Libérie — Navzdory válce přibývá zvěstovatelů Království

V LIBÉRII už více než deset let zuří občanská válka. V polovině roku 2003 se rebelové probojovali až do hlavního města Monrovia. Mnoho svědků Jehovových muselo opustit svůj domov, a to někdy i opakovaně. Jejich majetek byl znovu a znovu drancován.

Je smutné, že při bojích o hlavní město byly zabity tisíce lidí. Byli mezi nimi i dva svědkové, jeden bratr a jedna sestra. Jak se ostatní bratři vypořádali s těžkostmi a jakou dostali pomoc?

Pomoc pro ty, kdo jsou v nouzi

Během této kritické situace liberijská odbočka svědků Jehovových organizovala humanitární pomoc. Ti, kdo byli v nouzi, dostávali potraviny, základní vybavení domácnosti a zdravotnický materiál. V průběhu doby, kdy povstalci ovládali oblast přístavu, nastal nedostatek potravin. Odbočka tento vývoj událostí předvídala a měla připraveny zásoby pro dva tisíce svědků, kteří uprchli do sálů Království po celém městě. Bratři vydávali potraviny na příděl, takže jim zásoby vydržely, dokud nebyl přístav znovu otevřen. Odbočky v Belgii a Sierra Leone letecky zaslaly zdravotnický materiál, a britská a francouzská odbočka poslaly lodní zásilky oblečení.

I přes zoufalou situaci si naši bratři zachovali pozitivní smýšlení a radost. Pro mnoho z nich je typické vyjádření jednoho bratra, který třikrát musel uprchnout z domova. Řekl: „Tohle jsou ty podmínky, o kterých kážeme — žijeme přece v posledních dnech.“

Příznivá odezva na dobrou zprávu

Navzdory zmatku v celé zemi svědkové nadále dosahují vynikajících výsledků ve službě. V lednu roku 2003 podalo zprávu 3 879 zvěstovatelů Království, což je nejvyšší počet všech dob, a v únoru bylo vedeno 15 227 domácích biblických studií.

Lidé na dobrou zprávu pohotově reagují. Je to vidět z toho, co se stalo v jedné vesnici na jihovýchodě země. Ve velké vesnici Bewahn chtěl jeden sbor uspořádat Slavnost na památku Kristovy smrti. Tato vesnice se nachází asi pět hodin chůze od místa, kde se bratři obvykle scházejí. Před tím, než se do vesnice vydali zvát lidi na Památnou slavnost, dali nejprve pozvánku místnímu starostovi. Když ji dostal, vzal svou Bibli, šel za vesničany, četl jim biblický text uvedený na pozvánce a vybízel je, aby se slavnosti zúčastnili. Když pak přišli zvěstovatelé, zjistili, že práci za ně vykonal starosta. Na slavnost přišel i s dětmi a dvěma manželkami. Celkem se zúčastnilo 27 lidí. Starosta později vystoupil z metodistické  církve, začal se svědky studovat a nabídl pozemek pro stavbu sálu Království.

Změnil svůj názor

Díky chování našich bratrů někteří odpůrci změnili svůj názor na pravdu. Příkladem toho je muž, který se jmenuje Opoku. Jeden zvláštní průkopník ho oslovil v kazatelské službě a nabídl mu časopis Strážná věž. Opokua zajímal jeden článek v tomto časopise, avšak neměl peníze. Průkopník mu vysvětlil, že naše časopisy jsou nabízeny bezplatně, časopis mu nechal a slíbil, že zase přijde. Při opětovné návštěvě se Opoku průkopníka zeptal: „Víte, kdo jsem? Většina lidí z města Harper mě zná. Dříve jsem vyhazoval ze školy vaše děti.“ Muž vysvětlil, že je ve městě ředitelem střední školy a že pronásledoval děti svědků Jehovových, protože nezdravily vlajku.

Opoku však byl při třech různých příležitostech svědkem toho, jak svědkové Jehovovi projevili křesťanskou lásku, a to vedlo k tomu, že svůj postoj přehodnotil. Nejprve viděl, jak se svědkové starají o svého duchovního bratra, který byl vážně nemocný. Dokonce mu zajistili léčbu v sousední zemi. Opoku si myslel, že ten nemocný bratr byl nějaký jejich „prominent“, ale dozvěděl se, že jde o „řadového“ svědka. Pak v devadesátých letech Opoku žil jako uprchlík v Côte d’Ivoire. Když měl jednou žízeň, šel si od jistého mladého muže koupit vodu. Měl u sebe pouze velkou bankovku a mladý muž neměl nazpět, a tak mu dal vodu zadarmo. Když mu vodu podával, zeptal se ho: „Myslíte, že někdy přijde doba, kdy si lidé jako vy a já budou navzájem dávat věci a nebudou za ně chtít peníze?“ Opoku usoudil, že tento mladý muž je svědek Jehovův, a mladík mu to potvrdil. Štědrost a laskavost tohoto bratra na Opokua zapůsobily. A nakonec, když byl zvláštní průkopník ochoten bezplatně mu nechat časopis, Opokua to přesvědčilo, že jeho názor na svědky je mylný a že ho musí změnit. Udělal duchovní pokrok a nyní je nepokřtěným zvěstovatelem.

Bratři v Libérii sice nadále čelí mimořádně obtížným podmínkám, důvěřují však v Boha a věrně oznamují dobrou zprávu o lepších časech pod spravedlivou vládou Božího Království. Jehova nikdy nezapomene na jejich tvrdou práci a na lásku, kterou projevují k jeho jménu. (Hebrejcům 6:10)

[Mapy na straně 30]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

MONROVIA

[Obrázky na straně 31]

V kritické době Jehovův lid poskytuje duchovní i hmotnou pomoc těm, kdo jsou v nouzi