“! (Izajáš 52:7)

Žalmista zpíval: „Vysoké hory jsou pro kozorožce.“ (Žalm 104:18) Kozorožci — například kozorožec núbijský, který má nádherné rohy — jsou jedněmi z nejjistěji se pohybujících obyvatelů hor. Odváží se i na římsy, které jsou tak úzké, až se zdá, že po nich vůbec není možné projít. Kozorožec je dobře vybaven k tomu, aby mohl žít na nepřístupných místech. Částečně je to díky stavbě jeho kopyt. Pod vahou kozorožce se jejich spárky mohou roztáhnout, a tak se zvíře může pevně „držet“, když stojí nebo se pohybuje po úzkých skalnatých římsách. Kozorožec je skutečně mistrovským výtvorem.

[Obrázek na straně 9]

Hora Fudži, Honšú, Japonsko